Déšť 6.

autor: LízatQo

Moc se omlouvám za to, že jsem dlouho nepsala, lítala jsem skrz jiné díly a další =) Teď už se budu věnovat =)))
Tak přeji krásné  počtení a snad nějaké komentáře uvidím…  ;o) Vaše LízatQo  
409

Tom dojel k sobě se stále stejným výrazem. Úsměv od ucha k uchu. Doma se už mohl nasnídat. Dal si své oblíbené vafle a k tomu kafe. Miloval tyhle dvě kombinace.
Jistě miloval hodně  věcí, ale tohle hodně. No Bill byl před nima.
Když dosnídal, vydal se k sobě, aby se pořádně oblíkl. Nebyl moc upravený.
Pořádně se oblíkl a věnoval se práci, co měl za úkol. Jeho mamka mu pokoj nedá ani o víkendu.
Nakonec když to dodělal, přišel za ním jeho kamarád Andreas. Byl rád.  
Tom si oddychl a lehnul na postel.
„Jak je, Andy?“ optal se, kamarád si taky sednul a usmál se.
„Jde to, a ty?“ optal se blonďatý chlapec. Tom se usmál.
„Skvěle, no, bylo včera a dneska ráno,“ objasnil chlapec s rasta copánky. Andreas pozvednul jedno obočí.
„Jo? Jakto?“ opal se zvědavě chlapec.
„No…“ zamyslel se Tom jak to říct. „Prostě, kamarád tu byl…“ odpověděl. Andy si ho změřil pohledem.
„Kamarád? A co že máš obličej zkřivěnej jak po dobrém sexu?“ zasmál se Andreas, Tom jen zkřivil obličej a mrsknul po kamarádovi polštář.
„No, stejně ho neznáš tak co…“ pokrčil Tom ramenama.

„Řekni jméno…“ zaprosil Andy.
„Okey. Jmenuje se Bill Kaulitz,“ odpověděl a lehce se zamračil nad Andreasovým pohledem. Vypadalo to, jako by ho znal. Nebo byl zděšenej, jak kdyby viděl ducha. „Co se děje?“ optal se Tom, Andy jen zakroutil hlavou.
„Nic, nic. Jen jsem myslel, že to jméno znám,“ zakroutil Andy hlavou. To jméno znal až moc dobře. Ale přeci to nebyl on. Třeba jen náhoda.  
„Tak čau, Tome,“ zamával blonďatý chlapec a odcházel. Tom také zamával.
„Ahoj.“ Poté, co jeho kamarád mu zmizel z pohledu, šel Tom do své postele. Bylo už hodně pozdě.  
„Tome, vstávej, máš tu promoklého skrz na skrz kamaráda!“ řekla matka a odešla. Tom jen povzdychl a nuceně se posadil.
„No to je tedy uvítání, Tomi,“ ušklíbla se osoba. Tom hlas poznal a hned vyskočil na nohy, přiběhl a obejmul onu osobu.
„Bille co ty tady? Jsi celý promočený. Půjčím ti něco svého,“ řekl Tom a šel ke skříni. Bill chtěl protestoval, ale věděl, že má celý den čas. Tak si půjčil Tomovo a převlíkl se. Pak si sednul na postel. Tom také.
„No, doufám, že nevadí, že jsem přišel tak brzy,“ zašeptal Bill. Tom pohlédl na hodiny. Bylo přesně 10 hodin.
„Ne, ne, vůbec,“ zakroutil hlavou. „Aspoň jsem nezaspal oběd,“ zasmál se Tom. Bill se přidal. „A jak ses měl? “ optal se Tom. Bill zvedl ramena.
„Tak nějak. Nudně… S tebou je zábava…“
Tom se usmál. „Jsem rád. Aspoň vím, že nejsem nudný…“ zaculil se.
Bill se uchechtl. „Určitě ne. Um, chtěl jsem něco zkusit,“ zašeptal Bill a Tom zbystřil. „A co?“ optal se a díval se na Billa, jak si pohrává s prsty.  
„No, Jak jsi včera. No, víš…“ lehce Bill zčervenal v tvářích. Tom kývnul. „No, chtěl bych. Znova tě políbit. A pokusit se víc. Jako postoupit,“ špitnul.
Tom se pousmál a přitáhnul si Billa k sobě.
„Neboj, budu hodný,“  šeptnul Tom a v jemném polibku spojil jejich rty. Bill lehce vydechl a polibek Tomovi opětoval. Bill zajel slabě pod Tomovo triko a hladil jeho hruď. Tom se pousmál. „Jdi, kam až chceš,“ šeptnul Tom a položil se na postel. Bill kývl a vyhrnul triko a stáhnul ho z Toma. Pak lehce přejel po hrudi.
„Um, já… zamknu, ano?“ zašeptal a šel zavřít a zamknout. Pak se vrátil a sednul si obkročmo na Toma. Tom se zaculil a sledoval ho. „Máš krásou hruď…“ špitl Bill a přejel dlaní po ní, pak se sehnul a políbil ho na ni. Tom zavzdychal. Bill přejel po jeho krčku jazykem a dostal se až k jedné z Tomových bradavek. Vsál ji do svých úst a žužlal a provokovat jazykem. Dokud neztvrdla. Tom se zakroutil a lehce prohnul v zádech. Když ztvrdla, tak se přesunul na další. Rukou jel níž. Tom jistě cítil jak ho jeho penis bolel. Bill dojel k jeho teplákům a hrál si s jejich lemem. Tom se modlil aby to bylo dole.  
„Tome, nechceš něco?“ optal se hlas známý Tomovi. Jeho matka. Tom proklel všechno, co šlo.
„Ne-e…“ vydechl Tom.
„A ty, Bille?“ optala se znova. Bill se narovnal.
„No, kafe bych si dal.“ Odpověděl chlapec a Tom zaklel vše znova.
„Dobře, do minuty to tu máš,“ odpověděla a podle zvuku odešla.
Tom se podíval na Billa. „Kafe? A… co já?“ optal se. Bill se zaculil a sednul, upravil se.
„Myslím, že dál bychom si měli počkat. Známe se chvíli,“ špitl a Tom se narovnal, oblíknul triko
„Okey, já si skočím na záchod teď. Počkej tu,“ řekl a šel. Odemknul dveře a šel do koupelny. Sakra. Doufal, že tohle už ne. Zamknul, stáhnul kalhoty i se spodním prádlem. A začal se uspokojovat.
Bill mezitím dostal kafe a usmál se. Spokojeně ho popíjel.  
autor: LízatQo
betaread: Janule

2 thoughts on “Déšť 6.

  1. Já osobně si myslím, že Andreas chtěl Tomovi říct, že Bill Kaulitz je mrtvý, ale pak si pomyslel, že to asi nebude on, když s ním Tom mluvil…=)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics