Plechovky

autor: Kattulkaa

Katt <3

Bill před sebou tlačil košík. Koukal do regálů a střídavě na papírek. Konečně bydlel sám. Postavil se na vlastní nohy. Jediný problém byl v tom, že si nikdy neuměl sám pořádně nakoupit. Většinou kupoval zbytečnosti, které pak k ničemu stejně nevyužil… Rozhodl se, že teď to udělá pořádně. Napsal si na papírek nákup všeho, o čem se domníval, že to bude potřebovat. Vše mu zatím vycházelo podle plánu. Spokojeně se usmíval. Najednou bylo vše jednoduché, když věděl, co má koupit. Nedával do nákupního košíku vše, co mu přišlo pod ruku…

Došel až do oddělení,  kde byly potraviny v plechovkách. Podíval se na svůj obsáhlý seznam nákupu a proběhl ho rychle očima. Chtěl vědět, jestli má něco koupit i tady… Vyčetl, že má koupit kukuřici, hrášek a takovéhle nechutné, ale přesto nezbytné věci. Sám pro sebe se usmál a roztlačil košík k pyramidě, na které byl vyskládán hrášek. Přemýšlel, odkaď bude nejlepší plechovku vzít.

Když se už po jedné  plechovce natahoval, vyřítil se z neznáma mladý chlapec na kolečkových bruslích. Tom byl tady na brigádě a měl na starost tuto část supermarketu. Měl se starat o to, aby byli zákazníci spokojení a neměli žádný důvod si stěžovat na obsluhu. Dnes si vzal na nohy poprvé kolečkové brusle. Měl je dovolené, protože se potřeboval co nejrychleji pohybovat z místa na místo. Dredatý chlapec si myslel, že je potřebovat nebude. Prvních pár dní to zvládal, když chodil jen tak pěšky. Zjistil ale, že se nepohybuje tak rychle, jak by měl. Rozhodl se, že najde ve sklepě své staré brusle a zkusí to s nimi. Nestál na nich již delší dobu, ale neodradilo ho to. Myslel si, že jízda na inlinech se nezapomíná. Kdyby jen tušil, co se stane, určitě by raději stále chodil jen po svých…

„UáÁáÁá.“ Ozval se z hrdla chlapce na inlinech výkřik. Rychlostí, jakou jel, naboural celým svým tělem přímo do pyramidy plechovek. Všechno popadalo všude kolem a on spadl do nich. Vypadal, jako by byl zahrabán v hromadě písku. Všichni okolo se smáli pohledu.

Jediný, kdo se na chlapce díval znechuceným pohledem, byl černovlásek. Za velkou pyramidou byl regál, ve kterém byla hořčice, kečup a podobná ochucovadla jídla. Tomovo tělo, jak dopadlo, narazilo do přeplněného regálu. Jedna hořčice vypadla a skončila přímo na dredově hlavě. Otevřela se a měl ji všude. Vypadalo to nechutně…

„Měl by sis ty divný provazy na hlavě umýt.“ Odfrknul si Bill a pro jednu plechovku se sklonil k zemi. Byl v ní hrášek, který měl na svém seznamu. Prohlídl si ji, aby byla v pořádku. Naneštěstí byla celá pomačkaná. Sklonil se a položil ji zpátky na zem. Vzal si další a také jí prohlížel. Vydechnul a zase ji na zem odložil. Snažil se najít nějakou, která bude v pořádku nepomačkaná.

„Říká kdo?“ zasmál se Tom. Pořád seděl v hromadě plechových krabiček. Byl si jistý, že černovlasého kluka odněkud zná. Stáhnul si ho k sobě a kydnul mu do vlasů zbytek hořčice, která v kelímku ještě zůstala. Zasmál se svému výtvoru. Černovlasý kluk vypadal opravdu pozoruhodně. Na sobě měl oblečení, které bylo nejmodernější, a ve vlasech měl nakydanou hořčici.

„Děláš si ze mě prdel? Oznámím to vedoucímu prodejny a ty poletíš zpátky tam, odkud jsi přišel, ničemo!“ Rozčiloval se Bill. Hořčice mu tekla všude. Nechápal, jak někdo jako je ten kluk, může vůbec pracovat bez jakéhokoliv dozoru. Inteligenčně spadal maximálně do mateřské školky.  

„Ne, nic si z tebe nedělám. Prdel mám svou vlastní, i když ta tvoje také není špatná.“ Tom si olíznul rty a černovláskův zadeček stisknul. Ten vykvikl. Když se stěhoval sem, nečekal to, že tu budou idioti jako v jeho rodném městě. Chtěl se rychle zvednout, ale dredův stisk mu to nedovoloval.

„Okamžitě mě pusť.“ Rozčiloval se chlapec s havraními vlasy. Z očí mu sršely záblesky zlosti a máchal kolem sebe hubenýma rukama. Zuřil ještě více než doteď.

„A když ne? Mimochodem, jsem Tom.“ Zašklebil se dredatý kluk a víc si Billa přitiskl ke svému tělu.

„Mně je úplně jedno, kdo jsi.“ Snažil se říct Bill klidným a pevným hlasem. To, že si ho Tom více přitiskl na své tělo, mu to ale neumožňovalo. Musel slastně vydechnout. Ano, černovlásek byl na kluky a nestyděl se za to…

„Nevypadá to tak.“ Zašklebil se Tom a začal černovláskem na svém klíně pomalu pohupovat. Všiml si toho, jak Bill vydechnul, když ho na sebe víc natiskl. Bral to jako své malé osobní vítězství.  

„Je mi úplně jedno, jak to vypadá.“ Čertil se Bill. Nechtěl si připustit, že by snad po dredovi toužil. Jistě, něco ho k němu přitahovalo už od začátku, ale nechtěl to dát tolik najevo. Nechtěl mu to nijak usnadnit… Nedělalo mu problém se s ním vyspat, ale měl by to příliš jednoduché, chlapec…

„Jak se jmenuješ ty?“ Tom vydechnul na černovláskův bledý krk svůj horký dech a vtiskl na něj něžnou pusinku. Cítil, jak se Bill otřásl. Usmál se a pohladil ho jednou rukou po boku, za který ho držel.

„B-Bill.“ Zaseknul se černovlásek. Bylo to, zvláštní. Už po tak malém doteku Tomových rtů  na svém krku cítil uvnitř břicha známý pocit spokojenosti. Nikdy mu ho nikdo nepřivodil tak rychle…

„Dobře.“ Usmál se Tom a i s černovláskem na klíně se zvedl. Posiloval, takže mu to nedělalo vůbec žádný problém. Bill byl navíc jako peříčko, takže také plus pro něj…

Bill složil obě své  dlaně do svého probouzejícího se klína. Nechtěl si připustit, že by po Tomovi toužil až tak šíleně… 

„Měl by sis ty vlasy od hořčice umýt. Nesluší ti to.“ Zasmál se Tom a sjel si pohledem černovláskův postoj. Zastavil se u rozkroku. „Mimochodem, ruce si můžeš dál podél těla. Nemusíš je mít takhle složené v klíně. Nejsem na tom o moc lépe.“ Pokrčil Tom svými mužnými rameny a jednu černovláskovu hubenou ručku uchopil do své a přiložil ji do svého klína. Tiše vydechnul. Před očima měl obrázek toho, jak se pod ním Bill slastně zmítá. Zakroutil hlavou a skousnul si ret. Chtěl takové myšlenky zahnat, ale nešlo to…

Bill se ďábelsky usmál, když zjistil, že je Tom na tom stejně jako on. Schválně  ruku stisknul. Zasmál se, když tiše zasténal…

„Uh, musíš takhle provokovat?“ Tom nasucho polknul a kouknul po nevinně se usmívajícím Billovi. Ušklíbnul se na něj.

„Já neprovokuju.“ Vypláznul Bill svůj jazyk, ve kterém se leskla stříbrná činka. Znovu svojí rukou přejel po Tomově  klíně.

„Ne, vůbec. Ty jsi totiž andělské stvoření, že?“ Zasmál se Tom a Billovu ruku ze svého klína vytáhnul. Dlouho by takové dráždění nevydržel…

„Ano. Já jsem největší andílek pod sluncem.“ Zasmál se chlapec s havraními vlasy a opřel se o košík. Schválně zavrtěl zadečkem. Už mu ani tolik nevadilo, že má ve vlasech hořčici…

„A nechtěl by si andílek umýt hořčici z vlásků?“ Usmál se dredatý chlapec a k Billovi přešel. Položil mu ruce na boky a znovu ho políbil na krk. Měl Billa v hrsti. Byl si tím jistý. Dostane ho… Těšilo ho to. Hodně.

„Chtěl.“ Usmál se Bill a do dotyků Tomových dlaní na svých bocích se podvědomě opíral. Zavřel očka a usmíval se.

„Tak pojď. Umyješ si to tady, ať s tím nemusíš až domů.“ Řekl Tom chytře. Byla to oboustranně výhodná nabídka. Bill si umyje své pěstěné vlasy a Tom si užije. Co víc si přát…

Vzal mu košík a tlačil ho ke skladu. Byly tam sprchy, které skoro nikdo nepoužíval. Nevypadaly špatně, ale nebyl to ani kdovíjaký luxus…

„Uh, dobře.“ Zasmál se černovlásek a dal se do chůze. Pomalu šel za Tomem a usmíval se.

„Kdybys šel rychleji, tak se taky nic nestane.“ Usmál se Tom na Billa a zastavil se před velkýma dveřmi. Vypadalo to skoro stejně jako vchod do garáže, ale byl to vstup do skladu. Tom se podíval kolem sebe, aby se ujistil, že jsou tady opravdu sami. Věděl, že je toto proti pravidlům a mohli by ho klidně vyhodit.

„Rychle pojď.“ Rozkázal Tom a ‚zaparkoval‘ košík ke stěně. Otevřel tlačítkem dveře a rychle vtáhl Billa dovnitř. Ten se nestačil ani rozkoukat… 

„Nevím kam spěcháš.“ Odfrknul si černovlásek. Nechtěl nic uspěchat. Krok ale zrychlil. Nelíbilo se mu tady. Doufal, že sprchy budou vypadat alespoň normálně…

„Pst, mlč.“ Snažil se dredatý chlapec černovláska umlčet. Mohl je kdokoliv slyšet…  Černovlásek protáčel oči, ale nic nenamítal. Chtěl už hořčici z vlasů konečně vymýt. Vypadalo to nechutně a smrdělo to…

„Jsme tady.“ Rozmáchl rukou Tom, když vešel s Billem do místnosti, kde byla sprcha. Bill nakrčil svůj malý nosík. Nelíbilo se mu to. Vypadalo to tady strašně nechutně… Jedna sprcha pro celý personál… Oklepal se.

„Neboj, stačí, když tam strčíš hlavu.“ Zasmál se Tom. Všiml si výrazu na černovláskově tváři. Ten se usmál. Hned to bylo lepší. Byl rád, že nemusí do sprchy lézt celý.

„Okay. Máš tu šampon?“ zeptal se černovlásek a svlékl si opatrně tričko. Nechtěl ho mít mokré…

„Uh, jo. Tady máš.“ Dostal ze sebe Tom a podal černovláskovi svůj šampon. Nemohl se vynadívat na jeho hubené tělo. Něco, co nemohl popsat slovy, ho na něm fascinovalo.

„Děkuju.“ Usmál se černovlasý chlapec a na Toma se usmál. Úsměvem mu poodhalil hradbu bílých zubů. Natáhl se pro sprchu a vlasy si začal omývat jen tak vodou.

***

„Jsi si jistý, že dělat to tady, je ten nejlepší nápad?“ dostal ze sebe Bill mezi svými steny. Zmítal se pod Tomovým tělem. Po čele mu tekly malé potůčky potu.

„Jsem si jistý jako nikdy.“ Zasténal Tom a přirazil. Užíval si to. V dredech měl pořád hořčici. Vlasy spletené do ‚provazů‘ se mu lepily k obličeji. Neřešil to. Užíval si sex s černovlasým stvořením. Věděl, že je možné, že to bude poprvé a naposled. Obmotal prsty své ruky okolo Billova penisu a začal přes něj přejíždět v rytmu přírazů.

Místností se mísily střídavě Tomovy a Billovy steny. Drdáč naštěstí dveře zamknul, takže nehrozilo nebezpečí, že by přišla i nějaká  třetí osoba.  

„Jsi úžasně úzkej, Bille.“ Vykřikl Tom a začal naplňovat svojí osobní tekutinou černovláskův útlý zadeček. Bill neměl ke svému vrcholu také příliš daleko. Vyvrcholil pár sekund po Tomovi. Oba zhluboka oddechovali a snažili se vzpamatovat z právě prožitého orgasmu.  

***

„Tak… Já půjdu.“ Zvednul se po půlhodině černovlásek a na Toma se usmál. Oblékl se a vydal se ke dveřím.

„Děkuji. Bylo to příjemné zpestření pracovní doby.“ Usmál se také Tom a natáhl si své oblečení. Pochopil. Bill to bral jako jednorázovku… Nevadilo mu to. I tak byl spokojený…

„Třeba se ještě někdy potkáme.“ Zasmál se černovlásek a místnost opustil. Vzal si svůj nákupní košík a šel znovu do části, kde byly potraviny v plechovkách. Vzal hrášek z pyramidy, která tam stála, jako by se nic nestalo. Usmál se a šel ke kase. Zaplatil. Byl rád, že šel nakupovat zrovna sem…