On The Other Side 9.

Bill

Seděl jsem tam na zemi asi ještě půl hodiny, když jsem usnul. K mému štěstí mě ze spánku po nějaké době vyrušilo křiknutí mého jména ode dveří. Polekaně jsem nadskočil a vypísknul jsem něco nesrozumitelného. Otevřel jsem oči dokořán a podíval jsem se směrem k osobě, která vykřikla moje jméno. Loudavým krokem s pobaveným výrazem na tváři ke mě přišel David. Naštvaně jsem zavrčel a sklopil jsem pohled k zemi. Teď na něj opravdu náladu nemám.

„Co je s tebou?“ zeptal se David a dřepl si vedle mě. Zakroutil jsem hlavou, že nic, a přivřel jsem oči.

„Ty jsi plakal? Pohádali jste se s Tomem? Jak to, že jsi nepřišel s ním? Copak se stalo? Řekneš mi to?“ házel jednu otázku za druhou. Povzdechnul jsem si.

„Ani na jednu otázku ti neodpovím, protože si je ani nepamatuju,“ zazíval jsem a promnul jsem si oči. David se posadil vedle mě.

„Co se stalo?“ prohodil a zabodl do mě zaujatě pohled. Zamrkal jsem a zase jsem se ponořil pohledem do země.

„Pohádali jsme se s Tomem,“ zašeptal jsem a zakroutil jsem hlavou. Měl jsem slzy v očích.

„Není jako Andreas, viď?“ Nakrčil jsem nos a podíval jsem se na něj.

„Andy? … Oh, to ne. Doufám, že ne, proč o něm mluvíš?“

„Jen tak, protože dokonce i já jsem si všimnul, že ty a Tom je úplně jiná kapitola, úplně něco jiného než jsi byl s Andym,“ pousmál se. Usmál jsem se, ale úsměv mi v sekundě klesnul.

„Ale Tom mě nemiluje,“ zašeptal jsem posmutněle a hřbetem ruky jsem setřel slzy, co se mi dostaly na tvář.

„A Andreas tě miloval?“ zeptal se, i když odpověď znal.

„Jo,“ pípl jsem.

„Ale jiným způsobem než Tom.“

„Jiným způsobem?“ zamrkal jsem.

„Vždyť jsem říkal, že mě nemiluje, Davide.“ Kousnul jsem se do rtu a sledoval jsem, jak jeho ústa vykouzlila úsměv.

„A jsi si tím jistý, Bille?“

„J-já… Nevím,“ zakroutil jsem hlavou.

„Víš, od toho článku v novinách jsem si vás začal víc všímat. Dívám se na to, jak se tě Tom dotýká, skoro jako by se bál, že se pod jeho dotekem rozbiješ jako panenka z porcelánu, jak se na tebe Tom dívá, jak si tě drží u sebe, jako by se bál, že o tebe může každou sekundu přijít, Bille. Nikdy jsi necítil nic jiného, než když to bylo s Andreasem?“ Zalapal jsem po dechu a kousnul jsem se do rtu. Sklopil jsem pohled.

„Andreas mě miloval pro sex, který nedostal,“ zamračil jsem se. „Chtěl to celou tu dobu, ale já jsem z toho vycouval, nechtěl jsem. Chtěl ze mě mít děvku, ale já jsem se do nej zamiloval,“ zašeptal jsem. David ani nepípl. „Ale Tom… Má mě… Má mě rád, nebo ne? Je na mě hodný, pod každým jediným dotekem nebo pohledem od něj roztaju, cítím nepopsatelné pocity, které jsem s Andreasem necítil. Myslel jsem si, že to byla tehdy láska, ale asi už vím, co to zatracený slovo znamená.“ Zvednul jsem pohled k Davidovi. Jenom se na mě usmál a přikývnul. Se slzami v očích jsem se usmál. „Děkuju,“ pípl jsem.

„Za co?“

„Že jsi mě donutil tohle pochopit.“ David se usmál a pokrčil rameny.

„Ale asi ti teď zkazím náladu,“ kousnul se nervózně do rtu. Nakrčil jsem obočí.

„Děje se něco?“

„No, nevím, jestli z toho budeš nadšený, ale když jsme mluvily o Andym…“ odmlčel se.

„Je tady?“ vyvalil jsem očka a pootevřel jsem pusu.

„No, Simone ho pozvala, myslela si, že budeš rád, že ho zase uvidíš.“

„Kurva,“ zanadával jsem a zvednul jsem se na nohy. Obešel jsem Davida a vyběhl jsem ven z busu. Vyběhl jsem nahoru k domu a otevřel jsem dveře.

„Bille? Zlato,“ uslyšel jsem z místnosti vedle sebe nadšený hlas mojí mámy. Protočil jsem oči. Oh, bože!

„A-ahoj, mami,“ otočil jsem se k ní a pokusil jsem se usmát. Přišla ke mně a nadšeně mě objala.

„Chyběl jsi nám, zlato.“

„Jo, jo, já vím, vy mně taky, ale teď mi řekni, kde je Tomi.“

„Tomi?“ odtáhla se a usmála se. Přikývl jsem.

„Tom, to je ten milý kluk? Ten, z těch novin, že? Vy jste teď spolu, zlato? Víš, je to fajn kluk, ale nelíbí se mi jeho styl oblékání. Všechno to na něm tak visí,“ protočila oči.

„Bože, mami, nechci se bavit o Tomově oblečení a ničem podobném, chci aby jsi mi řekla, kde je.“

„Pamatuješ si, jak jsi chtěl nosit taky takové oblečení?“ zachichotala se. „Víš, mám ještě někde pár fotek, jak jsi v tom byl zamotaný, půjdu je najít, dobře?“ usmála se. Protočil jsem oči.

„Nic nehledej, já chci najít Toma!“ zakňučel jsem s zoufalostí v hlase.

„Dobře, Tom je s Andreasem a holkami v pokoji tvojí sestry,“ přikývla. Moje obočí vystřelilo s údivem nahoru.

„S holkami? Proč jsou u Julie?“

„Ano, s holkami, tím myslím tvojí sestru a Elenu, a proč jsou tam? Pozvala jsem i Andrease a jak nemůžeš asi vědět, Elena a Andreas jsou asi teď spolu, nebo tak něco,“ usmála se. Nakrčil jsem nos.

„El a Andy?“ ušklíbl jsem se. „Chudák holka,“ zakroutil jsem hlavou a protočil jsem očka. Obešel jsem mamku a rychlostí blesku jsem vystřelil na schodiště, vyběhl jsem nahoru a na konci chodby jsem doběhnul ke dveřím. Bez klepání jsem vpadnul dovnitř a zavřel jsem za sebou. Když jsem se otočil, všechny pohledy visely na mně. Tom seděl vedle Andrease na posteli, kde v rohu seděla i El.

„Jako bych to neříkala,“ ušklíbla se Juli a seskočila ze svého psacího stolu se zapnutým notebookem. Zvednul jsem obočí a posadil jsem se vedle Toma.

„Taky tě rád vidím,“ protočil jsem panenky. Namáčkl jsem se víc na Toma. Hodil po mě nechápavý pohled. Jenom jsem se nevinně uculil a položil jsem mu hlavu na rameno.

„Já bych to řekla spíš naopak,“ zachichotala se zrzka, sedící kousek od Andyho v rohu postele.

„Zdržuju se hlasování,“ zasmál se Andy a poposedl si víc dozadu. El se k němu hned přivinula a usmála se na něj, což jí blonďák oplatil.

„Takže… Mám pravdu,“ nadšeně se uculila Julia a sjela mě s Tomem pohledem.

„O co jde?“ nechápavě jsem zamrkal.

„Když jsem tak viděla Toma, napadlo mě, že je ho na tebe škoda, bráško,“ zazubila se a posadila se vedle Toma. Zamračil jsem se.

„Žádné takové, holka, tohle je moje,“ vyplázl jsem na ni jazyk a za ramena jsem si na sebe Toma přitisknul. Tom vypísknul.

„Neumačkej si ho, vždyť ti ho neberu,“ zasmála se a zakroutila hlavou.

„No jen aby.“ Ušklíbnul jsem se.

„Tomi?“ pípl jsem a zvednul jsem k němu pohled. Měl v obličeji pořád nechápavý výraz.

„Musím s tebou mluvit,“ zašeptal jsem a věnoval jsem mu letmou pusu na bradu. Zamrkal a přikývnul mi.

„Tady?“

„Ne, pojď,“ zašeptal jsem a zvednul jsem se na nohy. Vytáhl jsem do stoje i Toma a odešel jsem s ním z pokoje. Ještě jsem zaslechl nějaké poučné perverzní připomínky od Juli a pak jsem zatáhnul Toma do pokoje naproti, tudíž do mého.

Čtyři modré zdi a plno plakátů. Postel, dvě skříně, stůl s notebookem, který jsem neměl zapnutý ani nepamatuju, když tady nebývám.

„Pěkný,“ pípl Tom když se rozhlížel okolo. Usmál jsem se a zavřel jsem za sebou dveře.

„Díky.“ Chytil jsem ho za ruku a posadil jsem ho na postel až dozadu, aby se mohl opřít o stěnu. Obkročmo jsem se na něj posadil já a položil jsem dlaně na jeho ramena. Koukal jak hypnotizovaně na mě. Usmál jsem se.

„Přemýšlel jsem,“ pípl jsem a položil jsem si hlavu na jeho rameno. Zachvěl jsem se a usmál, když položil své dlaně na mé boky. Spokojeně jsem se usmál.

„Víš, mrzí mě to. Nechci, abychom se hádali, pochopil jsem pár věcí a tu jednu hlavní,“ šeptal jsem.

„Odpustíš mi, prosím?“ zavřel jsem oči a políbil jsem ho na krk. Zvednul jsem hlavu a zadíval jsem se mu hluboce do očí. Zamrkal jsem. Tom se pousmál.

„Odpustím,“ šeptnul. Usmál jsem se.

„Ale… Musím ti něco říct. Něco, na co jsem přišel během nekonečné chvíle bez tebe, Tomi.“ Olízl jsem si rty a políbil jsem ho na rty, což mi oplatil. Usmál jsem se na něj.

„Co to je?“ Trošku jsem zčervenal. Opřel jsem si čelo o to jeho a přivřel jsem oči.

„Víš, v ten moment, kdy jsme se pohádali, jsem měl pocit, jakože s tebou odešlo všechno, jakože se všechno zhroutilo. Nechci aby to tak bylo, abych už byl bez tebe, protože ty jsi osoba, se kterou mi kdy bylo opravdu nejlíp, ke které cítím to, co jsem necítil ještě nikdy k nikomu.“ Olíznul jsem si rty a zhluboka jsem se nadechnul. Cítil jsem, jak se mi začali malinko nervozitou klepat ruce.

„Uvolni se,“ šeptnul a z mých boků mi přejel přes celé ruce a chytil mě za dlaně. Propletl se mnou prsty a věnoval mi polibek. Usmál jsem se.

„Poprvé v životě jsem si uvědomil, Tomi, že někoho opravdu miluju,“ pronesl jsem a narovnal jsem hlavu, podíval jsem se mu do očí.

„A to tebe. Miluju tě.“