Innocent BawdyHouse 122.

autor: Disturbed Angel & Clarrkys

Tom: (Kouknu na tebe.) To není  pravda.  

‎

Bill: Ale je.

‎

Tom: Ne. (Zachichotám se a zakroutím hlavou.)  

‎

Bill: Ale jo, Tome. (Koukám na tebe.)

‎

Tom: Určitě jsi byl předurčený k tomu, abys nosil miminko. Vždyť se na sebe koukni, jsi hodně zženštilý a tak všechno. 

‎

Bill: (Koukám na tebe.) A co tak všechno?

‎

Tom: No všechno okolo tebe. Určitě jsi to měl být ty a ne já.  

‎

Bill: (Pousměju se.) Tohle by mě vážně nikdy nenapadlo, že… Že budu mít v bříšku nějakého prcka.

‎

Tom: To je strašně… Sexy (Špitnu.)  

‎

Bill: (Zachichotám se.) Přijde mi, že pro tebe je všechno sexy.

‎

Tom: Jo, všechno na tobě. (Uculím se ďábelsky.)  

Bill: (Pousměju se a protáhnu se.) Ouu… Musím čůrat. (Rychle vstanu a jdu.)

‎

Tom: (Zasměju se a koukám se na tebe, jak odcházíš.)  

‎

Bill: (Vyčůrám se a jdu zpátky. Stojím ve dveřích.) Půjdeš se mnou už spinkat?

‎

Tom: Jo, už bychom měli. (Culím se na tebe.) Když jsi nahý, tak ti to sluší nejvíc.  

‎

Bill: (Zastydím se a rychle si vlezu do postele. Přitulím se k tobě.)

‎

Tom: (Začnu tě hladit po boku a mlsně koukám.)  

‎

Bill: (Pousměju se a zavřu oči.)

‎

Tom: (Dívám se na tebe, asi se ti chce spinkat, ale já bych hodil ještě druhé kolo.)  

‎

Bill: (To si piš, že se mi chce spinkat.)

‎

Tom: Bille. (Špitnu úplně  tichounce.)  

‎

Bill: Mhmm. (Brouknu.)

‎

Tom: Nic. (Špitnu smutně.)  

‎

Bill: (Otevřu oči.) Zítra, ano?

‎

Tom: (Sklopím očka.)  

‎

Bill: (Pohladím tě po tváři.) Nech mě odpočinout. Do zítra.

‎

Tom: Jo. (Kývnu.)  

‎

Bill: (Políbím tě a zase zavřu oči.)

‎

Tom: (Trošku se od tebe pootočím a hrábnu si mezi nohy.)  

‎

Bill: (Zavrtím se a během chvilky usnu.)

‎

Tom: (Kouknu, jestli se nekoukáš, a když vidím, že ne, tak pokračuju. Po chvilce začnu jemně vzdychat.)  

‎

Bill: (Spinkám.)

‎

Tom: (Potom pracuju luxusně  a hekám jako o život.)  

‎

Bill: (Zavrtím se, ale spím dál.)

‎

Tom: (Potom se neudržím a vezmu tvoji ruku a strčím si ji do rozkroku.)  

‎

Bill: (Něco se mi zdá, tak ruku pevně sevřu a… teda se do něčeho zaryju nehty.)

‎

Tom: Ááá… (Trochu vykřiknu a prohnu se v zádech.)  

‎

Bill: (Pořád držím pevně.)

‎

Tom: Bille. (Zamručím.)  

‎

Bill: (Pak celou ruku oddělám a otočím se zády k tobě.)

‎

Tom: (Oddychnu si… Bolelo to. Potom se otočím k tobě a přimáčknu se ti na zadeček.)  

‎

Bill: (Spím.)

‎

Tom: (Během chvilku se udělám na tvoji prdelku. Trochu se ti to snažím utřít, ale nejde to. Pak hnedka usnu, unavil jsem se.)  

‎

Bill: (Taky spím, až do rána. To vstanu a kouknu na Toma. Spí. Když se oblíkám, vidím, že jsem špinavej. Mhm, asi jsem si toho včera nevšiml. Jdu dolů.)

‎

Tom: (Spím ještě dlouho, vstanu asi kolem jedenácté. Přijdu za tebou dolů jen v boxerkách, rozmrzelý a unavený.)  

‎

Bill: (Mezitím jsem nakrájel zeleninu, oloupal brambory a dal je s tou zeleninou do misky. Našel jsem nějaký recept. Ještě vytáhnu ven nějakou rybu, co jsem koupil, aby aspoň tu měl Tom na Vánoce, ale i normální maso. Udělal jsem snídani. Nějaký obložený talíř pro Toma i mě. Popapkal jsem a teď koukám na telku, když Tom sešel.) Dobré ránko.

‎

Tom: Ahojky. (Usměju se a posadím se k tobě.) Jak ti dneska je? 

‎

Bill: Je to lepší. (Usměju se a vstanu. Vezmu si ty léky.) Jak ses vyspal?

‎

Tom: Dobrý. Tvému zadečku se to asi líbilo. (Zachichotám se.)  

‎

Bill: Co? (Koukám na tebe.)

‎

Tom: Niiiic. (Uculím se.)  

‎

Bill: (Pokrčím rameny.) Chceš  i polívku?

‎

Tom: Teď ráno? (Usměju se.)  

‎

Bill: Je skoro poledne a musím vědět, jestli chceš polívku.

‎

Tom: Hmm, tak třeba jo.  

‎

Bill: A jakou?

‎

Tom: Já nevím. (Zasměju se.)  

‎

Bill: (Zakroutím hlavou.) Rozmysli se, na co máš chuť. (Řeknu a sednu si na gauč.) Jo a máš tam snídani.

‎

Tom: (Vystřelím jako raketa do kuchyně a zblajznu všechno, na co přijdu.)