autor: Disturbed Angel & Clarrkys
Bill: (Pousměju se. Koukám na pohádky a ruce mám na bříšku.)
Tom: (Jak to dopapám, tak si přijdu sednout za tebou.) Těšíš se? (Uculím se.)
Bill: Na co? (Kouknu na tebe.)
Tom: Nooo. Na dárky třeba.
Bill: Myslíš, že dostanu nějaký extra dáreček?
Tom: Možná. (Zachichotám se.)
Bill: Tome. (Kouknu na tebe.) To jsem sám zvědav.
Tom: (Pousměju se.)
Bill: Kdy budeš chtít jíst?
Tom: Čím dřív tím líp.
Bill: (Kouknu na hodiny.) Je půl dvanácté. Tak ve tři, o půl čtvrté?
Tom: Dobře. (Usměju se.) A do té doby budeme dělat co?
Bill: No… Musí se to uvařit a chtěl jsem setřít podlahy, aby to tu bylo uklizený.
Tom: Bille, nebudeš nic takovýho dělat. Jenom něco jednoduchýho navaříš, aby ses moc nenamáhal.
Bill: A uděláš to ty?
Tom: Noo… Když za to něco dostanu… (Úchylák.)
Bill: Ani se neptám, co chceš.
Tom: Já vím, že to víš.
Bill: Přece večer.
Tom: Já vím, já vím, ale když budu uklízet, tak to musí být ještě luxusnější, než jenom luxusní.
Bill: Neboj. Bude. (Usměju se.)
Tom: Dobře. (Uculím se a zvednu se.) Co mám teda udělat?
Bill: Ve skříni si vezmi mop a setři, prosím tě, zem. Tady v kuchyni, schody a chodbu.
Tom: Coo, tak moc práce? (Zasměju se a jdu pro mop. Koukám na to. Nevím, jak se to používá.)
Bill: (Koukám na tebe.) Zvládneš to?
Tom: Uhm. Snad jo. (Koukám na tu tyč. Vezmu ji obráceně a koukám na ten spodek.) To… To mám namočit?
Bill: Jo. Do toho kyblíku si dej vodu a je tam i prostředek na podlahy. Namočíš a začneš vytírat.
Tom: Dobře. (Po několika pokusech se mi to podaří a asi za půl hodiny to mám všechno vytřené.)
Bill: (Šel jsem do koupelny, a když jsem šel zpátky po schodech, málem sem se zabil. Držím se zábradlí.) Tomee? (Koukám, celé schody i podlaha dole jsou mokré. Spíš „plavou“.)
Tom: Ano? (Kouknu na tebe s úsměvem a utřu si čelo.)
Bill: Co… Co to je? (Koukám vyděšeně a držím se pevně zábradlí.)
Tom: Je to… Je to… Umyté. (Dívám se chvilku zmateně a potom se zase usměju.)
Bill: Tome a vymačkal si z toho mopu vodu, než jsi vytíral?
Tom: C-cože? To jsi mi ale neřekl.
Bill: (Vykulím oči a plácnu se do čela.) Já… Já, myslel jsem, že je to automatické. Tome, vytíral jsi vůbec někdy?
Tom: (Zakroutím nevinně hlavou a smutně koukám.)
Bill: (Sejdu opatrně dolů a vezmu ten mop. Vymáchám ho a začnu stírat tu vodu.) To nevadí. Příště už budeš vědět. (Usměju se.)
Tom: (Vezmu ti to z ruky, nechci, abys to dělal ty.) Promiň. (Pípnu.)
Bill: (Chytnu tě za tvář a kouknu ti do očí. Políbím tě.) Nic se neděje. Netrap se tím.
Tom: (Trošku se pousměju.) Utřu to, jo? (Začnu to po sobě utírat.)
Bill: (Přikývnu a sednu si v kuchyni na vysokou židličku. Koukám na tebe.)
Tom: (Sem z toho vyřízený a zpocený. To je horší než posilovna. Po nějaké době to mám a zase to uklidím. Přijdu k tobě.) Jaký jsem?
Bill: Šikula. (Usměju se.) Seš zpocený. (Zasměju se.)
Tom: Já vím. (Uculím se.) Ale je to určitě sexy, ne?
Bill: Noo… U tebe jo. (Usměju se.)
Tom: (Zachichotám se.) Já vím. (Namyšleně kouknu, ale myslím to ze srandy.)
Bill: (Stoupnu si a začnu vařit.) Jakou chceš tu polívku?
Tom: Já nevím, nějakou si vymysli. (Uculím se a začnu se utírat do trička.)
Bill: (Povzdechnu si.) Jaká ti chutná?
Tom: Hmm, fazolová s nočky? (Zachichotám se.)
Bill: Mhm. Dobře. (Kývnu a vařím…)
Tom: (Sednu si a začnu sledovat v televizi nějakou pohádku.)
Bill: (Dám péct ty brambory se zeleninou a tím masem a vařím polívku. Furt to chutnám a nějak mi to nesedí pořád.)
Tom: (Sedím a koukám a najednou už je půl třetí.) Bille, už to bude?
Bill: Mhm… Pořád mi to nějak nechutná. (Říkám a vypnu troubu a vytáhnu to jídlo.)
Tom: Chceš pomoct? (Zvednu se a přijdu za tebou.)
Bill: Zkus to. (Dám ti lžíci.)
Tom: (Ochutnám to.) No, mně to přijde dobrý.
Bill: Fakt? Přijde mi to, že tomu furt něco chybí.
Tom: Noo… Víš, co tomu chybí? (Uculím se.)
Bill: Co? (Kouknu na tebe.)
Tom: Naložený Bill. (Zasměju se.)
autor: Disturbed Angel & Clarrkys
betaread: Clarrkys
😀 Ta poslední věta 😀
Jednoho naloženýho Billa prosím xD
[2]: xDD lool
ta poslední věta je nářez 😀
Jasně, Bill naložený v Tomově posteli xD Ale nejlepší bylo Tomovo vytírání xD