Klietka 8.

autor: Sch-Rei & Kattulkaa
425
Tom  
Chvěji se pod ním. Chvilkami se párkrát trošku prohnu v zádech, nebo mi boky cuknou do přírazu. Nechám se od něj líbat, a sám se do toho zapojuji. Laskám mu rty s největší něžností a vášní. Při jeho slovech se usměji a jazykem mu přejedu po patře. 
„To mi říká ten pravý,“ zašeptám a usměji se. 
Andy
Posmutněle vydechnu. Nechci, aby Tom měl někoho jiného. Vždycky jsem byl jediný, s kým Tom spal, jediný, koho Tom líbal, jediný, koho miloval. Nechci, aby se do toho přivetřel někdo jiný. Ne, tohle… Nemělo se to stát, nevěřím tomu. Skousnu si ret. Nesnáším ho! N-e-s-n-á-š-í-m-! Bouchnu pěstí do zdi.
Bill
Libí se mi jeho polibky, jeho doteky. Je první, kdo se mě kdekoliv dotýká a kdo líbá mé rty. Nestydím se před ním. Všechny zábrany jsem odhodil a užívám si to.  
Leknu se rány. Odtrhnu se poplašeně od Tomových rtů. Zmerčím Andyho. Chtěl jsem sice, aby nás viděl, ale skousnu si nejistě ret a koukám na něj.
Tom
Nasucho polknu, a kouknu poplašně na Billa. Zalapu po dechu.  
„J-já…“ šeptnu. Myslím, že když už to ví… Nechci přestávat. V žádném případě! Ne! Sklopím pohled. Kousnu se do rtu. nechci přestat, ale nechci ranit Andyho, i když už se mi to perfektně povedlo.

Andy
Proč se mi začínají drát slzy do očí? Proč mám ten nepříjemný pocit v hrudi? Co jsem si myslel, že mě… Snad má rád? Ušklíbnu se. Podle všeho jsem pro něj byl jenom… Kurvička, nic víc, někdo s kým si užíval, kdo pro něj udělal všechno, co si přál. Vlastně si i jako kurva připadám. Potichu vzlyknu.
Bill
Je to opravdu trapná situace. Připadám si opravdu hloupě. Ranil jsem city jiného člověka.  Nikdy jsem to neměl dopustit… Zachoval jsem se jako největší děvka… 
Začínám si vše uvědomovat. Injekce přestává působit. Vyteče mi zpod víčka slza. Chtěl jsem ‚poprvé‘ zažít s člověkem, kterého budu milovat a strávím s ním celý život. Vydechnu a sklopím uslzený pohled do země
Tom
Vydechnu. Sklopím pohled, a přitáhnu si Billa k sobě. Pomalu z něj vyjdu, ale nechám si ho u sebe přituleného. Prohrábnu mu jemně  vlásky. 
„Neplakej, prosím,“ zašeptám, a začnu mu jezdit rukou po zádech. 
Andy
Bez jediného slova se odeberu k Tomovi do pokoje. Lehnu si na postel, a začnu drtit v ruce jeho polštář. Přehodím přes sebe peřinu. Tlumeně vzlykám do polštáře.
Bill
„Tome, ty ale nevíš, jak mi je.“ Zavzlykám a přitulím se k němu. Snažím se jednou rukou nějak alespoň zakrýt svůj klín. Opět mě přemohla má stydlivost přede všema… 
„Já chtěl ‚poprvé‘ zažít s člověkem, kterého budu milovat a budu s ním chtít strávit zbytek svého života. Nedokážeš si představit, jak mi je.“ Nesnažím se slzy skrývat. Nechám jim volný průchod…
Tom
Sklopím pohled, a povzdechnu si. 
„Neplakej… Ššššš… Já tě chápu,“ šeptám, a hladím ho po zádech. Tulím si ho k sobě.  
„Bude dobře… Neplakej,“ šeptám a začnu mu utírat slzy.  
Andy
Po chvilce mě to všechno nějak zmůže. Usnu. Jsem pod vlivem jedné z Tomových ještě nevyzkoušených drog, povětšinou, když to zkouší, si po vyspání z toho nic nepamatuji. Já jen doufám, že v tomto případě tomu tak taky bude, i když uvnitř u mě to poznamenané zůstane.
Bill
„Nebude dobře.“ Zakroutím hlavou a zavzlykám. Cítím se opravdu špatně… 
„Nechápeš jak se cítím. Cítím se využitý, dal jsem své tělo prvnímu člověku, kterého ani neznám…“ řeknu skrz vzlyky a seskočím z Toma. Posbírám kousky svého oblečení a rychle se obléknu. Sednu si do rohu místnosti a nohy si přitáhnu k tělu.
Tom
Povzdechnu si, a obléknu se. Nechci, aby se cítil špatně. Cítím se tak nějak kvůli tomu zle. Tak nějak… Strašně špatně, asi jsem mu… Ublížil? Ublížil jsem dvěma osobám. Povzdechnu si. Jdu pomalu za ním, a kleknu si k němu.
Bill
Podívám se na něj uslzenýma očima. Chci, aby odešel pryč, aby mě nechal o samotě… Koušu si nervózně ret a vzlykám. Zachoval jsem se jako největší děvka… Nemám Andyho rád, ale toto si opravdu nezaslouží. Je mi zle ze sebe samého. Syn prezidenta státu, a chová se takhle. Určitě by ze mě doma měli radost. Jaký jsem to měl překrásný život… Neumím být jako normální člověk. Každý jiný by se nad tímto povznesl, ale já to nedokážu… Jak se znám, budu se tím zatěžovat ještě hodně dlouho.

Tom
„Bille, nechci, aby ses kvůli tomu cítil špatně. Vlastně … Je to moje vina,“ zašeptám a kouknu mu do uslzených oček. Zamrkám. Je mi tak nějak hodně těžko. Mrzí mě to, ale nelituji toho. Povzdechnu si, Andyho mám rád, a nezaslouží si to, ale zase naopak … Cítím k Billovi zvláštní touhu.
Bill
„Není to tvoje vina. Udělal jsem to já. Běž raději za Andym.“ Zašeptám a zvednu k němu pohled. Prohlédnu si jeho tvář. Nemá v ní žádný náznak hrdosti. Nechápu to… Kdybych po někom toužil jako on po mně, byl bych  hrdý, že jsem ho dostal…
Tom
Povzdechnu si a nakloním malinko hlavu. Zakroutím hlavou. 
„Hm, neměl jsem tě nechat,“ vydechnu potichu, a zamrkám. Olíznu si rty a dál mu koukám do uplakaných oček.
Bill
„Víš co je nejhorší? Nevím, jak se ke mě bude teď Andy chovat…“ skousnu si ret. Bude mě za to nenávidět určitě ještě víc. Pošle mi sem nějakou jedovatou krysu nebo bůhví co ještě… Ani bych se mu příliš nedivil, kdyby to udělal.

Tom
Sklopím pohled a přivřu oči. 
„Bude se chovat úplně stejně jako před tím,“ zašeptám, a kousnu se do rtu. Neměl by tohle vědět, ale… Možná to bude lepší.
Bill
„Nebude. Bude mě nenávidět ještě víc.“ Zakroutím hlavou a pomalu se zvednu. Půjdu do svého příbytku a budu se snažit alespoň částečně na všechno zapomenout.
Tom
Vydechnu, a taky vstanu. Zakroutím hlavou. 
„Ne, nechápeš…“ šeptnu a podívám se mu zase zpátky do očí.
Bill
Jen vydechnu. Otočím se a jdu do klece. Lehnu si na postel a otočím se ke zdi. Pevně k sobě stisknu víčka.
Tom
Zakroutím hlavou a jdu k němu. Posadím se na postel.  
„Je na drogách,“ zašeptám a sklopím pohled k zemi.
Bill
Posadím se a vyvalím oči. Andy a na drogách? Nějak se mi to nezdá… Vůbec mi to k němu nesedí… 
„Ale stejně bys měl jít za ním. Miluješ ho, jako miluje on tebe. Já jsem jen taková hračka… Zvládnu to tady.“ Ušklíbnu se. Slovo hračka jsem opravdu vystihnul. Nejsem nic víc, než jen prachobyčejná laciná hračka na pokusy…
Tom
Otočím se na něj. 
„Nejsi hračka. Nebo spíš tě tak neberu nebo… Já nevím,“ pokrčím rameny. Otočím se zase zpátky. Zamyšleně si začnu prohlížet svoje okopané tenisky. Kousnu se do rtu.
Bill
Já, že nejsem hračka? Aha… Vždyť tu jsem jen na pitomé pokusy. Nejsem tu kvůli něčemu jinému… 
„Jsem hračka, jsem tu jen na pokusy.“ Zamumlám a otočím svůj pohled do zdi. Nechci se na něj dívat. Chci, aby odešel.
Tom
Ušklíbnu se. 
„Možná jsi tu měl být jako hračka…“ povzdechnu si a vstanu z postele. Našpulím trošku rty. Sjedu ho pohledem, a otočím hlavu zase zpátky. Pomalu vyjdu ven z klece.

Bill
Lehnu si a zavřu oči. Chtěl bych se alespoň umýt, ale tady není nejspíš kde… Doufám, že brzo usnu a zaspím alespoň část dnešního podivného dne..
Tom
Odejdu pryč. Se sklopeným pohledem jdu k sobě do pokoje. Potichu otevřu dveře, a rozhlídnu se po místnosti. Na posteli se pod peřinou krčí blonďaté klubíčko. Smutně se pousměji, a vejdu dovnitř. Zase za sebou zavřu, a posadím se na postel.
Bill
Po chvíli se mi podaří usnout. Zdá se mi divný sen. Je tam spousta osob, které neznám a vše je pastelově barevný… Hážu sebou na posteli. Polovina těch osob na mě volá.
autor: Sch-Rei & Kattulkaa
betaread: Janule

One thought on “Klietka 8.

  1. Musím říct, že je mi líto i Andyho, nějaký Bill si jenom tak přijde a ukradne mu Toma…a Tom, asi k Billovi začíná cítit něco víc, ale kdyby ho opravdu miloval, pustil by ho…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics