EDIT 16:10:
Omlouvám se autorce i vám čtenářům, podařilo se mi dát do kapitoly 10 text té s číslem 11, takže vás prosím, abyste se vrátili ke kapitole 10 a přečetli si ji znovu, je opravena správně, tahle je už dobře, i když jste ji četli minule. Občas se holt stane, bohužel, i když by se to občas po nocích hodilo, pořád ještě nejsem robot 😉 Díky J. :o)
autor: Nameless Lady
„Bille, budeme vystupovat.“ Oznamoval mu Dominik a zůstal stát u jeho sedadla. Tom ho propaloval nevrlým pohledem, ale Bill se na něj usmál.
„Jasně, všiml jsem si,“ odpověděl a hodil hlavou k oknu.
„Jo, můj brácha není slepý, a taky neletí poprvé, aby nepoznal letiště.“ Řekl mu Tom posměšně. Potřeboval si na někom vybít svoji zlost a Dominik byl nejblíže.
„Tome.“ Bill se na něho zamračil a Tom jen pokrčil rameny.
Když se letadlo sneslo na přistávací plochu, Tom se přidal ke Georgovi a Gustavovi. Billa s jeho ochrankou nechal za sebou a ani se neohlédl. Když se ho kluci ptali, kde nechal Billa, jen mávl rukou. Připadal si zrazený.
„Tomovi se něco stalo?“ ptal se Dominik, zatímco šli letištní halou.
„Ne, jak jsi na to přišel?“ Bill zpozorněl.
„Viděl jsem jeho výraz v letadle.“ Pokrčil rameny a obezřetně se rozhlížel po prostorách místnosti. Dnes tu ale byl překvapivý klid.
„Jen menší výměna názorů, nic extra.“ Zavrtěl Bill hlavou a pak si povzdychl.
„Ok, tak pojď, auto už čeká.“ Pobídl ho Dominik a pak společně vstoupili do časně ranního slunce.
Vzduch byl poměrně studený, a proto si Bill hned nastoupil do přistaveného auta. Dominik poté zamířil hned k tomu dalšímu.
Vzduch byl poměrně studený, a proto si Bill hned nastoupil do přistaveného auta. Dominik poté zamířil hned k tomu dalšímu.
Ve voze seděla už celá sestava Tokio Hotel, všichni se nepřítomně dívali z oken.
„Máme se domluvit, jestli chceme do hotelu, nebo nám postačí tourbusy.“ Promluvil najednou Georg a po každém se podíval.
„Hlasuju pro bus.“ Zvedl Tom ruku.
„Já taky.“ Přidal se i Gustav.
„A ty, Bille?“ otočil se na něho.
„Mně je to celkem jedno.“ Pokrčil rameny a vyhnul se Tomovu pohledu.
„Fajn, takže hotel nebude potřeba.“ Georg spokojeně pokýval hlavou a dal zprávu managementu.
U koncertní haly byly přistaveny tourbusy a další aparaturu převážející kamiony.
Uvnitř už se živě pracovalo. Pódium bylo už skoro smontované a na každé straně čtyři muži instalovali obří plazmové obrazovky. Kluci dovnitř jen nakoukli a pak se zavřeli do svých busů.
Tom už byl uvnitř a čekal, až se jeho bratr konečně uráčí taky přijít. Místo toho však viděl, jak se na parkovišti živě baví s Dominikem. Nakonec na sebe mávli a Bill konečně zamířil tam, kam měl.
„Už jsem tu!“ hlásil Bill hned, jen se za ním zavřely dveře.
„Slyším.“ Houknul Tom a zase se zabral do videa, které se chystal přidat na svůj blog.
„V jednu máme jít na zvukovku.“ Bill k němu mezitím přišel a posadil se vedle něj na sedačku. Tom pouze pokýval hlavou, ale neřekl nic.
Bill se zvedl a mířil k pokojíku s postelí.
„Kam jdeš?“ zvedl Tom hlavu.
„Nevím, nemáš náladu, tak tě nechám být.“ Pokrčil rameny.
„Ne, počkej, chtěl bych si promluvit.“ Tom ukázal na volné místo naproti sobě. Bill trošku zaváhal, nakonec se však posadil a upřel na Toma pohled plný otazníků.
„O čem chceš mluvit?“ vyptával se.
„Víš, vlastně ani nevím. Mám pocit, že se každým dnem od sebe vzdalujeme, že už si nerozumíme tak jako předtím…“
Bill nevěděl, co na tohle říct. Na jednu stranu s Tomem absolutně souhlasil, ale nechtěl to přiznat. Ano, je pravda, že mu na Dominikovi záleží možná víc, než by chtěl, ale Toma pořád miluje a nedokáže si představit život bez něho.
„A jaká je podle tebe příčina…?“ zvedl obočí a koukal Tomovi do očí.
Starší z bratrů se zamyslel a pak pokrčil rameny. Bill ho chytil za ruku a přitisknul si ji k tváři. Tom ho po ní jemně pohladil a pak propletl jejich prsty.
„Miluju tě, bráško.“ Řekl naprosto vážně a hleděl Billovi do očí.
„Neboj, zase to bude dobré.“ Uklidňoval ho Bill a v duchu si nadával. Jak mu může lhát a necítit ani špetku lítosti?
„Jo.“ Šeptnul Tom a naklonil se přes stůl, aby mohl Billa políbit. Něžně svíral jeho tvář ve svých dlaních a do polibku dával všechnu lásku, kterou k Billovi cítil. Když v líbání ustali, Bill se s omluvným výrazem zvednul.
„Půjdu si ne chvíli lehnout, v noci jsem toho moc nenaspal.“
„Počkej, půjdu s tebou.“ Zadržel ho Tom a chytil ho kolem boků.
Tom si zalezl ke zdi a čekal, že si Bill lehne k němu, ale on udělal něco, co Toma totálně překvapilo. Lehl si do druhé postele, do té, která byla po dobu celého turné nepoužívaná. Tom se jen díval a nechápal.
„Tak se hezky vyspi.“ Popřál mu Bill a otočil se k Tomovi zády.
Tom tímto získal další důkaz, že něco není v pořádku. Bill s ním nechce být v jedné místnosti, nemluví s ním, a teď dokonce tohle… Tomovi z toho nebylo zrovna dvakrát do zpěvu.
Navíc se mu pořád vracel na mysl ten sen, ve kterém ho Bill opustil. Když nad tím tak uvažoval, chtě, nechtě si musel připustit, že je možné, aby si Bill někoho našel. Modlil se ale, aby to nebyla pravda. Nemůže ho přece opustit. Nesmí…
autor: Nameless Lady
betaread: Clarrkys
hele není tahle povídka stejná jako 10??
je to fakt 10…
[1]:
[2]: Nahoře to je vysvětlené =)
Tenhle díl jsem vlastně komentovala minule jako 10. xD Je v tom trošku zmatek, ale to se srovná =) Jinak musím říct, že Dominik mi neskutečně vadí a Bill mě neskutečně štve =)