autor: Cincina & Träumer
Minule jsme Vám neprozradily, kdo koho píše… takže Cincina = Tom, Träumer = Bill… užijte si druhej dílek :-*
Tom
Juhůů!! Musím se radovat, protože on neodjel. Něco tomu chlapíkovi řekl a sedl si na obrubník. Koukal se kolem sebe, těkal očima sem a tam… vypadal úžasně. Díval jsem se na něho docela dost dlouho, až to vycítil a podíval se na mě. Šel jsem k němu a řekl:
„Tak ty jsi čekal??“ a usmál jsem se na něho. Úsměv mi opětoval a já si uvědomil, že neznám jeho jméno, proto jsem rychle dodal:
„Jmenuji se Tom a ty??“
Bill
Postavil jsem se a okamžitě jsem zareagoval.
„Bill… Těší mě,“ podal jsem mu ruku, a když mi s ní potřásl, rychle jsem ruku schoval do kapsy. „Tak kam půjdeme? Nebo tak nějak… nebo co…“ totálně jsem nevěděl, co mám vůbec říct… byl jsem tak nervózní. Všechno se mi klepalo…
Tom
„Půjdeme trénovat na hřiště, ne?? Tě naučím pár svých triků a oslníš trenéra.“ Byl jsem celkem nervózní. „Sluší ti to.“ Ježiš, já jsem debil… no super! cítím, jak se červenám… kurva!!
Bill
„Jo… díky, ono… tobě to sluší taky…“ strašně se mi potily ruce. To abych si dával ten deodorant i na ruce. Bože, tohle se mi ještě nikdy nikde nestalo. A když se začervenal… byl tak roztomilej, až to bylo nadlidské, totálně úchvatné!
„Jinak… jdeme na nějaké hřiště, kde nikdo není, protože další trapas neunesu…“
Tom
Přišli jsme na hřiště. Nikdo tam nebyl a já si všiml, jak si Bill oddechl úlevou. Aspoň nás tu nikdo nebude rušit.
„Tak, pojď jsem a předveď mi kopnutí do míče,“ povzbudivě se usměji, ale tváří se, že se rozbrečí. „Neboj, nebudu se smát,“ Tohle pomůže a on do míče kopnul a ten mě trefil do hlavy… „Kurva!!“ zařvu naštvaně….
Bill
„Jaaa… promiň… pane bože, jsem já ale nemehlo…“ přišel jsem k němu. „Promiň…“ raději jsem si sedl vedle něho a hlavu jsem si podepřel rukou. Všechno vždycky poseru… a teď mě minimálně kopne do ksichtu nebo mi zase vletí facka.
Tom
Chvilku vidím rozmazaně, ale po chvíli, co ležím mi, začne docházet, co se stalo. Vidím Billa, jak se mi omlouvá.
„To je dobrý, stalo se,“ pohladím ho po tváři. Ucukne… nejspíš se lekl. „Klid,“ pohladím ho znovu a tentokrát neucukne… sednu si a čekám na jeho reakci…
Bill
Chvíli jsem se nechal, bylo to příjemný. Přivíral jsem u toho oči, jak… bože, jak buzna. Rychle mě to probralo.
„Co to děláš?“ nazdvihl jsem obočí, jako co to je, vole? Ale odsouvat se mi fakt nechtělo.
Tom:
Proč položil tu nejtypičtější otázku typu: Co to děláš?… Nevím, co mu mám říct… až po chvíli mě napadne výmluva: „Promiň, neodolal jsem, chtěl jsem si sáhnout na tvou úžasnou tvář,“ Začínám se zase červenat a on si toho všimne… začíná se usmívat! To je dobré znamení.
„Teď vstávej a kopni ještě jednou… a nemiř mi na hlavu jo??“
Bill
Jemně jsem si kousl do spodního rtu. „Jo…“ postavil jsem se a kopl míč směrem k nějakému sloupu. Totálně jsem ten sloup minul a míč mi utekl úplně na druhou stranu.
„Do prdele… tak jsem to nechtěl! No viděl někdy…“ sedl jsem si na zem „Se mnou to nemá význam… jenom ztrácíš čas…“
Tom
Sedl jsem si vedle něho a ruku jsem dal blízko vedle té jeho.
„Nevzdávej to… myslíš, že mi půjde tanec hned??“ Podíval se na mě, pak na naše ruce a věnoval mi zářivý úsměv. Přiblížil se ke mně celý a otřel se svým nosem o ten můj. Pak okamžitě vstal a běžel za míčem. Musel jsem se začít smát… je to prostě číslo.
Bill
„Chyteeeeej!!“ kopl jsem míč se snahou trefit Toma. „Tak nic…“ přišel jsem k němu. „Znovu jsem se netrefil.“ Sedl jsem si naproti a usmíval jsem se na něj a nevím ani proč, prostě jsem ho musel chytit za ruku a jen tak ho držet a držet…
„Možná z tebe vysaji tvou sílu…“ řekl jsem to.
Tom
Myslím, že tímhle způsobíš něco jiného a koukl se do svého rozkroku. Ano, začal mu pracovat…
„Nemáš hlad? Co takhle někam zajít?“ Vlastně mu navrhuji rande.
Bill
„Jako… rande, Tomiku?!“ postavil jsem se a musel jsem se smát… „McDonald, KFC nebo nějaká pizzerie?! Tomíku Bobííku,“ podal jsem mu ruku, a když jsem ním trhl, postavil se tak prudce, až do mě strčil a já se skoro tak akorát svalil na zem.
„Ještěže jsem se tě držel…“
Tom
„Tak jdeme do pizzerie… a neříkej mi bobíku,“ dloubnu do něho prstem a mezitím ho chytnu okolo pasu. Všiml si toho, ale ruku mi pryč nedal… super!!
Bill
„A jak ti mám říkat? Pane fotbalisto?“ podíval jsem se mu do očí, má je takové… nádherně čokoládové.
„Máš krásný oči…“ řekl jsem totálně vážně a chytl jsem si ho za krk, ať se nedívá jinam.
Tom
„Tvoje jsou ještě hezčí,“ zašeptal jsem. Majetnicky si mě chytil za krk, abych se mu díval do očí a ne někam jinam. Přiblížil jsem svou hlavu k té jeho a čekal jsem, jestli mě políbí nebo ne… doufám, že to udělá…
Bill
Cítil jsem, že mě chce políbit. Ještě jednou jsem se mu podíval do očí.
„Bojíš se? Udělat to…“ jako kdybych mluvil o sexu. „Na co čekáš, Tome? Polib mě!“ a když teď řekne, že mě dostal, že čekal, že jsem buzna, tak mě to zabije. Já ani nevím, jak jsem dokázal říct tohle!
Tom
Řekl mi, ať ho políbím… řekl to!! Podívám se na něho, vidím, že přivírá oči a čeká… no co, risknu to… nahnu se, přivřu oči a políbím ho. Naše rty se spojí a on se do mých úst dobývá jazykem… asi je na mě nadržený…
Bill
On nic neřekl… bože, dnes se do té pizzerie asi ani nedostaneme. Totálně nadrženě jsem ho líbal a držel jsem ho za bok, který jsem mu vlastně drtil v ruce. Ještě že nemám až takovou sílu, jinak bych mu rozdrtil celou bederní kost.
Tom
Potřebuji dýchat, proto se odtrhnu. Podívá se na mě, jako bych mu ublížil, proto nečekám a začnu ho líbat znova a dravěji než předtím. Po chvíli zase přestanu, chytnu ho za ruku a řeknu: „Další prasárny, až po jídle… mám hlad,“ a táhnu ho do pizzerie. Jde se mnou a celou cestu má záchvat smíchu z toho, co jsem řekl.
Bill
„Tomeee, mohl bys trochu ubrat na rychlosti?“ trochu jsem se zakuckával, pane bože, že prasárny. Ah, ale jsem zvědavý, o čem budeme mluvit po tom, co se stalo. Ty vole, ale nikdy jsem nebyl tak nadrženej jak prase. A ještě tomu z kluka.
Tom
„Ale já umírám hlady,“ fňuknu. Bill na mě zamrká. Pochopím a začnu ho znovu líbat. „Chci tě,“ zašeptám mezi polibky…
Bill
„Já tebe taky, Tomee…“ normálně mám strach, že nás uvidí táta nebo ségra! Jak se ještě k tomu líbám s klukem. Musel jsem občas zkontrolovat prostor, jestli je vzduch čistý.
„A že máš hlad…“ řekl jsem přes polibky…
Tom
„Hmm… co uděláme s mým hladem?…Vyřešíš to?“ šibalsky na něho mrknu. Ani ne ve vteřině mě popadne za ruku a někam mě táhne… doufám, že k němu domů, nebo na hotel… moc ho chci šukat…
Bill
Zatáhl jsem ho za nějaký barák, kde jsem ho opřel o stěnu.
„Jo a jak to mám asi vyřešit?“ usmál jsem se na něho a začal ho líbat po krku. „Jinak, ani se neznáme a koukej, co děláme,“ řekl jsem do polibku a ruku jsem mu položil na jeho hruď.
Tom:
„Nepovídej… vždyť už se známe 3 hodiny a 20 minut…“ usměji se já a táhnu ho do té pizzerie, jinak fakt umřu hlady. Pak se zase budeme věnovat prasárnám…
autor: Cincina & Träumer
betaread: Janule
To je teda rychlost, nejdříve jsem si myslela, že to budou dělat rovnou u té zdi xD No, uvidíme, co bude po pizze…=)
[1]:noo taky sem si myslela:D
Prej budem dělat prasarny,sem se tlemila.hezký se to čte.