autor: S & Lenna W.K.T.
Tom:
Mein Gott, co to vyvádí?! To si ze mě dělá kozy nebo co? Bože… jsem jak v transu. Naprosto konsternovaný jeho nestydatým počínáním. Ano, pro mě to je úchylné, když mi chlapec téměř olizuje břicho svým gayským jazykem. Kurva, ale co on dělá dál? A proč se nebráním? Jsem jak zkamenělý a neschopný pohybu. On mi prostě řečeno vylizuje pupík.
„Ale já nejsem kundička.“ Žblebtnu heterácký kec. Chci ho totiž odradit.
Bill:
Mlčím, jen si užívám toho, že mám kousek od sebe… penis. Vystrčím jazýček a sjedu až k lemu boxerek.
„Třeba když si představíš, že jsem holka, tak zažiješ tu nejlepší kuřbu, co si kdy zažil.“ Špitnu a jemně zaháknu prst za okraj boxerek.
Tom:
„Ne!“ vyhrknu šokovaně. Můj kámoš mě zradil! Stojí vzpřímeně! Proč, proč, proč?! Nejsem na kluky!
„Což o to… představit by si to šlo až moc dobře.“ Zahučím rozechvěle. Bojím se. Pusť ho. „To máš tolik zkušeností?“
Bill:
Teď se o svých zkušenostech nechci bavit.
Teď ho mám… stojí mu. Rozechvěle mu stáhnu boxerky a pohladím ho dlaní přes penis.
Skoro se až mlsně olíznu. Jemně se dotknu jazykem špičky.
„Nech mě ti to ukázat.“
Tom:
„Prosím, ne,“ zaúpím. Budu mít trauma. Zneužívá mě kluk. Mě, čistýho hetero. Děvkaře. Citlivýho děvkaře. Něžnýho děvkaře, co umí být zvíře. „…a nebo radši jo,“ zvrátím hlavu a zasténám. Bere mě celého do pusy. Cítím vlhko, horko a úzko. Yeah, má horkou tlamičku. Ovládá mě chtíč a ne mozek.
Bill:
Chvíli jsem si připadal jak nějakej násilník, co si chytil nějakou třináctku a chystal se ji ojet. Vyjedu ručkou na bříško a jemně ho škrabkám nehty. Spokojeně si zamručím a zafuním. Pohltím ho celého do úst, až do krku. Cítím, jak mi v puse roste. Je to totálně žhavý. Rukou z bříška přejedu až na zadeček a silně na něj přitlačím, čímž si jeho penis narvu až do chřtánu. Pak ho vyndám z úst a přejedu jazykem až pěkně dolů ke kořenu, kde začnu sát.
„Líbí se ti to? Řekni mi, jak jsem dobrá!“ vzdychnu. Mě samotného to nenechává chladným. Záměrně jsem použil ženský rod. Chci, aby se mu to maximálně líbilo.
Tom:
Nevydržím to a vjedu jí rukama do vlasů. Do tak půlnočně nádherných vlasů. I v tuto chvíli poznám jejich hebkost mezi prsty. Promnu je v dlaních.
„Seš zatraceně dobrá! Jeď, čičinko, jeď!“ vykřiknu zvrhle. Tak takhle jsem nebyl dlouho nadrbaný. Kurva, ta je dobrá. Kouří mě a vibruje kolem mé vztyčené chlouby. Oh, sakra. To mě jde u toho honit? Baví ji to. Strašně si to užívá. Její vzdechy a chtíčem zakalená očka.
„Proč ti říkám jako dívce?“ dojde mi najednou.
Bill:
„Říkej mi tak, pokud ti to dělá dobře.“ Pošeptám naléhavě. Přejedu rukou na jeho bok. Penis si vložím do úst a bok si začnu tlačit. Nutím ho k přirážení do mých úst. Opět si spokojeně zavrním a pojmu ho až po kořen. Jazykem uvnitř kmitám, co to dá. Hladím jazykem. Rukou sjedu na koule a jemně mu je masíruju.
Tom:
Zařvu blahem. Jakože jo, fakt!
„Tohle,“ plácnu se přes obličej omámený rozkoší. „Jsem ještě nezažil, číčo,“ ztrácím nad sebou kontrolu a je mi u prdele, že ošukám klukovi pusu. Rozpohybuju boky a rytmicky do něj začnu bušit. Jsem vážně sprostý a nepoužívám hezké výrazy. Jenže když někoho mrdám jen tak, nemůžu to prostě vydržet, a tak pracuju.
Bill:
Oh kurva, to je samec. Jebe mi pusu jako by se nechumelilo. Spokojeně si mlasknu a trošku zafuním. Zatlačím na jeho boky. Couvne, tak zatlačím ještě, až couvne ke křeslu v rohu místnosti a donutím ho si sednout. Ruce dám na jeho kolena a doširoka mu je roztáhnu.
„Chci, aby ses na mě díval.“ Pošeptám. Skloním se a přejedu od kořene ptáka, až po jeho špičku. Opatrně a přesto silně kolem něj obemknu prsty, začnu sát jen špičku a kroužit kolem něj jazykem.
Tom:
„Jo a vystříkám ti semeno do ksichtu, co?“ zahučím hodně hlubokým hlasem. Ok, dobře, odhodlám se na něj dívat. Bože, to je vlhká tlamička. Připadám si jak v kundě. Prdel nemůže být tak mokrá! Asi by mi to mokro chybělo. Červené světýlko v hlavě bliká: lubrikant!
„Sakra, Bille!“ vykřiknu a téměř vykopnu nohou. „Ty mrcho, nekousat!“ kousnul mě do něj! Do mého kámoše!
Bill:
Chlípně se usměju a hned to místo, kde jsem ho kousnul, ošetřím jazykem.
„Chceš mi postříkat obličej?“ šeptnu a opět si ho vsunu hluboko do úst. Líbí se mi, jak se zase jeho boky zvedají vůči mým rtům.
Tom:
„Jo,“ olíznu si oschlé rty, přirazím. „Ne, ne!“ mumlám. Sám nevím, co chci. Jen nekontrolovaně buším do jeho úst a užívám si kuřbu. Tělem mi projíždí vzrušující jehly. Rozkoš se rozpíná až do konečků prstů a v kládě mi škube. Vrchol se blíží.
Bill:
S rukama na kolenou roztahuju jeho nohy od sebe. Přiráží mi do pusy a já jedu ještě proti němu. Oh, fakt je to macatej klacek. Ten by mě roztáhl. Najednou jsem silně zatoužil na něj nasednout a nechat se sprostě ojet. Ale snažím se se ovládat. A zatím se mi to daří.
Zamručím zase, rty pevně semknu okolo a trošku zrychlím. Přivřu oči. Po tomhle si bude muset hodně vážně pohovořit moje ruka s penisem. Vzrušují mě už jen ty jeho vzdechy.
Tom:
Neustále jej hladím ve vlasech, za něž občas trhavě zatahám. Jemně, nejsem nějaký násilník či masochista. Vše s mírou. Neublížil bych mu.
„Už… b-budu!“ zachroptím. Už to je tady. Jede hlavou rychlostí blesku proti mýmu klínu, jeho dredy mě švihají do stehen a pramínky vlasů šimrají v tříslech.
Bill:
Rukou přejedu od kolena až po stehno a jemně mu zareju drápky do stehna. Tou druhou si začnu pomáhat a jemně kmitám nahoru a dolů. Do toho pěkně olizuju. Když cítím slanost na jazyku, vsaju špičku a nechám si stříkat do pusinky. Zavrním spokojeně. Chutná tak zvláštně, ale báječně. Všechno poctivě vysaju a spolknu. Tom zakloní hlavu. Využiju toho, vylezu mu na klín a podlejzavě ho líbám na krk. Sakra, teď jsem nadrženější snad ještě víc. Hladím ho prsty na bocích dokud je ještě mimo.
Tom:
„Polib mě, dělej, líbej mě, než se vzpamatuju!“ rozkážu mu a už cítím jeho vlhké, vášnivé a měkké rty na těch svých pootevřených. Rozevřu je jako okvětí a nechám si zvrhle plenit ústa. Slaná chuť z jeho jazyka. Uhm. Přitáhnu ho k sobě na svou mužnou, hladkou hruď. Tisknu jej k sobě a proplétám naše jazyky v divokém, leč něžném tanci. Žádný tvrdý polibek.
Bill:
Bože… z toho polibku se mi doslova zatmívá před očima. On je prostě… dokonalý! Líbám ho, dokud můžu. Přitáhnu si ho za týl, ale jemně. Pohladím ho po tváři a pak mě od sebe odtáhne a posadí vedle sebe. Opřu se. Rukama si ležérně zakrývám stojící rozkrok a vydechnu.
„Já… nevadilo by ti, kdybych si odskočil?“ špitnu. Tohle nedám musím se dodělat aspoň ručně.
Tenhle borec mě dostal do varu, že se mi mrdky v kulkách vaří. Doslova mě pálí v klíně. To bude gejzír životodárné tekutiny. Po očku jej sleduju, jak se postupně dostává do naší normální dimenze. I když, co je vlastně normální?
„V pohodě. Jdi si.“ Zachraptí Tom.
Ještě jsem ho jemně pohladil po stehnu a vstal. Hned za dveřmi jsem se doslova rozeběhl do koupelny a sedl si na zavřenej záchod. Vyndal jsem svou chloubu, tolik toužící po uspokojení.
Natvrdo jsem si ho tak začal honit, představujíc si místo mojí ruky tu jeho. Asi po pěti minutách jsem s nekontrovatelně hlasitým sténáním Tomova jména udělal. Oh, chtěl bych okusit jeho ručku na svým ptákovi.
Jak by mě dychtivě mastil. Tahal mi ho a plival svý horký sliny, abych lépe v jeho dokonalé ruce klouzal. Masíroval by mi koule a sál v puse.
„To-Tome, projeď mi prdelku…“ zapřu hlavu o studené, fialové kachličky. „Roztáhnu se ti jak děvka,“ protože já jsem děvka. Dělal jsem mu kurvu. Svému ex a jeho kamarádíčkům.
Je mi úplně jedno, že by má slova mohl slyšet. Momentálně to myslím úplně vážně. Přejel jsem si po ochablém penisu až ke kořenu, přes koule až ke vstupu, který jsem jemně poškádlil a na pár vteřin zasunul prsty dovnitř. Slabé vydechnutí. Moc ho chci…
Vstal jsem, cítil jsem se uvolněný. Schoval pečlivě svůj rozkrok do plavek a vydal se do pokoje, provinile jsem se na něj podíval.
„Mám ti projet prdelku a roztáhneš mi jako děvka?“ koukne na mě už s nandanýma kalhotama, jen čekaly na zapnutí. Polknul jsem a zrudl. Zapnu mu kalhoty a provinile se vedle něj posadím. Slyšel mě… a teď už mi to tolik jedno není. Slovo děvka z jeho krásných rtů zní tak… opovržlivě. Kdyby jen věděl, zhnusím se mu ještě víc.
„Ty o sobě mluvíš takhle? Ty, taková bytost?“ pozvednu jedno obočí nad jeho slovy a téměř zalapám po dechu. Cože to řekl? Bytost? Já? „Seš jemný, opravdu jak dívka, pleť i postavu máš jemnější a křehčí než kdejaké holky, a mluvíš takto vulgárně? Víš, že se to ke slečnám a chlapcům, jako ty nehodí?“
Vydechnu.
„Vím, že se to nehodí,“ breptnu. „Je jedna skutečnost, která mi nedovoluje se nazývat jinak,“ vydechnu. „Hnusně jsem naletěl, proto jsem takový, jaký jsem.“
„To ti nedává důvod se nazývat takto nehezky.“ Odsekne Tom. Stáhne si triko s nadzvednutým zadkem kolem a vstane, berouc si svůj batoh. Ne, ať nikam nechodí! Teď nemůže potom všem. Patří mi a já ho nepustím.
„Měl jsem přítele a on si ze mě udělal děvku pro sebe a svoje kámoše,“ špitnu. „Proto se tak nazývám… proto teď vidím chlapy jen jako nástroje k uspokojení.“ Vzhlédnu k němu sklíčeným pohledem.
„Ooh,“ zalkne se. Sklopí oči. „To… to je mi líto.“ Pouze špitne. Určitě je mnou zklamaný. Znechucený a opovrhuje courou, jako jsem já. Necudná lehká ´holka´.
„Ten, kdo to dělal, je kretén.“
„Co?“ optám se.
„Že ten, kdo to dělal, je kretén…“ zopakuje.
„Teď se ti hnusím ještě víc, že? Když já musel, on mě bil a tak… pro-promiň, nevím proč ti to říkám.“ Omotám si deku kolem ramen a složím si kolena pod bradu. Zachvěju se. „Můžu tě o něco poprosit?“
Koukne po mě tak neurčitě. Nerozeznám, co si myslí. Jaký to je vůbec pohled. On vypadá pořád tak nedostupně a chladně. Nad věcí…
„Povídej.“ Houkne znuděně…? Založí ruce do kapes a potáhne nosem.
„J-já,“ třese se mi hlas. Cítím to. „M-mohl bys tu se mnou z-zůstat?“ vypoulím na něj s koktáním svá obrovská kukadla.
Trošku překvapeně na mě jukne. Čekal asi, že ho poprosím, aby zasunul. Překvapený ale zjišťuju, že Tom sundá batoh. Kouká na mě.
„S-smím tě obejmout?“ kouknu na něj. Pochopím, že po tom všem se mě nebude chtít dotknout. On ale jemně přikývne. V tu ránu mu vletím do náruče a pevně ho obejmu. Sebe nechám také obejmout a spokojeně vydechnu. Najednou se cítím v bezpečí.
„To proto si plakal?“ šeptne a já jen přikývnu. „Bylo to tak ponižující, když mě třeba svázali a střídali se na mě.“ Vzlyknu.
Vyzařuje z něj nejistota. Neřekl bych sexuální. Ale… nevím jaká. Slzy mu máčí tričko a já se jen pod jeho ochranitelskými křídly chvěju jako osika.
„Ššš…“ pohladí mě pevně, ale něžně po vlasech. Chlácholí mne a pohupuje námi ze strany na stranu. „Zůstanu u tebe, když přestanou tvá očka ronit slzičky.“
Pousměju se, po tom všem je na mě ještě milý. Moc se mi líbí.
„Omlouvám se, za všechno. Chovám se někdy jak něco víc, a přitom jsem jen… kus masa na ošukání.“ Špitnu a zavrtám nos k jeho krku. Jemně ho líbnu. Trošku se ošije. Taky bych se ošil, kdyby mě líbala děvka.
„Nemluv už takhle, nejsem na to zvědavý,“ jeho hlas zní až snad hrůzostrašně. Tak autoritativně a přísně. Mám z něj jakýsi respekt.
„Už mlčím,“ šeptnu. „Nechtěl bys tu zůstat přes noc?“ šeptnu tichounce a jemně povolím stisk. Sklopím oči. „Je mi s tebou dobře, když se nehádáme.“
„Musel bych si domů pro věci,“ pouze zase zahučí. On je tak zvláštní.
„Můžu s tebou,“ i hned se nabídnu a stírám si černotu zpod víček a tváří.
„Jestli se ti chce,“ koukne na mě. Vůbec nevím, co si o jeho pohledech mám myslet. Proč se na mě tak dívá. Prostě, vůbec nevím.
Raději se vymaním z jeho objetí a mlčky se odeberu ke skříni, již otevřu a než se dám do hledání vhodného kusu látky, která bude zdobit mé tělo, stáhnu si ze zadečku plavečky a vystrčím jej na něj.
Cítím jeho pohled na sobě. Podíval se, a to mi dělá radost.
Tom:
Cítím se tak zvláštně. Nikdy předtím mi ho kluk nekouřil a musím uznat, že to bylo něco. Tak pěkně si se mnou hrál. Bylo vidět, že ho to vážně bavilo. Nešly tišit steny a čím víc nahlas jsem byl, tím intenzivnější mi to přišlo.
Teď tu stojí přede mnou, špulí na mne zadeček a mně se do hlavy vtírají myšlenky, jaké by to bylo, kdybych si jej vážně vzal. Musí být tak úzký a horký. Ale zase na druhou stranu, jeho pusinka je určitě vlhčí…
Tohle mi vrtá pořád hlavou, gayové si neužijí to mokro, co vám dá dívka. Přímo vám svou šťávičkou zregeneruje ptáka. Přešlápnu z nohy na mohu a plácnu se nevrle do boků.
„Hele, kolik ti je?“ optám se ho.
„Bude mi osmnáct,“ zahuhlá ze skříně. „Co, bojíš se, jestli nejsem pod zákonem?“ koukne na mě. Zjevně mu vůbec nedochází, že tu přede mnou stojí úplně nahý, a ještě na mě špulí zadek. Uh, konečně vytáhne boxerky a oblékne si je. Ne, že by se mi nelíbil, ale přivádí mě do rozpaků.
Přece jen… nejsem zvyklý sledovat jiným okem kluka. Odvrátím se a poskočí mi žaludek, udělá kotrmelec.
„Ne!“ další salto v břiše. „Můžeš si pospíšit? Je mi nějak nevolno.“
Střelí po mně pohledem.
„Ze mě?“ pozvedne obočí. Jak to mám, kurva, vědět? Ale z něj asi ne. Nejistě přešlápnu.
„Jestli je ti zle, můžeš do koupelny. Hned vedle mýho pokoje napravo.“ Ukáže mi.
„Ne, mně je spíš blbě z vedra. Mám blbý tlak asi,“ řeknu unaveně a přiložím si dlaň na srdce. Mně se vážně motá mozek. Chci domů, potřebuju na vzduch a nějak se zklidnit.
„Hned jdu, tak… jdi třeba ven. Hned tam budu,“ otočí se na mě, ale raději se na něj nedívám, nevím totiž, jestli bych tu neomdlel hnedka.
Radši fakt půjdu. Seběhnu ze schodů a sednu si venku na křesílku. Čekám. Po chvíli přijde on. Pěkně oblečený, namalovaný a v ruce sklenici coly. „Napij se, to je na tlak dobré.“ Drcne mi do ramena a podá sklenici. Tak se napiju no, to mě nezabije.
„Můžeme?“ kouknu na něj.
„Čekám na tebe,“ usměje se.
Doufám, že to se mnou nesekne po takový ledárně. Venku přes třicet stupňů a studené pití… dostanu infarkt.
Pomalu se loudáme k autobusáku. Ne, že bych neměl řidičák, ale auto je jaksi rozbité a matka mi na opravu zrovna v rodinné krizi nepřidá.
„Jezdíš někdy busem?“ houknu směrem k němu.
„Jo, občas do školy, když táta potřebuje řidiče. Je to fajn…“ usměje se mile. Je mi pořád nějak divně. Sklopí oči a vykračuje si vedle mě.
„Myslíš…“ odmlčí se. „Myslíš, že bych tě mohl vzít za ruku?“ špitne, a hned jak to řekne, tak zčervená.
No to mě poser. Neviděl jsem vtíravějšího a přítulnějšího kluka, než je on. Nevím, ale připadá mi, jako by mu chyběl fyzický kontakt.
„Klidně, mně to je putna.“ Pokrčím ledabyle rameny a jen postřehnu zářivé jiskry v jeho očích a široký úsměv na jeho tváři.
Potom ucítím ve své dlani drobnou ručku. Proplete se mnou prsty. Najednou vypnul hruď a začal jemně kroutit zadkem. Oh, je asi pyšný, že jde za ruku zrovna se mnou. Pohladím mě druhou rukou na břiše a potom na ruce.
„Děkuju…“ šeptne.
„Za málo.“ Brouknu. Když tak přemýšlím nad jeho rukou, ne že by byla zase tak malá, to ne, ale hubená. No, musím se jen v duchu smát, jak si připadá důležitě a nese se jako nějaká velevážená madam Bill. Cukají mi koutky.
„Čemu se směješ?“ zpozoroval to na mně, sakra.
„Ničemu. Vzpomněl jsem si na jeden hloupý vtip.“ Mlžím. Prostě lžu.
„Řekni mi ho!“ chytne se hned toho. Mám dost! On je ještě k tomu všemu zvědavý!
„No ták, nenech se přemlouvat, taky se chci zasmát…“ usměje se tak zářivě.
„No, je to taková kravina, ale jak tu tak spolu jdeme, tak jsem si vzpomněl…“ rychle něco vymýšlím. „Šli dva a ten třetí říká: My čtyři jsme ale dobrá pětka…“ pousměju se. První ptákovina, co mě napadla.
Bill jen škubne koutkem úst a pozvedne obočí. Má mě za vola.
„Říkal jsem ti, že je to hovadina,“ ospravedlním se nějak. Sice blbě…
„Čekal jsem blbost, ale až takovou…“ zahuhlá a jde zkoumat rozvrh hodin. Teda jízdní řád. No co, usadím se na zastávce a čumím do blba. Takhle se ztrapnit dobrovolně…
„Jede nám za pět minut sedmička!“ zavolá na mě Bill. Prst zapíchnutý kdesi na desce řádu.
„A ty víš, kam jedeme?“ usměju se na něj. Prohlídnu si ho od hlavy až k patě. Vzal si ty úzký džíny naschvál. Kompletně to kopíruje jeho rozkrok. Pak si uvědomím, kam koukám, a hned stočím hlavu.
„No, vlastně nevím…“ špitne těsně vedle mě. Posadil se a ležérně si položí nohu přes nohu.
Proč, kurva, nosí tak těsné věci? Vždyť když mu stojí, musí ho to bolet a být vidět a prostě… nemohl bych mít na nohou navlečenou látku jak šprcku.
„Seš docela ňouma, víš to?“ zazubím se na něj. Mám chuť ho cvrnknout do nosu, a snad bych to udělal, kdyby před náma nezastavil autobus přesně pro nás. Znám nazpaměť jízdní řády. Táta dělá tam někde a vždycky je sepisuje a podobné věci. Pomáhám mu občas.
Vezmu Billa sám od sebe za ruku a zatáhnu jej dovnitř busu. U řidiče si koupíme lístky, zacáluju mu to a mířím si to dozadu. Doufám, že tam nikdo nesedí. Je tu plno lidí a horko. Hnusný vzduch.
Vsadím se, že mi kouká na zadek. A přesvědčí mě o tom fakt, že mi přejede po něm rukou. Teď jsem dostal strach. Polknu a sednu si. Sedne si hned vedle mě. Prostě mi to nedá, musím se zeptat.
„Je ti takhle úzké oblečení pohodlné? Já, že jsi v tom děsně napresovaný.“
Dal bych si hned za to facku, kdybych věděl, že… kurva, on si po rozkroku přejel rukou a hodil ji pak kolem mých ramen. Mám zatmění.
„Nejsem zvyklý nosit volné oblečení, jako máš ty,“ zatahá mi za volnou látku skoro mezi koleny. „Mám rád úzko.“
Polknu.
„Aha…“ vyhrknu.
„Co? Nelíbí se ti to?“ mrkne po mně. Sakra, co mu mám říct? Nelíbí, ale líbí. Sám nevím. Jak to mám vědět, když ještě ráno jsem byl hetero? Sakra!
„Hele, támhle letí stíhačka!“ vykřiknu a skoro celý bus se k nám otočí. Využiju situace a strčím si do uší sluchátka.
Bill:
Jaká stíhačka? To byl zase blbý fór.
Asi zjevně nemá o konverzaci zájem. Tak si jen položím hlavu na jeho rameno a opatrně mu dám ruku na stehno. To vedro je šílené, jsem nějaký unavený.
Ale docela mě mrzí, že se vymlouvá a dělá ze sebe hloupého kluka zbytečně. Nemyslím si, že by byl nějak prostoduchý. Zavrtám si do jeho krku nos. Cítím, jak se ošil a otevřu jedno oko. Dívá se mimo mě a kroutí očima.
Jemně se odtáhnu. Teda né jemně, ale úplně a sednu si ob jedno sedadlo. Sklopím oči. Nebudu ho obtěžovat, jestli mu to vadí.
Holt jsem strašně vlezlý chlapec, co se rád lísá a slizce otírá o teplo kluků. Jako kočka. Jo, určitě jsem jakýsi druh kočky. I pěkný tak jsem. Takže nehodlám se doprošovat. Však on Tom přileze sám. I když… nevydržím dlouho trucovat. Achjo…
Kouká po mně, cítím to. Ale neodvážím se na něj podívat. Nejsem splachovací, i když zanedlouho zase budu. Co mě překvapí, že Tom natáhne ruku, vezme mě za mojí a přitáhne mě zase k sobě. Tentokrát sedím ještě blíž. Přehodím si nožku přes ty jeho a dám mu zase nos mezi krk a rameno. Spokojeně zamručím a laškovně se mu otřu rty o citlivou kůži. Zachvěje se, a to se mi líbí. Dám mu ruku na bříško, zachumlám se a zavřu oči. Jsem opravdu unavený.
„Asi jsem se zcvoknul, ale chci tě mít u sebe.“ Najednou mi zabručí u hlavy a já sebou trhnu. Ospalost docela přestává.
„To je jenom dobře, kocourku.“ Zavrním jako koťátko a špičkou jazyka mu olíznu krční tepnu. Zachichotám se a poté se opět spokojeně uvelebím.
„No…“ houkne zase Tom a přitáhne si kolena víc k tělu. „Tak spi, ať neusneš u nás doma.“
Jsem z té návštěvy trošku nervózní, nevím proč. Ale zase mě neskutečně těší, že mě chce. Spokojeně zavrním a ručkou mu sjedu pod tričko. Jemně ho škrabkám na břiše a pomalu usínám. Zavrním a přitisknu se k němu ještě víc. Pořád myslím na to, jakej musí být v posteli. Jsem nadrženej už jen z toho, jak se k němu takhle můžu tisknout. Až přijedeme zase domů, chci se mazlit, způsobovat mu slast.
„Tomy…“ vzdychnu ze spaní.
Tom:
No kurva, co zase? Sjedu pohledem dolů do jeho rozkroku a uvidím mokrou skvr-nu. No ty kráso, on má mokrý sny v buse?? Co to kurva je? Ježiš, bože. Stydím se za něj snad. Ne jako za něj, že tu se mnou je. Možná trošku. A ne kvůli jeho osobě, ale kvůli tomu, co se mu pyšní v klíně. Bille, ty seš nadržený prase. Nechci ani vědět, jaký seš drak v posteli. To musí být strašně… prasácký.
Polknu a pozoruju ho. Ten musí mít opravdu hodně divoký sny. Vrní a trošku se otírá o můj bok. No ty kráso! Mám ho vzbudit? Ano, ne? Ne? Ano? A to já jsem si myslel, jakej jsem dobytek nadrženej. Mám rád sex, mám ho hodně rád, ale ještě lepší je, když jsou v něm city. Ne každý by to do mě řekl, ale toužím po někom, kdo mi dá cit. Ale jak tak pozoruju tohohle malýho ďábla, tak ten mi dá spíš uspokojení… nebo ne? Možná se mýlím, možná ne.
Za necelých dvacet minut dojedeme na naši konečnou. Zastávka pár bloků od mého domu. Budu ho muset prostě vzbudit, nic se nedá dělat. Neomaleně do něj strčím, do ramen a zahučím: „Hey, kocoure, vstávej, ty Divo malá!“
„Ne, ještě ne, ještě to chci takhle zezadu.“ Zamručí a já opravdu zrudnu. Co si to jako představuje? Ještě do něj trochu strčím.
„Bille! Vzbuď se!“ Polknu. Otevře oči. Má je zčernalé touhou, vypadá rozespale a snad i trochu kouzelně. Hrábne si rukou do vlasů a koukne na svůj rozkrok. Vyvalí oči a zrudne.
„Ehm, můžu to vysvětlit…“
„Nic nevysvětluj, teď musíme vystoupit.“ Vezmu ho za ruku a táhnu z autobusu.
„Počkej,“ špitne. Kouknu na něj.
„Co je?“ otočí se ke mně zády a opře se rukama o stěnu zastávky. Ztěžka oddychuje. Panebože, co to dělá?
„Dobrý můžeme,“ koukne na mě a rukama si zakrývá rozkrok. Tak jako nenápadně. Pak mě vezme za ruku a tou druhou mě hladí na hřbetu ruky. Schovává se takhle. Au, opravdu ho to musí bolet. Pořád trochu zrychluje.
„Kam se ženeš?“
„Už chci být zase doma…“
„To jako proč?“ že já debil se vůbec ptal.
„Chci se mazlit…“ vyhrkne rudej až na prdeli. ‚Je nadrženej jak stepní kozel‘, pomyslím si.
„Aha.“ Brouknu a stisknu ho víc. „To já taky. Se psem.“ Oh, to jsem ho asi hodně uzemnil. Nemyslel jsem to zle.
„No, já s tebou.“ Řekne nakřáple a najednou podivně vzdychne a zastaví se.
„Co se děje?“ vyhrknu a otočím se polekaně k němu. Drží se za spánky, pokřiveně útrpný výraz a hystericky, bolestně fňuká.
„Bože… já… aah!“ kňučí. Vypadá jako by brečel. Dlouhé bílo-černé dredy mu laskají poodhalená ramena.
Polknu… sakra, co to s ním je?
„Tomy!“ zakňučí zase. Natáhne po mně ruku a přitiskne k sobě.
„Nechci tě vylekat, ale potřebuju, abys mě….“ nedořekne…. No to snad ne! To nemyslí vážně.
„Tady?“ teda, co to melu. Vůbec. Opře mě o lampu. A přitiskne se ke mě. Aaaaaaaa, on mě chce znásilnit.
„Jo, kurva, prosím, potřebuju to!“
autor: S & Lenna W.K.T.
betaread: Janule
To bylo fakt drsné xD Ale na konci mi bylo chudáka Billa úplně líto, prý potřebuju to, já myslím, že potřebuje spíše psychologa kříženého se sexuologem, tak doufám, že přesně tohle Tom je =)
😀 og my goottt nadrženci 😀 miluju vaši tvorbu
Bože, Bille ty prase jedno zvrhlé 😀 Chudák Toman, šok z tebe dostane :DD To chce rychle dáál 😀
😀 😀 😀 😀 😀 😀 Ježiši, já chci další! 😀 😀 Honem! 😀 Taková wrrrrr děvka , ach bože 😀
Twl…nějak mi došly slova…Bomba!!! Chci honem další díl, tak šup šup, ať to tady brzo je 😀
Takov nymfa ten Billouš ! xDDD Nadrženej jak stepní kozel !!! xDDDDDDDD miluju ty hlášky !! xDDDDDD