autor: Clarrkys & Disturbed Angel
Tom: (Otočím se na tebe s mírným úsměvem.) Jakou chceš postýlku? Dřevěnou?
Bill: (Přikývnu.) Rád bych. (Koukám okolo. Uvidím takovou hezkou bílou.) Co tahle?
Tom: Jo, je pěkná. (Pousměju se a prohlížím si ji.)
Bill: (Koukám na tebe a pak se dívám na skříně. Taky bílé. K tomu by se to hodilo.)
Tom: Chceš mít pokojík bílý?
Bill: (Pokrčím rameny.) Co bys chtěl ty?
Tom: Ta bílá by se hodila k těm namalovaným obrázkům. (Usměju se.)
Bill: A… Třeba růžové záclonky a peřinku do postýlky. (Usměju se.)
Tom: (Trošku se zamračím nad tou růžovou.) No, dobře.
Bill: Ale ne… Jestli nechceš. (Koukám na tebe.)
Tom: Holčička má přece mít růžovou, ne? (Trochu se smutně pousměju.)
Bill: Ale chci, aby se ti to taky líbilo.
Tom: Víš, že mně se růžová nelíbí.
Bill: Ani mně moc ne, ale… No… To je jedno.
Tom: Ale holčička by měla mít růžovou, aby vypadala hezky. (Pousměju se.)
Bill: To je jedno. Je jedno, co bude mít na sobě.
Tom: Takže ty růžovou nechceš?
Bill: Chci, abychom se domluvili.
Tom: Já to nějak překousnu. Záleží na tobě.
Bill: Na, takhle to nechci. (Řeknu smutně.)
Tom: Tak jak teda?
Bill: Nevím. (Rozhodím rukama.)
Tom: Chceš vybrat nějakou jinou barvu? I fialová je hezká.
Bill: (Přikývnu.) Líbí se ti?
Tom: Jo.
Bill: (Pousměju se.) Vezmeme tu postýlku?
Tom: Můžeme. (Taky se usměju.)
Bill: A ještě něco?
Tom: A ty skříně?
Bill: (Přikývnu.) Chceš se jít potom kouknout ještě na něco dětského?
Tom: Můžeme. (Trochu se pousměju.)
Bill: Dobře. Já řeknu, že to berem a zaplatím.
Tom: Dobře.
Bill: (Jdu k pokladně. Nějaký chlap tam něco naťuká a řekne, že mají postýlku, ale ty skříně na
skladu ne. Že tyhle jsou jenom vystavené. Tak mu dám telefon, adresu a prý mi to dovezou až domů, že to dovezou z nějakého velkoskladu. Zaplatím a jdu za Tomem.) Je to.
Tom: (Obejmu tě a políbím tě.) Ještě kočárek. (Usměju se.)
Bill: (Přikývnu a jdeme ke kočárkům.)
Tom: (Jdu za tebou.) Bille?
Bill: Ano?
Tom: Proč se tak chováš?
Bill: (Kouknu na tebe.) Jak?
Tom: No takhle. Za celou dobu ses ani pomalu neusmál.
Bill: (Zakroutím hlavou.) Tak to není.
Tom: Tak co ti teda vadí?
Bill: Mně nevadí nic.
Tom: (Zamračím se.) Tak mi řekni, proč se tak chováš? Jsi uražený, něco jsem provedl? Nebo co?
Bill: Vidím, jak se tváříš. Můžeš mi rovnou říct, že nejsi rád, že to bude holka.
Tom: (Udiveně kouknu.) Cože?
Bill: Vidím, jak ses tvářil v tom autě a teď tady, nemusíš to předstírat.
Tom: (Začnu se smát.) Bille, zbláznil ses?
Bill: (Koukám na tebe.) Ty se mi směješ?
Tom: (Kouknu na tebe, vezmu tě za tvářičky.) Bille, miluju tě a stejně tak budu milovat naše miminko. Nezáleží na tom, jestli to bude holka nebo kluk. Možná jsem byl trochu zklamaný, ale nejdůležitější přece je, aby bylo živé a zdravé. (Pousměju se.)
Bill: Já ti to nevěřím. Vidím, jak se koukáš po modrých věcech.
Tom: Jo, chtěl jsem, aby to byl kluk, ale teď už to nijak nezměním a nechápu, jak můžeš tvrdit, že nejsem rád.
Bill: Protože si všímám toho, co děláš.
Tom: A co sakra dělám?!
Bill: Jak se tváříš.
Tom: No dobře a jak se teda tvářím?
Bill: Tak, nejsi smutný, že tě mrzí, že to není kluk.
Tom: Bille, já teď nejsem vůbec smutný, a i kdyby jo, tak vůbec ne kvůli tomuhle.
Bill: Něco se děje. Poznám to na tobě, tak se mi nesnaž lhát.
Tom: Jo, možná se něco děje, ale tohle s tím nemá nic společnýho
Bill: Tak, co se děje?
Tom: Nechtěj to radši vědět. Pojď, jdeme na ten kočárek
Bill: Ne. Já to chci vědět a hned!!
Tom: (Zastavím se.) Bille, sakra, nedělej tady scény.
Bill: Proč se tak ke mně chováš?
Tom: Co ti zase dělám??
Bill: Ty mi nechceš nikdy nic říct. „Bille, neřeš to,“ a „Bille, to je jedno.“ Nevěříš mi? Já ti říkám
všechno. Všechno!!
Tom: Víš co, tak já ti to řeknu! Jo, měl jsi pravdu! Měl jsi pravdu s tím, že jsem feťák a jsem závislý na těch prášcích od Adama! Před Vánocemi jsem si je koupil, ale někde jsem je ztratil!! (Skoro zakřičím, všichni se na nás dívají.) Spokojenej?!
Bill: My… Myslel jsem, že poslední jsem ti spláchl do záchodu. Řekl jsi mi, že žádné jiné nemáš!! Ty jsi mi lhal!!
autor: Clarrkys & Disturbed Angel
betaread: Clarrkys
a…jééjé o.O
No to snad není pravda, i když, dalo se to čekat, už dlouho byla rodinná idylka. Ale dobře, že je to venku, stejně by to prasklo a bylo by to ještě horší, takhle mu snad z toho Bill pomůže =)
No sakra Tomeeee……
čekala jsem, že se pohádají…. zase