Devil in the detail 7.

autor: GingerBalletGirl

442
Jediné, co Toma ten den opravdu upřímně rozesmálo, byly špagety. Když spolu s klukama jezdili na turné a mačkali se v jednom tourbuse, byli schopni se pohádat každých pět minut dvakrát, ale co se týče jídla, shodli se vždycky. A když se teď všichni u jednoho stolu ládovali unisono špagetami, nemohl se nesmát. Na jedné straně se toho tolik změnilo, a na druhé všechno zůstalo úplně stejné. Byl celou dobu tak zabrán do svého triumfálního návratu, že úplně zapomněl, jak moc mu chyběli Géčka a Dave. Občas se zamyslel, jaké by bylo se vrátit zpátky do té doby, kdy jezdili po koncertech a dělali všechny ty voloviny a koniny, vždycky když měli chvilku volno. Ale pak si vzpomněl, co k tomu neodmyslitelně patřilo – Bill. On a jeho hrubé doteky. On a jeho mlsné pohledy. On a jeho lascivní provokace. On a jeho nevyžádané příchody pozdě v noci do Tomova pokoje. On a jeho ignorace k Tomovým prosbám, aby jej zkusil milovat. On a ta noc, která byla poslední kapkou.  
Tom se přistihl, jak zamyšleně  hledí do talíře oranžových těstovin a vyděšeně se rozhlédl, jestli ho při tom nikdo podezřívavě nepozoruje. Všichni však byli plně zaměstnáni svými nudličkami s tomatovou omáčkou. Chlape, dej si facku, začínáš být paranoik. Zatřepal hlavou s copánky a zabodl vidličku do masové kuličky mezi těstovinami. Do pusy si nacpal pořádnou hrst špaget, až mu jich pár zůstalo trčet ven. Obratně si je vidličkou nasoukal dovnitř, až na jednu, se kterou měl menší plán.

Obrátil se na Billa přežvykujícího podstatně menší sousto. Ten ucítil jeho pohled a také vzhlédl od svého talíře. Když si byl jistý, že Billovy oči jej sledují, s pohledem stále zabodnutým do jeho očí nasál špagetu a smyslně si oblíznul rty od omáčky. Přes Billova ústa přeběhl lehký úsměv. Nahmatal pod stolem Tomovo koleno. Nebylo to těžké, seděli téměř vedle sebe a stůl nebyl tak velký. Když se konečně dohmátl kolene obklopeného největším množstvím džínoviny, stiskl a sunul ruku směrem k rozkroku. Tom slastně pootevřel rty ve spikleneckém úsměvu. Byl už téměř u poklopce, když si jeho provokace všimnul David, kterému moc nešlo na rozum, co to pod stolem dělá.

„Ehm, Bille… ?“ tázavě se na něj podíval. Bill byl natolik zabraný do dráždění svého dvojčete, až si uvědomil, že je skloněný s rukou až po rameno pod stolem a hlavou skoro v talíři. Jeho obličej se zbarvil jemně do červena a s omluvným úsměvem vyjel zpátky nahoru do rovného sedu.
„To nic, spravoval jsem si botu, asi jsem tam měl kamínek nebo co… v pohodě, Dejve,“ překotně se snažil vysvětlit, proč málem vlezl pod stůl. Davidovi to očividně stačilo a tak se dal opět do boje s těstovinami. Bill nevěděl, jestli si nafackovat za své amatérské vystoupení, nebo se smát, že kvůli Tomovi zapomněl na své obvyklé neotřelé a skoro profesionální svádění, které postřehne jen oběť. Rozhodně se však na sebe zlobil. Tohle se mu nesmí stávat často, a v poslední době se do takových situací dostává v jednom kuse. Proklatý Tom.  
Ten už si všiml bratrových roztěkaných očí a potlačil vítězný úsměv. Začíná  se mu dařit. První úkol splněn – zasít do Billova ega zrnko pochyb. Nevěděl, jak moc už si je dvojčátko ve svém chování nejisté, ale stačil jeden nesebejistý záchvěv v jeho pohledu, a mohl to považovat za dobrý začátek. Billovo neotřesitelné ego očividně dostává těžké rány.
Tom začal zvažovat, jestli má i nadále dráždit hada bosou nohou, nebo by si při dalším ruměnci Bill uvědomil, o co tady jde. Mohl by pojmout podezření, že Tom má nějaký skrytý záměr, o kterém zatím neví. A Tom taky doufal, že o něm neví!
Pak ho napadlo něco jiného. Podíval se na tvář bratra, kde pořád svítil jemný ruměnec. Bill i jeho nafoukaná hlavinka dostává pořádně  na zadek, což se Tomovi samozřejmě líbí, ale mohlo by to i škodit. Všeho moc škodí, že ano. Po těch odmítnutích a srážení Billova hřebínku z hlavy by se hodilo si znovu získat jeho důvěru – což znamená přejít k úkolu číslo dvě.  
Už podruhé za den se přistihnul zírat do talíře s přihlouplým úsměvem. Na chvíli ho napadlo, jestli se nechová stejně jako Bill, ale pak tu myšlenku zavrhnul – on na rozdíl od Billa ví, o co tady jde. A ty malé výpadky jsou jen vedlejší účinky toho, že po těch letech plánování je konečně v tom a všechny ty věci, které si do detailu promýšlel znova a znova, se stávají skutečností. Prostě mu štěstím hrabe.  
Po celý čas oběda už  se Tom o žádná svůdná gesta nepokoušel. K dalšímu kroku jeho plánu už jich nebylo potřeba. Alespoň z jeho strany. Teď bylo jeho úkolem čekat na další Billův útok. A on nepochyboval, že další přijde záhy. Jasně, mohlo by se to trochu vymknout z rukou a Bill mohl vzdát snahy, mohl si říct, že mu to za to nestojí, mohl ztratit zájem. Tohle byla nejošemetnější část jinak promyšleného plánu, ale Tom doufal, že své dvojče zná natolik dobře, aby mu to vyšlo. Když se ale Bill o nic nepokoušel, zahlodal se i do Toma brouk pochybností. Snědli oběd, mluvili o starých časech, zaplatili účet a mířili směrem k parkovišti – ale Bill se na brášku ani jediným chtivým pohledem nepodíval. Tom si zakazoval panikařit a vyčkával, i když ho to stálo nemalé nervy.  
Už se loučil s ostatními a nasedal do auta, když náhle Bill přiskočil ke dveřím spolujezdce a proklouznul dovnitř za ním. Panika byla pryč, ale najednou stál před situací, se kterou nepočítal. Ve vteřině se vzpamatoval a setřepal ze sebe zaskočený výraz. Nenechá si podrazit nohy malým překvapením.
„Copak bráško, chceš svést domů?“ nasadil okamžitě ironický výraz, protože mu bylo jasné, že tady nepůjde o svezení, ale o svádění. A že se ve svém bráškovi nepletl. Bill se k němu otočil, zapřel se předloktím o opěradlo a druhou ruku natáhl k Tomovým rtům. Jemně přes ne přejel dlouhým nehtem.
„No, moc rád bych se povozil na tvém… teda ve tvém… autě.“ Odpověděl co nejsladčeji. Byl odhodlaný Toma konečně svést, ať to bude stát cokoliv. Začínal o sobě pochybovat, a to ho děsilo. Potřeboval své sebevědomí zpátky, a hned.
Tom už věděl, která  bije, a moc rád přistoupil na jeho hru.
„A kam to bude?“ pokračoval ve dvojsmyslech.
„Tam, kde to mám nejraději…“
„Měl bych vědět, kde to je?“
„Neboj, bráško, navedu tě…“ oba už měli v obličeji napětí, sexuální napětí.
„Já se nebojím,“ zasmál se potutelně Tom, „a volant stejně držím já.“  
Stěna se otřásla nárazem, když těsně za dveřmi Billova bytu přirazil Tom majitele v divokém polibku ke zdi. Většina Billových známostí měla vždy pocit, že s ním musí zacházet opatrně, aby se snad nerozpadl na malinké kousíčky, kdyby trochu přitlačili, a to mu dávalo prostor a příležitost si s nimi dělat, co chtěl. Tomovi bylo ale jedno, jestli Billovi ublíží. Vlastně to měl v plánu.
Tiskl svou pánev na Billovu pevně a bolestivě. Držel jeho dredy mezi prsty a tahem mu zakláněl hlavu, zatímco jeho druhá ruka z něj strhávala koženou bundičku. Billovi to nevadilo, právě naopak. Přestože byl vždycky ten dominantní on, nyní se nechával unášet Tomovou divokostí. Tom cítil Billovo vzrušení přes jeho úzké kalhoty a pomalu klouzal rukou od bundičky k poklopci.  
Tom byl také vzrušením bez sebe, ale ne kvůli právě probíhající scéně v předsíni bytu. Proudilo jím opojení z tak perfektního vývoje událostí. Nemohl uvěřit, že všechno jde tak hladce podle jeho představ. Jeho pochybnosti, které měl z Billovy nečinnosti při obědě, byly nenávratně pryč, jakmile s ním začal okatě flirtovat v autě. Samozřejmě, že věděl, o co jde, a Bill to také na něm mohl vidět, ale co neviděl, byla chladná vypočítavá radost, že se Bill konečně chytil a obavy byly zbytečné. Pro Billovy oči to byl Tom, kdo podlehl.
Ani jeden se neobtěžoval se zouváním bot a postoupili hlouběji do bytu. Došli z předsíně přímo do ložnice. Bill měl tenhle pokoj ve strategické poloze – dost blízko dveří, aby dostal oběť do postele dřív, než by si to rozmyslela, a aby pak ráno nemusela zdlouhavě hledat východ a co nejrychleji vypadla z jeho bytu. Tom by mohl bráškovi děkovat, že mu připravil tak vynikající podmínky.  
Když byli u okraje postele, Tom do brášky tvrdě žduchnul a ten dopadl do bílých peřin. Vzepřel se na loktech a trhnutím za bratrův opasek se snažil si jej přitáhnout na sebe, on si ale pouze kleknul nad něj. Pozorně si prohlédnul Billa ležícího pod ním. Užíval si ten pocit dívat se na něj shora. Nahnul se nad něj blíž a přejel mu palcem po spodním rtu. Bill jej jemně, a zároveň žádostivě skousnul. Tomova ruka se přesunula doprostřed jeho hrudníku. Chytil jeho tenoučké černé tričko a jedním máchnutím jej roztrhnul. Bill už se chtěl zatvářit uraženě, na svoje oblečení byl obzvlášť citlivý, ale nestihl to kvůli dalšímu tvrdému polibku.  
Během chvilky byl Bill kompletně zbaven přebytečného oděvu. Tom nad ním stále klečel, teď už jen v kalhotách. To nemělo trvat dlouho. Pár rychlými pohyby rozepnul svůj pásek a poklopec a nad volné kalhoty se vztyčil jeho vzrušený penis. Bill na něj koukal s lascivním úsměvem a nedočkavostí ve tváři. Očividně mu nedocházelo, co po něm Tom bude chtít, dokud mu nenadzvedl hlavu a zamířil s ní výš k jeho rozkroku. Billovi se v očích blesklo zmatení. Té dominance na něj už bylo trochu moc, ale ovládal ho pro něj nepochopitelně silný chtíč. Orální sex pro něj vždycky znamenal, že někdo uspokojoval jeho, ne on někoho, nebyl na takové zacházení zvyklý, ale tak moc snad ještě po nikom netoužil. Ještě na chvíli se pokoušel dělat, že neví, co s tím, ale Tom se mu zblízka podíval do očí a poručil.
„Vem si ho do pusy!“ ten příkaz zazněl tak jasně a odhodlaně, že Bill radši na nic nečekal a poslušně udělal, co mu bratříček řekl. Překvapivě ho to vzrušovalo snad ještě víc, než kdyby to někdo dělal jemu. Měl chuť se sám sebe dotýkat, ale čekal, že s tím začne ten, koho právě sál.

Tom se až divil, jak amatérsky si Bill počínal. Očividně měl sex téměř každou noc (a každou noc s někým jiným), ale v tomhle připomínal spíš nezkušeného panice. Chyběl mu cvik. Tom si cynicky pomyslel, že to vlastně dělá pro jeho dobro. A i když Billova práce nebyla zrovna prvotřídní, jeho to dělalo mnohem víc, než od kdejaké zkušené děvky, už protože to dělal Bill a měl ho takhle obmotaného kolem prstu.
Když už ho nebavilo se dívat, jak se s tím Bill pere, vzal ho za vlasy a prudce mu odtáhl hlavu. Nadzvedl ho za boky dobrý půlmetr nad postel, aby ho otočil na záda a roztáhl mu nohy. Položil dlaně na jeho boky a zvedl ho na všechny čtyři. Kdyby věděl, jaký vyděšený výraz právě hraje na Billově tváři, litoval by, že je u opačné strany jeho těla a nemůže to vidět. Letmo se pokochal pohledem na Billův zadeček a pak do něj bez počkání vniknul.

Bill se prohnul bolestí. Tak prudký náraz nečekal. Když se v něm Tom rozpohyboval, mírně zakňučel, ale Tom nepřestával. Bolest začala otupovat, a když Tom vklouznul rukou pod Billa a uchopil ho do dlaně, v tu chvíli na nějakou bolest zapomněl a vnímal jen slast rozlévající se jeho tělem. Oba byli natolik vydráždění, že stačilo pár přírazů a pokoj naplnil orgastický křik ve dvojí interpretaci. Dvě fyzicky identická (a identicky vyčerpaná) těla se zhroutila do bílých peřin. Stačilo pár vteřin, a oběma se zatmělo před očima již podruhé za ten večer – dvojčata usnula.  
autor: GingerBalletGirl
betaread: Janule

10 thoughts on “Devil in the detail 7.

  1. Úžasný díl 😉
    Ale mám zvláštní pocit z toho, že by se to mohlo i proti Tomovi obrátit. Ale nevim no ;D
    Fyuuu, ale tento díl mě fakt dostal, dokázal si Billa tak… Omotat okolo prstu (?) … Whaw!
    Doufám, že se Tomikovi nadále bude dařit, a Bill dostane jen to, co si zaslouží 😉
    jinak, nemůžu říct nic jiného, než opět dokonalý díl 🙂
    Wrrr, mrška malá černovlasá xD … Ale s Tomovou pomstou to vypadá vážně dobře, tak jen aťz mu to vyjde. Bill se za tu dobu bez Toma pravděpodobně nezměnil, a marné by asi bylo s tím v jeho případě uačínat, asi u Toma už odepsaný. Ale.. Kdo ví. 😉 Třeba bude ještě všechno jinak :)*
    *Love it* ♥

  2. Jako jak to mám chápat? Sexem se mu pomstí? Já myslela že ho bude chtít více vydráždit.. a měl by odejít statně xD
    Krásnej dílek x)

  3. Tvrdě na něj, na hajzlíka! Bill si zaslouží trpět xD Chová se opravdu jako děvka..ale mu hřebínek brzy spadne x) Bráška se nevzdává x)
    Skvělá povídka x)

  4. by mě zajímalo, jak se to vyvine dál… a jestli to Tomovi vyjde až do konce tak, jak si to představoval

  5. Páááááni =D….ten vtip u toho oběda mi nějak nedošel xDDDD-nic neobvyklýho xDDD…oo a pak to co se dělo po tom mno jééjééé..to se mi líbí..=D…jsem zvědavá, jak to bude v dalších dílech =DDD

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics