Love & Death 10.

autor: Rachel

K tomuto dílu snad ani nemám nic co dodat, snad jenom to, že miluju Davida Guettu;-) Líbí  se mi jeho písnička, a když jsem si našla její text a překlad, určité části mi seděly k tomuto dílu, proto jsem se rozhodla je použít 😉
Doufám, že se vám díl bude líbit a že se vaše ohlasy dozvím v komentářích 😀 Popravdě jsem na ně hodně zvědavá xD
Vaše R. xD

Bill:  
„A následuje David Guetta a jeho Sexy Bitch! Užijte si ho a bavte se dál, jste úžasní!“ DJův hlas se doline k uším všem, kteří se začínají vlnit do prvních rytmů slibované písničky, já je však neslyším. Pohled mi sklouzne na líbající se dvojici přede mnou a já jen nevěřícně zamrkám, bezúčelně a zarytě si nalhávajíc, že se mi to jen zdá. Čím déle však hypnotizuji pohled přede mnou, tím víc mě mé oči ujišťují v tom, že vidí ještě dobře. Netušil jsem, že by tu mohl být i Tom. A už vůbec jsem netušil, že by tu mohl být s ní.  
Yes, I can see her
Cause every girl in here wanna be her

Zamrkám před sebe a zaostřím pohled na mého bratra, který sedí jen pár metrů  přede mnou na gauči a očividně je velice zaneprázdněný  ústy a jazykem své přítelkyně, která se mu přímo před mýma očima nadrženě plazí po klíně. Věděl jsem, že tu slušnou, vychovanou a zdvořilou tvářičku si nasadila na svůj andílkovský ksichtíček jen před mámou, teď jasně vidím, že se mi má prvotní domněnka potvrdila.  
They say she low down
It´s just a rumour and I don´t believe em
They say she needs to slow down
The baddest thing around town

Mlčky zírám na ten pohled před sebou a na Caroline, které nejspíš ani nevadí, že kolem je minimálně sto lidí. Zaklání Tomovi hlavu dozadu, vrtí se na jeho klíně a líbá jej, čemuž se Tom vůbec nebrání. Aby taky ano, na holkách v minisukních a v topech s výstřihem si vždycky ujížděl, proč by se teď měl omezovat. Trefila se přesně do jeho stylu a jemu se to líbí, já sám ale ani nevím, jak bych tu maškarádu, či co to na sobě má, popsal, natož ještě zhodnotil.  
I´m trying to find the words to describe this girl
Without being disrespectful

Nemůžu se ani pohnout, nohy se mi úplně zalily do betonu z toho, co se mi odehrávalo a stále ještě odehrává před očima. Nedokážu je odtrhnout a upřít jejich pozornost jinam, jednoduše mi to prostě nejde. Snažím se, ale nemůžu dál. Nemůžu si nevšimnout Tomovy ruky, která se pomalu posunuje stále výš a výš po jejím stehně. Nemůžu přehlédnout její líbací manévry, kterým se Tom vůbec nebrání, její jazyk, který ustavičně strká do úst mému bratrovi! Mému Tomovi! Počkat… mému?  
Damn Girl!  
Zavrtím hlavou a přivřu víčka, snažíc se tak zahnat divný pocit v břiše, který  se v něm nečekaně usadil. Motá se mi hlava, třesou se mi nohy a já nejsem s to udělat nic, co by mě z této situace, z této chvíle mohlo dostat. Nevnímám nic kolem sebe, ani mladíka, který se na mě stále dívá, ani Toma, ani Caroline, ani nikoho tady. Jediné, co teď opravdu chci, je jít pryč. Daleko pryč, co nejdál od tohoto místa.
Roztřeseně se otočím a vyjdu vpřed dřív, než si mě Tom všimne, nečekaně se však srazím s někým, kterého jsem právě chtěl hledat.  

„Bille, pozor, nebo ještě  spadneš. Jsi ok?“ Georgův hlas se ke mně doline i přes všechnu hlasitou hudbu a já jen souhlasně kývnu hlavou.
„Georgu, já… j-já už asi půjdu domů,“ nakloním se k němu, abych nemusel křičet… a vůbec mě nepřekvapí, když je mi odpovědí jeho překvapený pohled.
„Cože, ty chceš  jít domů? Už teď? Sotva jsi přišel, ještě jsem ti ani neřekl, jaké to bylo v Turecku,“ dodá, já však jeho přemlouvání vůbec nevnímám. Můj pohled opět upoutá dvojice přede mnou… a Caroline, která se teď směje něčemu určitě strašně vtipnému, co jí Tom s úsměvem šeptá do ucha, a přitom ji nenápadně líbá na krk.
„Omlouvám se, Georgu, ale není mi dobře. Řekneš mi to někdy později, jo?“ pohotově zalžu důvod mého odchodu, vlastně je to ale z poloviny pravda. Nepotřebuju se dívat na to, jak Tomovi jeho Slečna Dokonalá strká jazyk až do žaludku. K tomu, abych se pozvracel, stačí, abych si dal doma dušený špenát, nemusím se vůbec dívat na takové nechutnosti, když chci někoho ohodit.
Georg se na mě starostlivě  podívá. 
„Opravdu? A nechceš  odvoz nebo nějaký doprovod? Nechci, aby se ti něco stalo,“ dodá, na jeho nápad však prostestně zavrtím hlavou.
„Ne, to je ok, zvládnu to sám. Nemusíš si dělat starosti,“ odvětím, když mě doprovodí ke dveřím a rozloučím se s ním.  

Pomalu vyjdu z koupelny jen v boxerkách a tričku na spaní a zhasnu světlo v mém pokoji, zavírajíc za sebou dveře. Nechci jít ještě spát a pochybuju, že by se mi to po dnešním večeru vůbec podařilo. Raději se posadím k oknu, přitisknu kolena k bradě a opřu se o skříň tak, abych viděl na noční nebe, plné zářivých hvězd. Takhle večer to mám nejradši, když můžu sedět na podlaze u mého velkého okna, sahajícího až k zemi, a jen tak přemýšlet a vzpomínat…
Cestu domů jsem zvládnul rychle, skoro jsem utíkal, abych byl doma co nejdřív. Na jídlo jsem neměl ani pomyšlení, proto jsem se jen rychle odlíčil a osprchoval. Varianta, se kterou jsem pro dnešní večer vůbec nepočítal. Netušil jsem, že skončím doma, budu sedět u okna a zírat na noční Berlín. Ne, že by se mi ten pohled nelíbil, jen… jen jsem si dnešní večer představoval úplně jinak. Nečekal jsem, že na té akci bude i Tom s Caroline, o to víc mě to však překvapilo. No… nevím, jestli se to, co ve mně pohled na ně vyvolal, dá nazvat jako překvapení. Ani nevím, jestli Tom věděl o tom, že tam jsem, nebo si mě všiml, a upřímně je mi to jedno. Co na tom, že jsem si od dnešního večera sliboval mnohem víc…  

Povzdychnu si a pohledem spočinu na malém, avšak obsáhlém deníku, ležícím kousek ode mě. Natáhnu se k němu a vezmu jej do rukou, prsty hladíc jeho obal a tvar, na který si tak rychle zvykly. I já jsem si na něj zvykl, na jeho listy, stránky, na které jsem psával všechna moje tajemství, na jeho pevné desky, do kterých jsem je ukrýval a skrýval tak před zraky všech ostatních. Už ani nevím, jak dlouho jej mám, vím ale přesně, kdy jsem ho poprvé otevřel, abych do něj zaznamenal jenom část pocitů, které se ve mně v té době odehrávaly…  
Začal jsem do něj psávat už v době, kdy jsem si začínal být nejistý se svou sexuální  orientací. Nebyly to však klasické poznámky, pro které  většina deníků slouží. Já jsem své pocity psal do veršů, které vytvářely dlouhé sloky básní. Všechny jsou napsané v deníku, dokonce i ty, které jsem psal, když jsem ještě byl s Jeffem. Mohly by vyprávět příběhy, které jsem do nich napsal. Vůbec jich nebylo málo. Poslední dobou bylo hodně z nich o Tomovi, o mém vztahu, který se k němu tou jednou nocí změnil, o tom, jak vypadá v mých očích. Nikdy jsem ten deník nijak zvlášť neuschovával a myslím, že to nebylo a ani nebude potřeba. I kdyby si někdo přečetl ty věty v řádcích, napsané na jednotlivých stránkách, asi by mu neřekly vůbec nic. Musel by umět vyčíst a vycítit z těch slov pocity, se kterými jsem je psal. A to by nikdo nedokázal. Opravdu přečíst si je dokážu jen já, když si chci zavzpomínat a alespoň na chvíli vrátit zpátky čas a mé tehdejší pocity…  

Pozorněji se zadívám na deník ve svých rukou a prsty přejedu po jeho okraji. Možná bych mohl něco napsat, mám na to přeci celou noc. Jenže to, co se ve mně odehrává, se nedá jen pár slovy napsat na papír. Poprvé je to něco, co nedokážu popsat… a vlastně ani nevím, jestli to doopravdy chci. Na dnešní večer chci spíš zapomenout a ukrýt ho v nejtemnějším zákoutí mé mysli, a ne na něj později vzpomínat…
Přivřu víčka a pomalu otevřu první stránku, abych si mohl přečíst alespoň někdejší mé myšlenky, mou činnost však přeruší něco, co se k mým uším doline pootevřeným oknem. Překvapeně pozvednu pohled… a jen tiše se zaposlouchám do tichého smíchu, vycházejícího zvenčí…  

Tom:  
„Sakra,“ zamumlám tiše a poupravím si lem košile, rozhlížejíc se po ztichlé  ulici, zatímco mi v uších stále zní Carolinin smích. Rozhlédnu se kolem sebe ještě pečlivěji… a až teď si překvapeně protřu klížící se víčka. Nějakým malým nedopatřením jsme se bůhvíproč ocitli u nás před domem.
Překvapeně zamrkám na Caroline před sebou, která se čemusi neustále směje, a přemýšlivě svraštím čelo. Až teď mi začíná docházet, že nás jakýsi Georgův kámoš hodil autem ke mně před dům, a jak se tak dívám na sebe a na Caroline, měl bych být za to asi rád. Nejsem si jistý, jestli bysme to pěšky sami zvládli.
Protřu si ospalé, unavené  oči a až teď se pozorněji zadívám na Caroline před sebou. Asi bych ji měl doprovodit domů, nejsem si ale úplně jistý, jestli bych tu cestu zvládl.
Jako by vycítila mé myšlenky, popojde ke mně blíž a ovine své ruce kolem mého krku. Můžu cítit teplo jejího těla… a rty, kterými se zlehka otře o mé ucho.  
„Já ještě  nechci jít domů, Tommy. Ještě ne,“ zavrní mi škemravě  do ucha a já se jen pousměji nad jejím tichým hláskem, kterým mi našeptává samé hloupé nesmysly. Mé ruce si najdou cestu po jejím těle a přivinou ji víc do mé náruče. Nechci ji z ní pustit… tuto noc ne.
„Pojďme ke mně,“ zašeptám tiše a dlaní přejedu po její krátké  sukýnce. Vidím, jak se ode mě odtáhne a po chviličce rozzářeně  přikývne hlavou, nadšeně mi prstem brnkajíc po nose…
Zavřu za sebou dveře našeho domu a jen z posledních sil si zuju tenisky, které jen odkopnu někam pryč k botníku. Nepřítomně zírám před sebe na chichotající se Caroline, která se se svými botičkami na podpatku ani nenamáhala a čeká na mě na schodech.
Hlava se mi zamotá hned, co udělám první malý krok, a já si jen rychle protřu oči, abych tu neusnul ve stoje, pomalu se ploužíc vpřed. Bože, jsem totálně hotovej. Až zjistím, co mi do pití nalil ten všivák Listing, tak přísahám, že ho na místě…  

„Pozor, schůdek,“ tichý smích a následné zakopnutí mě probere ze všech mých prázdných, matných myšlenek, a já se jen z posledních sil udržím a chytnu zábradlí. Jasný důkaz toho, že na tom ještě nejsem nejhůř. Kdybych byl opravdu opilej, ležel bych teď na schodech rozpláclej jako žába. Takhle jsem jenom v náladě, možná jsem to trošku přehnal… pořád ale vím, kdo jsem a co se kolem mě děje.
Pomalu stoupám schůdek po schůdku za Caroline do horního patra, co chvilku však zakopnu o schod, čímž spolehlivě rozesměju sebe i ji. Nepřijde mi ale, že jsme zrovna nejtišší. 
„Pšššt, Bill už  určitě spí,“ zašeptám hlasitě a přitisknu si prst na ústa, čímž však u Caroline vyvolám jen další záchvat smíchu. Rozchichotá se ještě víc a se smíchem na mě čeká nahoře.
Musím ale přes všechno uznat, že jí to moc sluší. I ta pomačkaná sukně, kterou mají  na svědomí mé prsty, i ten odhalující top, jehož  jedno ramínko jí sjelo po opálené kůži dolů. Sluší jí její úsměv i zvonivý smích, ten nádech slabého červenání ve tváři, i rozzářené oči, kterými na mě pohlíží. Celá je nádherná a děsně sexy… a pro dnešní noc jenom moje.
Přivinu ji k sobě hned, jakmile vystoupím na poslední schod, a cítím, jak se do mé náruče přitiskne ještě víc. Obejme mě kolem krku a položí si hlavu na mé rameno.
„Chci tě, Tome. Strašně  moc tě teď chci,“ vydechne tiše a vzdychne mi do kůže na krku.
Její slova ve mně  vyvolávají touhu a chtíč, rajcují mě, a já už odmítám tomu sladkému dráždění déle odolávat. Stulím svou dlaň do té její, tichým pohybem pootevřu dveře mého pokoje a nechám se do něj vtáhnout…  
autor: Rachel
betaread: Janule
 

7 thoughts on “Love & Death 10.

  1. Tak, byla jsem trošku zklamaná, odhadla jsem dobře Toma s tou jeho že tam budou, ale myslela jsem že si Bill na oplátku s tím chlápkem přece jen trochu užije! Na just xD
    A nelíbí se mi že jdou na "TO" ! xD
    Pujdu Toma trochu problesknout aby se mu rozvítilo, jako co na ní vidí? Podle popisu običejná štětka! :-/ Tak xD

  2. To bylo dobrýýý! Ale chudák Bill, mám tak trochu strach z toho deníku. Ona by se tady našla osoba, která by to pochopila a ta ten deník určitě najde že jo? xD Jinak je mi Billíka moc líto, že bude muset poslouchat jejich "hrátky" celou noc mno…se těšim na příští díl a strašně moooc!

  3. O_O
    ta písnička od Guetty se perfektně hodila k té situaci u Gea v domě.ani jsem nemrkla,když Bill popisoval,co viděl.
    všivák Tom! samozřejmě,že Bill nechrní.teď je akorát tak uslyší,ne-li něco víc:/.
    dílek však skvostný jako obvykle ^^.už se nemůžu dočkat dalšího:).

  4. Takže to byl Tom a slečna Dokonalá…chudák Bill, ještě se na ně musel dívat…zajímavý je ten deník, Tom by ho mohl najít a přečíst, aby byl v obraze =) No, jak se Bill pohoršoval, že se Caroline po Tomovi plazila jako psí víno, kdo by se jí taky divil xD Tak se těším, až na jejím místě bude Bill, a doufám, že to bude brzy =)♥

  5. Achjo, chudák Bill. Upřímně ho lituji. A ta holka mi doslova leze na nervy. Podle mého je to jen nějaká frajle, co Toma využívá. Vůbec se mi nelíbí. A Tom by mohl pořádně otevřít oči a zapřemýšlet se nad Billovým chováním… Už se nemůžu dočkat dalšího dílu 🙂

  6. sakra.. xD pro efekt jsem si k tomu musela pustit ten song xD a poslouchala jsem ho celou dobu co jsem četla ten díl xD a jinak jako prostě doufám, že příští díl nebude popisovat jejich noc! xD Nechci! xD Bille běž tam.. běž jim to pokazit xD (přijdu si jak u filmu, kdy navádím herce aby udělali tohle a tohle ikdyž vim, že to neudělaj xDDD)

  7. [6]: Že překaz jim to xD Tak to by měl doživotní újmu, chudák xD

    Jinak díky moc za komentáře, vždycky když ten song slyším, vzpomenu si na tenhle díl xD Jste úžasní :-*

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics