autor: Neilinka
Z dredaté hlavy tekly pramínky studeného potu. Bylo slyšet, jak mladý hoper zalapal po dechu. Jako by mu ho někdo právě vyrazil. Vlastně se tak i stalo, akorát jen slovně. I když Tom by teď raději uvítal pořádnou rvačku. Už takhle se cítil rozpolcený.
Bylo mu divně. Poprvé v životě cítil, že se mu Bill vzdálil na nebezpečnou vzdálenost. Měl na něj opravdový vztek, netušil, jak moc veliký mohl být, ale s ohledem na předešlá slova musel být obrovský. Dráždil dva hady bosou nohou najednou a jeden z nich ho právě uštkl skoro do smrtelné podoby.
Byl to takový ten stav, kdy je vám na duši tak špatně, že byste radši byli mrtví. Ale nešlo to. Realita tu byla a opakovala se vám v mozku stále dokola jako zaseknutý gramofon. Měl na jazyku tisíc slov, ale ani jedno nedokázal vypustit. Začal sám sebe ujišťovat, že to vlastně myslel dobře. Že lhal, protože opravdu mínil s Billem začít chodit.
Možná by to i udělal a pak by mu to Bill asi prominul, ale bylo pozdě. Bill si myslel, že mu to udělal ve sprše z pouhé lítosti, z ničeho jiného. A litování Bill nenáviděl. Věděl to. Pochopil, že teď nic nezmůže. Vlastně ani nevěděl, co má dělat.
Vstal z postele a zavřel za sebou dveře. Nevšímal si nechápavých pohledů, ani pokřiků Billových rodičů, jen vyběhl ven a šel se dlouze projít. Svým způsobem Billa ztratil. Cítil to. Bylo mu úzko a on si přál být sám. Zamířil do blízkého lesíku, kde bylo napadáno skoro padesát čísel neupraveného sněhu, ale bylo mu to jedno.
Po nekonečné době
došel na vytoužené místo. Jejich bunkr. Dřevěná bouda postavená ještě za jejich ranějšího dětství oběma tatínky. Kluci samozřejmě pomáhali, ale v osmi letech mohli maximálně podávat hřebíky.
došel na vytoužené místo. Jejich bunkr. Dřevěná bouda postavená ještě za jejich ranějšího dětství oběma tatínky. Kluci samozřejmě pomáhali, ale v osmi letech mohli maximálně podávat hřebíky.
Přesto tohle místo nade všechno miloval. Pamatoval si, jak si přísahali, že sem nikdy nevezmou žádnou holku.
Oba to dodrželi. Tom by si nikdy nedovolil tohle posvátné místo „pošpinit“ dívčí přítomností, i když o to mnohé žadonily, protože noc strávená v takovém krásném přístřešku působila nanejvýš romanticky.
Tom ale neměl potřebu být k holkám kdejaký romantik, vždyť na to ani neměl věk. Vylezl po dřevěném žebříku a z tajné skrýše si vzal malý klíček. Odemkl zámek a otevřel poklop, který sloužil jako vchod.
Přestože byla venku obrovská
zima, tenhle malý „domek“ byl vystavěný a zateplený
tak pečlivě, že si Tom mohl sundat i bundu. Zapálil si pár svíček, protože bylo pokročilé odpoledne a během pár minut byla venku černočerná tma.
zima, tenhle malý „domek“ byl vystavěný a zateplený
tak pečlivě, že si Tom mohl sundat i bundu. Zapálil si pár svíček, protože bylo pokročilé odpoledne a během pár minut byla venku černočerná tma.
Až teď si uvědomil, nakolik je to tu prostorné, i přesto, že to bylo postaveno pro děti. Teď mu bylo o 7 let víc a stejně se mohl pohodlně natáhnout. Dokonce tu byla i deka, a tak se do ní zabalil. Jak tak ležel a přemýšlel nad Billem, začaly mu po tvářích stékat slzy. Nejdříve velice klidně, ale postupně se to převalilo v téměř hysterický pláč s třesením těla stočeného v klubíčku.
Když ho pláč přešel, měl na sebe snad ještě větší vztek, než na něj měl Bill. Ne proto, že Christianovi lhal, ale že byl takový hlupák, který si ani nedokázal přiznat, že se mu Bill přeci jen asi líbí, a že ho má více než rád jako obyčejného nejlepšího přítele. Miloval ho.
Ať to bylo jakýmkoli způsobem, tak ho miloval.
Hořce se usmál nad příslovím, že cenu něčeho si uvědomíte teprve tehdy, když o to přijdete.
Rozhodl se ale, že Billa získá zpět. Vlastně ne zpět. Nechtěl ho už nikdy víc jako přítele. Chtěl ho jako svého partnera. Jako svého kluka. Roztomilého, krásného, milého, okouzlujícího kluka, který bude ten nejhodnější na světě, pokud mu to odpustí.
V mžiku se zvedl a plánoval si začít svůj boj právě teď. Bleskurychle se oblékl a k Billovu domu doslova běžel. Bylo otevřeno a tak jen vtrhnul do domu. Bylo už docela pozdě, něco kolem desáté, takže všichni po večeři si nejspíš zalezli do svých pokojů sledovat ty trapně opakované klasické i nové pohádky.
Ani si nesundával boty a vyběhl po schodech nahoru. Neklepal. Potřeboval být u Billa co nejdřív.
Otevřel dveře.
Otevřel dveře.
„Billi, prosím tě, odpust mi, já tě…“
Slova mu ztuhla na jazyku.
Díval se. Na postel. Na Billa. Na to tlumené červené světlo, které odkrývalo ještě jednu osobu. Bill ležel v posteli s Christianem.
autor: Neilinka
betaread: Janule
Bille, děláš si srandu? Jako chápu, že to Tom posral, ale to hned Bill musí jít s tím šmejdem? Chudák Tom, když mu to konečně dojde a takhle narazí. Může si za to sám, ale přece jenom…chjo. 😀 😀
aaaaaaaaaaaaaaaa cožeeeeeeeeeee?
chudák tom 🙁 christian asi za billem přišel a jako…billa chápu, christian se mu líbí a netuší, že ho tom miluje…ale..tyjo…no, nemůžu se dočkat, jak to bude pokračovat…
Teraz Tomovy naozaj nezávidím, može si zato ale aj tak. Nemysle som si že Bill hned pobeži za Christianom to mi nepríde zrovna spravodlivé.
Čooooooooo??? O_O no mňa skoro vykotilo keď som prečítala tú poslednú vetu… to ako si to Bill predstavuje??? omg chudák Tomi… čo bude teraz? veď ja to do ďalšieho dielu neprežijem och… ja som toho Christiana odzačiatku nemala rada ale teraz ma vážne sere hovado jedno 😛
Oooh, som taká rada, že si to ten Tom uvedomil…do ma dojalo :)))…ale ten koniec!!!! vrrrrrrrrrr……Len dúfam ,že tam spolu nerobia to, čo si myslím, že robia…chudák Tomi, on sa chce Billovi priznať, že ho miluje a Bill takto!!! 🙁 oh, snáď sa to rýchlo vyrieši….pokračovanieee 🙂
[2]: …presne…aj ja si to myslím…
…panebože…to snáď nemyslíš vážne??…ja asi umriem…toto tu je snáď zlý sen…ako chápem, že je Bill nasratý a že to Tom posral na celej čiare ale nemusel hneď ísť s Christianom…dúfam, že ešte k tomu nedošlo…že sa iba "zahrievajú"…ach bože…čo bože…
..Neilinka ak si niekde tam a počuješ ma…prosím urob z toho iba zlý sen…alebo aspoň aby ho Tom zmlátil…prosííím…ja asi odpadnem…
Ty vole, to snad neni možný. Ikdyž to Tom předtim dost solidně posral tak mi ho teď je líto 🙁
No to snad ne!!!! Ono to sice neznamená, že Bill s Chrisem hned spí, spíše bych řekla, že ho Chris přišel utěšit, teď jen doufám, že si to Tom nechá vysvětlit, i když ten se mi zdál pěkně v ráži, tak nevím, nevím…každopádně jsi děj parádně zamotala =)
A musím říct, že tahle povídka se ti celkově moc povedla, líbí se mi, jakým stylem je napsaná, třeba to přirovnání o hadech na začátku je perfektní, prostě chválím ♥
Nedočkavcům můžu jen říct, že povídka je již dopsaná, a nic nemůžu změnit podle vašich komentářů ( což ani normálně nedělám ) 😀 Moc děkuju za pochvalu, potěší to 🙂 A pořádně se bojteeee xD
To snad ne…nenenne! To nevypadá na HE X(
neee to ne prosím ne .. achjoo tohel jsem si přesně nechtěla bože ! :(((
Tak si říkám – jupí.. pak dočtu konec a – kurva! 😀
Tohle se mi vůbec nelíbí! Jako chápu, že Tom udělal chybu, ale to hned musel jít za Kristiánem?!:D…Možná, že je to spíš nějakej podfuk z christianovi strany:(:D…Honem dál:))
TO JE DĚVKA! xD jako neřikám to jen kvůli tomu, že chci aby byl s Tomem ale: on řikal, jak je děsně zamilovanej do Toma a jako on se s ním pohádá a ani ne za den je v posteli s jinym? To pardon ale děvka! xD ale jinak se těšim na další díl 🙂
Tleskám Bille 😀
Já si ale stejně myslím, že s nim nic
Bill neměl a jenom chudáček brečel Christianovi na rameni 😀 ale rychlwe pokráčko, jsem zvědavá 😀
Neeeeeeeeeeeein!!!!!! Proboha to mi nedělejte nebo z toho dostanu infarkt!!!!