autor: illyrias
Nebylo by hezký si říkat pravdu?
„Prosím.“ Bill použil své oči štěněte. Doufá, že tím šéfa obměkčí.
„Tak, jo.“ Odpoutá se nakonec Tom. Bill se sám pro sebe pousměje.
Vystoupí oba dva z auta. Bill jde napřed a Tom zamkne svoje auto. Pak následuje Billa až do jeho bytu.
Sice Bill má malej byteček, ale útulnej. Dbá na čistotu a podle toho to taky vypadá. „Tak, si odlož a posaď se. Chceš normální nebo bez kofeinu?“ Nabídne Tomovi.
„Raději bych čaj.“ Odpoví a odloží si bundu přes sedačku.
„Čaj, ok. Skvělý.“ Bill zapne konvičku, aby se ohřála voda, a nasype do hrníčku granulovanej čaj. „Sladíš?“
„Přiměřeně.“ Tom putuje očima po obýváku spojeném s kuchyní. Sem tam zachytí pohledem o Billa.
„Tady.“ Bill postaví před Toma čaj a sedne si naproti do sedačky.
„Díky.“ Poděkuje, čaj je jistě horký, tak ho nechává ležet, aby se dal pít. Bill koukal po Tomovi, ten zas na hrníček s čajem. Ani jeden nemluvil. Najednou Bill nevěděl, co říct. Myslel si, že jeho šéf bude víc konverzační.
„Mohu se zeptat, kde pracuješ?“ Zeptá se Toma.
„No, vedu jednu firmu.“ Víc se k tomu nevyjadřuje.
„A ty?“ Billa zaskočí, že se ho zeptal nazpět. Možná přece jen se rozpovídal.
Uvažuje nad tím, co má odpovědět, pravdu? Už teď vidí, kde bydlí, nechce před ním vypadat jako nula. Proto se rozhodne zalhat.
——————————————————————————–
„Nepracuju, patří mi tu několik kadeřnických salonů, a proto jsem i tady. Víš, takový ty problémy, určitě znáš. Já tu nebydlím. Tohle je byt mé kamarádky, která odjela a chtěla, abych se jí postaral o rybičky a psa. Takže místo hotelu jsem tady, hezky se mi to sešlo najednou.“ Lže, jako když tiskne. Chce být blíže Tomovu postavení.
„A kde tedy bydlíš?“ Zajímá se dál. Bill opět přemýšlí, co si vymyslet. Nepočítal s tím, že začne konverzovat, tedy ano, ale ne o tom, kde bydlí.
„V L.A!“ Vypálí, co mu přijde jako první pod jazyk. „Jsem tu vážně jen dočasně.“ Kousne se do rtu.
„A kde přesně v L.A?“ Tom má další otázku. Bill začíná litovat, co ho to napadlo. „No je to velký, a zrovna mi vypadlo, v jaké čtvrti je moje vila.“ Prohrábne se ve vlasech.
„A to když máš vilu, a taky několik salonů, nemáš na auto?“ Tom pochybuje.
„Jistěže mám, ale nechtěl jsem ho sem zbytečně na ten týden vozit.“
„Proč žiješ tam?“ Bill si myslí, že z Tomových otázek zešílí.
„Mám tam více práce, taky rodinu, hodně přátel, tady jen hrstku. No, povídejme zas něco o tobě…“ Zasměje se nervózně. Tomovi se tam něco nezdá, ale neřeší to.
„No tak já…“
„Počkej, přinesu víno.“ Přeruší Toma. Chystá se zvednout, ale Tom ho zarazí.
„Ne, já nemůžu pít, jsem tu autem.“ Zavrtí hlavou, Bill se znovu usadí, tak to vypadá, že Toma dnes neopije.
„Promiň, málem jsem zapomněl.“ Omluvně se usměje.
„To nic.“ Upije ze svého čaje.
Dál už panuje ticho. Bill si hraje s prstýnkama. Tom pije čaj.
„Tak už půjdu.“ Zvedne se Tom z gauče.
„Už?“ Zvedne se taky Bill, hledá slova, čím Toma zarazit.
„Jo.“ Obleče si bundu.
„A co se takhle ještě někdy sejít?!“ Vypálí Bill. Doufá, že Tom bude souhlasit, přece jen by nemusel na to kývnout. Znaj se krátce. Už teď byl rád, že ho přesvědčil jít k němu domů.
„Co?“ Otočí se Tom, který už je na odchodu, k Billovi.
„No sejít se, například zítra bysme mohli zajít na večeři? Ber to jako poděkování za dnešek.“ Tom si utře nos. Zdá se mu to, nebo po něm jede? Ale zas tak špatný by to nemuselo být. Bude to jen večeře.
„Zítra se mi to moc nehodí.“ Má něco v plánu už se svou přítelkyní, a tu kvůli klukovi, kterého zná sotva dvě hodiny, nevyšachuje.
„Tak já ti dám své číslo, a ty mi zavoláš, kdy se ti to bude hodit.“ Napíše na kus papíru svoje číslo a podá jej Tomovi. Ten si ho krátce prohlídne a zastrčí do kapsy.
„Ok, zavolám, ale jsi tu jen ten týden, že?“ Aby mu nezavolal za dva.
„Jo, přesně, příští už budu zas doma.“ Přikývne.
„Tak ahoj.“ Odejde.
„Ahoj!“ Houkne za ním ještě Bill.
Radostí začne skákat. Povedlo se mu to. Šéf si ho všiml, tedy pro něj už je to pouze Tom. Skáče po celém bytě, neřeší, že vypadá jak šílenec. Však on ho při tom nikdo nevidí.
Sice ho mrzí, že zalhal Tomovi, ale chtěl na něj zapůsobit, a kdyby věděl, že pro něj Bill pracuje, bylo by to v koncích. Chtěl zavolat svým kamarádkám, ale rozhodl se to říct až zítra.
Však jim to zítra vylíčí do detailu. Těšil se na to, až mu Tom zavolá.
Mohlo to být takové malé rande. No sice mu řekl, že jen večeře jako poděkování, ale co. Mohl to přece brát i jako rande.
*-*
Tom jel v klidu k sobě domů. Přemýšlel o tom chlapci. Docela mu byl sympatický. Přišlo mu to ale moc rychle najednou. Ten chlapec byl roztěkaný, když se ho ptal, kde bydlí.
Tom nebyl gay, žádný kluk se mu nelíbil. Jo, sice jednou v opilosti se líbal s klukem, to je ale vše, co udělal. Měl rád holky. Takový, jako byla Jess. Drobná blondýnka, velký prsa, kulatý zadeček, ploché bříško. To byl ideál. Měl plno dívek před Jessicou. Když s nějakou chodil, každý byl 100% věrný. Tak to bylo i u Jess. Byl jí věrný.
Jednou však, když měl jinou přítelkyni, se opil a skončil s jinou v posteli. Tom když se napije, tak je úplně jiný člověk. Odváže se a kašle na pravidla. Proto si řekl, že už nebude pít.
autor: illyrias
betaread: Janule
Řekla bych, že ten poslední odstavec bude pro budoucí děj povídky hodně zásadní =) Ale teda Bill je vůl jak let lampa, to snad není možné, takhle lhát, to jsem fakt zvědavá, co si vymyslí, až na Toma narazí v práci xD Ale zatím se mi zdá, že Tom o Billa moc zájmu nejeví, Bill byl v podstatě nechutně vlezlý a Tom ho odvezl a šel k němu domů jenom ze slušnosti a protože byl tak neodbytný, takže asi bude muset nastoupit do akce nějaký ten pomocník alkohol xD No, další vývoj bude určitě dost zajímavý, těším se =)
ouha, pekne sa nám to rysuje … len rýchlo Ďalší dielik a nech tá večera s Tomim pekne vyjde 😉 … držím Billymu prsty, len nemusel tak klamať, vážne by ma zaujímalo ako sa z toho všetkého potom vyvlečie a ako sa jeho "šéf" zatvári, keď zistí celú pravdu … ach, tá láska 😀