autor: Lady Kay
Zdravím všechny twincestní dušičky x) Požádala jsem Januli o smazání ‚See Who I Am‘, došla inspirace a psaní té ffky mě přestalo bavit. Pokusím se vám ji ale nahradit touto povídkou. Původně se jmenovala „Bad Boy“, ale protože se na twincestblogu sešly ve stejnou chvíli povídky s velice podobným názvem, přejmenovala jsem ji na „Loving Liar“, aby se vám to nepletlo dohromady. Doufám, že si její čtení budete užívat tak, jako jsem si já užívala její psaní. Povídka je už dokončená a přepisovat ji už opravdu nebudu, to po mně nechtějte xD Přeju příjemný počtení a twincestu zdar!
Vaše LadyKay
„Tohle nemá cenu!“ vykřikl dredatý chlapec v kšiltovce, pohled upřel na blonďatou dívčinu, která neměla daleko do pláče poté, co si byla nucena vyslechnout dosti nepříjemnou a ostrou kritiku na svůj zpěv.
„Tome…“ stiskl kamarádovi rameno krátkovlasý blonďák s milým výrazem ve tváři, snažíc se ho uklidnit a přimět k trošku příjemnějšímu jednání. Bylo mu dívky líto, dovedl se vžít do její situace.
„Co Tome???“ setřásl jeho dlaň hoper a zabodnul do něj své mandlové oči. „Nehledám nějakou manekýnu, ale zpěvačku. Rozumíš? Zpěvačku,“ poslední slovo vyslovil s obzvlášť velkým důrazem, vstal od stolu a stoupnul si k oknu. Tohle bylo už i na něj příliš. Patnáct uchazeček o místo zpěvačky a mezi nimi ani jedna, jejíž výkon by alespoň náznakem připomínal zpěv. Za to se všechny mohly ucházet o titul Miss největší výstřih. Jedna jako druhá se připitoměle usmívala a házela na všechny tři chlapce rádoby svůdné pohledy, vůči kterým alespoň Tom zůstával ledově chladným. Takových, jako byly ony, mohl mít na každém prstu deset. Jeho postelí prošla už řada slečen, v jeho hotelovém pokoji se střídaly jako na běžícím pásu. Ženskou společnost měl rád, užíval si obdivné pohledy děvčat stejně jako vyznání lásky. Nadávky i výčitky vůči své osobě ignoroval, odůvodňoval si je tím, že mu ostatní jen závidí. Možná by i tahle holka ocitla v jeho posteli, kdo ví… Jenže teď nešlo o pobavení, bylo v sázce něco jiného a pro Toma mnohem důležitějšího – o kapelu. Přesně o tu samou, která se před několika měsíci ocitla se svým debutovým singlem na předních místech hitparád, o tu, která ještě před nedávnem dokázala zaplnit i největší haly v Německu. Cesta na vrchol byla rychlá, o to tvrdší a bolestivější a prudší byl pád dolů. Stačilo k němu málo – jedna jediná noc a jejich sen se začal hroutit jako domeček z karet.
„Můžu snad za to, že se ta nána do mě zabouchla?“ bylo jediné, co řekl, když mu manažer naznačil, že hlavním důvodem odchodu Laury, jejich zpěvačky, byl především on sám. Kytarista si za žádnou cenu nechtěl přiznat svůj podíl viny na současné situaci kapely. I jeho přátelé, bubeník Gustav a basák Georg, zastávali manažerův názor, nahlas ho však nevyslovil ani jeden. Znali Toma nějaký ten pátek a věděli, že se z baviče a pohodáře dovede během několika vteřin stát sopka chrlící kolem sebe žhavou lávu. Oba ho v duchu vinili, že svým románkem zničil jejich dětský sen. Už jako malí kluci snili, že budou stát na velkém pódiu a pod nimi budou křičet tisíce fanoušků. Když se jim jejich největší přání splnilo, nemohli uvěřit svému štěstí. Jenže pak přišla ta osudná noc…
Zatímco Tom bral Lauru jako další trofej do své už tak dost obsáhlé sbírky a románek byl pro něj absolutně bezvýznamný, Laura si od té noci slibovala mnohem víc, naivně doufala, že právě ona bude tou, které Tom dá své srdce a v duchu už si představovala, jaké by bylo být jeho přítelkyní. Do chlapce se zamilovala od první chvíle, kdy se setkali, a věřila, že i on její city jednou opětuje. U Toma něco takového vůbec nepřicházelo v úvahu a dívce to dal patřičně najevo. Ani předtím se k ní nechoval obzvlášť mile, to se ostatně nechoval k nikomu, ale potom, co mu prozradila, co k němu cítí, se začal chovat ještě hůř. Asi po týdnu Laura oznámila odchod od kapely, sice Toma milovala, ale nemohla takhle dál. Být s ním v jedné místnosti nebo pozorovat, jak flirtuje s fanynkami, se pro ni stalo utrpením. Ani přemlouvání a ani prosby, ať zůstane, nepomohly. Možná kdyby řekl něco sám kytarista, nedopadlo by to takhle. Jenže ten zůstal chladný, jeho vlastní hrdost mu nedovolovala, aby se snížil k něčemu pro něj tak ponižujícímu, jako je doprošování. „Když chce, ať jde…“ touto větou zpečetil osud kapely a uzavřel téma Laura a on. Díky tomu teď také seděli tady, snažíc se najít za dívku náhradu, zatím bohužel marně…
„Já slečnu vyprovodím a podívám se, jestli tam ještě někdo není…“ zvedl se ze židle Georg, očividně jediný, kdo byl schopen ještě jednat s chladnou hlavou. Gustav byl vzteklý kvůli Tomovi, poslední dobou mu pil krev čím dál víc a Toma rozčilovalo, že za celé odpoledne nikoho nenašli a on se tak pomalu ale jistě vzdaloval od slávy a s ní spojených zástupů fanoušků, především ženského pohlaví.
„Taky jsi mohl být milejší… Vždyť nebyla zas tak špatná.“ Prolomil bubeník ticho, které zavládlo v místnosti. Tom nemohl nezaregistrovat vyčítavý tón jeho hlasu, který ho rozčílil ještě víc.
„Máš pravdu, Gustave, ona nebyla špatná, kdepak. Ona byla totiž přímo příšerná!!! Co bych s takovou barbínou asi dělal?! Ale jestli chceš, můžeš se pokusit ty dva dohnat. Tím pádem se ale rozluč s bubnováním, protože místo něj budeš poskakovat na pódiu jako blbec a dělat té slečince křoví – ovšem beze mě!!! K něčemu tak stupidnímu a uhozenýmu bych se nikdy nesnížil!!! “ Gustav byl sice klidnější povahy než Tom, ale tohle si líbit rozhodně nenechal. „Dovol, abych ti připomněl, proč jsme tady…“ zaseknul se, bylo by to poprvé, co by vyslovil to, co si myslel delší dobu a živě si dovedl představit kamarádovu reakci.
„No, povídej! Copak? Došla ti řeč?“ Blonďák přemýšlel, jak by z toho šikovně vybruslil, vyhýbal se Tomovu pohledu, kterým ho propaloval. Zachránil ho zvuk otevírajících se dveří, naštěstí se vracel Georg. Před ním Tom pokračovat ve sporu nehodlal. „Vidím, že jdeš sám, takže to tu konečně můžeme zabalit a jít domů, ne?“ pronesl kytarista a natáhnul ruku po mikině, naposled věnoval Gustavovi rozzlobený pohled a byl na odchodu.
„Ne tak docela… Ještě bych tu jednoho zájemce měl…“ oznámil basák a na tváři se mu objevil náznak úsměvu. Otočil se za sebe a malinko pootevřel dveře, aby osoba, dosud stojící na chodbě mohla, vstoupit. Tom čekal snad všechno, ale tohle rozhodně ne.
„A tohle je co?“
betaread: Janule
xD xD super:D honem dal xD
a že by tohle byl Bill? xDDD
začíná to hodně zajímavě…těším se co bude dál….ale pochybuju, že by se tu mohlo z Tomovi strany oběvit něco milého k Billovi…aspoň prozatím…
to je Bill xD xD doufám teda xD
zajímavý…
tomje tak hnusnej, proč se milíbi když je Tom zlej …
drž hubu ty hromádko visícího prádla jinak tě přivážu k oknu! 😀
😀 Tohle jsem četla, ale ne úplně celé. Ráda si to zopáknu znova 😀 Začátek jsem naprosto milovala 😀
A tohle je Bill 😀 😀 háá rychle dál. Tom má teda vyřídilku. To bude ještě sakra tóčo 😀 Jo jinak Lady Kay omlouvám se za ten stejnej název 😀 Chybička se vloudila. Stane se. Na druhou stranu si mě zachránila že si přišla s timhle nepatrně dýl protože jinak nevim jak bych to já přejmenovávala. 😀 😀
Doudám, že se tu co nejdřív objeví další díleček! protože jsm vážně zvědavá, jak bude Tom reagovat..:-D (pokud si teda správně myxslím, že to je bill…;-))
Ty hovádko Tomácky, to teda bylo lichotivý! xD
ten Tom je nějak nesympatickej, doufám že bude Bill tím, kdo ho napravíxD
Dááááál!!!!!
To je moc pěkný honem dááál
Wahuu Bille a natři mu to xD
Billí to musí být Billíšek
A tohle je co ? Jaký co ty Tome, blboune xDxD no určitě Bill snad néé xD
Wejco:-DD Bill, kdo jinej;-)
je jasny kdo tam bude neee:-Djen dal
xD "A tohle je proboha co?" xD Tohle je proboha Bill………Uh miluju takovýho Toma :)….Povídka vypadá zajímavě
Jo to "A tohle je proboha co?" není z té povídky samozřejmě xD umím číst nebojte, to je z filmu a mě to zrovna napadlo xD
Ladynko, četla jsem a ty to víš, ráda si znovu přečtu, až bude čas, už předem vím, že je to úžasná povídka:-D Jsi prostě nejlepší a mám tě moc ráda:-D
Jejda, děkuju moc za komenty, holky. To teda čučím xD Ale udělaly jste mi všechny radost.
Goddy, tvůj komentář mě opravdu rozesmál -> hromádka visícího prádla xD xD Chudinka dredatá… xD
Doris, pro mě to taky byl problém, protože 4 měsíce byla tahle povídka zveřejňována pod názvem 'Bad Boy', ale nedalo se svítit, musela jsem ji přejmenovat.
Rachelko, ty jsi ve výhodě, protože víš, co následuje xD Ne, abys něco prozrazovala. Taky tě mám moc ráda <3 a už dneska odpočítávám hodiny do středečního odpoledne…
[21]: Já se vážně moc omluvuju 😀
[22]: To he už stejně jedno a není to vina ani jedný. Kdo to mohl vědět, že? xD
jasný no. Stane se
Začiatok skvelý a ja sa púšťam do tohoto príbehu 🙂
Tom je teda arogantní nafuka.
Já jsem zvědavá, jestli to bude Bill nebo ne 😀
Každopádně Tom mi zatím moc příjemný není, tak uvidíme, jestli to další díly změní 🙂