autor: Rachel
Bill:
Zamrkám do bílého, slunečního světla, které skrz nezatažené žaluzie proniká do mého pokoje, a nedbale se pod peřinou otočím na druhý bok k mému nočnímu stolku. Vykulím oči, když mi budík ukáže něco málo před devátou hodinou, a překvapeně se nadzvednu na loktech, rozhlížejíc se po pokoji. Na to, že jsem usnul pozdě a vzbudil se na můj víkendový režim až příliš brzo, se cítím docela dobře vyspaný.
Otočím se na bok… a když se mému pohledu naskytne můj deník, který se včera v noci bůhvíjak dostal do mé postele, jen ho odsunu stranou a nato položím na zem vedle postele. I přesto, že jsem bděním strávil skoro celou noc, nenapsal jsem do něj ani čárku, natož pak něco, co by mi alespoň trochu pomohlo zmírnit ty neznámé cizí pocity, které se ve mně odehrávaly. Nechci ten deník teď vidět a ani ho nechci mít delší dobu na očích. Připomínal by mi totiž mé vzpomínky a pocity, na které už chci jednou provždy zapomenout… a nikdy se k nim nevrátit.
Neseděl jsem u okna moc dlouho, snad jen pár minut, ve kterých jsem v dlaních převracel můj deník a přemýšlel nad ztraceným večerem. Až smích zvenčí, který se postupně donesl až do domu a do horního patra, mě donutil si lehnout pod peřinu a pevně semknout víčka. Nepodařilo se mi ale usnout, i když jsem se o to pokoušel. Ležel jsem jen v posteli a snažil se nevnímat ne zrovna příliš tichý smích a dva hlasy, vycházející z pokoje na druhém konci chodby. Nebyl to však jediný důvod, proč jsem nedokázal byť jen na okamžik zamhouřit oka. Ten večer a noc se toho stalo až moc příliš na to, aby byl spánek silnější než myšlenky, neustále vířící v mé hlavě. Nedokázal jsem nic, jen ležet a s upřeným pohledem před sebe vnímat ten zvláštní, neznámý pocit, který jsem až dosud nepoznal. Ještě nikdy jsem se necítil tak prázdný.
Ten večer vypadal tolik slibně, mnohem víc, než jsem si ho představoval. Vůbec jsem nečekal, že bych na té Geově párty mohl narazit na někoho, kdo by upoutal mou pozornost, a kdo by si s jediným pohledem získal všechen můj obdiv. Ano, mluvím o mém včerejším objevu, který mi od té noci ani na okamžik nezmizel před očima a v mé mysli, kam jsem si uchoval jeho tvář, dlouhý žhavý pohled a dokonalý úsměv, který byl věnován jenom mně. Nikdy na ten okamžik nezapomenu, ještě nikdy mě nikdo nezaujal tak rychle během zlomku vteřiny a tak moc, jako ten krásný, opálený mladík s nádhernýma očima. Začínalo se to celé rýsovat tak krásně a nadějně, vyměňovali jsme si úsměvy a dlouhé pohledy a já si v skrytu duše nepřál nic víc, než aby se můj princ osmělil a oslovil mě jako první.
A zrovna ve chvíli, kdy jsem chtěl upoutat jeho pohled a prodloužit náš oční kontakt tak, aby pochopil můj záměr, nemohl jsem uvidět nic jiného, než Toma se svou nadrženou přítelkyní, která se po něm plazila bez ohledu na to, že na ně civěla minimálně stovka lidí, včetně mě. Tolik jsem si přál, aby to nebyla pravda, ale jen děsivý sen, ovšem stále delší pohled na Caroline a Toma mě jen víc a víc ujišťoval v tom, že tohle má od noční můry hodně daleko. Nepamatuju si, co bylo dál, jak reagovaly moje nohy, které se téměř v jedné vteřině zalily do betonu, a mozek, ve kterém jako by rázem nebylo nic. Úplně jsem zapomněl na nějakou párty, na toho neodolatelného fešáka, na Toma, na Caroline, prostě na všechno. Jediné, co jsem si v tu chvíli opravdu přál a věděl, bylo jít co nejdřív domů, pryč od všech těch lidí a od mého dvojčete co nejdál.
Vlastně ani pořádně nevím, proč mě jako první napadlo odejít. V tu chvíli jsem to ale tak cítil, měl jsem pocit, že se na ten nechutný, odpuzující pokus o erotickou scénu přímo před mýma očima nevydržím dívat ani o vteřinu déle. To, co jsem viděl, mi stačilo… a úplně tak zazdilo můj nadějný, slibně vypadající večer.
Tohle byla ale poslední kapka. Poslední kapka mé trpělivosti, která se s včerejší nocí vypařila jako pára nad hrncem. Odmítám ze sebe dělat slušného a milého Billa, toho miloučkého brášku, kterému drzost nesluší a který se na své nejmilovanější dvojče dokáže mračit maximálně pět minut. Jestli si milý Tommy až doteď myslel, že jej přehlížím a záměrně si jej nevšímám, protože se mezi námi něco stalo, tak od teď teda bude zažívat peklo! Teď se k němu konečně budu chovat tak, jak si to sám zaslouží!
A já idiot si ještě včera myslel, že by mohlo být ještě všechno dobré, tak, jako když jsme byli ještě malé děti a nedali jsme bez sebe ani krok. Já kretén jsem naivně věřil tomu, že když vyhovím jeho přání, které mi minulou noc svěřoval dole v kuchyni, a vyrazím s ním o víkendu do kina, tak aspoň na chvíli ukojím jeho zvědavost a všetečné otázky, které mi předminulou noc tam dole v kuchyni pokládal, a které mu vrtají hlavou.
To už je mi ale teď úplně jedno! Kašlu na všechny stupidní nápady, jak ho ujistit, že se mezi námi nic nezměnilo, na všechny přetvářky z mé strany, které ho měly zbavit podezření! Seru na všechna ta jeho ochranitelská gesta vůči mně a na to, že je mezi námi všechno v pořádku. Nic není v pořádku! A není to jenom proto, že po nocích masturbuju nad představou toho, jak jej kouřím. Je to i tím, jaký je, jak moc se změnil za ten rok v Americe, po kterém se vrátil domů jako vyměněný. Kam se poděl můj starý Tom, který si dělal srandu ze všech kolem a na názory ostatních zvysoka kašlal? Ten Tom, který měl nadevše rád svou rodinu, pro něhož byli kámoši vše, pro něhož já byl vše? Dávno už tu není, už od chvíle, kdy jsem ho poprvé spatřil na letišti, je to úplně jiný člověk, úplně jiný Tom, než jakého jsem znával, jakého jsem ho měl opravdu rád, nejraději ze všech lidí na celém světě.
Vystřídal ho někdo úplně jiný, trapný skoromanžílek, jehož veškerým jediným zájmem a prací je obskakovat svou dokonalou slečnu, chovat se k ní jako k rozmazlené princezně a snažit se být stejně dokonalý a bezchybný jako ona, aby se jí co nejvíc zalíbil. Po starém Tomovi, kterého jsem měl tolik rád právě proto, jaký byl, jako by se zem slehla. Nezůstalo mi po něm vůbec nic, dokonce i jeho krásnou, přitažlivou vůni, která pro něj byla typická, a kterou jsem na něm tolik miloval, vystřídal ten blbeček jakousi smradlavou Alpou, ze které mi leda tak slzí oči. Alpou, kterou mu vybrala jeho dokonalá přítelkyně, na to vezmu jed.
Ale ať si na sebe stříká, co chce, je mi to už jedno. A taky je mi úplně fuk, jak dlouho tady ta jeho princezna bude a jestli budou dneska pokračovat v tom, co začali včera v noci. Když já jsem měl sex s Jeffem, nikdy jsme to nedělali u nás doma, ale u něj v bytě, kde se to rozhodně rozléhalo míň než u nás, kde je slyšet každé slovo. To té Tomově zpěvačce asi nedošlo…
Přetočím se na posteli a rychle v hlavě zaženu myšlenku na včerejší noc. Ta už pro mě nadobro skončila… až na to, že se musím Georga zeptat na toho sexy krasavce. Když ho pozval na soukromou párty, určitě se s ním musí znát.
Usměji se nad tou nádhernou představou a s cílem jít si do kuchyně připravit snídani, vylezu z postele a spěšně na sebe navléknu kraťásky a volnější tričko.
Nenamalovaný a rozcuchaný jen naboso vyběhnu ven z pokoje… čelist mi však poklesne v okamžiku, kdy se přede mnou z koupelny vynoří štíhlá postava jen s bílou osuškou kolem těla. Zarazím se, jako by mi dal někdo elektrický šok, podle trapných černých prstýnků, čemuž by se dalo říkat vlasy, mi však okamžitě dojde, že větší štěstí a vhodnější okamžik už jsem si najít nemohl.
„Oh… to jsem se lekla. Ahoj, Bille,“ Caroline se na mě zářivě usměje a já se jen pomalu vzpamatovávám z prvotního šoku. Veškeré naděje, že ji u nás doma už nikdy nepotkám, se najednou rozplynuly v prach.
„Čau,“ procedím skrz zuby s hraným úsměvem a s očima v sloup popojdu ke koupelně, ze které se valí oblaka páry. Určitě ležela ve vaně, v mojí vaně, aspoň dvě hodiny a ve vařící vodě, jinak si tu saunu uvnitř nedokážu vysvětlit.
Další slova za mnou však na okamžik opět přeruší mé kroky.
„Doufám, že jsme tě s Tommym v noci nevzbudili,“ ozve se za mnou nevinný, podlézavý hlásek a můj údiv už nemůže být větší. No to se mi snad jenom zdá!
„Ne, to vážně ne,“ odseknu z posledních sil a rázně za sebou zabouchnu dveře koupelny, abych té hloupoučké, strašně roztomilé dylince dal najevo, že o další její milé otázky opravdu nestojím. Snad moje gesto ála prásknutí dveří pochopila dostatečně, když je tak moc dokonalá a úžasná, určitě má taky tak dobrý mozek. Doufám, že jsme tě s Tommym v noci nevzbudili. Opravdu inteligentní otázka od někoho, kdo vám o půlnoci ječí po baráku jako siréna a hihňá se každé blbině, třeba tomu, že Tommy zakopne o schůdek.
Raději to přejdu a natáhnu se po svých líčidlech, doufám, že se jich ta její pazoura ani nedotkla, jinak za sebe neručím.
Otočím se ke kuchyňské lince a dochystám si svou snídani, čichajíc vůni, která prolinula celou kuchyň. Nejspíš všechno, včetně hory špinavého nádobí, stojící na lince, nasvědčuje tomu, že Tom už snídani dělal a určitě ji zanesl své princezně až do postele.
Další věc, kterou nechápu. Nikdy bych nevěřil, co dokáže ženská s chlapem jako Tom udělat, kdybych to neviděl na vlastní oči. Omotala si ho kolem prstu tak, jako ještě žádná jiná. Ráno po sexu Tom holku obvykle vykopl hned v šest ráno, rozhodně jí nechystal snídani o deseti chodech. Nikdy bych nevěřil, že se zrovna k něčemu tak ponižujícímu, jako skákat holce za zadkem, sníží.
Zavrtím hlavou a jen naboso vyjdu s talířkem se snídaní na terasu, kde se pohodlně uvelebím v dřevěném křesle. Stačí, že mě viděla ta Tomova slečna, narazit teď vevnitř na Toma je to poslední, o co stojím.
„Ahoj, Bille!“ volající, smějící se hlas mě vytrhne z mých myšlenek a já se pozorněji zadívám k plotu před sebou. Odložím talířek na stůl a s úsměvem zamířím k sousedce, která se na mě usmívá skrz drátěný plůtek.
„Ahoj, Sáro. Ahoj, Vicky,“ odpovím na pozdrav a oplatím úsměv nejdřív Sáře a až pak její malé holčičce, sedící v kočárku. Vypadá to, že něco dělají na zahradě.
„Dlouho jsem tě neviděla, slyšela jsem od Simone, že ses dostal na výšku,“ usměje se Sára, její slova však u mě nevyvolají pražádný údiv. No jo, máma co neví, to nepoví. Sára je ale v pohodě, jen o pár let starší než já, i když už je vdaná a má roční holčičku. Usměji se a kývnu hlavou.
„Jo, to je pravda. Zatím je to tam super, tak doufám, že to není jenom můj první dojem. A co vy?“ stočím řeč na ni a na její rodinu, můj hlas však přeruší zvonění mobilu, který Sára vytáhne z kapsy a s omluvou přijme hovor.
Využiju chvilky její nepozornosti a zaculím se na Vicky, sedící v kočárku. Maličká se na mě usměje a vztáhne ke mně malou ručku, za kterou ji pohladím a pošimrám na maličké dětské dlani. Miluju ji už od chvíle, kdy ji nám Sára poprvé přišla ukázat v peřince. Nechce se mi věřit, že už je to celý rok a Vicky tak povyrostla.
Sářino povzdechnutí a její hlas přetrhnou veškeré mé vzpomínky na toho špunta a přinutí mě vzhlédnout.
„Achjo, teď mi volal šéf, že v práci zase nestíhají a že tam musím do hodiny být. Nepočítala jsem s prací o víkendu, zase budu muset dát Vicky na hlídání babičce,“ povzdechne si, její slova však vyvolají v mé hlavě nápad. Proč k babičce…
„A co kdybych Vicky pohlídal já?“ navrhnu a očima sjedu ze Sáry na malou a zpět. Sára se na mě dívá, jako bych si dělal srandu, když však ani po dvaceti sekundách ticha nezařvu Apríl, překvapeně se na mě zadívá.
„A ty by sis troufl ji pohlídat těch pár hodin?“ zeptá se zkoumavě a mně nezbývá, než se usmát její nedůvěřivosti. Malá Vicky pro mě bude spíš zábava než práce.
„Proč ne, stejně dneska nemám co dělat,“ odvětím s pokrčením rameny a mrknu na Sáru, která se podívá nejdřív na Vicky, mrmlající si něco pod nosem, a pak na mě.
„Tak dobře, ok,“ přitaká souhlasně a vyvolá tak na mých rtech úsměv.
autor: Rachel
betaread: Janule
jzs 12 díl a pořád se tam nic neděje achjooo ..
Joooo, jen mu dej bráško…Do něj Billíí!!!! Se těšim až bude Bill hlídat malé, myslím, že to Toma tak trochu jakoby "obměkčí"…a doufám, že e do Billiho a Vicky nebude srát ta ´*** Caroline…kráva! Moc pěkný dílek…a Bille: Dej mu, jooooooooooo!!!!!
To hlídání bude určitě nějaký Billův geniální plán, vsadím se, že strčí mazaně tu malou Caroline, která nebude moct říct ne, aby se před Tomem a Simone neshodila, a sám vytáhne Toma na nějakou pařbu xD, anebo nakecá Caroline, že je to Tomovo dítě a Caroline se pos..e xD Fakt jsem zvědavá, co má za lubem =)
[1]: Jestli myslíš tím "nic" sex, tak jak znám naši milou Rachel, tak si ještě počkáš…xDDD
[1]: Tak mezi 30-40 díle si daj polibek, a mezi 45-55 spolu budou mít sex xD Tak to typuju protože Ráchel nás ráda trápí že?
Hnusná Caroline má tu drzost na Billa mluvit tak po ránu, mě by už tím že jsem jí viděla o ránu zkazila pozbitek dne xD
Juzíís bill hlídající miminko <3 těšim se na další díl doufám že už se bude něco dít
Ta Caroline mě tam tak strašně deptá, mrcha jedna… Ježiši, ať už se Tom konečně probudí a všechno si uvědomí… Doufám, že ho k tomu alespoň kapku popostrčí to, že Bill bude hlídat tu malou 😀 …
toto dopadne xD
zajímalo by mě,jestli ta Tomova princezna má vůbec ráda děti:D…