Most wanted – First in the Blacklist 18.

autor: Lenna W.K.T. & Mykerina

449
(Bill)

On… odešel, nechal mě tu a prostě jen odešel. Absolutně vůbec nechápu, co se to děje. Co to má být? O té noci se raději nevyjadřuju. Bylo to něžné laskání, spojení našich těl za doprovodu sladkých, láskyplných slov. Nechápu to. Věděl jsem, že dokáže být něžný. Věděl jsem to, ale má to něco znamenat? A co potom mělo znamenat to ráno? Pořád mě brní rty. Nejen z té kuřby, ale i z jeho něžných polibků. Stále cítím jeho, všude. Vzdychnu, následně na to vzlyknu a sesunu se podél stěny sprchy. Nechápu sebe, nechápu Toma, nevím, co to mělo znamenat, jestli můžu čekat nějaký cit, nebo jsem opravdu jen Tomova děvka. Tohle přeci… sakra já chci být jeho. Já jsem jeho, jen jeho, kurva! Kam jsem se to dostal? Co jsem to provedl? Zamiloval jsem se? To možná, ale jediné, co můžu čekat, je jen a jen zklamání, protože Tom mi city neopětuje. Nemůžu být tak bláhový.  
Sedím na zemi sprchy, nechám na sebe kapat horkou vodu a přemítám si celé dnešní ráno. Byl odtažitý. Chtělo se mi brečet, když mě odmítal. Tolik jsem se jej chtěl dotýkat, líbat ho, laskat ho až k šílenství, ale on ne. Chtěl to rychle. Chápu, že chtěl rychlovku. Schoulím kolena pod bradu a opřu si o ně lokty. Pak si o kolena opřu čelo a rozvzlykám se naplno. Tolik zmatku. Pro něj jsem jen děvka, ale on pro mě je mnohem víc. Přinejmenším můj milenec.

„Bille, jsi v pořádku?“ ozve se ve dveřích. Škubnu sebou. Ještě, že sprcha není z hladkého plexiskla, takže můj posed není úplně odhalen.
„Jo, všechno je v pořádku, proč?“
„Byl tu Tom.“ Spíš konstatování než otázka.
„Jo, byl, přespal na gauči, pak si dal sprchu a odešel.“ 
„Neudělal ti nic?“ 
„Kurva, necháte mě aspoň v klidu osprchovat?“ štěknu. Teď na jejich otázky fakt nemám náladu.
„Kdybys něco potřeboval, tak řekni, jo…“
„Teď se, kurva, potřebuju v klidu osprchovat. Tom mi nic neudělal, spal na gauči celou noc a ke mně se ani nepřiblížil, nazdar!“ zakřičím, pak slyším jen bouchnutí dveří venku a zase se nořím do svých myšlenek.

Včera se přijel omluvit. Jeho hlas zněl tak upřímně, když říkal, že ho to mrzí. Skoro se na mě rozzlobil, když jsem mu řekl, že mi je jedno, že jsem jeho děvka. Byl opatrný. Celou tu dobu. V noci se ke mně tisknul, já k němu také, zoufale jsem jej potřeboval cítit u sebe. Tak jako právě teď. Zoufale potřebuju, aby mě vzal kolem ramen a říkal mi ‚koťátko‘ tak jako včera.
„Ty zmetku, cos to se mnou provedl!“ vzlyknu nahlas. Takový zmatek v sobě jsem neměl hodně dlouho. Musím jen doufat, že se mi brzo ozve. Že se brzo uvidíme a snad se to mezi námi vyjasní. Nebo že se uvidíme alespoň kvůli sexu. Hlavně, abychom zase brzo byli spolu.

„Sakra, Bille, vnímáš?“ hučí do mě Jess.
„Kurva, nech mě být, vidíš, že montuju brzdy,“ prsknu na ni. Naštěstí ji to dokonale odradilo od dalšího otravování. Celou dobu jsem myšlenkami u Toma. Co asi dělá, jak u toho vypadá, jestli se hrabe v autě, a jestli už přišel na to, co má s tím Lambem. Dodělám brzdy, vstanu, otírám si ruce a u toho kontroluji, jestli výměnu vydržel můj lak na nehtech.
„Jdu projet Hornetta. Jestli se nevrátím, tak mě nehledejte, protože mi zkolabovali ty brzdy a já se někde zabil.“ Zahihňám se. Snad poprvé dnes. Pár lidí na gauči se usměje a mávne mi. Ségra sedí vedle nich, je nasraná. Nemá mě nasírat, když se hrabu v motorce. Vezmu si helmu, samozřejmě ne tu, kterou nosím, když jedu na Ninje. Trošku obyčejnější, ale taky pěkná. Nastartuju ho. Páni, ten zvuk, to chvění. Pomalu zasunu stojánek a vyjedu z garáže. Zabrzdím u silnice. Pak to rozškvařím, co se dá, a vyrazím. Chvíli jezdím v okolí a nakonec se vrátím.

„Rádi tě vidíme, Bille,“ ozve se Tazz s úsměvem. Oplatím mu ho, ale trochu ostýchavě. Opatrně.
„Brzdí?“
Sesednu, sundám si helmu. Roztáhnu ruce. Udělalo mi to radost.
„Vypadá to snad, že ne?“ usměju se a všichni mi zatleskají. Pokloním se a se smíchem jdu nahoru do svého bytečku. Zkontroluju telefon. Hrkne ve mně, když se mi na displeji objeví dva zmeškané hovory a zpráva. Kouknu na zprávu. 
‚Ahoj, dnes jsem celý den ve městě, něco zařizuji, tak když budeš chtít, ozvi se a můžeme se sejít. Zatím pa, Tom.‘
Hrkne ve mně. Konečně  jsem na něj přestal myslet a on mi napíše, že se chce vidět. Sliboval mi, že se brzo uvidíme, ale takhle brzo? Mám na to? Kurva, co to tu bleješ. Padej do sprchy a obléct, ať na tebe nečeká moc dlouho! Jen Tomovi napíšu, že bych ho rád viděl, že se sejdeme na náměstí v centru za dvě hoďky.

„Bille? Někam jdeš?“ Jess stojí ve dveřích a kouká, jak pečlivě maluju své oči.
„Jo, do města, potřebuju si něco zařídit.“
„Kecáš, máš rande, tyhle stíny používáš jenom na rande.“ Kurva, prokoukla mě. Ani si to neuvědomuju, že je používám jen výjimečně.
„Ale hovno, s kým bych asi tak šel na rande?“
„S Tomem?“ pozvedne obočí a odšťouchne se od futer.
„Tom není na randění, však sama víš.“ 
„Jo, to máš pravdu. No, když teda nejedeš na rande, nemohla bych se s tebou svézt?“ 
„Promiň, Jess, teď to nepůjde. Spěchám už.“
„Aha, tak fajn, řeknu Tazzovi, až pojede domů.“
„A co odvoz?“
„Přiveze mě kamarád.“ 
„Kamarád?“ pozvednu obočí… šťouchnu do ní. „Kamarád, taky rád, kamarádku na lehátku, dělej, vyklop to, kdo to je?“ že by si ségra konečně po dvou letech trablí s Tomovou neopětovanou láskou našla frajera?
„Ale ne, je to jen kamarád,“ usměje se. Je to dlouho, co jsme takové věci neprobírali.
„Jméno, příjmení, věk, stav konta, číslo občanky, velikost penisu, dělej, mluv!“ ryju do ní nadšeně.
„Jmenuje se Webster. Příjemní nevím, je mu 25, je zazobanej jako prase, číslo občanky mě nezajímá a narve mi ho až do krku.“ Zahihňá se.
„Tak prý kamarád. Víš o něm víc než o mně.“ Usměju se.
„Tak hlavně pozor,“ dodám a pohladím ji po tváři. Mojí malý sestřičce se nesmí nic stát.
„Neboj, bráško, však mě znáš, vždycky jsem byla rozumnější než ty.“ Ušklíbne se. Až na ten úlet s Tomem, má pravdu. Mávne mi.  
Konečně můžu domalovat řasy na druhém oku. Zkontroluji svoji bílou košili, zda je opravdu sněhově bílá. Natáhnu si kožený rukavičky bez prstů, bílý motorkářský boty a koženou bundu zapnu až  ke krku. Ještě na sebe mrknu. Jsem kus, to se musí nechat.
Dvě minuty na to už  stojím před garáží, rozhlížím se na obě strany, jestli něco nejede, a vyrážím do města. Jsem strašně nervózní. Celou cestu přemýšlím, jestli to nakonec nemám otočit a Tomovi napsat, že mi je třeba špatně. Jenže teď už stojím na parkovišti a rozhlížím se. Jedu maličko později. Nakonec si ho všimnu. Stojí, kouří, přešlapuje. Kouká okolo. Sundám si helmu, trošku protřepu vlasy, spanou mi na ramena. Ještě se jemně poupravím, rozepnu bundu. Helmu si zavěsím na předloktí. Zamknu motorku. Nejistým krokem kráčím k Tomovi. Už mě zaregistroval. Jak se ke mně asi bude chovat? 
autor: Lenna W.K.T. & Mykerina
betaread: Janule

15 thoughts on “Most wanted – First in the Blacklist 18.

  1. Bill je prostě deBill!!! Mám tlak 200, jak se sebou může někdo nechat tak orat??!! Bill ho měl poslat do háje, ale to on ne, Tom si usmyslí, Tom si pískne, a poslušný pejsek Bill hned letí…vrrr, zase pěním, myslím, že konce téhle jinak skvělé povídky se fakt nedožiju =)

  2. Ale joo, aspoň, že mu to Bill odpustil 🙂 Nemá beztak ani proč být naštvaný, vždyť sám dobře ví, že Tom na vztahy není.. 😀
    Ale on si Tomíka stejně převychová..no ne? :))

  3. Mám pro tebe návrh…déééééélší povídky :D….třeba spojit dvě povídky dohromady… :D….jinak je to hrozně skvělýýý jen tak dááál!!!!

  4. No to by mě taky zajímalo! Aaaah, holky, já tu povídku tak miluju! To je hrozný, jak moc je to dokonalý. 😀

  5. tenhle dil se powedl…Billa ale moc nechapu…ja by jsem to Tomovy neodpustila kdyby jsem ho nemela rada ale to Bill ma :))) snad to dopadne dobre :))) jo a delsi powidka by byla taky super :))

  6. aaaa holky ! co mi to děláte ? člověk si chce po náročným dni něco přečíst a vy to takhle useknete !!! 😀 jen tak dál useknutý konce jsou nej 😀

  7. Thomasi…jestli teď uděláš nějakej skandál nebo něco co se mi nebude líbit….tak přísahám že ti Lambo objedu klíčem. :DD
    To je zase jednou adrenalin v krvi tohle. Oni dva mě v tomhle skvostu dycky dokážou totálně odrovnat a já pak jsem uplně vyšokovaná co to vlastně se s nima děje. Jako třeba s Billem ve sprše. Chudák. Vůbec se mu nedivim. Musel se cítit fakt hrozně. Takže Tomane….moje varování myslím smrtelně vážně. Žádnej podraz…..

  8. Jak se bude chovat?????? bože to by měl asi…frrr já nevim to se dá těžko odpustit ta sprcha >:( TOme doufam že teď udělaš nějakou akcičku na usmířenou 🙂 xD

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics