Trest za nevinnost 17.

autor: Lenna W.K.T. & Adella Kaulitz
                      
Bill
Usměju se a přikývnu hlavou. „Ale musel bys jíst se mnou.“
Tom
„Budu. Udělám cokoliv, co si budeš přát.“ Líbnu jej na tvář, vstanu a obléknu si kalhoty.
„Zajdu za Gabrielem, ještě to potrvá, jo?“
Bill
„Dobře.“ Snad mi to odpustí.
Tom
Spokojeně se pousměju a natáhnu se pro poslední procítěný polibek.
„Neuteč mi nikam,“ rozněžněle zašeptám a pak vyjdu z pokoje. Dojdu k celám. Už zdálky slyším vzlyky.
„Proč? Proč on a ne já?“ vzlyká hlas patřící Gabovi. Rychle k němu dojdu a sednu si na jeho postel.
„Gabrieli,“ pohladím jej po ruce. On se na mě jen uslzenýma očima podívá a padne mi do náruče.
„Tome. Proč?“ vzlyká ještě více.
„Sám ti nedokážu odpovědět.“ Špitnu a hladím jej ve vlasech.
Gabriel
„Bolí to, Tome.“ Po tvářích mi tečou slzy. Proč mi to musel udělat? Působí mi fyzickou i psychickou bolest.

Tom
„Já vím, jak se cítíš, příteli. Moc se ti omlouvám. Už se to nestane. Dostanu tě odtud ven a pomůžu ti i venku, abys mohl začít znova a lépe žít,“ pohladím jej po vlasech a pokorným hlasem mu vše sděluju.
Gabriel
Nemůžu poslouchat všechno, co říká. Nechápe to. Miluji ho.
Tom
„Už klid, už je dobře. Najdeš si ženu nebo muže. Zapomeneš na mě. Aspoň na ten cit. Bože zasloužil bych si facku. Vážně mě to moc mrzí, Gabrieli, ale moje srdce patří jinému.“
Gabriel
„Billovi?!“ vyjeknu a posadím se. Bolí to, ale zase se musím vztekat.
Tom
„Nebudu ti lhát, ano, jemu. Ale nemůže za to.“ Vezmu jeho tvář do dlaní.
„Navždy jsem tvůj dlužník. Slyšíš? Napořád. Udělal jsi toho pro mě tolik a jsem ti za to nehorázně vděčný. Teď ti dovolím mě poprvé a naposledy políbit na rty.“ Kouknu na něj. Vím, jak po tom celou tu dobu touží. Moc.
Gabriel
Naposledy mi ukápne slza. Přesto však k němu natáhnu krk.
Tom
Přitáhnu si jej za tváře a polibek mu opětuju. Lehký, jemný, z jeho strany velmi procítěný a emotivní. Pohladím jeho jazyk tím svým.
„Mám tě rád, Gabrieli, moc rád. Ale milovat tě nemůžu.“
Gabriel
Nedokážu to překousnout. Ale nic s tím nadělat nemůžu. „Miluji Tě.“
Tom
„Já vím, já vím, maličký. Respektuju to. Můžeme se mazlit, pokud bys chtěl a pokud by souhlasil on.“
Gabriel
„S jeho souhlasem,“ odfrknu si.
Tom
„Gabrieli,“ začnu, ale nedokončím. Je zbytečné to řešit. „Máš ještě nějaké bolesti? Nechceš nějaký prášek?“

Gabriel
„Bolesti je až až, ale ty nejdou vyléčit léky.“
Tom
„Tuhle jsem nemyslel. Tu zahojí jen čas. Myslel jsem bolesti po těle.“
Gabriel
Zakroutím hlavou a přikryju se.
Tom
„Vážně? Máš hlad? Jdu zrovna do kuchyně, přinesu ti jídlo. Chceš?“
Gabriel
„Nechci žádný jídlo, nechci ani prášky. Chci tebe!“
Tom
Vzdychnu, pohladím ho po ruce.
„Nedokážu ti dát lásku, alespoň ne takovou, jakou by sis přál!“ špitnu.
„Teď se snaž pochopit ty mě. Chceš, abych se před tebou přetvařoval a šeptal ti slova lásky, která by stejně nebyla pravdivá?“
Gabriel
„Ne, to nechci.“ Sklopím pohled. „Kdyby sem nepřišel, všechno by bylo při starém.“
Tom
„Kdyby sem nepřišel, byl bych pořád zrůda, co mlátí lidi, aby z toho měla požitek.“ Šeptnu a lehnu si k němu. Koukám mu do fialové tváře.
Gabriel
„Jasně. Místo toho si mě zmlátil jak psa a nazval mě lacinou děvkou!“
Tom
„Pojď ke mně,“ šeptnu a přitáhnu si jej. Má studené ruce. „Moc mě to mrzí, moc. Jestli je něco jiného, co bych pro tebe mohl udělat, tak se ti to pokusím splnit.“
Gabriel
„To nejde, nezmění se to.“ Utřu si slzy.
Až se mi ten malej lhář dostane pod ruce, tak ho zabiju.
Tom
Tisknu ho k sobě, je zranitelný.
„Bude to dobré,“ pošeptám. Zapomeneš na mě. A možná jednou na koleni budu chovat tvé děti.
Gabriel
„Běž pryč. Chci spát.“ Dám obličej do dlaní a zase si lehnu.
Tom
„Ty budeš plakat,“ šeptnu a kouknu mu do očí.
„Víš, že ti pláč nesluší. Jsi krásný, když se směješ.“
Gabriel
„K čemu mi to je?! K čemu?! Tebe už mi to nevrátí!“
Tom
Bolestně zakňučím. „Gabrieli… uhm… já… s nikým se mi to zatím nelíbilo jako s tebou. Já tě mám rád. Nechci přijít o tvůj krásný úsměv.“ Šeptnu.
Gabriel
„Běž pryč. Nech mě v klidu!“
Tom
„Polib mě ještě. Naposledy, pak půjdu.“
Gabriel
„Nebudu tě líbat! Máš tam Billa! Když jsi mě líbal, představoval sis jeho! Nechci tě už nikdy vidět!“
Tom
Sklopím hlavu. „Možná to bude lepší,“ pošeptám. Pohladím ho na rtech.
„Mám tě rád, Gabe“ polknu. „Nezapomenu na tebe nikdy. A mrzí mě to. Moc se omlouvám,“ šeptnu a pomalu odejdu do kuchyně. Naberu hafec jídla a jdu do svého pokoje. Dám tác na stůl a pohladím Billa na nožce.
„Nespinkej,“ usměju se.
autor: Lenna W.K.T. & Adella Kaulitz
betaread: Clarrkys

6 thoughts on “Trest za nevinnost 17.

  1. Teda Tom se ke Gabimu zachoval naprosto úžasně, to jsem fakt nečekala, skoro jsem ubekávala =) Gabe, nebuď blbý a ber Tomovu nabídku, kvůli sobě i kvůli nám, ať z toho taky něco máme =D

  2. no docela čumim, jak se Tom ke Gabovi zachoval. překvapil mě, hodně mile. ale nedivím se Gabrielovi, že to nechce přijmout. ale vypadá to ještě na docela solidní drama. co do Gabových plánů vůči Billovi.

  3. Tom sa k Gabierovi zachoval teraz dosť ferovo, aj keď  mi je Gabiera veľmi   ľúto, mal by prijať Tomovu ponuku. Ale  začínm sa báť že Gabier Billovy ublíži. V&zerá to zatial veľlmi zauímavo.  Rychlo dalej.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics