autor: Lenna W.K.T. & Mykerina
*Flash back*
Jedeme se s Mikem projet. Miluju, když s ním můžu provětrávat jeho milovaný auto. Většinou jezdí opatrně, hlavně ve městě, ale na dálnici to vytáhne na 230Km/h a já jsem v nebi. To mravenčení, které vždycky mám. Yeah. Vzrušení. Přivřu oči a vychutnávám si divokou jízdu, když Mike nápadně zpomalí. Otevřu oči, zatáčíme na lesní cestu. Podívám se na něj.
„Trošku přírody a soukromí.“ Vysvětlí mi. Oh, takhle. Lehce pokrčím rameny. Miluju přírodu, miluju Mikea. Jsme spolu pár měsíců a jsem s ním strašně šťastný.
Zastavíme kousek od krmelce. Vypne motor. Trošku nervózně se pousměju. Nahne se ke mně a začne mě líbat. Jeho polibky jsou tak strašně sladké. Oplácím mu je. Rukou si mě přitáhne za krk blíže a trošku přidá na vášnivosti. Začne vzdychat. Dlaní mi jezdí po stehně. Snažím se jej polibky trošku uklidnit. V tom mi sjede dlaní do klína a zatlačí. Vzdychnu. Začne mi chtivě rozepínat knoflíky. Chytnu mu ruku. Odtáhne se ode mě.
„Počkejme ještě.“ Špitnu. Nechci ještě.
„Ale Billy, nedělej cavyky.“ Ušklíbne se.
„Nedělám cavyky, prostě ještě nechci.“ Dám mu ruce pryč.
„Tak to ne, chlapečku. Čekal jsem dost dlouho.“ Vyštěkne na mě a chytne mě za vlasy. Vyjeknu. Takhle agresivního jej neznám.
„Teď si to s tebou pěkně rozdám, jasný?“ syčí mi do ucha a pak mě kousne.
„Au, ne, přestaň!“ Odstrkávám ho, ale je silnější. Škubne mi s tričkem a to se roztrhne. Vzlyknu. Chňape po pásku a trhnutím jej rozepne.
„NE! Mikeu! Dost!“ ječím naprosto hystericky. Dá mi facku. Chytnu se za tvář.
„Drž hubu! Nebudu se tě už na nic ptát!!“ začne mi tahat kalhoty dolů a sápat se po mně. Buším do něj pěstma, ale nereaguje. Hladově mi proniká mezi rty, bolestivě kouše a drtí zápěstí.
„DOST!“ zakřičím, když se konečně dostanu ze spárů jeho rtů. Dám mu pořádnou facku.
„Ty děvko jedna!“ vrátí mi ji a nasouká se nade mě. Mám jeho rozkrok přímo nad kolenem. Pořádně se napřáhnu a kopnu. Mike ochromený bolestí ztuhne a chytne se za koule. Využiju situace, rychle se zpod něj vysoukám, otevřu dveře a vypadnu ven. Sletím na zem, protože zakopnu o vlastní kalhoty. Rychle si je natáhnu a utíkám, co nejhlouběji do lesa. Slyším, jak za mnou křičí, ale neotáčím se. Větvičky mě šlehají do tváří, které jsou mokré od slz a zčervenalé od facek. Po notné chvíli mě začne píchat v boku. Ohlídnu se, a když nic nevidím, zastavím se.
*Konec flash backu*
Celou cestu jsem seděl jako na trní neschopen slova nebo pohybu.
„Bille?“ ozve se Tom. Zatřepu hlavou. Hnusné vzpomínky.
„Bille?“ ozve se Tom. Zatřepu hlavou. Hnusné vzpomínky.
„Jo?“
„Jsi ok?“ zeptá se starostivě.
„Jo, promiň. Říkal jsi předtím něco?“
„Jo, že ho hledáme už skoro dvacet minut a…“ Najednou zmlkne.
„Tommy?“ šeptnu a podívám se jeho směrem. Polknu. Chlupatý!
„Drž se.“ Šeptne Tom, šlápne na brzdu, otočí se na ručce a uhání pryč. Ztuhnu, tuhle rychlou jízdu nemám rád.
„Sakra, ujeď jim.“ Vyjeknu na něj.
„Vždyť se snažím.“ Snaží, ale už jich je za námi pět.
„Doprdele, Tome! Dělej něco!“ ječím mu do ucha.
„Sakra, Bille, sklapni! Potřebuju se soustředit!“ vyjede. Položím mu ruku na stehno. Potřebuju se jej dotýkat. Při prudké zatáčce mu zaryju nehty. Usykne, ale neodendá mi ji.
„Tommy, prosím!“ vzlyknu. Tohle je na mě moc. Auto, poldové.
„Neboj, Billy, snažím se.“ Trošku zjemní hlas. Drcnutí! Vyjeknu.
„TOME!“
„Bille, kurva, klid!“ už ze mě musí být na nervy. Tom hodí několik smyků, párkrát prudce zajede do uliček, až je nakonec fakt setřese. Rychle vyjede z města a zapne vysílačku.
„Chevrolett Cobaltt SS, černý se ztratil z dohledu, odvoláváme pátrání.“ Ozve se z vysílačky. Tom vydechne a zamíří do lesa. Do lesa?! Absolutně se rozklepu a rozbrečím, jako malý kluk.
(Tom)
Tohle bylo něco. Musím říct, že jsem takhle dlouho nebyl vydeptaný. Chlupatý, do toho Bill. Chudák. Musí být vyděšený k smrti. Zastavím. Rozplakal se jak malý kluk. Pohladím ho po vlasech, odstrčí moji ruku. Tohle bude těžké. Rychle otevře dveře a vypálí ven. Vyletím za ním.
„Billy! Billy počkej! Nic ti neudělám.“ Chytnu jej za ruku, stáhnu k sobě do svojí náruče. Je úplně rozklepaný, vyděšený.
„Klid, koťátko, jsem u tebe. Slyšíš, jsem tu, tvůj šikula je u tebe.“ Snažím se ho trošku přivézt do reality. Naschvál používám slova, které buď použil on, nebo jsem použil já při našem něžném milování.
Slabě mě bouchne pěstičkou do hrudi. Pláče, až mi to trhá srdce.
„Neplakej, prosím, jsem tu u tebe a neudělám nic, co by se ti nelíbilo,“ šeptám mu do ucha, tisknu ho k sobě. Takhle zoufalého člověka jsem v životě neviděl.
„Billy, podívej se na mě.“ Pohladím ho po vlasech. Podívá se na mě. Make-up má jemně rozmazaný od slz. Palcem mu jej setřu.
„Věříš mi?“ jen kývne.
„To je moc dobře,“ šeptnu konejšivě a opět si ho k sobě přitáhnu.
„Chceš o tom mluvit?“
„Já… promiň, bál jsem se. Nemám rád rychlou jízdu autem. A navíc fízlové, promiň, já ti nechtěl křičet do ucha.“ Sype si popel na hlavu. Ale vůbec mě nepochopil.
„Já… promiň, bál jsem se. Nemám rád rychlou jízdu autem. A navíc fízlové, promiň, já ti nechtěl křičet do ucha.“ Sype si popel na hlavu. Ale vůbec mě nepochopil.
„Vem to čert, já myslím, o tom, co jsi mi řekl před tím, než jsi nastoupil do auta.“
„To je už dlouho…“ šeptne, vymaní se z mého objetí a pomalu kráčí k autu. Jdu pomalu za ním. Těsně před autem zpomalí a já tak mám šanci jej dohnat. Vezmu ho za boky a přitisknu se k němu. Pohladím ho na bříšku, líbnu ho na krk a pak mu vydechnu do ucha. Skoro to zní jako takové to zamilované zafunění. Bill jemně ztuhne. Musím ho trošku uvolnit. Začnu polibky zasypávat jeho úzký krk.
„To je už dlouho…“ šeptne, vymaní se z mého objetí a pomalu kráčí k autu. Jdu pomalu za ním. Těsně před autem zpomalí a já tak mám šanci jej dohnat. Vezmu ho za boky a přitisknu se k němu. Pohladím ho na bříšku, líbnu ho na krk a pak mu vydechnu do ucha. Skoro to zní jako takové to zamilované zafunění. Bill jemně ztuhne. Musím ho trošku uvolnit. Začnu polibky zasypávat jeho úzký krk.
„Tommy,“ vydechne, ale jemně se ožene. Pustím ho.
„Je ti to nepříjemné?“
„Ne, to vůbec, ale…“ sklopí zrak. Chápu.
„Je ti to nepříjemné?“
„Ne, to vůbec, ale…“ sklopí zrak. Chápu.
„Smím?“ nechápavě na něj kouknu, ale pochopím, když se mi posadí na kapotu. Tolik mu to na tom autě sluší. Byl to vždycky můj sen, ojet nějakou kočku na kapotě svýho auta. Olíznu si suché rty a pozoruju ho. Uvědomím si, že jsem zapomněl odpovědět, ale teď to je stejně jedno. Postavím se vedle něj a pohladím ho na stehnu.
„Přestaň už na něj myslet,“ šeptnu, chci ho uklidnit. Je nervózní. Jde to poznat. Pod mými dotyky ztuhnul. Tohle nikdy nedělal. Mám pocit, že mi teď moc nevěří.
„Nějak to nejde, nemyslet,“ pošeptá do šera, které kolem nás panuje. Natáhnu se a opět jej políbím na krk.
„Už ti nic nehrozí, jsem tu já, jsem u tebe a budu tu tak dlouho, jak jen si to budeš přát.“ Kde se ve mně berou tahle slova útěchy? Bill mě pohladí na tváři. Pomalu roztává. Proto polibky přidám na intenzitě. Líbám pomalu. Jemně si u toho pomlaskávám. Vše dělám velmi pomalu, abych jej nevyděsil.
„Jsi na mě hodný,“ konstatuje Bill.
„Říkal jsi, že když jsem na tebe ošklivý, tak si připadáš jako děvka. A já nechci, aby sis tak připadal,“ pošeptám mu do ouška. Pomalu posunu ruku blíže k jeho rozkroku. Naštěstí neztuhnul, ba naopak, roztál ještě maličko víc.
„Říkal jsi, že když jsem na tebe ošklivý, tak si připadáš jako děvka. A já nechci, aby sis tak připadal,“ pošeptám mu do ouška. Pomalu posunu ruku blíže k jeho rozkroku. Naštěstí neztuhnul, ba naopak, roztál ještě maličko víc.
autor: Lenna W.K.T. & Mykerina
betaread: Janule
nejvíc hezky….hodně dobře promyšlený..strašně se těším na další díl…
Chudák ten s toho má Trauma miláček 🙂 .. Ale snad ho s toho Tomy dostane 🙂 .. aLE ZASe ste to taK Usekly teda jako 😀
Billí chudinka…:(
Chudáček malinký Bill…bobek takový hrouný zážitek….ještě, že se Tom pomalu mění k lepšímu… 😀
Že by se nám Tom pomaličku, ale jistě zamilovával? To bych asi pro tuto chvíli chtěla příliš, ale každopádně se polepšil, moc hezky a něžně se k Billovi choval, ke koťátku =)♥
[5]: a ještě se k němu hezky chovat bude… ještě pár dílů ano xDDD slibuju…. Upa si ty díly užívááááám xD
Tome tak ale za tu poslední větu bych ti flákla bejsbolkou do káry jako. Jaký že se takhle chová proto co Bill říkal. TAkhle se snad chová protože mu na něm záleží ne? Protože, ať už se mu to líbí nebo ne, se zamilovává. Takže jako…se Tomane prober. Jinak jsem ráda, že je takový. Jinak bych ho musela kopnout. I když pravda…ten frajírek Tom co měl děvku Billa se mi taky zamlouval 😀 A teď ani sama nevim zda chci aby se mezi nimi na tom autě něco stalo nebo ne. Možná že ani ne. No dál prostě 😀
[6]: Já si to taky užívám xD♥
Krásná kapitolka, akorát mi bylo docela líto Billa, i když vypadá to, že s Tomem to možná neni tak úplně ztracený, jsem zvědavá, jak to mezi nima dopadne 😀
chudák, takhle Billa trápit…
tohle je tak krásný…
teda ten flashback byl dost krutý, ale tohle je dokonalý…
krásný, mazlivý… Tom se mi takhle strašně zamlouvá.. je to úžasně napsaný…
Och chudák Billy ten musel byť vystresovaný k smrti… och tak ale no nečudujem sa mu keď mal takú skúsenosť ale trochu ma zarazilo že sa bál pri Tomovi… no čo už ale Tom je teraz naňho fakt zlatý 🙂 to sa mi páči 🙂