Innocent BawdyHouse 139.

autor: Clarrkys & Disturbed Angel
389
Tom: (Otevřu a stoupnu si do dveří.) Chtěl jsem uvařit nějaké jídlo, ale moc se mi to nepodařilo… Tak nechceš si zajet někam na jídlo? (Pousměju se.)
 ‎
Bill: Chci se osprchovat a pak si něco uvařím sám. Nechce se mi nikam jet a už vůbec ne s tebou. (Začnu se vysvlékat.)
Tom: C-co? (Špitnu smutně.) Bille, já… Prosím, odpusť mi to… To jak sem řekl „tamto“. Nemyslel jsem to tak. Vždyť tě přece miluju.
 ‎
Bill: (Ironicky se usměju.) Ale já to tak myslel. (Řeknu a vlezu do sprchového koutu.)
Tom: Proč? (Pípnu a přijdu až k té sprše a držím ty dvířka, aby ses nemohl zavřít.)
 ‎
Bill: Proč? Ty se mě neptej… Já bych se měl ptát. (Řeknu a normálně se začnu sprchovat bez ohledu na tebe.)
Tom: (Koukám na tebe trochu nechápavě. Cákáš na mě vodu.) Jak chceš. (Vysvleču se a vlezu si k tobě.)

 ‎
Bill: Co… Co to děláš? Běž ven! Já se chci osprchovat.
Tom: Osprchuju se s tebou. (Dám ti ruce ze zadu na boky.)
 ‎
Bill: (Pustím studenou a namířím na tebe.)
Tom: Áá, sakra, co to děláš?!
 ‎
Bill: Nic… Příjemná sprcha, ne?
Tom: (Ustojím to a rozdýchám to.) J-jasně… Bille, proč to děláš?
 ‎
Bill: (Pokrčím rameny.) Víš, že ani nevím? Možná proto, abys měl důvod mě nenávidět.
Tom: Nechci tě nenávidět. Bille, už jsem se omluvil.
 ‎
Bill: Ono to není tak jednoduché se omluvit, jak to říct. (Řeknu a koukám na tebe.)
Tom: (Chvilku mlčím.) Bille, já vím, že si myslíš, že jsem si to vzal, ale nevzal. Vážně.
 ‎
Bill: Nevěřím ti.
Tom: A proč mi nevěříš? Celou dobu jsem byl doma, nic jsem neměl.
 ‎
Bill: Že seš najednou tak milej.
Tom: Snažím se. (Špitnu.) Ale moc mi to nejde, když se takhle ke mně chováš.
 ‎
Bill: A ty? Já vím… Zamkl jsem tě tady, ale chtěl jsem ti pomoct a ty? Řekl jsi, že mě
nenávidíš.
Tom: Bille… (Zoufale kouknu.) Prosím, odpusť mi to. Byl jsem rozčilený, nemyslel jsem to tak. Chtěl jsem s tebou jít do toho kina, těšil jsem se, že přijdu na jiné myšlenky a ty jsi mě zamkl v koupelně, prostě jsem se naštval. Promiň mi to.
 ‎
Bill: Tome, tak mi nelži, že ses těšil do kina… Chtěl sis jít pro další dávku těch prášků.
Tom: Já bych tam nešel. (Nahrnou se mi do očí slzy a řeknu to plačtivě, ale snažím se nebrečet, proto to zní tak divně.)
 ‎
Bill: (Pozoruju tě.) Půjdeš k tomu doktorovi?
Tom: Jsem objednaný na zítra (Zašeptám. Začne mě zase bolet to břicho, ale nechci, abys to poznal. Jen si tam dám ruce.)
 ‎
Bill: (Kývnu.) Dobře.
Tom: Věříš mi? (Pípnu a pár slz mi steče.)
 ‎
Bill: (Kouknu na tebe a chvíli se na tebe dívám. Pak lehce přikývnu.) Doufám, že mě nezklameš… Znova.
Tom: Mrzí mě to. Už to neudělám. (Obejmu tě.)
 ‎
Bill: (Položím ti ruce na záda.) Doufám.
Tom: Miluju tě. (Zašeptám a zmáčknu ti prdelku.)
 ‎
Bill: Já tebe taky. (Pousměju se a políbím tě na krk.)
Tom: (Začnu se vyžívat v mačkání tvého zadečku. Potom ti projedu prstíkem mezi půlky a začnu s ním kroužit okolo tvého vstupu, ale dělám, jakože nic nedělám.)
 ‎
Bill: (Já ti cucám krček a pak vidím, že jsem ti vyrobil krásný cucflek.)
Tom: Bille… Nechtěl bys…? (Strčím ti tam ten prstík a zatvářím se úchylně.)
 ‎
Bill: (Přikývnu a vlepím ti polibek.)
Tom: (Chytnu tě za bradičku a začnu tě líbat. Potom ti chci zvednout nohy, ale zjistím, že tě neuzvednu. Sakra, co teď? Budu za idiota…)
 ‎
Bill: (Trochu tě odstrčím a otočím se k tobě zády. Vystrčím na tebe zadeček a rukama se opřu o dlaždičky.)
autor: Clarrkys & Disturbed Angel
betaread: Clarrkys

7 thoughts on “Innocent BawdyHouse 139.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics