autor: illyrias
S tím Kašparem tady, ta paprika a okolo zeleniny a ovoce. To opravu některý psi jedí, tedy aspoň ten můj jo xD Dokavaď nevidí, že už nic nemám, tak se ode mě nehne xD
Jsem to přetáhla na Kašpara xD A děkuju za těch pár komentů, cením si jich x)
Plány jsou někdy nedokonalé, proto nevyjdou.
Bill potřebuje nachytat Jessicu. Problém je v tom, že ani neví, kde bydlí, proto by bylo nejlepší jí odchytnout v práci, dneska už stejně bude končit.
Jde proto za Merry. Docela nebezpečné, přeci v Merry kanceláři byl průchod k šéfovi. Bill se však rozhodne riskovat.
„Ahoj, Merry.“ Vejde do místnosti.
„Ahoj, Bille, co potřebuješ? Už se chceš zaučovat?“ Zasměje se a uklidí složky do zásuvky.
„No to ještě ne, platí to až v pondělí přece. Jen jsem se tě chtěl na něco zeptat.“ Prohrábne si vlasy, dělá to vždy, když je nervózní nebo se bojí. Teď je to však obojí.
„Na co?“ Zaklapne zásuvku a otočí se k Billovi.
„Šéf má přítelkyni, chtěl jsem se zeptat, jestli náhodou nevíš, kdy sem chodí.“ Merry na něj vážně koukne. Nechápe, proč to chce vědět.
„Bille, nemyslíš, že je to jejich osobní? Proč to chceš vědět?“ Tohle Bill mohl čekat.
„Podívej, Merry, já pomůžu tobě, když tu za tebe zaskočím, a pak s dětma. Ty zas pomůžeš teď mně, potřebuji to vědět, prosím.“ Upřeně se na Merry zadívá. Merry váhá, neměla by mu to říct.
„Chodí sem obden. Dnes už tu byla, takže pozítří, ale nevím, vyběhla s brekem. Vypadalo to, že se asi pohádali.“
„Pohádali? Nevíš o čem?“ Zvědavě.
„Myslíš, že jsem je odposlouchávala?!“ Nevěřícně.
„Ne to ne, jen se ptám, třeba jestli jsi něco nezaslechla.“ Pokrčí rameny.
„No počkej, něco jo, něco jako jak jí to mohl udělat, ona na něj křičela. Víc ne, neposlouchala jsem to, ale tohle se přeslechnout nedalo.“ Bill přikývne, chápe ji.
„Děkuju, Merry.“ Pousměje se a odejde z kanceláře. Bill nerozumí, proč se spolu hádali. Nemůže však popřít, že by mu to vadilo, naopak. Hraje mu to do karet.
Pozítří si to bude muset hlídat.
*-*
Tom se na nic už nemohl soustředit. Myslel pořád na Jessicu a Billa.
Možná by se měl Jess omluvit a snažit se to dát do pořádku. Ale možná by měl zavolat Billovi.
Nemohl si vybrat. Pořád srovnával Jess s Billem.
Rozhodl se tomu dát čas, nemůže přece hned přelítnout k Billovi.
Pro dnešek toho měl dost, sebral se a odešel ze své kanceláře.
„Kdyby mě někdo sháněl, tak už tu nejsem.“ Oznámí své asistentce. Jde do garáží. Na chvilku se zastaví a vzpomene si na ten večer, kdy se tu střetli. Zavrtí hlavou a nasedne do auta. Bleskurychle odjede.
*-*
Bill jde dnes pěšky domů, chtěl se projít, a taky si nakoupit po cestě. Zrovna když chce vejít do samoobsluhy, všimne si Tomova auta. Srdce mu poskočí, když si vzpomene, co se mezi nimi událo. Hledí na vzdalující se auto. Když Billovi zmizí z dohledu, zapadne do krámu. Nakoupí si na večeři, samozřejmě, že se ohlíží po levnějších surovinách. Nemusí mít máslo za 30, když je i za 25.
Počítá s tím, až uvidí Tom video, kde mu je Jessica nevěrná, poletí hned za Billem. Taky koupí baterky do kamery, nechce přeci, aby se mu vybila v tom nejlepším.
Spokojeně dojde domů, vyloží si nákup a uklidí do přihrádek.
Dnes je přetaženej, spíše vyčerpanej. To bude s toho včerejška.
Uvítal se s Čertem a nasypal mu do misky psí žrádlo. Ten si toho ani nevšiml a šel ke dveřím, Billovi bylo hned jasné, že jeho psík chce vyvenčit.
„Tak pojď, Čerte.“ Vezme vodítko a vyrazí se psem za dům. Kousek za domem je totiž malá louka, kde se nic nepěstuje a vede do lesa. Tam ho může bezstarostně venčit, aniž by byl upozorněn na sebrání bobku po svém čtyřnohém miláčkovi.
*-*
Tom, jakmile přijede domů, vítá jej Kašpar. Ten celý den volně běhá po zahradě. Takže jde s páníčkem domů.
„Tak jak ses měl?“ Promluví na psa. Ten jen natočí hlavu a pozoruje, jak mu páníček přilívá do misky čistou vodu.
„Koukám, že ti dnes granule nejednou… no nekoukej tak na mě, nemůžeš mít pořád jen psí konzervy a ujídat mi z talíře.“ Pes zaštěká něco nesouhlasně a Tom se jen zasměje. Pokaždý, když Tom něco jedl, Kašpar už prosil taky o kousek. Ať to bylo, co to bylo. Hlavně, že se to jedlo. To Kašparovi bohatě stačilo. Bylo to takové menší sele.
Vzal si papriku a sednul si na gauč, Kašpar za ním hned utíkal a posadil se vedle něj. Začal jej pozorovat.
„Nekoukej na mě, nedám ti nic.“ Jí dál papriku. Neví, proč jeho pes má v oblibě papriku. Co mu na tom chutná? Vždyť je to pes! A ne jen papriku, jahody, hroznové víno, mango, jablko, mandarinky, okurky… jedl spousty ovoce a zeleniny. Nejvíce mu však chutnala právě paprika. „Seď tady, jak dlouho chceš, stejně ti nedám.“ Zamračí se a podívá se na Kašpara, ten štěkne a zavrtí ocasem.
„Tak ná, sežer si to!“ Hodí za sebe papriku. Neřeší, že po zemi bude plno jadýrek. Kašpar vystřelí jak raketa, popadne papriku do tlamy.
Za chvíli zbyde jen šťopka s jadýrkama kolem.
autor: illyrias
betaread: Janule
=)Trochu se Billa začínám bát. On je fakt schopen čehokoliv,co? =D
Jinak…nemohlo by to být příště poněkud více rozvedené a nikoliv tak… rozkouskované a rychlé?
Ale i tak se těším na další díl =)
Já jsem jako Bill, taky mi stačí máslo za 25 xDDD No, taky bych řekla, že Bill jde přes mrtvoly, v tomhle případě minimálně přes jednu xD, ale Tom za to určitě stojí, že jo Bille ? A pes zeleninožravec mě ani neudivuje, někteří psi to fakt žerou, teta měla siamskou kočku a ta milovala kyselé okurky, kradla je přímo z talíře xD