autor: Lenna W.K.T. & Adella Kaulitz
Gabriel
„Kam mě to vedeš?!“ zeptám se Maxe, který mě za loket vede do Tomova pokoje.
„Za Tomem. Ten malej usmrkanec prý zdrhnul, máš ho jít hledat spolu s Tomem.“ Zahučí na mě a sbírá nějaké věci, které hází do rance.
„Billa?!“ zeptám se ho, a když mě zase chytne za loket, vydáme se k východu z věznice. Takže on zdrhl? Nakonec nechce být s Tomem?
„Jo, tak se asi jmenuje.“ Vyhrkne, dojdeme před věznici a ihned ke kočáru.
Tom
Z posledních sil zachroptím: „Dělej, Gabrieli, jedeme!“ celkem stroze a děsně unaveně. Celé tělo mě bolí neskutečnou bolestí. Ale do nemocnice nemůžu. Teď ještě ne, krvácím, ale nevím odkud.
„Kočí, jedem, víš, kam máš jet!“ zaskřehotám.
Gabriel
„Proboha, Tome, co se ti stalo?!“ chytnu ho vyděšeně za ruku. „Kdo ti to udělal?!“
Tom
„Teď to nereš,“ šeptnu. „Poslyš, Bill neutekl, vím kde je, ale slíbil jsem, že ven dostanu i tebe. Ač se to podělalo, pořád jsem na svůj slib nezapomněl. Teď míříme k Billovi do hotelu, tam ho asi naložíme a pojedeme do přístavu. Kdo ví, jak daleko se dokážu dostat s těmahle poraněníma. Ale vy dva musíte jít dál. Za moře, jasné? Musíte pryč, jinak vás najdou a zabijou! Slyšíš, Gabrieli? Slib mi to! Slib, že utečete moc daleko!“
Gabriel
Utéct? S Billem? A daleko od Toma?! „Tome, proč? Musíš jet s námi, musíš jít do nemocnice!“
Tom
„Pojedu s vámi do přístavu, tam se mě třeba nějaký doktor ujme, ale vy musíte pokračovat dál, rozumíš? Slib mi to, prosím, slib mi, že se o sebe navzájem s Billem postaráte!“
Gabriel
„Tome, nechci být od tebe daleko.“ Obejmu ho opatrně…
Tom
Bolestně přivřu oči a zahekám.
„Já bez vás taky ne, kluci, ale je to nutné, věř mi!“
Gabriel
„Neopustím tě, Tome, já ne!“
Tom
„Gabe,“ začnu, ale nakonec nemůžu pokračovat. Je mi zle. Navíc kočí zastavil.
Gabriel
„Jsme tu, Tome,“ řekl pokorně. Přešel ke dveřím. Otevřel a pomohl mi vylézt. Moje zlámané nohy bolely tak, že jsem křičel bolestí. Gabriel vzal moje i jeho věci a společně s kočím mi pomáhali do schodů.
Bill
Vykouknu z okna. Pořád se musím koukat. Překvapeně zalapám po dechu, když z kočáru vykoukne Tomova hlava.
Tom
Pomalu vlezeme dovnitř, pak nás nasměrují do Billova pokoje. A když se tam doplazíme, akorát mi pomůžou do postele. Slzy šílené bolesti si klestily cestu mými tvářemi.
„Řekni mu to, Gabe!“
Gabriel
Nakrčím nos a pohlédnu na Billa. „Musíme spolu odplout. Za moře.“ Řeknu potichu a kouknu na Toma. To přece po mně nemůže chtít.
Bill
„Za moře?“ Taky kouknu na Toma. „Ale ty pojedeš s námi, že jo?“ dívám se na něj prosebně, až téměř zoufale, a opatrně si k němu sednu.
Tom
Seberu opravdu už poslední zbytečky síly.
„Jen bych vás zdržoval!“ Pošeptám a dám ruku na Billovo stehno. Chci cítit jeho dotyk, aspoň maličko…
Bill
„Tome, nenechám tě tady!“ popotáhnu smutně a opatrně se přitulím. „Neodejdu bez tebe, k tomu mě nepřinutíš.“
Tom
„Pokud vás najdou, zabijí vás!“ zachraptím a pomalu upadám do bezvědomí.
Bill
„To je mi jedno! Miluju tě, chci být s tebou!“ rozbrečím se.
Gabriel
Znechuceně odvrátím hlavu. Ten malej zmetek mi bere Toma. Tom je můj!
Tom
„Třeba se ještě potkáme, ale teď mě nechte si trošku odpočinout!“ sotva zašeptám. „Miluju tě, broučku, chci, abys to věděl!“
Bill
„Třeba se ještě potkáme? To řekneš jen tak? A co to, cos mi slíbil? Že budeme spolu bydlet. Budeme pořad spolu. Tome, prosím, nevyháněj mě, chci být s tebou.“
Tom
„Já tě nevyháním, já jen nechci, aby tě našli a zabili! Ani tebe, ani Gabriela. Nesnesl bych pomyšlení, že jste mrtví!“ Šeptnu.
Bill
„Já nesnesu pomyšlení, že bych měl být daleko od tebe!“ zakňourám a pohladím Toma po tváři. „Chci být jenom tvůj, Tomy…“
Tom
Unaveně zavřu oči.
„V kabátě mám peníze, opatrně si dojděte koupit něco k jídlu, poptejte se po doktorovi. Ale opatrně, ano?!“ zachrchlám.
„Jsem moc unavený, moc!“
Bill
„Vydrž, Tome.“ Políbím ho na čelo, vezmu z kabátu nějaké peníze a pospíchám sehnat doktora.
Gabriel
Podívám se na Toma a spěchám za Billem.
Bill
Spěcháme ven z hotelu. Absolutně nevím, kde to jsem, ani kde mám hledat doktora. Kousek odtud jen vím, že je tržnice a tam také zamířím. S Gabrielem v patách.
Gabriel
„Pojďme na tu tržnici, támhle. Koupíme nějaké jídlo a určitě tam bude někdo, kdo bude vědět, kde je doktor,“ řeknu chladně. Proč mu pomáhám, mohl bych ho teď klidně z fleku zabít, bere mi Toma, jediného muže, kterého skutečně miluji. Opravdu jediného. Miluju ho, jak jen člověk dokáže. A najednou přijde on a poblázní miláčkovi hlavu během pár dnů.
Převezmu iniciativu, předběhnu ho a spěcháme.
„Ty kup jídlo, já seženu doktora, ano? Vzal jsi všechny Tomovy peníze?“
Bill
„Asi jo,“ rozhlídnu se. „Co budeme dělat?“
Gabriel
Protočím očima. Bože, s čím si to ten Tom začal.
„Co asi, tupoune! To, co nám Tom řekl!“
Bill
Nakrčím čelo a otočím se k němu zády. Pak se zase otočím a vyčítavě se na něj podívám. „Já od něj odejít nechci!“
Gabriel
Jde mi na nervy. „Prostě kup nějaký jídlo, já seženu doktora a jdeme za ním. Teď není čas tohle řešit, chápeš?! Já od něj taky nechci odejít, ale jestli jsem se v base něco naučil, tak je to poslouchat Toma na slovo! Je ti to jasné?! Takže jestli teď nepůjdeš a nekoupíš nějakou zeleninu, pečivo a kus másla, tak přísahám, že tě zabiju!“
Bill
Nevěřil bych mu, ale lhal bych, kdybych řekl, že z Gabriela nejde strach. Já se zase od Toma naučil něco jiného. Že každý se může změnit a Tom je moc hodný člověk. Tak se tedy otočím a kupuji všechno, co mi přijde potřebné. Zrovna rovnám do košíku chleba, zahlédnu člověka, kterého jsem doufal, že snad nikdy neuvidím. Toho muže, místo kterého mě zavřeli do basy.
Gabriel
Procházím tržnicí, až najdu kořenářku.
„Prosím vás, paní, nevíte, kde bych našel doktora?“
„Vím, ale moje bylinky uzdravují také.“ Pronese stařeckým hlasem.
„Nepotřebuji lék na nemoci, potřebuji léky na rány, prosím, kde bych našel doktora?“
„Pokud si koupíš tyhle bylinky, zavedu tě za ním.“
„Ach tak. A k čemu slouží?“
„Když je dáš nemocnému, nebo i zdravému pod nos, usne. Stojí dva zlaté.“
„Dobře, tak já si je vezmu a vy mne zavedete za doktorem, ano? Spěchá to, moc to spěchá.“
„Dobrá tedy,“ podá mi svazeček s bylinkami a já jí dám peníze. Poté jí pomůžu na nohy a už chvátáme za doktorem. Snad bude to malé pískle úspěšné jako já.
Bill
Vím, co mi řekl Gabriel. Mám nakoupit a za Tomem. Děláme to přeci pro něj. Ale kvůli tomuhle šmejdovi jsem seděl. Jistě, kdyby nebylo jeho, nikdy bych nepoznal Toma. Ovšem i kdyby nebylo jeho, Tom by se nedostal do téhle šlamastyky, a s Gabrielem taky ne. Začnu ho sledovat.
Gabriel
Dojdeme k domu, kde bydlí doktor. Silně zabuším. Otevře starý pán se šedivými vlasy. Příjemně se usměje.
„Vy jste doktor?“ zeptám se hned a pán kývne. Proto hned pokračuji.
„Potřebuji, abyste šel se mnou, vím o jednom zraněném člověku, potřebuje vaši pomoc.“ Kouknu na něj skoro až zoufale.
„Dobrá, moment, jen si vezmu tašku,“ ukáže na mne prstem a já tedy čekám venku. Během chvilky se opět objeví ve dveřích i s taškou a kabátem. Zamkne a spěcháme zpět do hotelu.
Bill
Vybavuje se s nějakým chlápkem a zamíří ke kočárům. Je to v háji. Když odjedou, nemám šanci je sledovat! Okamžitě mi ale dojde, proč tu vlastně jsem a urychleně se vracím k hotelu. Snad už tam Gabriel spolu s doktorem jsou.
Gabriel
Skoro ho tam až dotáhnu. Skoro celou cestu jsme běželi. Musím říct, že mám šílenou radost, že Bill tu ještě není.
Doktor okamžitě začíná prohlížet Tomovy rány.
„Je to vážné, doktore?“ kouknu na něj.
„Kdo mu to udělal?“
„Nevím,“ pokrčím rameny.
„Je to celkem dost vážné. Bude to na pár týdnů léčení.“
autor: Lenna W.K.T. & Adella Kaulitz
betaread: Clarrkys
ten Gabriel mě začíná pěkně srát šmejd jeden:D
Opět nestíhám. Zmetek Gordon měl klukům pomoct, ale neudělá to. Vůbec mě nenapadá, jak chce Tom tou lží, kterou řekl Maxovi, pomoct Billovi. Co Bill získá, když by utekl, vždyť ho budou hledat, ne?
Z Tommyho stavu je mi do pláče, pokud má zlomeniny a krvácí (neví se odkud), léčba nebude vůbec jednoduchá. Jen doufám, že ho Bill v tuhle chvíli neopustí.
A hajzlík Gabe má ty zatracené bylinky, určitě je podstrčí Billovi. Čekám další malér. Jak z takové šlamastiky může být cesta ven?
Normálně jsem se bála, že Gabriel Billovi něco provede a odjede s Tomem sám…stejně má něco za lubem, jak se ho zbavit =( Jinak doufám, že neodjedou bez Toma, přece ho tam nemůžou jen tak nechat, a v takovém stavu =)
[2]: to s těma bylinkama mě ale vůbec nenapadlo… ale když už jsi to napsala, souhlasím.
Asi tady nejsem jediná, koho už ten Gab sere, co? grrr….. Proooč mu Tom pomáhá? aaa…. nervyyy 😀
[4]: No ta kořenářka mu přeci řekla, když to dá zdravému či nemocnému pod nos, usne. Tak se bojím, víš? Anebo to pomůže nakonec Tommymu, pokud bude nutný nějaký zákrok. Chudáček! Já myslela, že v této povídce bude trpět jen Bill a Tom bude ten zlý a ono mi drásá srdíčko, že trpí Tommy.
no já docela doufám, že se Bill s Gabem usmíří. svým způsobem mi jich je všech tří líto. škoda jen, že neklapla Billovi ta sledovačka.
když sem tu povídku začala číst, vůbec by mě nenapadlo, že ce to bude takhle vyvíjet… ale strašně mě to baví 🙂
[7]: Copak neznáš Lennu? Je opravdovou mistriní, co se zápletek a překvapení týče! Miluju styl jejího psaní a moc ráda se nechávám překvapit. A myslím, že o překvapení tady nouze opravdu nebude! Těšme se všichni, co tenhle skvělý příběh čteme.