autor: boyyouadrank
Dnes tu máme zatím první polovinu 18. dílu, Keytik nestíhá, má toho moc, tak vám chtěla udělat radost alespoň částí, a další zveřejním, až ji pošle, doufejme, že brzy. Pa J. :o)
Bill si zaběhl poblíž do menšího lesa a než se sprintem vrátil zpět k jeho a Tomovu sněhulákovi, urval z několika borovic jehličí.
„Tady,“ zazubil se, když je zapíchnul sněhulákovi na ‚hlavu‘ a vytvořil tak Bushidovi špičatě zastřihnuté tmavé vlasy. „Vypadá přesně jako on.“
Tom o krok ustoupil, zamračil se, jak se snažil ve sněhulákovi spatřit jejich školního poradce. Jasně, sněhulák měl zamračenou tvář vytvořenou z maličkých kamínků, a měl tlusté obočí z větviček, plus velký černý kámen jako náhražku Bushidových tmavých očí. A teď, když měl i mohawk, byl opravdovým zvěčněním jejich poradce. Nebo taky ne.
Hlavně proto, že Georg, který se začal hádat s Gustavem, byl následně odstrčen a spadl přímo do Bushidáka.
„Kurva! Georgu!“ Zaječel Bill, který okamžitě po pohledu na svou zničenou práci zblednul. „Ty kokote, uvědomuješ si, jak dlouho jsme se s tím piplali?!“
Georg se posadil a zamračil se, pohodil svými dlouhými hnědými vlasy a všechno posypal sněhem. „Dlouho? To si děláš prdel! Všechno jste to zmákli za deset minut, udělejte to znova!“
„Ty idiote!“ Zakřičel Bill a skočil na něj. Pravděpodobně by Georga zkopal do kuličky, kdyby ho Tom v poslední vteřině nechytil za paže a nedržel ho zpátky.
„Nebuď tak násilnický,“ převrátil Tom oči. „Má pravdu; zabralo nám to asi deset minut!“
Bill našpulil rty, založil si ruce na hrudi a dětsky se podíval stranou. Tom si povzdechl a začal opět shromažďovat sníh.
„Už mě to nebaví,“ urazil se Bill. „Půjdu dělat sněhové anděly.“
„Bille,“ zasténal Tom. „Nemůžeš tu soutěž prostě vzdát! Copak nechceš jet do toho lyžařského střediska?“
Bill se otočil a zamračil se. Bez jediného slova strčil ruku do kapsy a vytáhl svou peněženku, načež strčil ruku i do ní, vytáhl platinovou Visa kartu a zamával mu s ní před nosem.
„Tak kurva pokoj koupím. Není problém.“
Dredáč se zamračil, celá jeho tvář potemněla. „Nemůžeš si celý svůj život prokupovat.“
„Kdo říká, že ne?“
„No ták, Bille,“ zavrtěl Tom hlavou a opět se vrátil ke své práci se sněhem. „To si nechceš alespoň jednou v životě něco doopravdy zasloužit?“
„A proč bych to měl chtít?“ Zeptal se upřímně zmatený Bill. Když Tom neodpověděl, zamračeně si dal ruce v bok. Převrátil oči a dramaticky si povzdechl, načež se snížil na kolena a shrábnul sníh k hromadě.
Tom se usmál.
Několik minut uběhlo v tichosti, oba kluci byli zaneprázdnění modelováním sněhulákova těla, až měli promočené rukavice.
„Můžeme pořád udělat ty sněžné anděly?“ Otázal se Bill tiše s očima přilepenýma na sněhu.
Tom k němu vzhlédl, zakřenil se, natáhl ruku a pocuchal Billovy vlasy, jež byly pokryté sněhovými vločkami. „To máš sněhové anděly tak moc rád?“
„Nevím…“ Zamumlal Bill. „Prostě bychom toho měli udělat co nejvíc, zatímco jsme tady. Jsme obklopeni sněhem, víš, a je tu tuna zábavných věcí, které můžeme dělat.“
„Jako třeba bruslení?“ Zeptal se Tom dychtivě.
Bill se zašklebil. „Nemám rád bruslení na ledě. Pořád padám.“
„Já bych tě chytil.“
Bill se na Toma podíval a usmál se. „Jestliže mi slíbíš, že mě chytneš, tak potom můžeme jít bruslit.“
„Slibuju.“
–
„Tak jo všichni, čas vypršel!“ Zaječela Gülcan svým pisklavým hlasem. Všichni přestali pracovat, postavili se ke svým sněhulákům a trpělivě čekali na vyhodnocení.
„Co má tohle znamenat?“ Zašklebil se Bushido na Georgův a Gustavův výtvor.
„Tohle je Gülcaňák,“ odvětil pyšně Georg.
„Co prosím?“ Blonďatá učitelka se z toho nezdála být příliš nadšená.
Gustav zavrtěl hlavou a povzdechl si. On a Georg se inspirovali Tomovým a Billovým výtvorem Bushida v podobě sněhuláka a rozhodli se, že stvoří dalšího učitele. Tím pádem, umístili na vrchol sněhové hroudy ne příliš hezky vypadající kousky slámy, které měly představovat Gülcaniny blonďaté vlasy a kameny jí vyryli obličej.
A samozřejmě, na sněhulákově hrudi byly dvě velké tlusté sněhové
„No… má to jistý…“ Začala Gülcan nejistě, snažíc se vymyslet, co říct na chválu tohohle monstra. „Erm… Bushido?“ Nedokázala na nic přijít.
„Tohle jste projeli,“ řekl Bushido na rovinu. Ignoroval sklíčené pohledy obou chlapců a pokračoval v hodnocení, dokud se nezastavil přímo před Billem a Tomem. „Ale, ale, ale. Vypadá to, že téma dnešní párty bylo vytvořit členy z dozoru.“ Naklonil se ke svému dvojníkovi, pozvedl obočí nad přesností své zkopírované zamračené tváře. Byl, proti své vůli, ohromený, obzvláště když si všiml, že sněhulákova tvář je pokrytá špínou, čímž nahrazuje jeho vždy přítomné strniště.
„To je Bushido!“ Vyprskla Gülcan a zatleskala. „Jak roztomilé!“
„Neřekl bych ‚roztomilé‚,“ zamumlal Tom a odvrátil zrak, když ho Bushido zachytil do tvrdého iritovaného pohledu.
„Já myslím, že to je roztomilé!“ Ozval se zářivě se usmívající Bill. Potlačil uchichtnutí, když se na něj Bushido podíval taky.
„Děkuji vám, chlapci,“ blondýna se na ně oba usmála. „Oh, páni, podívejte na támhleten!“ Zalapala po dechu a ukazovala prstem pryč.
Všichni tři muži se otočili a tři páry obočí vystřelily nahoru.
„Doufám, že na vstup do soutěže není příliš pozdě,“ řekl Andreas ostýchavě a poškrábal se zezadu na krku. Vypadal, jako by se probudil pozdě, protože jeho vlasy a oblečení byly celé pomačkané. Objevil se teprve před chvílí a okamžitě se pustil do práce, bez obtěžování se s hledáním partnera.
Ovšem co bylo pozoruhodné, byl výtvor stojící hned vedle něj. Byl to úchvatný sněhulák se stejnou výškou jako blonďák, a ve tváři měl úsměv. A navíc, jeho hlava byla pokrytá vyčuhujícím tmavým dlouhým jehličím zobrazující dlouhé špičaté vlasy.
Byla to replika Billa.
„Andy! Zalapal Bill po dechu, pomalu se přiblížil k sněhulákovi a položil na něj ruku. Zůstal na blonďáka ohromeně civět. „To jsi udělal ty?!“
„Jo,“ Andreas zčervenal a díval se na špičky bot. „Je to… taková moje omluva.“
„Nikdo se mi nikdy dříve neomluvil tím, že mi postavil sněhuláka,“ zamumlal Bill, musel obdivovat blonďákovu kreativitu.
„Omluva? Za co?“ Tom se postavil za Billa a podezřívavě sjel očima na Andrease. „On ti něco udělal, Bille?“
Bill si olízl rty a očima rychle pohlédl vzhůru, takže se střetnul s Andreasovýma. Věděl, že kdyby to Tomovi řekl, dredáč by bez zaváhání z blonďáka vymlátil duši. Ale on nechtěl vidět, jak z Andrease vymlátí duši.
„Nic neudělal,“ řekl Bill rychle. „Nic, co by stálo za omluvu.“
Andreas vypadal, že se mu neskonale ulevilo, ačkoliv ho to trochu zmátlo.
„Myslím, že máme vítěze!“ Přerušila je Gülcan, která si zamířila přímo k nim a nato Andreasovi na tvář nalepila svítivě červenou nálepku. Blonďák se zašklebil, pohledem zašilhal dolů a snažil se zachytit alespoň kousek svého přikrášleného obličeje. „Takže, tahle cena je vlastně pro dva, je tu tedy někdo, koho bys chtěl vzít s sebou?“
Andreas se okamžitě podíval na Billa, jenž na něj zíral s otevřenou pusou.
„Já nemůžu,“ řekl černovlasý chlapec rychle a objal se rukama. „Je to v pohodě, můžeš vzít někoho jiného.“
„Bille, můžeš jít,“ řekl Tom tiše.
„Ne, neměl bych tě tady nechávat úplně samotného…“
„Vážně jsi chtěl tu cenu,“ povzdechl si Tom a konejšivě stiskl Billovu ruku. „Já budu v pořádku, je to jen na jednu noc.“
„A co kdybych ti, Tomi, koupil pokoj?“ Nadhodil opatrně Bill a o krok se přiblížil.
„Nebudeš za mě utrácet peníze,“ povzdechl si Tom a přitiskl své čelo proti Billovu. „Prostě jeď. Užij si to, jasné? Pak mi řekneš všechno o té vířivce.“
Bill lehce našpulil rty, ale pocítil bolest za krkem, která jisto jistě pocházela ze všech těch nocí prospaných na podlaze. Strávit noc v drahém středisku, které mělo vířivku ve sněhu, vypadalo příliš úžasně na to, aby si to nechal ujít.
„Okey,“ vydechl, jemně pohladil Toma po tváři, načež vtiskl malý polibek na jeho nos.
Andreas je sledoval s nepopsatelným výrazem ve tváři.
–
Bill beze slov přijal skleničku šampaňského a zachvěl se, jak pomalu nořil své tělo do horké bublinkové vody. Na chvilku měl pocit, jako by si opařil pokožku, ale to teplo utišilo jeho bolavé svaly, a on zasténal, když pocítil, jak napětí v jeho ramenech zmizelo.
„Líbí?“ Zakřenil se Andreas, zatímco se nakládal do vody naproti Billovi.
„Je to fajn,“ zamumlal Bill, nedívajíc se na blonďáka. Za to, že tu byl, se cítil příšerně. Výhled byl úžasný, voda byla úžasná, pokoj byl úžasný, ale když tu nebyl Tom, nic z toho doopravdy úžasné nebylo. Kousl se do rtu, pomyslel na Toma spícího na studené tvrdé podlaze a srdce mu zabědovalo.
„Takže, ty a Tom,“ začal podivně Andreas a odkašlal si. „Vážně si myslíš, že je to mezi vám tak vážné?“
„Proč by nebylo?“ Ušklíbl se Bill a hodil do sebe půlku skleničky na jeden lok.
„Nikdy předtím jsi nebral vážně nic, Bille.“
„Děláš si prdel?!“ Vybuchl Bill. „Když jsme byli spolu, na nikoho jiného jsme se ani nepodíval!“
„Co myslíš tím ‚spolu‚?“ Zamračil se blonďák. „Byli jsme šukací kámoši, nebyli jsme spolu.“
Bill si poposedl a podíval se stranou. „Já si to myslel,“ zamumlal. „Proč myslíš, že jsem byl tak naštvaný, když mě přinutili se vystěhovat z našeho pokoje? A ty jsi tam jen tak stál a neřekl ani slovo.“
„Kurva,“ Andreas se provinile začervenal. „Omlouvám se.“
Bill si povzdechl, zavřel oči a sjel ještě hlouběji do vody. „Teď už je to minulost. Takže se nesnaž v tom znova hrabat.“
„Ale co když chci?“
Bill malinko pootevřel jedno oko a hodil po něm naštvaným pohledem. „Tak to máš blbý.“
„Nemyslíš, že bys mi měl dát druhou šanci?“ Zeptal se tiše Andreas. Pomalu se k druhému chlapci přisouval blíž, až Bill mohl cítit jeho dech na svém krku.
„Vždyť ani nejsi gay!“ Zabručel Bill a vyvážil vzdálenost mezi nimi. „Víš, co potřebuješ? Pěknou, vlhkou kundičku. Proč zase nezačneš chodit na návštěvy do Madchenské?“
Andreas se smutně usmál. „Nikdo se ti doopravdy nevyrovná.“
Bill zavrtěl hlavou. „Měl jsi svou šanci. Upřímně, radši bych spal s Bushidem.“
Blonďák zamrkal, pocítil, jak se jeho ego roztrhlo napůl. „Au. On je… dost starý na to, aby byl tvůj táta.“
„Není tak starý!“ Zaječel popuzeně Bill.
Andreas zíral do bublinkové vody, ruku položil na dno vířivky. „Sakra. No, jestli ti to s Tomem nevyjde…“
Bill tenhle komentář ignoroval a podíval se ven, rozhlížel se po vší té bělosti, která je obklopovala. Musel přiznat, že ať to byl kdokoliv, kdo přišel na nápad strčit vířivku na sněhem pokrytý balkón, byl velmi chytrý. Studený vzduch ho lechtal na ramenech a vždy, když už mu byla moc velká zima, prostě sjel níž do vody.
Zmínka o Tomovi mu způsobila příjemnou husí kůži, i když byl po ramena ponořený v teplé vodě. Zavřel oči a nechal své tělo celé se ponořit, kolena si přitiskl k hrudi, takže se stočil do klubíčka a zůstal tak několik dalších vteřin. Bill strnul, zadržoval dech a pozoroval bublinky, vidění se mu potemnilo, myslel na Toma. Bylo tak sobecké, že sem šel, a cítil se ještě hůř za to, že Tom na jejich sněhulákovi pracoval tak tvrdě jen proto, aby nakonec prohrál s Andreasem.
„Bille…“ Andreas zašilhal do vody, doufal, že se černovlasý chlapec neutopil. Právě, když znovu otevřel pusu, černá hlava se vynořila z vody, odkapávalo z ní a lapala po dechu. Bill se postavil, zachvěl se, když studený vzduch ovál jeho tělo.
„Uvidíme se později,“ řekl Bill a jen letmo na blonďáka pohlédl, když odcházel z balkónu do pokoje. Skopal si plavky, navolno obmotal ručník kolem pasu a začal se prohrabávat skříní, aby našel něco k oblečení.
„Odcházíš?“ Andreas už byl v pokoji také, stál shrbeně, jelikož se chtěl udržet v teple.
„Jo,“ řekl Bill nadšeně. Jen co se oblékl, už se vůbec nestaral o své mokré vlasy. Prakticky vystřelil z hotelu, jak se těšil zpátky za Tomem.
autor: boyyouadrank
překlad: Keytik
betaread: Janule
chudak andreas:D
Awr, Bill je takový zlatíčko! 😀 ♥
Júúúúj, ten koniec…Bill už není taká mrcha ako na začiatku 🙂 to je krásne!!!….a to s tým Bushidom 😀 ja chcem, aby sa s ním vyspal!!!:D Možno by mohli skúsiť trojku – Bill, Tom a Bushido :-***…super, teším sa na pokračovanie :)))
Papám Billa, nejvíc. ♥
teda ten Bill mě překvapuje….dokonalý…wooow..jen douáfám,že se mu nic nestane..
mno koukám že Billí už přestává bejt taková diva to sem vážně zvědavá na nový dílky jak tohle všechno dopadne
Úžasný díl!!! Bill je teda formát, tohle jsem od něho nečekala, je krásné, jak se vykašlal na všechen ten luxus a vrátil se k Tomovi na tu studenou podlahu =)♥ Bille, dneska boduješ xD♥ Nádhera ♥♥♥
Super
tak se mi to líbí.. jen utíkej 😀 tak to má být 😀
Jupí ^^ Bill se nám umoudřil 🙂
Bill je prostě Bill, malá egoistická diva a i když mu to chvíli trvalo, nakonec přišel na to, kde má být.
No tak tim, že běžel za Tomem, si u mě Bill vyžehlil to, že s Andreasem vůbec někam jel/šel 😀 😀
Jé to bylo hezký ten konec 🙂 Teda z našeho Billíka diva se stal milující šlovíšek 🙂 To nejde nešišlat, moc mě potešilo jak Bill Andrease odmítal, alespoň je vidět, že mu konečně na někom opravdu záleží 🙂 Ale mám špatný pocit z jeho cesty "domů" k Tomovi. Sice tam nebylo napsaný jak daleko je to lyžařský letovisko, ale hned za rohem to určitě nebude 🙁 jen aby ho někdo nezajel xD Já vím že to není vtipný…ale…mno jo…a omlouvám se, že jsem nekomentovala tak dva možná tři teď newím předešlé dílky, jaksi jsem se nedostala na počítač 🙂 Ale jinak komentuju povině! 🙂
…týjo…tomu normálně nemůžu věřit…tak on se nám Billí asi opravdu zamiloval…x) tenhle díl byl tak roztomilý…a i když jsem se docela bála, že Bill Andreasovi dovolí něco na něj zkusti, tak jsem teď hrozně ráda, že se vydal zpátky za Tomem…úžasný dílek…=)
Bych chtěla vidět sněhuláka alá Bushido xDD no neva.. xD moc hezký díl ^^
[15]: To by som teda chcela vidieť aj ja by ma asi vystrelo 😀 och ten koniec bol Ú-Ž-A-S-N-Ý!!! kks ja som mala naozaj strach že medzi Billom a Andreasom sa niečo stane och a bola som taká naštvaná keď Bill povedal že s ním ide a Toma tam nechal samého 🙁 ale tým koncom som nadšená 😀 ach tak sa teším na to čo bude keď Bill príde za Tomom 😀 joj a s toho Bushida stále nemôžem ach jaj to proste nemá chybu 😀 toto je taký geniálny príbeh ja mám z neho dosť a veľmi veľmi ďakujem za preklad 😀
no musím přiznat, že mi je Andyho trochu líto, ale na druhou stranu jsem ráda, že se Bill chce vrátit za Tomem. Modlim se aby Andy neudělal nějaký podraz. To by si to u mě solidně pohnojil. Ale jako pořád mě hrozně znepokojují ty narážky na šukačku s Bushidem. To mi doufám neuděláte jako. To bych fakt neustála 😀
No, ještě že jde za chudákem Tomem. Tomu to muselo být líto taky.
[17]: To já taky ne, s mým přístupem k Billshidu 😀 😀 no však ty taky.
Tak to má být, rychle za Tommim.
Billí je miláčik 🙂 Dúfam, ale že autorka nepripravila pre Billíka nejaké hnusné prekvapenie. Tom bude sám, že? Nebude si s nikým užívať. Mám celkom strach, že sa niečo pokašle.