Innocent BawdyHouse 144.

autor: Clarrkys & Disturbed Angel

389
Tom: Proooč? Vždyť o to právě jde. Bylo to překrásné. (Usměju se.)
 ‎
Bill: (Pokrčím rameny.) To ještě uvidíme, ale tak sežeň fotografa, a co bych pro tebe neudělal.
Tom: Chiiiiich… (Zatleskám si.)
 ‎
Bill: (Usměju se. Jak málo stačí k radosti.)
Tom: (Culím se jak trdýlko, ale začnu pak kuckat. Dám si ruku před pusu.)
 ‎
Bill: Dobrý? (Kouknu na tebe vystrašeně.)
Tom: (Uvidím si na ruce krev, ale schovám ji, abys to neviděl.) Prosím tě, jenom jsem kašlal. Nedělej ze všeho tragédii. (Pousměju se.)
 ‎

Bill: (Taky se pousměju a povzdechnu si.) Mám prostě strach.
Tom: Nemusíš… Je mi dobře. (Usměju se… Sakra.)
 ‎
Bill: (Přikývnu.) A nemáš hlad?
Tom: (Zakroutím hlavou.)
 ‎
Bill: Vážně? (Kouknu na tebe.) Kdybys měl hlad, tak řekni, já si půjdu asi něco vzít. (Vstanu a jdu dolů.)
Tom: Dobře. (Usměju se a rozplácnu se do postele. Usnu.)
 ‎
Bill: (Dole si něco vezmu a sednu si s tím k televizi. Baštím a koukám.)
Tom: (Spím.)
 ‎
Bill: (Popapám a koukám na telku a nakonec taky usnu, ale na gauči.)
Tom: (Spím… Strašně dlouho, protože mě to děsně vysiluje.)
 ‎
Bill: (Probudím se a celkem mě bolí za krkem. Koukám, telka jede, už je světlo. Protáhnu se a jdu nahoru. Potichu si lehnu k Tomovi.)
Tom: (Něco zabreptám ze spaní a přitáhnu si kolena víc k sobě.)
 ‎
Bill: (Přikryju tě i sebe a sám ještě zavřu oči.)
Tom: (Najednou kopnu nohou a prostě sebou pořád nějak mrvím.)
 ‎
Bill: (Kopnul jsi mě do zadku… Vyjeknu.) Aau! Co děláš?!
Tom: Áá! (Vykřiknu. Lekl jsem se, jak jsi zapištěl. Posunu se celý na posteli, až málem spadnu. Vyděšeně koukám, co se stalo.)
 ‎
Bill: (Koukám na tebe.)
Tom: Proč… Co jsi… Co jsem… Co je? (Koukám rozespale na tebe.)
 ‎
Bill: Kopl jsi mě.
Tom: Promiň, já nechtěl. (Špitnu.) A kam? D-do bříška? (Řeknu vyděšeně.)
 ‎
Bill: (Zakroutím hlavou.) Do zadku.
Tom: Bolí to moc? (Přiložím ruku na tvůj zadeček.)
 ‎
Bill: Přežiju to. (Usměju se.)
Tom: Promiň. (Pohladím tě po něm a zívnu.)
 ‎
Bill: Budeš ještě spát?
Tom: Mhhm… Já nevím. Kolik je?
 ‎
Bill: Asi deset… Půl jedenácté.
Tom: Cože? (Vyjeknu a okamžitě se posadím.) Já. Jsem objednaný na jedenáct hodin k tomu doktorovi a… a ani jsem nezavolal do práce, že tam nepřijdu. Já… Já… Co mám dělat? (Panikařím. Jenom vstanu a už mě zase bolí hlava.)
 ‎
Bill: (Koukám na tebe.) Klid… Já ti půjdu udělat něco k snídani. Ty zavolej do práce a obleč se.
Tom: (Začnou se mi klepat ruce.) T-to… To nestihnu
 ‎
Bill: (Vstanu a chytnu tě za hlavu.) Stihneš. Neboj.
Tom: (Dívám se zoufale na tebe. Snažím se uklidnit, ale to se dělá samo, že se tak třepu.)

autor: Clarrkys & Disturbed Angel
betaread: Clarrkys

6 thoughts on “Innocent BawdyHouse 144.

  1. [2]: Ani mi ne, tohle už nejsou obyčejné abstinenční příznaky…=(
    Ale na ten kalendář se šíleně těším, a když už, tak se Tomi může taky přidat xD♥

  2. ježiš chudáček Tomi doufám že se vyléčí…jéé těším se až se holčička narodí upe živě si umím představit Toma jak jí přebaluje nebo jí společně s Billem koupou xD

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics