autor: Sabča
„Pozor! Mám pro vás všechny naprosto novou, neznámou, a hlavně cool společenskou hru!“ zakřičel Georg a pořádně se napil ze své láhve.
Nahnul se za sebe – snažil se nespadnout – a podal si první prázdnou alkoholovou láhev, na kterou dosáhl.
„Georgu, běž doprdele,“ okomentoval to Tom, když mu došel Georgův záměr. „Nejsem ve čtvrté třídě na školním výletě, abych hrál flašku,“ odfrknul si.
„Jenže tohle je ‚Georgova flaška,'“ zabušil si Georg pyšně do hrudi. „Ten, u koho se flaška zastaví, musí prásknout nějaký pořádný tajemství na někoho dalšího z nás.“
„A když ne?“ zeptal se Tom.
„Tak se bude muset napít. Hodně,“ vysvětlil Georg pravidla ‚svojí‘ hry.
Tomovi to stejně připadalo jako maximálně trapná hra, nebylo na tom nic ‚speciálního a neokoukaného‘, ale ve své fázi opilosti byl ochotný pustit se téměř do čehokoliv. Pomalu přikývnul a nechal Georga, aby hru začal.
Georg roztočil láhev na plácku mezi nimi, hrdlo se zastavilo u Billa.
„Bill nám poví tajemství, Bill nám poví tajemství!“ zazpíval Georg, přiznával tím, že je už totálně namol.
Bill se zatvářil přemýšlivě, poškrabal se na zátylku. „Ehm… no… Tom se bojí lítat letadlem.“
Gustav vedle něj se začal smát, Georg vypadal zoufale, Tom lehce zčervenal a radši se okamžitě napil svého drinku.
„Kurva, chtěli jsme slyšet pořádný tajemství. Tomova lítací fobie mě vážně nezajímá. Abych se vyjádřil jasně – sexuální tajemství by bylo ideální,“ vysvětlil Georg.
Bill se zamračil. „Sakra, nezajímají mě Tomova sexuální tajemství,“ zakroutil hlavou.
„Ale znáš je,“ namítnul Georg, otočil situaci proti Billovi.
Bill se nervózně ošil, vážně mu bylo proti srsti vykládat Tomovy poklesky veřejně. Ale nakonec – tohle byla hra a všichni vypadali tak opilí, že si zítra nikdo nic pamatovat nebude. Tomova pověst zůstane bez šrámů.
„Okay… takže… Tom spal s naší tourmanažerkou,“ řekl Bill konečně. Tomovi se ulevilo, tohle tajemství patřilo k těm s kladnými body.
Gustavovi vypadla láhev z pusy. „Kecáš!“ Podíval se na Toma, jako by snad doufal, že Tom to popře.
Tom zavrtěl hlavou, sledoval všechny ty zábavné reakce všech okolo.
„Bože, pořád tomu ale nechci věřit, bylo jí snad čtyřicet,“ zamračil se Bill.
„Halle Berry je taky čtyřicet a je sexy,“ pokrčil rameny Tom.
„Sakra, vykašlete se na věk. Ale ty prsa… ty prsa…,“ rozplýval se Georg.
„Jo, ty prsa byly hlavní součást tvých mokrých snů po celou dobu tour, že?“ zasmál se Tom.
Georg se zamračil. „Drž hubu.“
„Tohle je šílený. Ta ženská k sobě nepustila ani mě. A to vypadám z vás všech nejdospělejší,“ nakrčil obočí Gustav, Tomovo zabodování bral jako osobní prohru. „Tome, myslím, že jsi skutečný muž.“
Tom se zakřenil, bouchnul Gustava do ramene. „Byl jsem muž už v době, kdy ty ses konečně vzdal svýho dudlíku. Ženy mě milují,“ odpověděl lehce, jako kdyby mluvil o počasí. „Ale abych byl upřímnej… ta baba nestála vůbec za nic. Byla strašně hysterická a ty prsa, pro který jsem to dělal, nakonec nebyly vůbec dobrý,“ dodal, sledoval Georgův udivený pohled.
„Jedeme dál, nebo se k tobě začnu modlit,“ zablekotal a roztočil flašku podruhé.
Hrdlo lahve se tentokrát naprosto neomylně zastavilo přímo před Tomem. Tom se zlomyslně zašklebil, přemýšlel, na koho by mohl prásknout co nejpikantnější tajemství. Očima přejel všechny svoje spoluhráče z kapely.
Billa se rozhodnul ušetřit, protože Bill taky prve zachránil jeho pověst. Na Gustava zase nevěděl moc zajímavých tajemství. Oproti tomu na Georga toho věděl víc, než by sám chtěl.
„Fajn, prozradím vám velké tajemství našeho drahého přítele Georga,“ promluvil Tom slavnostním tónem.
Georg se podvědomě skrčil, právě teď by se nejradši stal neviditelným.
„Všichni si pamatujeme večer, kdy jsme byli oslavovat cenu z EMAs, že ano?“ podíval se Tom na ostatní.
Bill a Gustav pomalu přikývli, netušili, o čem chce Tom mluvit.
„Asi v jednu jste se sebrali a odjeli zpátky na hotel, protože jste byli unavení. Pořád si vzpomínáte?“ pokračoval Tom.
„Jo, vzpomínáme, co na tom?“ zeptal se Gustav zmateně.
„Na tomhle nic, jenže potom, asi za dvě hodiny, když jsme jeli s Georgem na hotel…“
„Tome, proboha tě prosím, neříkej tuhle věc,“ zaškemral Georg, v obličeji totálně rudý.
Tom se ďábelsky usmál, nenechal se přemluvit. „Georg v autě nezvládl uhlídat svoje ruce a… snažil se ohrabávat moje koule,“ dokončil s úsměvem.
Georg zaúpěl, schoval obličej v dlaních. „Jestli si ráno budu pamatovat, žes tohle řekl, rozbiju ti hubu, Tome.“
Tom sledoval překvapené reakce ostatních, tiše se tomu smál.
„Tys vážně sahal na jeho…“ ukázal Bill do Tomova klína, nakrčil nos. „Sakra, nechutné.“
Georg se napřímil. „Ne, já vážně…“ snažil se chytit Billa za rameno, aby upoutal jeho pozornost a mohl to aspoň trochu vysvětlit.
Bill se odtáhl, co nejdál dokázal, varovně vztyčil prst. „Nedotýkej se mě, Georgu Hagene Listingu. Žádné části mého těla.“
Georg se zamračil, podíval na Toma. „Jsi taková kurva, Tome.“
Tom se smíchem zvedl obě ruce do vzduchu na znamení neviny. „Tys vymyslel tuhle hru.“
Georg naštvaně potřetí roztočil láhev ležící na plácku mezi nimi, ukázala opět na Billa.
Bill si skousnul ret, přišel čas trochu rozproudit zábavu.
„Okay, řeknu vám jednu věc, ale nesmí to opustit tenhle pokoj, jasné?“ řekl Bill tlumeným hlasem tajemně.
Georg začal horlivě přikyvovat, bylo na něm jasně poznat, že je neuvěřitelně nadržený slyšet něco hodně dobrého. „O kom to bude?“
„O to právě jde – nejde jenom o jednoho člověka. Je to společné tajemství. Moje a Tomovo,“ pokračoval Bill, pořád se snažil působit napínavě.
Tom si přestal hrát s brčkem ve své skleničce, zmateně zvedl pohled k Billovi. Jejich pohledy se na okamžik spojily, Tom zachytil tu jiskřičku v Billových očích, pochopil.
Teď přijde ‚okamžik Kaulitz‘. Jejich nejoblíbenější část všech party. Tahle věc nemá absolutně žádná pravidla. Můžou udělat cokoliv a jakkoliv. Hlavním úkolem je šokovat všechny okolo a později té noci se tomu na pokoji smát a dělat si legraci ze všech, co tomu uvěřili.
„Sakra, Bille, vážně to chceš říct?“ podrbal se Tom na zátylku, začal se zúčastňovat hry.
Billovi zacukaly koutky, poznal, že jeho bratr se chytil. Okamžitě ale svůj výraz zase uklidnil. „Tome, jsou to přátelé. Stejně by to brzo poznali,“ pokrčil Bill rameny.
Tom lehce nakrčil obočí, nevěděl, co vlastně plánuje Bill říct. Všechno to teď byla improvizace. Jeden nahrával druhému.
„Fajn, prostě – ven s tím,“ řekl Tom.
Bill přikývl, otočil se na Georga a Gustava. „Dobře, takže… my dva… já a Tom… jsme spolu,“ řekl Bill jednoduše.
Tom zabublal smíchy, ale rychle to ovládl a radši se napil, aby zahnal chuť se smát. Tenhle okamžik Kaulitz se Billovi vážně povedl. Úplně živě si dokázal představit, jak Georg bude blednout při pohledu na ně ještě další půlrok.
„Kde jste spolu?“ zeptal se Georg nechápavě.
„V posteli, idiote,“ vysvětlil mu Gustav otráveně.
Georg několikrát přikývl, potom mu to naplno došlo. „COŽE?“
Bill nevzrušeně pokrčil rameny. „Prostě to jednou tak přišlo. Nemohli jsme to ovládnout…“
„Prostě jsme byli na jedné party,“ pokračoval Tom.
„Jo, byli jsme na party a potom v autě cestou domů…“
„Bylo to neuvěřitelně žhavý, Bill byl žhavej. Nemohl jsem se udržet.“
„To je tak ujetý!“ skočil jim do řeči Georg. „Takže vy mi vážně chcete říct, že spolu děláte… todle a tamto?“
„Myslíš sex?“ zamrkal na něj Bill nevinně, „Jo, máme sex.“
„Zatraceně dobrý sex,“ doplnil ho Tom.
Georg vypadal, že omdlí. Blednul v obličeji a nevěřícně těkal očima z Billa na Toma. „Jak, proboha, můžeš mít zatraceně dobrý sex se svým dvojčetem?“ skoro zakřičel.
„Protože Bill je tak neuvěřitelně úzký. Ten tlak kolem mýho penisu, když jsem v něm, to jak křičí, když přirazím…“
Georg vystřelil proti Tomovi ruku, snažil se ho umlčet.
„Doprdele, věděl jsem to. Už asi měsíc vidím, jak po sobě lezete. Jak jste divní,“ zapojil se do hovoru Gustav.
Billovi se chtělo smát. Jak snadno se dali lidé ovlivnit. Stačilo všechny nakrmit dobře zahranou scénkou o sexu mezi bratry, a okamžitě to přimělo Gustava myslet si, že viděl projevy náklonnosti mezi nimi.
„Plánujete v tom pokračovat?“ zeptal se Georg opatrně, ani si nebyl jistý, jestli chce slyšet odpověď.
„Rozhodně,“ přikývnul Bill.
„Bill je ten nejlepší milenec na světě,“ připojil se Tom.
Gustav s Georgem na ně šokovaně koukali, na pokraji zhroucení. Tom se rozhodl tomuhle všemu ještě nasadit korunu. S úsměvem se naklonil k Billovi, za týl si ho přitáhl k sobě a věnoval mu měkký, vláčný polibek.
Bill se usmál, tiše zavrněl. Po krátké chvilce vystrčil špičku jazyka, dostal se mezi Tomovy rty a propletl svůj jazyk s jeho. Procítěně zasténal do jejich spojených rtů, přejel rukama Tomovi po vypracovaném hrudníku. Tomova ruka pohladila jeho koleno, přes stehno se sunula výš. Přejela linii Billova boku a potom se pomalu přesunula na Billův zadek, který něžně stiskla. Potom zajela pod Billovo tričko, hladila jemnou pokožku na břiše.
Bill si všimnul, že Gustav s Georgem na ně pořád paralyzovaně zírají, musel udělat něco, co je přinutí aspoň nějak reagovat, nebo se tu bude muset s Tomem pomilovat v přímém přenosu.
Přetočil se nad Toma, obkročmo se na něj posadil. Začal líbat jeho krk, zatímco jeho ruka putovala k Tomovu rozkroku. Bill cítil, že Tom je tvrdý jako skála a nepatrně se usmál do Tomovy kůže. Tomovo tělo evidentně nebylo proti tomu, co tu s ním Bill dělal.
Bill nenápadně zkontroloval, jestli Georg a Gustav všechno vidí, naklonil se k Tomovu uchu a polohlasem zasténal: „Hádej, co teď přijde. Budu tě sát.“
Pravou rukou rozepl sponu Tomova pásku, a užuž se chystal rozepnout zip, když Gustav s Georgem vyskočili na nohy a se zhnusenými výrazy utekli z pokoje pryč. Hranice snesitelnosti byla překročena.
Bill se skulil z Toma na podlahu vedle něj, hlasitě se rozesmál. „Tohle se nám povedlo ze všech akcí nejvíc.“
„Taky to bylo nejbrutálnější. Doufej, že si ráno nebudou nic pamatovat, nebo se nám rozpadne kapela,“ zavtipkoval Tom.
Chvíli vedle sebe uvolněně potichu leželi, s úsměvy na tvářích se dívali do stropu.
„Bille?“
„Hm?“ zabručel Bill.
„Byl jsi vážně dobrý,“ řekl Tom s úctou.
„Já vím,“ zazubil se na něj Bill. „Georga málem trefilo.“
„Udělal bys to?“ zeptal se Tom se zájmem.
Bill přesně věděl, co Tom myslel. „Nevím. Možná jo, musel bych.“
„Chtěl bys?“
„Jinak bych nevymýšlel tuhle šílenou historku,“ zasmál se Bill. Zvednul se na nohy, měl pocit, že teď je ta nejvhodnější chvíle odejít do svého pokoje.
Tomovy oči se rozšířily, sledoval Billa, jak jde ke dveřím. „Rád bych tě to nechal udělat,“ řekl Tom upřímně.
Bill se zastavil ve dveřích, usmál se na bratra stále ležícího na podlaze. „Možná příště…“
Tom sledoval, jak se za Billem zaklaply dveře, povzdechnul si. I kdyby žádné příště nebylo, zůstane mu aspoň jedna úžasná vzpomínka z dneška.
Hrát hry byla přece jen nakonec příjemná zábava.
autor: Sabča
betaread: Janule
jenom škoda, že to Bill nedokončil xD
Úžasná jednodílka. :))
Ooooooooooooh…. jedna z mála povídek, která mi opravdu vyrazila dech a vzala slova!!! To bylo úžasné. Nápad, styl, ty osoby tam… bylo to dokonalé, přesně takové kluky miluju xD Trefila ses do mého stylu, ála Listing je prostě nejvíc trapnej:-D Zasmála jsem se a pobavila naprosto perfektně:-D:-d:-D "Jsme spolu?" "Kde jste spolu?" "V posteli!!!" Tak konkrétně tohle mě úplně dorazilo a nemohla jsem hodnou chvilku číst dál:-D
Nevím, jak bych tuhle jednodílku pozvedla, byl by to dobrý nápad aspoň na jednodílku s dvěma nebo třema dílama, že by k tomu mezi dvojčaty opravdu došlo… Živě jsem viděla Billa, jak na Tomovi sedí, Tom se nechá a Géčka blbě koukaj, hlavně Listingův přiblblej výraz xD "Nedotýkej se mě Georgu Hagene Listingu…" Taky dost dobrý!!!
No paráda, jseš dost dobrá!!!! *uznale pokyvuje hlavou a pořád se směje Listingovi* xD xD xD
/žasné!!! Naprosto úžasné. Připomíná mi to všechny ty povídky od Cynical.Terror.
A brala bych ještě druhý díl, to by mohlo být hodně zajímavé 🙂
Wow. 😀 Nenapadá mě, co bych mohla říct. Mám najednou tak dobrou náladu, miluju takhle realisticky napsané povídky. 🙂
Je to skvělé. 🙂
to by chtělo druhou část, jestli se mu to nakonec plnilo nebo ne 😀
Ááááá.. sakra prosím.. napiš ještě jeden díl, Sabi.. ugh.. 😀
"Kde jste spolu?" zeptal se Georg nechápavě.
"V posteli, idiote," vysvětlil mu Gustav otráveně.
↑↑↑↑ nejlepší jako :D:D
Sabčo!!!!Řekni mi, prosím tě, kde na tyhle famozní nápady chodíš??!! To snad ani nejde vymyslet, natož převést na papír, a ještě k tomu tak dokonale, jak jsi nám teď předvedla =) Georgova flaška mě totálně dostala, hned jsem si zlepšila náladu xD, ty jejich hlášky o té manažérce, fakt "Páni tvorstva" xD Absolutně bezchybné, ještě dlouho se budu řehtat, a to doslova xD!
Taky bych brala druhou část, a klidně i třetí 😀 super!!! a u toho v tom autě sem se chlámala smíchy, že sem nemohla číst dál 😀
Tak to mě dostalo 😀 fakt by to chtělo dodělat jako…Nadrženej Tom, to není dobrý 😀 Tyjo nasmála jsem moc, moc moc…SUPER!
Sakra děkuju, děkuju ! 😀 Vzniklo to, protože furt prší, nedá se bejt venku, tak jsem se rozhodla napsat nějakou blbost u který se odreaguju :D:D
Taky mě napadlo napsat ještě část "možná příště" 😀 ale pak jsem si říkala, že sexu je tady ve všech povídkách dost a dost, takže proč to prostě jednou nezastavit předčasně 😛 Tom to vydrží, aspoň do doby, než mu Billa dám v nějaký další povídce. 😀
Tak to je perfektní! *tleská*
Naprosto super… vtipný xD když jsem si představila Georga, omg *rofl* xDD
Piš dál x), klidně by tohle mohlo mít více dílů x)
Tak to je hodně hodně dobrý, to je srandaa :D:D ale ten kousek je pěkně žhavej, Tomovi se nedivim, že by chtěl 😀 to by sálo za pokráčko, pokud se bill rozmyslí 😀
Hmm, Sabi, mám se sice učit na veledůležitý zkoušky, ale to bych nebyla já, abych si občas neodběhla probrouzdat twincest apod. Taky vždycky děláš něco, co bys neměla? 😀
Ale díky tomu jsem si náhodou přečetla prvních pár řádků téhle povídky, zalíbilo se mi to a už jsem to musela dočíst do konce. A dobře jsem udělala!
Bylo to vážně skvělé. Moc hezky napsané a mimořádně nápadité. Umět udělat z obyčejné všednosti vzrušující a originální zápletku, u které se člověk zároveň pobaví, to už svědčí o kvalitě autora.
Byl to krásný svěží vánek, opravdu se mi to moc líbilo. Bohužel od toho příjemného se zase musím urychleně vrátit k tomu nepříjemnému a jít se učit… ale až budu mít všechno za sebou, s velkou pravděpodobností si půjdu přečíst další povídky od tebe. Navnadila jsi mě! 🙂
A kdo ví, možná mezi nimi bude i "Možná příště" 😀
Těším se, H: :))
booze ja tu chcipam smichy. Zive vidim Georgovo reakce. 😀 Ach ne. Takhle jsem se dlouho nenasmala. Naprosto fenomenalni tohle. Jen teda se musim hlidat abych ve sve pristi opilosti neprisla taky s nejakym takovym uchvatnym napadem jako je hrat Georgovo flasku :DDD Hej no proste luxus. To by chtelo jeste jeden dil, kdy to Bill dotáhne do konce.
takhle jsem se dlouho nezasmála:))) opravdu super povedená povídka, smekám… a určitě věřím tomu, že "příště" přišlo velice brzy:))))
Tak tohle je naprosto úžasný 😀 …. Prosím, prosím pokračování 😀 ♥ ….
11: Tom to možná vydrží, ale úchylák jako jsem já NE 😀
Ó můj bože! To jsem zase jednou měla štěstí při vlezu na tyhle stránky, v bodu georgova flaška mi to nedalo a musela jsem to otevřít 😀 Jak já bych chtěla, aby si to ráno kluci pamatovali 😀 😀 😀 Ráno po té by bylo vážně dobrý napsat, rozmysli se, děvče, rozmysli 🙂
[11]: Souhlasím se Shadow … Chce to další díl .. PRosím, prosím *psí očička* 🙂
Tak krátké, tak krátké..
uuuuuuuuuuuuužasnáá povidka!!!!!!! DRUHEJ DÍL PLLLLLLLLLLLLLLS
klátim se tu smíchy. gosh. to je tak dokonalý 😀 já chci pokráááčko buu xD bitte. druhý díííl *___* <3 Sabi,píšeš totiž dokonale <3
nádhera nádhera nádhera!
chvílema sem se tak smála, že sem musela přestat číst, ale sem si jistá že i tak sem to zvládla na jeden dech! 😀
Doufám, že si zas kluci brzo jednou zahrajou tuhle "Georgovu flašku" 😀
kurva to je dobry xD libi se mi ^^
wohoooo, tak něco tak dobrýho a vtipnýho už jsem dlouho nečetla 😀 a hlavně originálního 😀 skvělá jednorázovka 🙂
perfektní!! nic dalšího ymslim neni potřeba řikat…=)
Kruťárna… XD
Škoda, že se Bill v tich dvařích nezastavil a neudělal to, co Tom tolik chtěl… XD
Ale nedovedu si představit, že bych se musela plazit po svý sestře… XD I když… Rodinka Kaulitzových je… divná… XD
Naprostá dokonalost! 🙂 Vážně skvělá povídka, úžasně napsaná, úžasně realistická… nepochybuju, že jsou twins takovýchhle "her" schopni, jen aby šokovali 🙂 A pak jim má člověk věřit tu jejich čistě bratrskou lásku 🙂
Wow, doprdele… Pardon, jenom jsem naprosto ohromená touhle naprostou dokonalostí^^ Umh…
Sabčo, měla bys (nebo si nechat) všechny svoje povídky přeložit do angličtiny, protože ochudit svět o tohle… To by byla pěkná sobeckost teda:)
moc hezký… Vážně mě ta povídka dostala… 😀 Geo má občas fakt dobrý nápady… 😀 a Bill ještě lepší… 😀 jenom škoda, že Kaulitz mladší na pokoji nezůstal… 🙂 ale takhle mi to připadá realištější… 🙂
poučení pro Georga: Nevymýšlet nebezpečné hry….xD
No já nemám slov…%) prostě úžasnýýý nejlepší nejúžasnější dokonalý a já nwm co ještě …=)))) šikula..=);)
Tak u tohodle jsem nemohla 😀 Jako fakt 😀 Dokonalý 😀
Hned jak sem se dostal k pc, musel jsem si tu tvoji povídku přečíst…Sem měl absťák, týden v Anglii, bez kompa. Ale teď zpátky k tomu, proč sem vlastně píšu, líbilo se mi to, že vlastně spolu ani nejsou, ale Tom by (asi) chtěl…xD Přijde mi to tak, lepší? Otevřý konec je vždycky lepší, můžeš si tam domylset, co se ti zlíbí, autor tím dává určitou volnost. takže děkuju, že si mi dala volnost! a těším se příště!
Tak tohle byla jednoznačně nejvtipnější věc, co jsem v poslední době četla… vlastně proč troškařit, nevzpomínám si na nic tak zábavného od dob Časoprostorových indiánů, a to už nějaký ten pátek bude:-D:-D Skvěle jsem se pobavila, otevřený konec byl takový hravý, dává to spoustu prostoru pro fantazii:-))
hey, jakoo…opravdu coolXD fakt dobrý…si upe představuju ty jejich zděšený výrazy a la "zbohem, jdu blít" XD
Tak toto bolo niečo… oh, stratila som reč, dych a asi ani neviem ako sa volám:) dokonalé:) idem si to uložiť medzi TOP poviedky. Mám tam od Teba už Rád. Netuším prečo mi nenapadlo pozrieť aj do jednodielok aby som si prečítala niečo od Teba.