autor: S & Doris
„Ne, Samueli… Prostě… Mě vyhodil. Nemám kde být,“ vydechl zkroušeně Tom. Právě stál na autobusové zastávce s kufrem u nohou, batohem na zádech a mobilem u ucha.
„Já vůbec nevím… Netuším… Určitě to myslel vážně. Hádali jsme se a… Já byl asi moc zlý. Nevím. Nic nevím. Nechápu. Neměl jsem mu to říkat. Vždyť ho miluju s tím jeho… S tou povahou. Jenže já měl nervy, byl jsem unavený a rozčilený kvůli té učitelce a…“ Tom si sedl na lavičku a zoufale vydechnul. Chytil se za čelo.
Nechtěl Billa přemlouvat. Snad mu to ani vlastní hrdost nedovolila. Přesto se teď ale cítil naprosto zlomený. Jeho přízrak ho vyhodil se slovy, že už ho nikdy nechce vidět.
„Nemyslím si. Znám ho… On nevychladne.“ Vzdychnul Tom a dramaticky zakroutil hlavou. „Jo… Dobře, já počkám. Díky, Same.“ Odkýval hovor a ukončil ho. Mobil strčil do kapsy a obličej zabořil do dlaní. Čekal, až pro něj Samuel dojede. Byl jeho dobrý kamarád, a když teď nevěděl, co dělat, nebo kam jít, volal právě jemu.
„Nemyslím si. Znám ho… On nevychladne.“ Vzdychnul Tom a dramaticky zakroutil hlavou. „Jo… Dobře, já počkám. Díky, Same.“ Odkýval hovor a ukončil ho. Mobil strčil do kapsy a obličej zabořil do dlaní. Čekal, až pro něj Samuel dojede. Byl jeho dobrý kamarád, a když teď nevěděl, co dělat, nebo kam jít, volal právě jemu.
Odhodlal se znovu snížit a spát na ulici. Být znovu bezdomovec, kterého se všichni štítí. Nechtěl být znovu spodina společnosti. Dostal se na svou vysněnou školu, měl svoji práci …
„A Přízrak mě vyhodil!“ Vykřikl zlomeně. „Jak jsi mi to mohl udělat? Jak, Přízraku? Vždyť tě miluju… Nemyslel jsem to zle…“ Hráz pod návalem emocí povolila a Tomovi stekly první slzy po tvářích. Téměř zamrzaly v tomto chladném počasí.
„A Přízrak mě vyhodil!“ Vykřikl zlomeně. „Jak jsi mi to mohl udělat? Jak, Přízraku? Vždyť tě miluju… Nemyslel jsem to zle…“ Hráz pod návalem emocí povolila a Tomovi stekly první slzy po tvářích. Téměř zamrzaly v tomto chladném počasí.
Měl se hned omluvit. Neměl odcházet, protože tím to skončilo. Jak moc toho teď litoval. Otíral mokré tváře, ale nebylo to nic platné. Stále nové slzy stékaly po jeho tvářích. Za pár minut už před ním stavělo auto a z něj vystupoval Samuel se svým vždy perfektním nagelovaným účesem.
„Hej, Tome… Seber se, brácho.“ Sehnul se k němu a ruku mu hodil kolem ramen.
„Hej, Tome… Seber se, brácho.“ Sehnul se k němu a ruku mu hodil kolem ramen.
Tom byl zničený. Neviděl před sebou nic krásného. Přízrak ho nechtěl. Byl jeho jediný… Příbuzný. Tom jej bral jako rodinu. Kamaráda. Přítele. Bill pro něj byl vše v jednom.
„Same,“ vzlyknul Tom. Pověsil se Samuelovi kolem krku. Plakal mu srdceryvně do bundy na ramenu. Samuel jej pevně objal a konejšivě s ním pohupoval ze strany na stranu. Tomovo srdce bylo rozbité na tisíce kousků. Bolela jej duše.
Samuel věděl už od začátku, že Tom je s Billem. Neměl s tím žádný problém. Toma měl prostě rád, a teď sám nevěděl, jak ho podpořit. Obával se, že obvyklé klučičí metody, jako objednání pizzy a koukání na fotbal, tady platit nebudou.
„Pojď… Proberem to doma.“ Povzbudivě se na kamaráda usmál a sebral jeho tašku ze země, aby ho odvedl do auta. Tom se nebránil. Nechal se odvést a sklíčeně nastoupil. Nebyl by schopný protestovat naprosto v ničem.
„Pojď… Proberem to doma.“ Povzbudivě se na kamaráda usmál a sebral jeho tašku ze země, aby ho odvedl do auta. Tom se nebránil. Nechal se odvést a sklíčeně nastoupil. Nebyl by schopný protestovat naprosto v ničem.
Bill seděl v křesle a mlčky zíral do prázdného místa na zdi. Měl pocit, že snad ani nedokáže nic cítit. Že je naprosto prázdný.
„Kurva, jak jsi mi tohle mohl říct?!“ Zakroutil hlavou a zatahal se za vlasy, hlavu tisknouce mezi kolena.
Myslel, že jej Tom bezmezně miluje. Se všemi jeho chybami. Že na něm zbožňuje jeho puntíčkářství, egoismus, hysterii… Prostě všechny jeho nedostatky! Ty totiž převládaly nad těmi dobrými vlastnostmi. Bill si to myslel. Možná měl pravdu.
„Prý nic užitečného nedělám. Jen se starám o boty a nehty,“ přehrával si v hlavě Tomův výrok vzteku. Měl tak zvláštní pohled. Vzteklý. Snad až ublížený, a Bill nedokázal pochopit, proč.
Měl chuť něčím hodit proti zdi. Chtěl křičet a brečet zároveň. Myslel si, že ho Tom odprosí. Že se omluví a bude to jako dřív. Ale místo toho Tom opravdu odešel a nechal Billa jen stát a dívat se na zavřené dveře, kterými Tom odešel.
„A co mám asi teď dělat?“ Vydechl zničeně. V tuhle chvíli si uvědomoval, že nikoho nemá. Neměl nikoho, komu by zavolal a vyzpovídal se.
„A co mám asi teď dělat?“ Vydechl zničeně. V tuhle chvíli si uvědomoval, že nikoho nemá. Neměl nikoho, komu by zavolal a vyzpovídal se.
Jeho rádoby kamarádi, se kterými dřív chodil na diskotéky, si jej nevšimli sami od sebe. Přestal se s nimi stýkat. Stačil mu pouze Tom. Tom zaujal místo kamaráda, rodiny. Byl jeho přístav, kde mohl zakotvit. Bill
Byl bez Toma nic. Připadal si zbytečně. Neměl přátele, jeho práce byla nepříliš na úrovni. Uvědomoval si, že mu Tom změnil život. Změnil jeho samotného. Nedokázal bez Toma být.
Byl bez Toma nic. Připadal si zbytečně. Neměl přátele, jeho práce byla nepříliš na úrovni. Uvědomoval si, že mu Tom změnil život. Změnil jeho samotného. Nedokázal bez Toma být.
„Kurva!“ Vzal do ruky popelník, ležící na stole. „Seš takový debil, Tome!“ Zakřičel, když se skleněnou věcí na popel z cigaret mrštil naproti sobě. Proti rudé zdi.
Jindy by lamentoval nad podřenou barvou na zdi, ale dnes k tomu neměl ani nejmenší myšlenku. Bylo mu to jedno. Dlaně si přitiskl k čelu a tiše se rozplakal. Proč ksakru Tom neudělal to, co Bill čekal? Proč prostě odešel? Bill se potřeboval nějak uklidnit. Ale nenapadala ho žádná věc, která by mu k tomu mohla dopomoct. Jindy by koukal na své vlastní filmy, ale dnes mu to přišlo snad i odporné, koukat sám na sebe s někým jiným, než byl Tom. Bodlo ho u srdce, když si na to vzpomněl. Na to, jak zatraceně jiné bylo jeho milování s Tomem od toho sexu před kamerou.
„Ne… On se vrátí. Musí se vrátit.“ Popotáhl a do rukávu otřel svoje tváře. Musí se zaměřit na něco jiného, než je myšlení nad Tomem. Možná by mohl zkusit najít brášku. Tak, jak mu Tom prve navrhoval.
„Ne… On se vrátí. Musí se vrátit.“ Popotáhl a do rukávu otřel svoje tváře. Musí se zaměřit na něco jiného, než je myšlení nad Tomem. Možná by mohl zkusit najít brášku. Tak, jak mu Tom prve navrhoval.
***
Samuel zavezl Toma do svého domu. Tedy do domu svých rodičů. Přes školní rok pobýval na univerzitní koleji, ale ty se přes vánoční prázdniny zavíraly.
„Budu překážet tvým rodičům,“ brblal Tom, když vešli do menšího obývacího pokoje. Nebyl to žádný přepychový luxus, jako byl u Billa v bytě. Tento dům byl prostý, obyčejný. Zjednodušeně řečeno… Dům byl takový, jaký obyčejní lidé mívají.
„Ale houby, dva dny budou na návštěvě u tety a pak přijedou. Zavolám jim a řeknu, že kamarád potřeboval pomoc. Nemám zlé rodiče, Tome, neboj se. Oni tě nevyženou,“ snažil se Samuel Toma povzbudit. Ovšem hned na to by si vrazil facku. Poslední dvě věty zněly dost nepříjemně. Tom se zamračil. Připadalo mu, že teď budou mít všichni jeho Přízrak za toho zlého. Sakra, Bill přece zlý nebyl! Tom si tuto větu křičel v sobě a začal vrtět hlavou. Slané cestičky se znovu roztékaly po jeho tvářích.
„Já… Nechtěl, aby to tak vyznělo. Promiň,“ omlouval se zahanbeně Samuel. Posadil Toma na gauč.
„V pořádku. Neomlouvej se mi,“ musel si Tom rukávem utřít oči. Měl na sobě onu lososově zbarvenou mikinu, kterou měli s Billem úplně stejnou. Tom se do ní schoulil. Byla tak jemná. Ze zvláštního materiálu, jako byly určité druhy plyšáků, ponožek či osušek.
Samuel si povzdychl. Věděl, že to nebude žádný med. Ale rozhodně se nehodlal na Toma vykašlat. Zalezl do kuchyně, aby mu udělal čaj. Přeci jen, venku byla zima a horký nápoj má uklidňující účinky. Během toho, co se voda vařila, vytočil číslo svých rodičů a stručně jim vysvětlil, o co se jedná.
„To já nevím, mami… Znáš to, no… Hádka. Jo, jasně… Ke mně se vejdem. Užijte si to. Pa.“ Ukončil hovor a s velkým hrnkem se vrátil do obýváku za Tomem.
„Na, tu máš. Je to vyřízený. Můžeš tu v klidu zůstat. Jen se musíme podělit o můj pokoj.“ Mírně se usmál a šoupnul hrnek před Toma.
„Díky.“ Vděčně po něm Tom koukl a pokusil se mu úsměv oplatit, ale nešlo to. Zadíval se do barevné tekutiny a promíchával ji kovovou lžičkou. „Chovám se jak kokot, co? Hysterickej.“ Zamumlal sklíčeně a snažil se vyhnat si Billa z hlavy. Myšlenky na něj ho nutily stále víc a víc plakat, a to nechtěl.
„To já nevím, mami… Znáš to, no… Hádka. Jo, jasně… Ke mně se vejdem. Užijte si to. Pa.“ Ukončil hovor a s velkým hrnkem se vrátil do obýváku za Tomem.
„Na, tu máš. Je to vyřízený. Můžeš tu v klidu zůstat. Jen se musíme podělit o můj pokoj.“ Mírně se usmál a šoupnul hrnek před Toma.
„Díky.“ Vděčně po něm Tom koukl a pokusil se mu úsměv oplatit, ale nešlo to. Zadíval se do barevné tekutiny a promíchával ji kovovou lžičkou. „Chovám se jak kokot, co? Hysterickej.“ Zamumlal sklíčeně a snažil se vyhnat si Billa z hlavy. Myšlenky na něj ho nutily stále víc a víc plakat, a to nechtěl.
„Vůbec ne,“ sednul si k němu a vzal jej kolem ramen. Tom se k němu automaticky přitulil. „Nemůžu říct, že tě chápu. Nežil jsem dva roky na ulici a nebyl u svého zachránce pod ochrannými křídly. Nemiloval ho, jako ty,“ Samuel si myslel, že by se měl Tom vypovídat.
„Já vím, ale že mě chápeš?“ Koulil na něj Tom uplakanýma očima.
„Já vím, ale že mě chápeš?“ Koulil na něj Tom uplakanýma očima.
„Jasně, že jo.“ Přikývl Samuel a trochu víc mu stiskl rameno. „Nevím, jaký to je, ale chápu to.“ Opřel se zády o sedačku. Vypadalo to na dýl než pár minut a Sam nechtěl riskovat bolení zad.
„Neměl jsem odcházet. On čekal, že se omluvím a zůstanu.“ Vzlyknul Tom. Samuel se na něj tázavě podíval.
„A máš se za co omlouvat? Hele, Tome… Ať je to, jak chce, on neměl říkat to, co řekl. Jestli tě miluje tak, jako ty jeho, tak se pro tebe vrátí.“ Samuel vlastně ani nevěděl, co by měl říkat. Rozhodně nikdy neřešil rozchod svého kamaráda s klukem. Vždy se jednalo jen o holky a i to bylo vždy za pár hodin ok. Tom ho pozorně poslouchal. Věděl, že to s ním myslí dobře, ale jeho poslední věta ho donutila zapřemýšlet. Miloval ho Bill vůbec?
„Neměl jsem odcházet. On čekal, že se omluvím a zůstanu.“ Vzlyknul Tom. Samuel se na něj tázavě podíval.
„A máš se za co omlouvat? Hele, Tome… Ať je to, jak chce, on neměl říkat to, co řekl. Jestli tě miluje tak, jako ty jeho, tak se pro tebe vrátí.“ Samuel vlastně ani nevěděl, co by měl říkat. Rozhodně nikdy neřešil rozchod svého kamaráda s klukem. Vždy se jednalo jen o holky a i to bylo vždy za pár hodin ok. Tom ho pozorně poslouchal. Věděl, že to s ním myslí dobře, ale jeho poslední věta ho donutila zapřemýšlet. Miloval ho Bill vůbec?
Mnohdy mu připadal chladný a odměřený, ale často měl něžné, mazlivé nálady, kdy mu šeptal krásná slova. Kdy se k sobě tulili a vydrželi tak třeba celý den. Bill mu několikrát řekl, že jej Tom změnil. Ale byl to důkaz lásky? Tom nevěděl. Každopádně si uvědomoval, že Bill uvažoval o tom, aby s ním byl v jeho ložnici.
Tom vzlyknul.
„Já nevím, jestli mě miluje. On mi to nikdy neřekl.“
„Oh…“ Zarazil se trochu Sam. Tohle nevěděl, a teď to vyznělo dosti netaktně. „Omlouvám se. Já to myslel jako… “ Snažil se to rychle nějak zachránit, ale Tom jen zakroutil hlavou.
„V pohodě. Vím, jak si to myslel.“ Vzdychnul. Snad až teď mu docházelo, jak moc důležitá by pro něj ta dvě slova byla. Ano, to, že Bill uvažoval o společné ložnici, bylo něco velkého, ale i tak to bylo jen ve sférách uvažování. A když nad tím tak Tom přemýšlel, ta dvě slova by mu jistě byla milejší, než sdílení jednoho pokoje.
„V pohodě. Vím, jak si to myslel.“ Vzdychnul. Snad až teď mu docházelo, jak moc důležitá by pro něj ta dvě slova byla. Ano, to, že Bill uvažoval o společné ložnici, bylo něco velkého, ale i tak to bylo jen ve sférách uvažování. A když nad tím tak Tom přemýšlel, ta dvě slova by mu jistě byla milejší, než sdílení jednoho pokoje.
„Nebudeme o tom mluvit. Nic nevyřeším,“ otřel si znovu tváře a zavrtal obličej do Samuelovy hrudi. „Promiň, že se po tobě válím.“
„Ne, to je dobrý. Nevadí,“ Samuel nebyl zvyklý na doteky od chlapce. „Jen se vybreč. Klidně tě budu držet u sebe pevně. Mně to nevadí,“ usmál se a pohladil Toma po zádech. Cítil mokro, které teklo z jeho očí.
„Ne, to je dobrý. Nevadí,“ Samuel nebyl zvyklý na doteky od chlapce. „Jen se vybreč. Klidně tě budu držet u sebe pevně. Mně to nevadí,“ usmál se a pohladil Toma po zádech. Cítil mokro, které teklo z jeho očí.
Byl trochu nesvůj. Tomovy paže ho objímaly kolem pasu a jemu to připadalo docela zvláštní. Ne špatné, ale zvláštní. Kdyby je kdokoliv viděl, musel by si myslet, že jsou mladý gay pár, který se právě udobřuje.
„Děkuju, Same.“ Zaštkal Tom a obličej si otřel do jeho trika. Bylo sice příjemné, nechat se od něj objímat a uklidňovat, ale bylo to úplně jiné než Billova náruč. Tom se zhluboka nadechl a zatřepal hlavou. Ne…
Nebude na něj myslet. Stalo se. Musí se s tím smířit.
„Děkuju, Same.“ Zaštkal Tom a obličej si otřel do jeho trika. Bylo sice příjemné, nechat se od něj objímat a uklidňovat, ale bylo to úplně jiné než Billova náruč. Tom se zhluboka nadechl a zatřepal hlavou. Ne…
Nebude na něj myslet. Stalo se. Musí se s tím smířit.
„Neděkuj, od toho jsou přátelé,“ pozvednul mu Sam hlavu. Usmál se. „A já jím přece jsem.“
„Jo,“ našpulil Tom rty a měkce se na něj podíval. „Stejně ti děkuju.“
„Jo,“ našpulil Tom rty a měkce se na něj podíval. „Stejně ti děkuju.“
Vzpomněl si, jak neustále děkoval za něco Billovi a tomu z něj rostla hlava. Zase na něj myslí. Ale jak ho mohl dostat z mysli?
„Nechceš si dát něco k jídlu?“ Navrhnul Samuel a zapnul Tomovi mikinu ke krku. Připadal mu jako křehké dítě. Oba dva měli rádi děti. Proto také byli na stejné škole. Samuel měl tedy nutkání o Toma pečovat.
„Nevím. Připadám si debilně. Zase u někoho otravuju.“
„Prd otravuješ,“ protočil Samuel oči a vytáhnul Toma na nohy. Měl naučeno mluvit slušně. „Jdeme si udělat něco dobrého.“
Tom se pokusil o úsměv.
„Máš mléko s medem? To mi dělal Bill.“
Samuel trochu nakrčil čelo. On osobně zrovna téhle pochoutce neholdoval, pokud v ní nebyl ještě panák rumu, ale na druhou stranu mu to přišlo roztomilé. Děti ve školce, kam chodíval na praxi, to milovaly, A Tom ho teď žádal o to samé.
„Jasně. Není problém.“ Přikývl a dal do kastrolu ohřívat mléko. Zabořil obličej do lednice a dlouze hledal, co by tak mohl vytáhnout k jídlu. Nakonec usoudil, že nervy je třeba si obalit cukrem a vytáhl velkou nutelu. Čokoládovým toustům přeci nejde odolat.
„Jasně. Není problém.“ Přikývl a dal do kastrolu ohřívat mléko. Zabořil obličej do lednice a dlouze hledal, co by tak mohl vytáhnout k jídlu. Nakonec usoudil, že nervy je třeba si obalit cukrem a vytáhl velkou nutelu. Čokoládovým toustům přeci nejde odolat.
„Jee,“ Tomovi zazářily oči. Samuel se po něm podíval. „A můžu udělat ještě krupicovou kaši?“ Tom vykulil znovu oči. Jako dva korálky.
„Pokud všechno sníme, můžeš,“ usmál se na něj Samuel a Tom se spokojeně, snad až líbezně zaculil. Bude mít mléko s medem, čokoládové toustíky a krupicovou kaši. Tom tohle miloval. Promnul si ruce a vrhnul se do práce. Tom vždycky zaháněl špatnou náladu úklidem, vařením, nebo jídlem.
„Pokud všechno sníme, můžeš,“ usmál se na něj Samuel a Tom se spokojeně, snad až líbezně zaculil. Bude mít mléko s medem, čokoládové toustíky a krupicovou kaši. Tom tohle miloval. Promnul si ruce a vrhnul se do práce. Tom vždycky zaháněl špatnou náladu úklidem, vařením, nebo jídlem.
Samuel chvilku jen stál opřený o roh kuchyňské linky a zamyšleně svého kamaráda pozoroval. Tom byl tak duševně čistý, snad až průzračný. Tak nezkažený. Vstřícný, hodný, přátelský. A hlavně mu teď připadal naprosto rozkošný.
Nevydržel to a musel se zasmát. Tom se po něm podíval a nakrčil čelo.
„Co je?“ Nechápal, co jeho kamarádovi připadá tak směšné. Samuel jen zakroutil hlavou.
„Ale nic. Jen jsem se zamyslel, že sis asi vybral dobrou školu. Jsi věčný dítě.“ Zkonstatoval a pustil se do mazání nutely na toustový chleba. Tom se rádoby dotčeně zakabonil.
„Hahaha. Nevím, kdo měl minulý týden ve škole autíčko a z pastelek mu dělal závodní dráhu na lavici.“ Ušklíbnul se Tom a vyfasoval tak nános čokolády na svoji tvář.
„Hele… To bylo náhodou děsně cool a vymakaný.“ Smál se Samuel, zatímco zápasil s Tomem, aby mu mohl máznout další várku čokolády na čelo.
„Co je?“ Nechápal, co jeho kamarádovi připadá tak směšné. Samuel jen zakroutil hlavou.
„Ale nic. Jen jsem se zamyslel, že sis asi vybral dobrou školu. Jsi věčný dítě.“ Zkonstatoval a pustil se do mazání nutely na toustový chleba. Tom se rádoby dotčeně zakabonil.
„Hahaha. Nevím, kdo měl minulý týden ve škole autíčko a z pastelek mu dělal závodní dráhu na lavici.“ Ušklíbnul se Tom a vyfasoval tak nános čokolády na svoji tvář.
„Hele… To bylo náhodou děsně cool a vymakaný.“ Smál se Samuel, zatímco zápasil s Tomem, aby mu mohl máznout další várku čokolády na čelo.
„Jo, bylo strašně mega cool! Úplná Billova Audina!“ Zvedal Tom ruce a poskočil, když jej Samuel chytil za břicho a snažil se mu dostal k obličeji, jak byl Tom nahnutý. Tom si ani neuvědomoval, že zase mluvil o Billovi.
„Moje autíčko mělo mega cool dálnici!“ Chechtal se Samuel a omylem strčil prst od čokolády Tomovi do nosu. Tom zaprskal a nahlas se řehtal.
„Dálnice Německa nemají barevný asfalt, co?“ Skučel Tom a proplétal ruce mezi těmi Samuelovými.
„Moje autíčko mělo mega cool dálnici!“ Chechtal se Samuel a omylem strčil prst od čokolády Tomovi do nosu. Tom zaprskal a nahlas se řehtal.
„Dálnice Německa nemají barevný asfalt, co?“ Skučel Tom a proplétal ruce mezi těmi Samuelovými.
Samuel se zaksichtil a na moment ho nechal tak. Prohlížel si svůj prst a znova se zašklebil.
„No fuj. Teď tam mám tvoje holuby.“ Znechuceně, ale se smíchem otíral prst do papírové kuchyňské utěrky. Tom na něj jen vyplázl jazyk a mnul svůj nos olepený nutelou.
„No fuj, tak teď už ty tousty asi jíst nebudu.“ Zachechtal se, když Samuel dal hned dva namazané zapékat a sám se vrátil ke svojí krupičné kaši, jelikož se mléko v hrnci začalo mírně připalovat.
„Blbečku. Jsou to tvoje šušně, tak nebuď lama.“ Samuelovi to přišlo celé tak komické. Naprosto jiné, než s ostatníma klukama, co řešili nějaký problém. Asi to bylo tím, že Tom v sobě prostě měl onu pomyslnou skrytou ženskou část. Nemohl přesně soudit. Byl jediný gay, kterého Samuel poznal.
„No fuj. Teď tam mám tvoje holuby.“ Znechuceně, ale se smíchem otíral prst do papírové kuchyňské utěrky. Tom na něj jen vyplázl jazyk a mnul svůj nos olepený nutelou.
„No fuj, tak teď už ty tousty asi jíst nebudu.“ Zachechtal se, když Samuel dal hned dva namazané zapékat a sám se vrátil ke svojí krupičné kaši, jelikož se mléko v hrnci začalo mírně připalovat.
„Blbečku. Jsou to tvoje šušně, tak nebuď lama.“ Samuelovi to přišlo celé tak komické. Naprosto jiné, než s ostatníma klukama, co řešili nějaký problém. Asi to bylo tím, že Tom v sobě prostě měl onu pomyslnou skrytou ženskou část. Nemohl přesně soudit. Byl jediný gay, kterého Samuel poznal.
„Jo, ale teď si představím, jak žereš moje holuby, které tam vlastně vůbec nemám,“ smál se Tom. Dalo se říct, že docela zářil. Samuelovi se povedlo přesně to, co chtěl. Aby Tom nebyl alespoň na chvilku smutný.
„Praseeeeeeee!“ Zvolal Samuel a prohlížel si své nehty. „Asi se vydrhnu kartáčkem,“ povídal bublavě. Tom se zubil a přistoupil k němu blíž.
„Aby ses neopupínkoval, Samíku,“ našpulil hravě rty. „Otrávíš se,“ chrochtnul Tom a lípnul Samuelovi pusu na tvář.
„Praseeeeeeee!“ Zvolal Samuel a prohlížel si své nehty. „Asi se vydrhnu kartáčkem,“ povídal bublavě. Tom se zubil a přistoupil k němu blíž.
„Aby ses neopupínkoval, Samíku,“ našpulil hravě rty. „Otrávíš se,“ chrochtnul Tom a lípnul Samuelovi pusu na tvář.
Samuel sám si teď připadal, jako by mu bylo zpátky nějakých deset let, ale ani v nejmenším mu to nepřekáželo. Bylo to vlastně docela uvolňující. S Tomem vždy vedl rozhovor na zcela jiná témata než s ostatníma klukama a tohle dovádění ho bavilo.
„Jo… Udělaj se mi z toho děsný beďáky a budeš mi je muset mačkat.“ Poznamenal dramaticky a trochu zaskočeně si otřel tvář po Tomově puse.
„No jo… Řekl bych, že už se ti tu jeden udělal.“ Zatvářil se Tom smrtelně vážně a ukazoval kamsi na Samovo čelo. Samuel strnul a snažil se prohlížet svůj zjev v polévkové lžíci místo zrcátka. V tomhle byl celkem podobný Billovi. Nepotřeboval značky a co nejdražší přípravky, ale i on se snažil vypadat co nejlépe. K jeho sportovní postavě a nagelovaným vlasům to prostě patřilo.
„Jo… Udělaj se mi z toho děsný beďáky a budeš mi je muset mačkat.“ Poznamenal dramaticky a trochu zaskočeně si otřel tvář po Tomově puse.
„No jo… Řekl bych, že už se ti tu jeden udělal.“ Zatvářil se Tom smrtelně vážně a ukazoval kamsi na Samovo čelo. Samuel strnul a snažil se prohlížet svůj zjev v polévkové lžíci místo zrcátka. V tomhle byl celkem podobný Billovi. Nepotřeboval značky a co nejdražší přípravky, ale i on se snažil vypadat co nejlépe. K jeho sportovní postavě a nagelovaným vlasům to prostě patřilo.
„Udělám si kurz mačkání beďarů a ty budeš můj speciální zákazník,“ culil se Tom se lžičkou v puse a opíral se bokem o kuchyni. Cinkal do ní piercingem a smál se Samuelovi. Možná to vypadalo, jako by se Samuelem flirtoval. Samuel zahodil lžíci do dřezu a udělal vyhrabaný škleb.
„Teď tě potrestám, dredáčku!“ Napodobil Tomovu pobavenou grimasu. Samuela zaujal Tomův postoj. Nechoval se úplně klukovsky. Prostě ne.
„Jo? Pošleš mě klečet do kouta?“ Zahihňal se Tom, ale následně jen vyjekl, když ho Samuel popadl kolem pasu a smáznul ho k zemi, kde ho nepříčetně lechtal. Tom se svíjel, brečel smíchy a snažil se Samuela ze sebe dostat. Nemohl pomalu ani dýchat, když mu Sam počítal jednotlivá žebra.
„Ty pitomče… Dost. Nech mě.“ Hekal ze sebe. „Pálí se ti tousty, ty vole.“ Několikrát vdechnul počátky ne zrovna příjemné vůně.
„Ty pitomče… Dost. Nech mě.“ Hekal ze sebe. „Pálí se ti tousty, ty vole.“ Několikrát vdechnul počátky ne zrovna příjemné vůně.
„No, a teď jsem tady a zabývám se tebou,“ zakousnul se mu Samuel do ramena a vrčel jako pes. Hrál si s Tomem a Tom s ním.
„Samiiiiiiiiiiii, ne, prosím,“ Tom si myslel, že se snad počůrá. Kopal nohama a vzmohl se, přetočil Sama pod sebe, vyhrnul mu tričko a prděl mu ústy do bříška.
„Samiiiiiiiiiiii, ne, prosím,“ Tom si myslel, že se snad počůrá. Kopal nohama a vzmohl se, přetočil Sama pod sebe, vyhrnul mu tričko a prděl mu ústy do bříška.
Teď se pro změnu svíjel smíchy on a tahal Toma za dready. „Budu celej poslintanej. Ty dobytku jeden.“ Po chvíli zápasení se mu podařilo ze sebe Toma dostat. Oba seděli na zemi naproti sobě a rozdýchávali svoje křeče smíchu.
„Viděl bych to, že dneska se fakt hodně najíme.“ Zkonstatoval uznale Samuel, když byly jeho čichové buňky napadeny nejen pálící se vůní toustů, ale zrovna tak i krupičné kaše.
„Viděl bych to, že dneska se fakt hodně najíme.“ Zkonstatoval uznale Samuel, když byly jeho čichové buňky napadeny nejen pálící se vůní toustů, ale zrovna tak i krupičné kaše.
„Jo…
Uh…“ Dýchal zhluboka Tom. „Sakra!“ Vyletěl jako střela směrem ke sporáku a odstavil hrnec s mlékem. Stejně tak vystřelil Samuel a vyhazoval spálené tousty.
Uh…“ Dýchal zhluboka Tom. „Sakra!“ Vyletěl jako střela směrem ke sporáku a odstavil hrnec s mlékem. Stejně tak vystřelil Samuel a vyhazoval spálené tousty.
autor: S & Doris
betaread: Janule
A jéjej, tady někdo leze Billovi do zelíčka…xD Billa je mi sice líto, ale tohle podušení ve vlastní šťávě vážně potřeboval jako sůl… Má to těžší, než Tom, protože je na svůj smutek sám, ale aspoň si pořádně uvědomí, že na světě není jenom on, a že i jiní lidé mají city a svou hrdost. On mu Tomi nakonec stejně odpustí =)♥ A co se asi Bill dozví v dětském domově, určitě něco moc zajímavého, co ho ale příliš nepotěší…
Jsem moc ráda, že se Tom neocitl zase na ulici, ale šel k Samuelovi. Musím říct, že je mi sympatický a ten jejich rozhovor byl super×D autíčková dráha a kurz na mačkání beďarů byl bezkonkurenční×D snad se mu Bill omluví a uzná svoji chybu. Těším se na další díl:)
YEAH!!! dobře Tom! ještěže toho Sama má! no, sice by to mělo skončit tím, že Bill odhalí, že jeho bráška je Tom a že spolu zůstanou, ale než k tomuhle dojde, tak bych ráda viděla Billovo ego vytrestaný tím, že kluky spolu uvidí 🙂 nemusej se zrovna vést za ručičku, ale aby spolu byli veselí… jaj, to chci!!!
autorky… blíží se Vánoce… co dát tetě Ádě předčasný dárek v podobě obdobnýho scénáře? 🙂 🙂 🙂
a já si jdu udělat kaši a tlemit se Billovu pocitu dotčenosti 🙂
:DD Tom se Samem to zabili :DD
bože ty jsi vůl Bille!toohle snad není ani možný! demente! Tome, dobře… nenech se sebou zametat. však on BIll přileze-. o to se neboj. to bude v pořádku, on stáhne ocas a přileze odprosit 😎
ooo O_O takovej spád sem faakt nečekala…ale jako já nechcu! 😀 já chcu tohle dítě a našeho egoistu a nééé nějakýho geloušeee *křičí*
Tommy? Okazmžitě zařaď zpátečku! Co Bill? A TY Samueli!! Neser boha! V:DD
[3]: Áďo, povídka je dopsaná xD
Děkujeme moc za vaše komentáře :))
Jaj to jsou paka! holky tohle je fakt nádhera!
Z části Billa Chápu. Tom velice změnil jeho život a někteří snáší změny holt blbě. Rozhodně si nemyslím, že Tom je pořád Billova hračka, to už dávno ne. Bill do toho spadnul dost hluboko a v podstatě jde o jeho první lásku. Jo, Bill sice je egocentrické hovado, stará se o kraviny, má naprosto podřadnou práci, ale je to pořád člověk a žádný člověk není úplně bez citu. Tím se ho rozhodně nezastávám, protože Tomovu lekci si zasloužil, ale stejně s ním tak nějak soucítím. Sama nevím proč. Potřebuje jen čas, aby Přízrakovi došlo, jak je hloupý a zároveň zamilovaný. Čas léčí všechny rány
Teď Tom, moc se mi líbí, že si nenechá srát na hlavu, postavil se na vlastní nohy, studuje a dokonce si našel i job. Určitě je dobře, že se nedoprošuje a nevnucuje a prostě odešel, ale myslím si, že dost věcí taky posral. Jo, řekl svůj názor, ale dosti nevhodným způsobem, za který bych ho taky vykopala. Bill byl možná sprostý, ale Tom ještě víc a k jeho vysoké inteligenci se to zrovna nehodí. Podle mě si ho měl Tom nejdřív usmířit a zahnat naprosto nabroušené emoce a teprv pak, až by Bill byl v klidu, si o tom promluvit bez pláče a bez křiku. Uvařit si horký čaj, dát si žváro a logicky, analyticky všechno rozebrat je lepší postup. Klidně mohl Tom říct mezi dveřma s kuframa v ruce "Promiň" a až Bill přestane bulet, jak děcko, si mohli promluvit. Tom by tak řekl všechny svoje argumenty na obranu a domluvili by si nějaký řád. Jenže psycho do tohoto příběhu patří, takže se nechám překvapit, co bude dál. Vlastně taky píšu všude hádky na ostří nože, protože bez nich asi život není životem, že? Taková je povaha lidská, že nikdo neřeší problémy s chladnou hlavou To bylo k minulému dílu…
Jinak Samuel je fajn týpek. Tom se má na koho obrátit. Jenže z tý lochtandy na zemi jsem měla chuť do toho vlízt a oddělit je, protože Toma může šimrat jen Bill. No, ale aspoň to Tomovi zvedlo náladu a to je důležité. Super díl! Miluju Bezdíka