autor: Disturbed Angel & Clarrkys
Bill: (Pousměju se a nasednu do auta. Vyjedeme.)
Tom: (Jedeme do nějakého centra. Pustím hudbu.) Co dělá maličká?
Bill: Momentálně nic. (Usměju se. Kouknu na tebe.)
Tom: Dobře. (Usměju se a jedu. Brknu si.) Uhm, promiň.
Bill: (Jen zakroutím hlavou.)
Tom: Včera jsem v práci 4x zvracel. (Řeknu ani nevím proč, ale připadá mi, že pořád čekáš na to, že ti budu něco vyprávět… Zážitky od doktora. Tak je tu máš.)
Bill: C-co? (Kouknu na tebe.) Jak to? Já myslel jsem, že… Že už je to lepší.
Tom: Vždycky, než mám jít domů, si vezmu aspoň pět těch prášků, co mi dal ten doktor. Dal mi předminule nějaké jiné, tamty mi totiž vůbec nezabíraly.
Bill: Pět? On ti řekl, že jich máš brát pět?
Tom: Ne, nanejvýš dva.
Bill: A seš normální? (Vyjeknu.)
Tom: (Leknu se, že uhnu volantem do leva a vjedu do opačného pruhu. Pak se ale rychle vrátím zpátky.) Sakra, nekřič na mě!!
Bill: (Rozdýchávám to.) Ty nejsi normální. Chceš být závislej i na těchhle?
Tom: (Chvilku sklopím oči, ale pak zase začnu sledovat cestu.) Bille, tohle nejsou drogy, ale léky.
Bill: Neříkal jsi to o těch minulých taky? Každý lék je v podstatě droga. Chceš si zničit játra?
Tom: (Vydechnu.) Zapomeň na to, neměl jsem ti to říkat.
Bill: (Otevřu pusu, koukám na tebe. Přesně, to je to, co udělá vždycky. V tomhle je Tom hrozně sobecký. Fajn, já mu teda taky nebudu nic říkat. Na hovno důvěra. Naštvaně dám ruku v pěst a bouchnu se do stehna. Otočím se víc k oknu a mlčím. Koukám ven.)
Tom: Ježiši, tak se hned nerozčiluj. Jenže když já vždycky něco řeknu, tak na mě křičíš. Nechci se pořád hádat. Nebylo lepší, když jsem o tom mém léčení nic neříkal?
Bill: (Mlčím. Jo možná řvu, ale Tom se chová jak pětiletý dítě. Ne, spíš jako debil.)
Tom: Proč zase nic neříkáš?
Bill: (Jen pokrčím rameny, ale to asi nevidíš, když koukáš na cestu. Položím si ruce na bříško. Malá začala kopat.)
Tom: (Zakroutím hlavou.) Nechápu tě, Bille. Vážně nechápu, co po mně prostě zase chceš.
Bill: (Přivřu oči, protože se mi začaly plnit slzami, nechci brečet, nechci, aby Tom říkal, že jsem zase jako holka. Možná jsem se tak vážně měl narodit, ale copak on nevidí, jak se hádáme? Tohle by v „normálním“ vztahu přece nemělo být na denním pořádku.)
Tom: Tak sakra řekni něco! (Křiknu.)
Bill: Neřvi na mě! (Vyjeknu zpátky.)
Tom: (Naštvu se a ať něco jede nebo nejede, otočím to do protisměru a jedem zpátky. Nemíním se tady s tebou hádat.)
Bill: (Koukám z okna. Celou dobu nic neřeknu, a když dojedeme, vystoupím a jdu domů.)
Tom: (Taky vysednu z auta, ale řeknu si, že je to stejně k ničemu. Tak si sednu zpátky, pustím si nahlas hudbu a odjedu.)
Bill: (U vchodu se otočím a koukám za tebou. Udělám zpátky pár kroků na chodník, ale pak jdu domů. Odemknu, a jakmile zabouchnu dveře, začnu vzlykat. Nechci brečet, ale prostě to nejde ovládnout.)
Tom: (Jsem pryč celý večer a celou noc.)
Bill: (Celé odpoledne jsem brečel v ložnici na posteli. V noci jsem nespal. Čekal jsem, kdy Tom přijde. Volal jsem mu, ale měl hlasovku. Nechal jsem mu asi 4 vzkazy, ale stejně pochybuju, že si to přečetl. Můžu hádat, kde je. S nějakýma holkama, které už jistě přefikl, nejmíň dvakrát asi. Nad ránem jsem šel do koupelny, chytl mě nějaký záchvat nebo co a všechny šampony a všechno jsem nasraně strhal z poliček na zem. Jenomže pak jsem zase začal brečet jak malé děcko, až jsem se z toho pozvracel. Naštěstí záchod nebyl daleko. Brzo ráno jsem se sebral, nohy se mi motaly. Vzal jsem si tašku, do ní počítač, peněženku, mobil… Všechno, co potřebuju, a šel do auta.)
autor: Disturbed Angel & Clarrkys
betaread: Clarrkys
no jo už zase se hádaj…prosím at už se přestanou hádat…ničí mě to…prosííím dáááál
chjooo….uz aby se prestali hadat 🙁 jeste z toho Bill predcastne porodi 🙁
chjoo.. to jim ta poklidná idylka dlouho nevydržela.. ono snad neuběhne 5 dílů aby se nepohádali..
Už jsou zase v sobě…bohužel ne tak, jak bych si představovala…xD Ale tentokrát se Tom naštval fakt bezdůvodně…s takovou bude z té maličké neurotik ještě dřív, než přijde na svět…
Achjoo…asi si přečtu nějaké starší díly aby mi daly zase tu dobrou náladu – tady z těch mám vždycky depku…
Né že by byly špatný ;D
Ničí mě jak se hádají… pořááád…co hcce Bill zase dělat? Další díl plsss….
a Bill se sbalí a odejde. ´žasný nápad a dlouho se nevracej.. nech v tom Toma 😀 Taaak 😀
Já mám stále Tommyho za dobrého řidiče, ale dnes mi to tak nepřipadlo. Ulevilo se mi, když dorazili v pořádku zpět domů. Jen, co si oddechnu, sedne za volant znovu. Kdepak se nám zaseknul? To bude zas malér…
prečo sa vzdy hadaju pre somarinu