autor: Lenna W.K.T. & Mykerina
„Skvělé, Tome,“ poplácá mě po zádech Sam. Právě jsem vyhrál další závod. Byl kurevsky těžký. Málem jsem to projel. Sam mi podá výhru. Jen to přepočítám. Náhle mi něco přistane na zádech.
„Mio!“ pousměju se. Ano, začal jsem si s Miou. Jsme spolu asi týden, ale že bych byl nějak extrémně nadšený, se říct nedá. Když jsme spolu a běháme kolem aut, je to v pohodě. Ale jakmile se zavřou dveře od mého bytu, kam se samozřejmě nastěhovala, mám chuť ji poslat do háje.
Je tam sice perfektně uklizeno, vaří a pere a všechny ty práce, které mě nechutně sraly, ale naklizeno je až moc, měl jsem vždy trochu rád menší nepořádek. Navíc Mia se rozhodla z mého brlohu napůl prosmrádlého olejem udělat hnízdečko lásky. Nebo jak to ženský nazývají. Všude jsou teď dekorace. Ve vázách kytky a místo piva je lednice plná zeleniny. Chcete peklo? Pořiďte si ženu.
„Tohle chce oslavit,“ šeptne mi do ucha vášnivě. Zapomněl jsem dodat, že jsme s Miou spolu ještě nespali. Né, že by nechtěla, ona se mi nabízí, ale to je právě to. Normálně mě sexy krajkové prádlo nažhaví na tisíc stupňů, ale ona to dokáže vždycky zabít tou svojí levností. Proč sakra nemůže být trochu cudná? Jako Bill?
Bill… co mě teď otravuje Mia na něj myslím pořád, ač se snažím Miu ujišťovat, že na něj nemyslím. Ale myslím, pořád. Nejvíce, když se mě Mia snaží svádět. Čeká erekci, aby mi ho mohla aspoň vykouřit. Ale nebýt Billa, tak by ležel a ani se nehnul. Víceméně ho využívám ve svých myšlenkách, abych oblbnul tohle malé stvoření, co mi teď leze po zádech. Říká se, že ženy jsou psychicky mnohem dříve vyspělejší než muži, ale u Mii to tak asi není. Je jí devatenáct, je mezi námi jen čtyřletý věkový rozdíl, ale připadá mi, že se chová jako malá. Zoufale se snaží si mě udržet, ale neví, že tímhle mě naopak odrazuje. Zato Bill, je jen o rok, pokud mě moje hlava neplete. Ale ulice ho vychovala stejně tvrdě jako mě. Proto některé věci bere absolutně vážně. A to mi právě u Mii schází.
Bill… co mě teď otravuje Mia na něj myslím pořád, ač se snažím Miu ujišťovat, že na něj nemyslím. Ale myslím, pořád. Nejvíce, když se mě Mia snaží svádět. Čeká erekci, aby mi ho mohla aspoň vykouřit. Ale nebýt Billa, tak by ležel a ani se nehnul. Víceméně ho využívám ve svých myšlenkách, abych oblbnul tohle malé stvoření, co mi teď leze po zádech. Říká se, že ženy jsou psychicky mnohem dříve vyspělejší než muži, ale u Mii to tak asi není. Je jí devatenáct, je mezi námi jen čtyřletý věkový rozdíl, ale připadá mi, že se chová jako malá. Zoufale se snaží si mě udržet, ale neví, že tímhle mě naopak odrazuje. Zato Bill, je jen o rok, pokud mě moje hlava neplete. Ale ulice ho vychovala stejně tvrdě jako mě. Proto některé věci bere absolutně vážně. A to mi právě u Mii schází.
Jak se asi má to černovlasé koťátko. Jestli mi někdy zase spokojen zapřede do ucha. Jestlipak mi někdy ještě řekne, že je můj a ničí jiný. Jestlipak mi někdy odpustí? Při myšlenkách na něj jsem přivřel oči.
„Mio, dnes né, prosím.“ Šeptnu unaveně. Myšlenky na Billa mě dokážou vždy dokonale unavit. Je to namáhavé na něj myslet, ale zároveň moje jediná spása a nejoblíbenější zábava. Tak rád bych za ním zajel. Tak rád bych jej objal, prosil ho za odpuštění. Musel jsem mu ublížit až moc. Co když jsem ho uvnitř potrhal? Může z toho nést následky do konce života. Ah, Bille, tak moc mě to mrzí.
„No tak, Tomy,“ šeptne mi Mia do ucha.
„Dnes ne,“ šeptnu.
„Koupila jsem si nové prádlo.“
„Tak mi ho ukážeš zítra. Já se teď fakt chci zakutat pod deku a spát.“ Trošku nasupeně nakrčí noc.
„Neškleb se. Zítra si nás užiješ,“ usměju se.
„Tak jo,“ šeptne. Vezme mě za ruku, proplete prsty. Cestou k autu se nese jako primadona. Všem okolo ukazuje, že je to právě ona, kdo zkrotil věčného děvkaře Trümpera. Jenže už neví to, že Trümpera nezkrotila ona, ale jeden chlapec, co je ve světě motorek známý jako B-Kay. Vydechnu. Nasednu do auta. Mám chuť to teď rozškvařit na plný koule a jí tady nechat.
(Bill)
Po tom, co jsem se tak úžasně prořekl, se Adrian lehce zasekl, povzdechnul si, ale nijak jinak na to nereagoval. Za což jsem byl vděčný. Fakt jsem neměla chuť mu něco vysvětlovat. Lehnul jsem si zpátky do postele a nechal ho být.
***********
„Billy, mno tak, pojď mezi lidi. Zajdem na zmrzlinu.“ Tahá mě už po několikáté za tenhle týden ven. Ale já nechci. Chci bej taky chvíli sám a mít splín. Chci… se vracet ke vzpomínkám, kdy mi bylo krásně, kdy jsem byl šťastný, uspokojovaný. Chci zpátky Toma, ale mám z něj strach. Chtěl bych mu napsat smsku nebo mu zavolat, ale jeho agresivní reakce… zabil by mě, kdybych se mu ozval nebo se k němu pokusil přiblížit.
„Nechci!“
„Přestaň tu ležet jako troska a začni něco dělat!“ vyjede na mě. Ale má, kurva, pravdu, já jsem troska, troska bez Toma, bez jeho polibků, dotyků.
„Fajn!“ vyštěknu na něj nakonec. Zvednu se z postele. Adrian trošku couvne pod mojí reakcí.
„Tak ok, jdu se převléct.“ Šeptne jen a radši vypadne. Hurááááááá. Sednu si na postel. Co asi Tom dělá? Myslí na mě? Myslí na mě tak jako já na něj? Pochybuju. On už si určitě našel nějakou náhradu. Povzdechnu si. Vůbec nikam se mi, kurva, nechce. Chci tu zůstat. Zakrnět. Chcípnout.
„Bille?“ otevřou se pomalu dveře. Zvednu pohled.
„Ty ještě nejsi? Vždyť jsem tě tu nechal víc jak dvacet minut.“ Postaví se až ke mně. Přitiskne mi své rty na mé. Nebráním se. Je mi to už všechno jedno.
„Pojď!“ vede mě ke skříni. Otevře ji a vyndá pár kousků oblečení. Podá mi je. Pche, úzký rifle? Si dělá srandu?! Aby mi v nich očumoval zadek? Vůbec! Natáhnu se do jiný přihrádky a vytáhnu volný černý tepláky. Adrian si povzdechne, ale nijak mi nebrání. Natáhnu se do nich. Trošku uplý tričko, ale nic extra. Nemám chuť provokovat. Natáhnu si skejty. Ano, mám takový tenisky.
„Vážně takhle chceš jít?“ zeptá se váhavě.
„Nějakej problém!“ vyjedu jako sršeň.
„Ne, dobrý…“ sklopí oči. Vezmu si peněženku, mobil a klíče. Hodím to do kapsy.
„Můžeme?“ zeptá se. Jen kývnu a jdu ven z pokoje. Počkám, až vyleze i on a zamknu. Potichu sejdu dolů do garáží.
„Bille, všechno ok?“ otočí se na mě Vicky.
„Jo.“
„Proč by nemělo bejt něco ok?“ zeptá se Jess. Kurva, teď na ni fakt nemám náladu.
„Nebylo mi dobře.“
„Nějak dlouho, ne?“ rejpne si zase.
„Nějak dlouho, ne?“ rejpne si zase.
„Sakra, Jess, tobě taky bejvá blbě, tak do mě nekéruj a dej mi free!!!“ vyjedu agresivně. Všechno mě tu sere, všichni mě serou.
„Bille, jdeme!“ odtáhne mě Adrian až před garáže. Zasvítí mi slunce do očí. Jak dlouho jsem ho neviděl? Pár dní už to bude. Adrian mě váhavě chytne za ruku. Nebráním se. Je mi to jedno. Když zjistí, že nereaguju, chytne mě pevněji a táhne někam. Sklopím hlavu a nechám se vést. Po půlhodině dojdeme někam do centra. Trošku pozvednu oči. Adrian furt něco kvoká, snaží se upoutat moji pozornost. Jenže moji pozornost upoutalo něco jinýho. Podvědomě se stáhnu za jeho záda, když uvidím černý Lamborghini.
autor: Lenna W.K.T. & Mykerina
betaread: Janule
Ano, ano, ANO!!! 😀 Ať se potkají… 🙂
Hmm, že by se opravdu potkali???
Každopádně mi je Billa líto, doufám, že ta kozatá kráva, ano myslím Miu, brzy vypadne!
Černý Lambo=velká naděje… Ale můžeme vůbec doufat? Na Billově místě bych Tomovi jeho krutou lekci odpustit nedokázala. Už bych mu nikdy nemohla věřit. Bill ale Toma stále miluje a říká se, že láska nemusí prosit o odpuštění. Nicméně Tom svou lásku k Billovi zapřel. Sice jen před Miou, ale to mu odpustit nemůžu.
(Miu už nemám sílu řešit…)
len nech sa pekne stretnu a vysvetlia si to, a nech je vštko aspoň trocha v poriadku. Nech sa Tom snaží vynahradť tu lekciu a rozmáznávaha a láska. Aj keď neviem či b&y som to na Billovom mieste chsela.
Myslím, že to setkání bude fiasko…Tom na Billa kašle a Bill se ho bojí, fakt super =( I když si samozřejmě přeju šťastný konec, ve skutečnosti je to nereálné, nedovedu si představit, že by někdo někomu něco takového dokázal odpustit…Toma s Miou zabalit do krabice a poslat poštou do Abu-Dhabí…
Výborně, ať se potkají, at se potkají
Oh božeee!! Vždyť se milujou blázínkové ^^ Doufám že černý lambo nebude jen náhoda ale TOMÍÍÍÍÍÍÍÍ!!! 😀 a uvidí ho s jiným klukem a bude žáárliiiiit!!! 😛 😀
jaaaaj…už sa teší ma ďaľšiu časť :)…Dúfam, že s stretnú aj keď je priam isté, že Bill sa bude báť zostať s ním sám aby mu opäť niečo neurobil ale mám pocit, že Tom si pomaly ale opäť získa jeho dôveru 🙂
Lambo! A černý! To mě poser, doufám, že s ek sobě zase vrátěj, já to takhle nemůžu unýst, jak jsou od sebe a oxiduje kolem nich Mia s Adrim… Pane bože, ať už se něco děje, nebo umřu"
… má cenu znovu opakovat, jak velcí idioti to oba dva jsou?
sakra! jak já doufám, že se zase daj dohromady. toman má pravdu, celý to totálně posral, ale… sakra, není takhle náhodou láska slepá? jasně, bill se ho bojí, ale… zatracená zapeklitá situace!
smekám (imaginární) klobouk. už dlouho se žádný povídce nezadařilo mě natolik okouzlit, abych na její pokračování myslela téměř pořád… možná to je tím, že teď čtu většinou dočtené povídky… ale i tak je toto veledílo úžasné!
[10]: Asi tak holka zlatá 😀 Máš recht :DD už mně se*ou :DD šupky dupky do postýlky ať žije TWC!!!!!
Ach hoši…těším se šíleně na další díl…ale představa že se ti dva teď setkají… pořád teď nad povídkou přemýšlím a těším se na další díl…
Uf !…čtu čtu čut a moje favourite povídka se zase otočila k úžasným zápletkám xD..jen tak dál…
ale Bille…plís kroť se a Thomasi ty tky ;))
Ja toho Toma uškrtím!!! ale vážne už v prvých riadkoch ma ten čurák tak nasral že to ani neni možné! voleee prečo tú čubku už konečne niekde nepošle??? aaaaa… och a Bill je fakt pekne na dne… chudák! a ten Adrian ma tiež pomaly ale isto začína srať 😀
Tak Adriana taky nemám ráda! 😀
Já tak nesnáším vlezlé lidi! 😀 A Mia s Adrianem jsou typičtí vlezlí lidé..člověk jim jednou řekne ne a oni pořád budou otravovat..! Já jsem z nich vždycky děsně vytočená! :/