autor: Neilinka & Cerike
Tom
Berlín
Šel jsem na noc domů, vyspat se, sbalit se, a hlavně si uspořádat myšlenky.
Doma jsem se hned hrnul do sprchy. Po cestě do koupelny jsem potkal Geea, který spustil salvu otázek na to, jak vypadám.
Nějak záhadně jsem to okecal a zamkl se v koupelně. Svlékl jsem se a z kapes kalhot se mi vysypal jejich obsah. Opět jsem se zahleděl na to, co jsem u Billa vzal a zapomněl na to. Naházel jsem to zpátky do kapes a dal si horkou sprchu. Bylo mi lépe.
Jen v ručníku s oblečením v rukách jsem se vrátil do pokoje. Sbalil jsem si do batohu jen to nejnutnější a vrátil se za Georgem do obýváku.
„Jedu na víkend domů.“ Na tuhle zprávu se netvářil nijak nadšeně, ale nemohl mi v tom odporovat a tak jen přikývl. Bral jsem to tedy jako jasnou věc a odešel si dobalit.
Na počítači jsem si našel všechny na sebe navazující spoje, a to jak být nejdřív v Berlíně, načež jsem Billovi napsal sms, že se sejdeme v 7 ráno na nádraží.
Přišlo mi to strohé, a přitom jsem na něj naštvaný nebyl, tak jsem k tomu dopsal tři doplňující slova. Mám tě rád. Odesláno.
Až po chvíli jsem si uvědomil, jaký strašný hlad mám. Vyjedl jsem Georgovi lednici a kolem poledne mi nezbývalo nic jiného, než odejít do krámu něco koupit.
Zbytek dne jsem proflákal u televize a počítače. Během sledování jednoho, podle Georga strašně zajímavého, filmu jsem usnul a probudil se akorát na večeři.
Po najedení se jsem šel do parku na cigáro. Praly se ve mně dvě myšlenky. Bylo mi skvěle, najedený, vyspalý. Měl jsem klidný den, ale zároveň s každým pohybem, co jsem dnes udělal, jsem myslel na Billa a na to, co zrovna dělá.
Když jsem šel spát, už jsem to nevydržel a zavolal mu. Byl v pohodě. Bylo mi jasné, že si dneska svou drogu užíval a já se na něj nezlobil. Omluvil jsem se mu za dnešní chování a dal návrh na to, že to hodíme za sebe.
Vyptával se na Berlín. Co tam budeme dělat? To je překvápko.
Trošku nafoukl tu svoji hubinku, to jsem poznal i po telefonu. Popřáli jsme si dobrou noc. Nařídil jsem si na telefonu budík a v devět už jsem byl jako mrtvola.
Ačkoliv jsem druhého dne vstával brzy, vstal jsem s dobrou náladou a už ve třičtvrtě na sedm jsem pokuřoval před nádražím.
Usmál jsem se, když jsem v dáli zahlédl ten rozespalý obličej zkřivený utrpením, že jeho tělo mělo nést tak těžký náklad.
Vzal jsem mu věci a čekali jsme na vlak. Cesta do Berlína začala a Bill ji celou prospal na mém rameni.
Berlín jsem znal důkladně. Miloval jsem ho a nenáviděl. První místo, kam jsme vyrazili, byl náš dům. Obrovská honosná vila.
autor: Neilinka & Cerike
betaread: Janule
Tak Tomi bydlí v honosné vile…to bude něco pro Billa xD No, jsem teda zvědavá, jak si to Tom celé představuje…
je fajn, že se nám kluci usmířili…ale doufám, že teď nepřijdou zase nějaký komplikace…tak honem dáál…=)
Nejlepší je, jak se Toman fláká. Vždycky hulí, žere xD pak čumí na bednu, spí… já chci taky do Berlína xD
S tím Tomovým životem souhlasím se Schmetti, vystihla to naprosto přesně a jinak… Tome, fakt chceš mít bohatý rodiče? Jsi si jistý? Billa se pak nezbavíš =D