autor: Emin
Ahoj děcina. Jen jsem chtěla říct, že ta básnička byla improvizace, tak od toho nečekejte nic světovýho xD A jinak, myslím, že se mi to moc nepovedlo, ta povídka se od prvního dílu hodně změnila, ale nevím, jestli to vadí nebo ne. A navíc si myslím, že je to trochu nereálné, no, ale je to povídka 🙂 A Geo není zase taková sviň:) Každopádně přeju příjemný počtení…
Ještě toho večera
Gustav se právě vrátil ze sáhodlouhé procházky s Billem a Georgem a musel poslouchat ty sáhodlouhé kecy o módě a on se tak sáááhodlouze nudil!
Jako velká voda vpadl do busu a zmoženě si sedl na gauč. Chcete slyšet největší chybu jeho života? Že souhlasil s tím, že se půjde projít a oni si spolu JEN chvíli popovídají a pak se vrátí zpět.
Z JEN popovídání se stalo děsně dlouhé poučování o módních trendech, že se slavní prostě musí oblíkat lépe než ti ostatní a šok teprve přišel, když se Georg dal do řeči s Billem. O TÉ SAMÉ VĚCI!!!
Zítra mají mít jeden den volna a kapela se chystá podívat se na jejich předešlé dny zaznamenané na kameru. Už je na to úplně vodvařenej, až se bude dívat, kdy měl zase kdo svoje úchylky, nebo jak kdo koho ve výtahu zfackoval.
A pak se budou vybírat části z videí, které se dají do jejich nového klipu. Gustav si povzdechl a s tichým brbláním o tom, jak tento večer nemohl líp dopadnout, otevřel dveře do ložnice a podíval se na spícího Toma. V tu chvíli se mu chtělo brečet smíchy. Tom spal a objímal svoji kytaru jako nějakého plyšáka. Gustav zaprskal a vytáhnul si mobil, do kterého si Toma vyblejskl a dal si ho jako tapetu.
Zmoženě sebou plácl na Georgovu postel. Jakmile to ale udělal, ucítil zezadu na krku děsnou bolest. Se silně stisknutými zuby zakňučel a polštář na Geově posteli se rozplácl na protější zdi busu, jak jím Gustav rozčíleně hodil, aby se podíval, kterej parchant mu uštědřil ránu do krku.
Gustav povytáhl překvapeně obočí, když pod ní našel Geovu novou kameru. Se zájmem si ji prohlédl a pak se na ni zlověstně usmál. Co když tam má Georg nějaké své tajné video, které by se čirou náhodou mohlo dostat na veřejnost?
Gustav spráskl ruce a onu fialovou (!) věc vzal do rukou a zalezl si do své postele. To bude skvělá pomsta!
Zatímco si Gustav mumlal ze spaní svůj plán nahlas, Georg s Billem se vrátili zpět. Cestou si ani nevšimli, že jeden člen kapely je opustil a pořád se bavili o ONOM TÉMATU ! Georg se divil sám sobě, jak se o takové věci, jako je móda, dokáže bavit.
Vždyť on tohle vůbec nepoužívá. Ale vypadalo to, že si Bill nestěžoval, ba naopak, vypadalo to, že se sám diví, že Georg je nad těmihle věcmi v obraze.
Georg se snažil z Billa vytlačit něco ohledně toho večera, kdy si měl se svým dvojčetem pravděpodobně užít, ale než stihl cokoliv říct, Bill už na něj chrlil další nápady, jak zpestřit outfity své, opakuji, řekl SVÉ kapely.
Geo se zmoženě svalil na gauč, kde se před chvílí válel Gustav a promnul si obličej. S přáním dobré noci zmizel Bill v ložnici a pár minut na to už si v místnosti blrblali dva spáči. Georg se podíval ven z busu. Tohle ho trápilo.
Proč měl Tom takovej zvláštní výraz!? Proč mu připadá, že si celou noc užívali?! A proč mu to sakra NEVADÍ!?!? Nepřipadá mu to nechutné!?!?! Georg se praštil hlavou do stolu a ještě to párkrát zopakoval, než si pořádně zívnul a tak usoudil, že bude dobré se z toho vyspat.
O několik hodin později
Celá kapela a tým už seděli v nějakém hotelovém pokoji, co si pronajmuli na jedno dopoledne, které bylo Billem nazváno vzpomínkovým, a jediný, kdo se nenacházel v tomto okruhu přátel, byl Georg. Ten byl ještě v tourbusu a hledal Billovu kameru. Shodou okolností stejné barvy a značky, jako měl on.
Prohledal snad všechno, ale nic nenašel.
Počkat! Rozeběhl se ke Gustavově posteli a oddělal peřinu a z pod ní vykoukla menší fialová kamera. Georg se ušklíbl a vzal si kameru. Co si ten chudák Gustav myslel? Že mu schová kameru a pak bude muset poslouchat celé tour od Billa, jak je totálně neschopný, že ji ztratil?
Georg se zamračil. To byl docela dobrej plán. Ale jaksi mu nevyšel. Vítězně se usmál a už letěl do hotelu.
Bill už stál u dveří, že se půjde po Georgovi podívat, když v tom ucítil ostrou ránu do nosu. Jakmile se vzpamatoval, zjistil, že mu nějakej dement dal pěknou pecku dveřma. Podíval se na Georga, kterej se nad ním skláněl a ukázal na něj sprosté gesto. Georg se ušklíbnul a na prostředníček mu dal malou pusinku a odkráčel k DVD.
Bill na něj šokovaně koukal, jako co si to dovolil, ale nakonec se vypotácel na nohy a šel si sednout vedle Toma na gauč. Ten se na něj zářivě usmál a hlavu si položil na jeho rameno. Bill si položil hlavu na jeho. Georg ještě obletěl pokoj a zatáhnul všechny závěsy.
„Tak bando, jde se na to.“ Prohlásil, když stál s USB a kamerou v ruce u televize a drátek tam zapojil. Objevil se tam obraz. Vlastně, obrazovka byla černá. Ovšem po nějaké chvilce se tam objevily něčí prsty a… kytara???
Všichni se na sebe nechápavě podívali, včetně Toma.
„Co je to?“ Zeptal se David a všichni pokrčili rameny a podívali se na Toma.
Ten jim nechápavý pohled opětoval, a tak se všichni s napětím dívali na televizi. Ovšem Georg měl divné tušení. Že by na něco zapomněl? V tom se postava zvedla a na chvíli někam odešla.
Ovšem ani ne za minutu se vrátila zpět a to už bylo slyšet pomalé brnkání na kytaru. Tom se na to díval s přivřenýma očima a ostatní na to hleděli jak na nějakej div světa. Tohle někde už slyšel, ale nemůže si vzpomenout, kde.
Hned jak začala ona osoba zpívat, Tom si na všechno vzpomněl. To je přece… ale ne! Jeho obličej se z nechápavého změnil na vyděšený, a když postřehl, že se Bill dívá střídavě na něj a na televizi, úplně ztuhnul. Měl v plánu se vymluvit na to, že je mu špatně, nebo že potřebuje na záchod, ovšem to by mu nesměly nohy a ostatně celé tělo vypovědět službu.
Všechna slova, co byla vyzpívána, se pomalu, ale jistě dostávala do uší toho, pro koho píseň, nebo spíš o kom píseň byla. Když měla přijít poslední věta, Tom se prudce zvedl a se slzami v očích prostě utekl. V duchu si nadával, jaký je zbabělec.
Bill se za ním nechápavě otočil, ale když uslyšel ta tři slova, zalapal po dechu. Podíval se na televizi a pak na nevěřícné výrazy ostatních, které se na něj upíraly.
Ovšem ten, který se rozhodl Toma utišit, a jít za ním jako první, nebyl Bill, ale Georg. Když si uvědomil, co právě slyšel, rychle se postavil na nohy a utíkal směrem, kudy zdrhl Tom. Proklínal se za to, že tam kdy tu kameru strčil. Rychle utíkal dolů do baru, a když Toma nikde neviděl, povzdechl si. Kde jen může být? V tom si vzpomněl, že je tu zahrada.
Taková pěkná, malebná. Rychle se vydal směr fontánka úplně na konci zahrady. A tam ho uviděl. Sedícího se svěšenýma ramenama a v rozklepaných rukou svíral cigaretu. Potichoučku se k němu doplahočil a jemně jej pozdravil. Tom sebou cuknul leknutím a tím upustil cigaretu do vody. Potichu zaklel, ale na Georga se nepodíval. Ten se zamračil a sedl si před něj.
„Tak podívej, Tome.“ Začal a přinutil Toma aby se na něj podíval. „Ok, jsem divnej, ale já proti tomu nic nemám. Hele, nemůžeš pořád jen utíkat od… nevím, jestli to mám nazvat problémem, ale musíš věci prostě řešit. Tím, že od toho utečeš, se nic nespraví.“ Řekl klidně a Tom si jen odfrkl.
„Odkdy se z tebe stal takovej vševěd?“ Utrousil ironicky a Georg mu dal pohlavek.
„Dávej si bacha, chlapče. Nebuď drzej na starší lidi, je to neslušný.“ Zasmál se Georg a Tom se chtě nechtě, musel zasmát taky. Georg umí spravit náladu.
„Co mám teda podle tebe dělat?“ Podíval se na něj Tom zoufale a Georg se jen usmál.
„Promluv si s ním.“ Řekl jednoduše a Tom, zírajíc nepřítomně před sebe, si odfrkl.
„To je snadný říct.“ Odsekl. Složil si hlavu do dlaní a popotahoval.
„Tak… moment.“ Řekl Georg, když mu zazvonil telefon. Podíval se na display a pousmál se. Zmáčkl zelené tlačítko a mobil si přiložil k uchu. Ani nestačil říct ahoj a hned se na něj spustila očekávaná otázka.
„Kde je Tom?“ Zeptal se Bill zbrkle a Georg se uchechtl.
„Je u fontánky.“ Podíval se po Tomovi, který seděl jako tělo bez duše a díval se zdrceně na sochu dvou andílků veprostřed fontánky, jak si dávají pusinku.
„Aha. A můžu za ním?“ Zeptal se nejistě a Georg se zasmál.
„Nemůžeš, ty musíš.“ Řekl a hovor ukončil. Měl tušení, co teď asi bude následovat. Přece jenom to vyptávání se Billa k něčemu bylo. Aniž by si to uvědomil, tak trochu se prořekl.
„Nemůžeš, ty musíš.“ Řekl a hovor ukončil. Měl tušení, co teď asi bude následovat. Přece jenom to vyptávání se Billa k něčemu bylo. Aniž by si to uvědomil, tak trochu se prořekl.
Flashback
„Ty, Bille, když už jsme u těch hadrů, tobě nevadí, jak se Tom oblíká? Přece jenom, takhle všechno chlapský akorát zakrývá.“ Ušklíbl se Georg a se smíchem praštil Billa do ruky.
„No jo, je to škoda. Pak by se alespoň dalo na něco dívat a ne jen se na něj koukat jak na babku s pytlem na sobě. Kvůli tomuhle má to oblečení nevýhodu. Georgu, nikomu to neříkej, hlavně ne Tomovi. Mně se to vlastně líbí. Je to sexy.“ Řekl Bill a pak se zasmál. Vůbec ale netušil, co to právě řekl. Tím Georgovo podezření ještě zvětšil.
Konec flashbacku
Dobře, nebylo to tak trochu podřeknutí. Dal dost jasně najevo, co si o Tomovi myslí. A proto teď Georg nepočítal s tím, že Bill pošle svého brášku někam. Naposledy se podíval na Toma a pak jako myška zmizel za keříkama.
Bill právě vyšel na čerstvý vzduch do hotelové zahrady a rozhlédl se kolem sebe. Tom měl být u fontánky. Dobře. Tak se tedy rozejde k fontánce. Zhluboka se nadechl. Avšak neudělal ani krok. Byl tak nervózní.
Vlastně ani nevěděl proč, vždyť to Tom se přede všemi ponížil, a to on tu musí čekat jen na rozsudek. Nadechl se ještě jednou a pak se rázným krokem vydal k fontánce. Zastavil se těsně za Tomem a v srdíčku ho zabolelo. Takhle Toma ještě neviděl.
„Ahoj, Tome.“ Řekl pevným a klidným hlasem.
Nebo se alespoň o to snažil. Tom se polekaně otočil po tom hlasu. Když uslyšel tón Billova hlasu, jako by do něj udeřil blesk a začal se omlouvat jako smyslů zbavený. Bill si nemyslel, že by si to mohl až takhle špatně vyložit, tak mu jenom dal ruku na pusu a do rukou mu strčil papírek. Tom se na něj nechápavě podíval a začal číst ono drobné písmo.
Vždy, když řekneš
Smím s tebou být
Vždy, když řekneš
Nenech mě jít
Vždy, když mi zašeptáš
Buď se mnou na vždy
Vždy, když mi zašeptáš
Jsem tady pro tebe
Jednou pro vždy
Vždy, když mě políbíš
Vydechnu ti do úst
Vždy, když tě políbím
Tak mě prosím nepusť
„Není to nic velkýho. Napsal jsem to před chvílí.“ Usmál se Bill a Tom se na něj podíval skleněnýma očima. Pomaličku se k němu sklonil a Billa jemně políbil. Bill mu vydechl do úst a Tom mu do rtů zašeptal:
„Nikdy tě nepustím.“
KONEC ZVONEC
autor: Emiin
betaread: Janule
Náhodou básnička byla hezká =) A Geo se doopravdy vyznamenal, krásně k sobě dvojčátka dostrkal, mi bylo hned podezřelé, že se tak ochotně s Billem bavil o modě xD
I když nevím, co na to Tomovo veřejné vyznání řeknou ostatní, ale co, myslím, že klukům to je stejně jedno, vždyť mají jeden druhého a to je pro ně to nejdůležitější…=)♥
jůůů…jsem strašně ráda, že to skončilo happy endem…i když jiný konec pro tuhle povídku asi neexistuje =) tahle povídka byla dokonalá a myslím, že se k ní ještě ne jednou vrátím…=)
Jéééé…to bylo úplně kouzelný! A improvizace? Ale nádherná!!!
Bylo to krásné, moc se mi to líbilo, sice to bylo pto Toma dost kruté, když se to všichni dozvěděli. Já bych se na jeho místě asi objesila. Ale bylo to kouzelné.
Krásne…mám slzy v očiach…v poslednej dobe nejako často 😀 Nádherné, nádherné!!!:) Georg bol taký milý…ja som si myslela, že bude trošičku znechutený a bude si s toho robiť srandu, ale on sa zachoval takto 😀 júúúj ♥ …a tá posledná veta…oh! 🙂 tá ma úplne dorazila….nádherná jednorázovka! tak kvalitne napísaná….toto by som dokázala čítať od rána do večera 🙂
Úžasné naozaj… aj som si ju stiahla , je to jedna s mojich najobľúbenejších 🙂
U těch fialových kamer sem se do toho trochu zamotala, ale nevadí 🙂 dopadlo to moc hezky…
Ahojky…jůů, moc vám děkuju 🙂 Díky že jste vydrželi až do konce téhle jednorázovky 🙂 Je hezký vidět, že si to četlo přes padesát lidí i když to nemusí být pravda taky tomu moc nevěřím xD Takže moc děkuju čtenářům a taky za komenty! 🙂
[7]: Pravda, mám to tam nějaký divoký xDPardon, chyba začátečníka xD
tak to je naprosto dokonalá povídka vážně sem nečekla že to takhle dopadne je to vážně moc povedený
Och bože dopadlo to fakt pekne :D… ale aj tak škoda že to má len 3 časti :D… bolo to super a bavilo ma to 😀 a naozaj Georg nakoniec nebol až taká sviňa :D… a aj tá kamera tam bola omylom :D… och a chcela by som vidieť ksichty ostatných keď videli a hlavne počuli to video 😀 to musel byť masaker ale to s Billom a Tomom bolo také pekné 😀 roztomilé :D… super 😀