autor: EmmaKafrum
Tak moc žárlivý?
Bill se nikdy necítil tak zmatený. Zmatený Tomem a zmatený sám sebou.
Tom do něj nebyl zamilovaný. No a?
Nebylo to snad to, co chtěl?
Bill tiše vydechl a zabořil si hlavu do polštáře. Proč se takhle choval? Nechtěl přeci, aby do něj byl Tom zamilovaný, ne? Chci říct, bylo to totálně nechutné!
Nemiluju tě
…nějak, jako by mu ta slova trhala srdce na ty nejmenší kousky…
Proč?
To nevěděl.
Bill objal polštář a nechal své medově zabarvené oči padnout na rámeček, co měl na nočním stolku.
Byl to obrázek dvojčat, ale tenhle nebyl jako ty ostatní, kde musel stát tak, jak si přál fotograf, usmívat se a ukazovat do kamery… ne.
Tenhle obrázek měl v sobě naprosto jiná dvojčata. Zachycena v momentě, kdy o fotoaparátu vůbec nevěděli.
Bill se usmál. Nevěděl, kdo je autor této fotografie, ale byl si skoro jistý, že to byla jejich matka, protože v rohu fotky byl kousek prstů. Simone se nikdy nenaučila, že nemůže dávat prsty před objektiv.
Ale stejně… bylo to perfektní.
Na fotce byly Vánoce. Vzadu v pozadí dokonce i viděl zeleno červená světélka od jejich babičky.
Bill měl na sobě červený rolák a Tom… no… co můžeme říct? Měl na sobě své typické oblečení, ale neměl čepici. Bill miloval, když Tom nenosil čepici. Vypadal tak… jednoduše… a kouzelně.
Na obrázku Tom odstrčil Billa do rohu a Simone je nejspíš následovala, protože její starší syn dával tomu mladšímu malou kravičku. Dárek.
Tom nikdy Billovi dárky nedával, ale tenhle byl speciální.
Stále to měl, moc dobře ukryté.
Bill se usmíval. Tom vypadala tak roztomile s růžovými tvářemi, oči sklápěl dolů hanbou, zatímco dával svému překvapenému dvojčeti krabičku.
Ah… Tomi…
Bill si povzdychl.
Poslední dva dny se Tom ohledně něj choval normálně. Jako… bratr. Připadalo mu to ale zvláštní. Připadal mu odtažitý.
Dobře, Tom už k němu nebyl tak chladný, aby řekl pravdu, pořád se usmíval a smál se, choval se k němu moc mile… Jako vždycky.
Tak proč se Bill necítil v pohodě? Proč si připadal tak… nekompletně?
„Biiiilleee! Už jdu! Mám dovolenou! A někdo je u dveří, mimochodem!“ uslyšel hlas Mii, vytrhla ho z myšlenek.
Zaúpěl, a vylezl z postele, sešel dolů.
Den volna…! A teď musel ty dveře otevřít sám… To ona byla hospodyně! Tohle měla být ksakru její práce! Proč vůbec měli hospodyni? No, alespoň uměla vařit a uklízet a…
Bill si v duchu sám se sebou povídal, a otevřel dveře… dívce?
Bill se na ni zmateně podíval. „Můžu ti nějak pomoct?“
Dívka se usmála a slušně mu potřásla rukou. „Ahoj. Jsem Gisele, jsem…“
„Oh, ahoj, Bille.“ Řekl Gustav, objevil se za ní.
Bill byl ještě víc zmatený. Gustav a dívka? „Gustave…? Co se d…“
Gustav dívku objal kolem ramen a usmál se. „Tohle je Gisele, moje sestřenice. Tom nás pozval, tak doufám, že nevadí, že jsem ji vzal s sebou. Byla nadšená, že by vás mohla poznat.“
„Ahoj, Bille!“ řekl další hlas, tentokrát Georgův.
Bill nakrčil obočí, když basák vystoupil z auta. Tom je pozval a nic mu neřekl! Hajzl! „Ahoj, Georgu…“
„Tak, co je k večeři?“ usmál se Georg, promnul si nadšeně ruce.
„Argh… Zrovna jsme obědvali, Georgu.“ Řekl Bill nervózně, cítil na sobě oči té dívky. Nelíbila se mu. Nevěděl proč, ale prostě ne.
„Oh.“
„Gus! Geo! Dlouho jsme se neviděli!“ zakřičel za ním Tomův nadšený hlas.
Georg Toma objal a tvrdě ho poplácal po zádech. „Jo… je to tak… dva dny?“
Tom zfalšoval šokovaný obličej. „Dva dny? Bože, není to jako věčnost?!“
Gustav protočil oči. Idioti.
„Tome!“ zakřičel dívčí hlas, všichni z toho nadskočili.
Blonďatá dívka koukala na kytaristu s vykulenýma hladovýma zelenýma očima.
Tom byl překvapen. Co tu ta holka dělala? „Humm…? Oh, ahoj.“ Vydal ze sebe.
„Oh můj bože, oh můj bože, oh můj bože…!“ pištěla, dala si ruce na pusu. Měla červené tváře a oči jí zářily jako diamanty.
Ano, Bill byl nasraný. Ta holka se mu vůbec nelíbila.
„Nějaký problém?“ zeptal se Tom, koukal na skoro nadskakující dívku.
„Můžu tě obejmout?“ zeptala se tichounce, chodidly si hrála s něčím na zemi.
„Gisele, pro lásku boží, chovej se normálně.“ Řekl Gustav, bylo mu trapně.
„Můžu?“ zopakovala, kousala si ret, očima nekoukala jinam než na dredatého chlapce.
Tom se podíval na Gustava, který na něj přikývl. Ok, Gustav si myslel, že to nebyl problém…
„Amhh… jasně. Proč ne?“ řekl Tom, trochu roztáhl ruce.
Dívka na něj skoro skočila, Tom musel zacouvat. Oh bože… jeho žebra…!
„Tohle je moje sestřenka Gisele. Promiň. Zavraždila by mě, kdybych jí nevzal s sebou.“ Povzdychl si Gustav.
„Jo, vypadá to, že se jí Tom dost líbí.“ Řekl Bill chladně, když si dívka zabořila obličej do hrudníku jeho bratra, očichávala ho a vrněla.
„Miluju ho!“ zakřičela dívka, přitulila se k němu.
Bill cítil, jak uvnitř něj roste něco horkého.
No, jen doufal, že má Georg hodně rád holky, protože dnešní večeře bude fanynka s rajčaty a mrkví. Jediné, co potřeboval, byl lesklý kuchyňský nůž, aby ořezal tuhle překrásnou, bílou kůži z té…
Tom se nervózně zasmál, cítil z Billovy mysli černý oblak. „Humm? Gustave? Můžu si s tebou promluvit v soukromí?“
„Jasně.“ Usmál se blonďák.
——————————
„Co se to tu sakra děje?!!“ zeptal se Tom po tom, co zastrčil Gustava k sobě do pokoje, zavřel za nimi dveře.
Gustav se posadil na postel a neřestně se usmál. „Ok, ze všeho nejdřív, jak Bill reagoval, když jsi mu řekl, že ho nemiluješ?“
Tom se posadil na svůj stůl a skousl si ret, sledoval ve své mysli šokovaný výraz jeho bratra. „J-Já nevím…! Byl moc tichý, a zmatený… myslím…“
Gustavovy oči zazářily. „Tichý?! Tichý je dobrý! To znamená, že byl zaskočený nebo naštvaný!“
Tom si povzdychl, promnul si obličej. „Nejsem si tím jistý, Gustave… nemáme plán B?“
Gustav se ušklíbnul, kýval. „Jasně, že máme!“
Tom se na kamaráda překvapeně podíval. „Opravdu? Tak povídej!“
Gustav pokrčil rameny. „No, můžeš brečet, dokud neumřeš láskou k němu, být hrozně dramatický, protože tě život nenávidí a nikdy už nebudeš nikoho milovat tak, jak miluješ jeho, podřežeš si žíly uprostřed noci, kdy bude pršet, budeš křičet, že radši umřeš, než abys nechal lásku uvnitř sebe hnít, a počkáš, dokud se nad tebou Bill nesmiluje a neukáže se.
…
Tom se zašklebil. „…A co když tu noc bude spát?“
„Tak umřeš na vykrvácení.“ Řekl Gustav jednoduše.
…
„………Plán A zní skvěle!“ řekl Tom, zatleskal.
„To jsem si myslel. Ok, takže Gisele je tu, aby si Bill přiznal svoje pocity…“ řekl Gustav, zabubnoval si prsty o klín.
„A můžu se zeptat, jak to udělá?“ zeptal se Tom, objal se. Byl si taaaaak nejistý ohledně věci s Gisele. Ta holka byla šílená!
„Políbí tě.“
Tom přikývl. „Ok, ona pol… COŽE?! Ona mě políbí?!“
Ta slova konečně dorazila k Tomovu mozku a začala dávat smysl. Cože?! Zbláznil se Gustav?!
„Sshhhh! Ztiš se, debile!“ syknul Gustav. „Jen chceme, aby žárlil.“
Tom zamrkal, trochu překvapený. „Žárlil?“
Gustav se usmál a přikývl. „Přesně tak, žárlil. Bill nám ukázal odmítnutí, a jak my můžeme bojovat s odmítnutím?“
Tom se udiveně na Gustava podíval. Jak to měl vědět?! Nikdy nic takového nedělal! „Argh…“
„Odmítnutím! Budeme s Billovým odmítnutím bojovat naším vlastním!“ řekl nakonec Gustav, zamával rukama ve vzduchu.
Tom si skousl ret. „Teď jsem zmatenej jak debil.“
Gustav si povzdychnul, položil si ruce na obličej. „Snaž se následovat moje nápady.“
Tom přikývl.
„Bill byl v hlubokém odmítnutí, řekl jsi mu, že s ním nic nechceš mít, byl raněn a zmatený, a to znamená, že se mu líbilo, že ho miluješ.“ Řekl Gustav pomalu, jako by se snažil učit čtyřleté dítě.
Tom se usmál. Bill… chtěl, aby… ho miloval?
„Teď jediné, co musíš dělat, je být trochu odtažitý a flirtovat s Gisele. On bude žárlit a bude se snažit bojovat o tvou pozornost.“
Tomův úsměv se ještě zvětšil. „Jsi zkurvysynskej génius…“
Gustav protočil oči. „Já vím. Jdi mi balit holku a hodně štěstí!“
——————————
Bill uslyšel na schodech povědomé kroky a hned mu bylo trochu líp. Georg zapojoval jeho PS2 do velké LCD. To jen znamenalo, že šel hrát nebo si vedle něj sednout. Argh… a on to tak potřeboval. Ta holka ho doháněla k šílenství! Jak mohl být někdo tak ukecaný? Dokonce i víc než on?! Byla tak otravná!
„Aww, Tomi, tady jsi!“ zakřičela dívka nadšeně, než utekla, aby dredatého chlapce objala.
Billovy uši se kroutily. Ona… mu právě řekla Tomi?! On byl jediný, který takhle Tomovi mohl říkat! Tom ji teď určitě odstrčí! Byl si tím jistý! Aha!
„Proč? To jsem ti tolik chyběl?“ slyšel Bill, jak jeho dvojče řeklo svůdným hlasem.
Bill se otočil a zíral v šoku na svého bratra. On… počkat. Ne. Aha. Tohle se nedělo. Tom jí nechal, aby mu takhle říkala… a…!
Bill se podíval na Tomovu ruku kolem pasu té děvky.
Co to kur…?
„Jo, tolik jsi mi chyběl! Koukej! Geo přinesl svoje PS2. Chceš hrát?“ usmála se na něj Gisele, tulila se k němu, vlnila boky.
Bill na tu scénu s hororem v očích koukal. On moc dobře věděl, co po něm chtěla, aby hrál! Děvka!
„Pojď sem, Tomíku! V týhle ti nakopu prdel!“ zazubil se Georg, zvedl jeden z ovladačů a posadil se do křesla.
Tom se zazubil a přešel k televizi.
——————————
Bill byl naštvaný.
Celou hodinu hráli na pitomém PS2 a Gisele nepřestala Toma povzbuzovat. „Oh, Tome, hraješ tak dobře!“, „Určitě vyhraješ, Tome“, „Tome, jsi můj hrdina!“,“Určitě Georga porazíš!“ … bla bla bla BLA BLA!
Nemohla prostě držet hubu?! Otravná holka! Bleh!
„Myslíš? Díky, Tomi…“ ozval se za ním dívčí hlas se smíchem.
Bill cítil jak se v něm vaří krev.
Zaprvé, nemohla mu říkat Tomi.
Zadruhé, byli uprostřed filmu a ona se smála a pořád něco jeho dvojčeti šeptala, když zrovna měla být ZTICHA.
Zatřetí, to ona seděla vedle Toma.
Začtvrté, NEMOHLA MU ŘÍKAT TOMI!
Čtyři kamarádi a extra seděli v jejich promítacím pokoji. Georg absolutně ignoroval svádění, které probíhalo za ním. Bylo mu to jedno; měl velký kýbl popcornu a ten film, co Gustav přinesl, byl celkem zajímavý, takže do háje s nimi.
Po Georgově pravici seděl Gustav. Bubeník Billa zkoumal. A oh bože! Počítal vteřiny, než se Bill otočí a bude křičet. Jeho výraz v obličeji nebyl zrovna nejhezčí. Ruce se mu nepřestávaly hýbat, rty měl v úzké rozzlobené lince, očima probodával obrazovku, bohužel si toho ale ti vzadu nevšímali.
Gustav viděl, jak se Billovi ježí uši pokaždé, když se Gisele zasmála. Možná že to Gisela trochu přeháněla. Bylo to maličko přehnané.
Najednou ve filmu bylo hrobové ticho. Bill sledoval obrazovku. Lidé se také nehýbali.
„Oh bože! Ne teď!“ zabručel Georg.
„Co se stalo?“ zeptal se Tom zvědavě. Bože… všechno mohlo být lepší než flirtování s hlasitou chechtavicí.
Georg si povzdychl. „Někdy se můj PS2 zasekne uprostřed filmu. Myslel jsem, že už to ale funguje…“
„Nechápu, proč se na to koukáme na tvým pitomým playstationu, mohli jsme se na to koukat na jejich DVD!“ postěžoval si Gustav.
Georg našpulil rty. „Můj PS2 je lepší.“
Tom se zasmál, protočil oči. „Samozřejmě, teď všichni vidíme, jak skvělý je.“
Georg našpulil rty ještě víc a očima spočinul na Billovi. „Bille, jdi mi to opravit, prosím.“
Bill, který byl překvapivě zticha, se na Georga podíval a nakrčil levé obočí.
Georg stále koukal na Billa, zmateně, pak se otočil na Toma, který byl o čtyři sedačky za ním. „Přelož mi prosím tenhle výraz.“
Dredatý chlapec se ušklíbnul a poprvé za tento den se podíval Billovi do očí. „Ptá se, jak sakra chceš, aby to opravil.“
Bill cítil, jak mu přeběhl mráz po zádech. Tom ho dokázal číst jako knihu… Bill se chtěl usmát, když uslyšel hlasitý zasraně otravný smích.
„Oh, Tomi, ty svého bratra tak dobře znáš…!“ řekla Gisela, ušklíbla se na něj.
„Jo, znám.“ Usmál se hrdě Tom.
„Vsadím se, že mě bys taky takhle mohl poznat.“ Zazubila se, pohladila ho po tváři, její nohy byly skoro v jeho klíně.
To.bylo.ono.
Ta horká věc, která rostla uvnitř Billa, konečně hodlala vybuchnout. Připravte se na ohňostroj z lávy, lidi!!!
„Jen do toho lehce bouchni, Bille. Ono se to zase rozeběhne.“ Vysvětlil Georg, dál jedl popcorn.
„Jasně.“ Zašeptal skoro Bill.
Tom cítil, jak se mu naježily chloupky na ruce. Billův hlas zněl tak cize. Vůbec se mu nelíbil.
Georg koukal, jak se Bill přibližuje k jeho playstationu rychlými kroky, a cítil, jak ho přelila vlna obavy. „Nebouchej do toho moc-“
CKRRRAASTTTHHHH
„-TVRDĚĚĚ!“ zakřičel Georg, když uslyšel, jak se něco rozbilo.
„Kurva!“ zalapal Gustav po dechu, trhnul sebou při tom zvuku, málem spadnul ze sedačky.
Bill vyndal svou pěst z PS2, když byla část jeho zlosti uspokojena.
„No do prdele…!“ zašeptal Tom vyděšeně, Gisele se na něj podívala. Bill se NIKDY takhle nechoval. Bill niky nebyl násilnický! Co to…? Oh, bože… on…? Žárlil?
„OH NE! MOJE MILOVANÉ MIMINKO!“ křičel Georg, zvedl se ze sedačky a objal rozbitý přístroj. „COTOKURVABYLO, BILLE?!“
Bill protočil oči a otočil se na něj. „Oops.“
Georg vykulil šokovaně oči. „OOPS?! To je jediný, co řekneš?!“
„Uklidni se, Geo.“ Řekl klidným hlasem Gustav. Alespoň Bill žárlil. To bylo jasné.
„ROZBIL MOJE MIMINKO NA DVĚ PŮKY! JAK MÁM BÝT KLIDNÝ?!“ ječel basák.
„Ježiši! Tak se jdi vybrečet k mamince! Je mi to jedno!“ zakřičel Bill, zabijácky probodl Gisele pohledem a vyběhl z pokoje, práskl dveřmi.
Všichni ztichli, koukali se na sebe.
„Přiznávám… Tohle jsem nečekal.“ Řekl Gustav, povzdychl si a uvolnil se.
„On mi rozbil…“ začal znovu opakovat Georg.
Tom se plácnul do obličeje. „Bože, Georgu! Máš dost peněz na to, aby sis koupil nový!“
Basák zamrkal, začervenal se. „…Oh. Máš pravdu.“
…
„Nevím proč, ale myslím, že je trochu naštvaný.“ Ozval se ženský hlas vedle Toma.
Tři chlapci se podívali na Gisele, nevěděli, co si myslet.
„Ne, vážně? Proč myslíš?“ zeptal se Tom lhostejně. Jak mohla být tak… blbá? Jasně, že byl naštvaný, ksakru! Byla to opravdu Gustavova sestřenice?! Protože on je chytrý!
——————————
Bill byl u sebe v pokoji. Smutněl. Objímal polštář.
On. Byl. Šílený.
Nechápal to! Proč Tom věnoval Gisele tolik pozornosti?!
Věděl, že špulí rty, ale bylo mu to jedno. Jeho bratr byl divný. Tom byl… Bože!
Vždycky mu byly Tomovy grupies u prdele! Co se to s ním dělo?!
Bill zavřel oči, snažil se sám sebe pochopit.
Něco mu scházelo a on měl pocit, že je odstrkován. Pryč od Toma. A co mu to chybělo?
Tak moc věcí…
To, jak se na něj Tom díval…
…Tomův něžný úsměv, který byl jen a jen pro něj…
Tomova blízkost…
…Tomovo teplo.
Tomovo všechno…
Povzdychl si, převalil se na záda, koukal do zdi.
Bill si skousával ret, trošku se červenal. Bože, měl pocit, že žárl…
Bill vykulil oči, jak to jen šlo, když uviděl černý, chlupatý flek na zdi.
Byl to snad…
——————————
„Tak… co teď?“ zašeptal Tom, promnul si obličej a unaveně vydechl. Billova reakce se mu vůbec nelíbila. Pořád viděl, jak v očích jeho brášky plaval jed, jak trávil jejich krásu a zabíjel jejich světlo.
Byli teď v kuchyni, aby Bill neslyšel jejich tajnou konverzaci a… gahh…! Georgův hladový pohled na ledničku ho začínal vytáčet!
Gustav chodil v kruzích, pak se postavil před skupinku a promnul si ruce. „No, teď si dáme večeři, abychom tě mohli nechat s Giselou a Billem o samotě, zatímco m…“
„Ne.“ Řekl Tom rozhodně, přerušil bubeníka. „To stačí. Bill už je takhle dostatečně naštvaný, že…“
„Je jen žárlivý, Tome!“ řekl Gustav, zvedl hlas, aby Tom pochopil, o co mu jde.
„Nenávidím ho takhle vidět, sakra!“ odpověděl Tom tím samým tónem, zvedl hlavu, aby se mu mohl podívat do očí.
Gustav zavrtěl hlavou. „Je to na tobě! Plán vychází perfektně. Bill dělá všechno, co jsem chtěl, aby dělal a…“
„Tys chtěl zničit můj PS?“ zeptal se Georg, nakrčil obočí.
Gustav frustrovaně protočil oči. „Bože, nezačínej teď, Geo!“
Gisele se zasmála a mrkla na Georga, který se trochu začervenal a koukl jinam.
Gustav se trochu usmál. „Jeho ráže se prokazuje kvůli jeho posedlosti tebou! Přemýšlí, jako by tě vlastnil a…“
„Vlastní mě.“ Přerušil ho Tom.
„O tom nemluvím.“ Odpověděl Gustav. Věděl, jak to Tom myslel, ale Tomova stránka velkého bratra ochranáře se teď nehodila.
„Já tomu nerozumím. Tak vlastní nebo nevlastní, Tome…?“ zeptala se Gisele a zamračila se trochu.
„Gisel, beruško, nemluv. Jediné, co musíš, je flirtovat. Vedeš si dobře. Nemysli. Ubližuje to tvému mozku, ok?“ pošeptal jí Gustav, jako by mluvil na šestileté dítě.
Dívka se jen usmála a přikývla.
„Ona nějaký má?“ prolomil vzduch Georgův hlas.
„Co?“ zeptal se zmateně Gustav.
„Mozek?“ zkusil Georg znovu. Ta holka vypadala trochu hloupě… ale sakra! Byla sexy!
„Jo, víš… myslím, že jsi právě potkal někoho stejného druhu, jako jsi ty, Georgu.“ Řekl Gustav s úsměvem.
Tom zaúpěl. A je to tu zase…
„Jak to myslíš?“ zamračil se basák.
„Technicky je retardovaná, ale někdy má dobré nápady. Opravdu zřídka.“ Ušklíbl se bubeník. „Jako ty.“
Georg vykulil oči, naštvaně stiskl rty. „Ty zasranej bast…“
„KLUCI! Jděte se chovat jako manželé k sobě domů! Ne tady!“ zakřičel naštvaně Tom, zamával rukama ve vzduchu.
Dva kamarádi usykli nad těmi slovy, ale ztichli. „Promiň…“
„Mně je to fuk…“ sklopil Tom pohled a usmál se. „Já už v tomhle nejedu. Bill je na mě naštvaný. Je…“
Georg nesouhlasně zavrtěl hlavou. „To si nemyslím… chci říct, jsi známý tím, že jsi hráč! Máš to v povaze flirtovat s holkami. Nemůže na tebe být až tak naštvaný…“
Tom otevřel pusu, aby něco řekl, když se ze shora ozval hlasitý křik. „CHCÍÍÍÍPNIIIIIIII!!!“
Čtyři lidi dole v kuchyni nadskočili, když uslyšeli Billův hlas. „Co to-…?!“
„Proč prostě nechcípneš, ty obludo?!“ křičel naštvaně Billův hlas. „Kéž by ses nikdy nenarodil!!!! Chcípni, chcípni, chcípniiiii!“
Georg se podíval na kytaristu a zašklebil se. „Ježíši, Tome, doufejme, že nemyslí tebe.“
Tomův obličej se protáhl. „Zrovna jsi řekl, že na mě není naštvaný!“
„Je jen jeden způsob, jak to zjistit.“ Řekl Gustav, podíval se s přikývnutím na Toma.
Blonďatý dredatý chlapec zachytil náznak a také přikývl. Bylo na čase věnovat jeho dvojčeti trochu pozornosti.
——————————
Skupinka stála před Billovým pokojem, když se Tom odvážil stisknout kliku, a nakoukl dovnitř.
To, co viděl…
…bylo směšné.
Bill křičel strachem, skoro skákal na posteli, házel boty do… zdi.
„Co to sakra dělá?“ zašeptal si Tom sám pro sebe, zíral na svoje dvojče, které bralo tenisku a házelo ji na ubohou zeď, naštvaně pištělo.
Podlaha kolem postele byla teď plná bot.
„Myslím, že se snaží zabít toho pavouka.“ Zašeptal za ním Gustavův hlas.
„Humm?“ Tom se znovu podíval na Billovu zeď.
‚Pavouk? Jaký pav… oh. Tenhle pavouk. Počkat… byl to vůbec pavouk?‘ zamyslel se Tom, když si konečně všiml černé tečky na zdi.
…bože… nebylo to tak velké… ale Bill se choval, jako by to byla obří tarantule.
„Chcíííípni!“ zakřičel Bill, klekl si a sebral ze země své lesklé okované kozačky.
Tom nakrčil obočí. Bill s nimi vážně chtěl házet? Byly jeho oblíbené! To byl vážně až tak zoufalý?
„To je ono! Hodím po tobě svýma botama pro štěstí! Umřeš!!!“ řekl Bill, zavřel jedno oko a zvedl botu do vzduchu.
Všichni ztichli, když Bill hodil botou po pavoukovi a…
„
Tom nad tím uširvoucím výkřikem poskočil, okamžitě otevřel dveře a vběhl dovnitř, čímž všechny, kteří stáli za ním, přinutil upadnout na zem.
Pavouk spadl ze zdi a teď putoval po Billově posteli.
Bill byl na zemi, ječel jako holka, zatímco pavouk vykročoval proti němu.
„Bille…!“ zavolal Tom, vešel. Věděl, jak moc se Bill bojí pavouků. Bill si vždycky ublížil, když se je snažil zabít.
Bill se na něj podíval vykulenýma, velkýma očima, pak se rozutekl a skočil na něj, držel se ho jako o život.
Tom byl překvapený, když na něj Bill skočil jako kočka, musel o pár kroků couvnout, aby to vyrovnal. Díky bohu, že měl tak rychlé reflexy. Chytil Billa ještě ve vzduchu a zpěvák mu dal ruce kolem krku, křičel mu do ucha. „NEPŘIBLIŽUJ SE KE MNĚĚĚ!!!! ZABIJTE TO NĚKDO!!!!“
„Bille! Je to jen pavouk! Uklidni se!“ zakřičel Tom, snažil se neupustit ho.
„Jo, chudáčka ho děsíš!“ řekl Georg, snažil se chytit toho malého pavoučka do ruky.
„KOHO ZAJÍMAJÍ PAVOUČÍ CITY?! ZABIJ TO!“ ječel Bill, držel se Toma za dredy a tahal za ně, třásl se strachem.
„Bille, urveš mi hlavu!“ vykřikl Tom, pořádně Billa plácnul přes zadek.
„Tomi, ať to jde pryč! Zavolá to na mě svoje kamarády a rodinu a oni mě chytí a vezmou mě k sobě do skrýše! A pak mě SNĚDÍ ZA ŽIVA! Jsme si jistý!“ pokračoval mladší z bratrů ve křiku, zarýval nehty do Tomovy hlavy.
Tom zavrtěl hlavou, snažil se osvobodit. „Bille, ten pavouk ne-„
„Komunita pavouků si chce udělat večírek v mojí hlavě!!! A použijí moje nehty jako taneční parket! TO JE NECHÁŠ?!“ zaječel Bill, hýbal se v Tomově sevření, kolenem uhodil do něčeho měkkého.
Najednou byl Tom na zemi, zadek ve vzduchu, držel si rozkrok.
„…Ohmůjbože, moje nádobíčko!“ usykl kytarista vysokým hláskem.
Ostatní se za ně také chytli a bolestivě se zatvářili. To muselo bolet.
Tom otočil hlavu na stranu. „Kurva, Bille! Co máš sakra za problém?!“
Zpěvák si nervózně skousl ret. „Bolí to?“
„CO MYSLÍŠ?!“
——————————
autor: EmmaKafrum
překlad: Lil.Katie
betaread: Janule
Komunita pavouků si chce udělat večírek v mojí hlavě?:D
ježiši to sou hlášky, já nemůžu:D
chcííííííííípla smíchy 😀 dokonalosr
Oh.Můj.Bože. :DDDDDDDDDDDDDDDDD Tak tento díl všechno zabil :DDD Totálně to miluju ♥♥♥ :DD
já z toho jednou umřu :D:D:D:D to je dokonalý :D:D:D:DD
*umřela*
Panebože mě od smíchu úplně slzí oči! xD Bill rozbíjející Georgovo PS, Bill házející boty proti zdi s černou tečkou, Bill visící na Tomovi, ječící že si na něho ten pavouk zavolá rodinu a kamarády..panebože to nejde prostě xDD
Bulím smíchy 😀
tak u tohohle dílu jsem totálně chcípala! :D:D:D dokážu si Billa živě představit ve VŠECH situacích 😀
bože tahle povídka je vždycky tak totálně DOKONALÁ:D:D:D já chcípám úžasný hlášky jako v každém dílu:D
Tak to je fakt krutý 😀 😀 Úplně vidim Billa, jak pěstí praštil do toho PS2 😀 😀 nebo Toma, jak se kroutí a má hlásek jako eunuch 😀 😀
Miluju tuhle povídku, je to prostě něco úžasnýho, takový kraviny(v dobrým slova smyslu samozřejmě :D) by snad nikdo dohromady nedal, autorka musí mít fakt bujnou fantazii a úplně skvělej smysl pro humor 😀 😀
*umřela* 😀 ježiši!! Tak teďf jsem umřela smíchy 😀 prej: Tom se plácnul do obličeje. "Bože, Georgu! Máš dost peněz na to, aby sis koupil nový!"
Basák zamrkal, začervenal se. "…Oh. Máš pravdu." 😀 😀 😀 a prej ZABIJ TO!! 😀 😀 tak dneska umírám 😀
*srdíčka, srdíčka, srdíčka*
Naštvaný, s pavouky bojující, Bill mě velmi baví! 😀
"Oops." bylo poslední slovo, které jsem dokázala normálně přečíst… *utírám si slzy od smíchu a snažím se vyhrabat spod stolu*
a jak to, že billa nezajímaj pavoučí city? 😀 Billy, pavouk je taky zvířátko, musíme ho chránit xD
Mám náladu totálně na ho*no, ale tohle mě vážně přinutilo se zasmát! Zase zatraceně nejlepší!
Aaaaaa ja zemrem 😀 xD ty vole smiechýýý :D… tak táto časť opäť nemala chybu 😀 ja to milujééém :D… och Bill tak úžasne žiarlil 😀 xD a chudák Georg prišiel o PS xD… a ten pavúk bol skvelý 😀 "Chcípni" 😀 Bill je horší než ja keď vidím pavúka :D… och a chudáčik Tom 😀 zase to schytal :D… ten má fakt "šťastie" :D… och ja tak strašne strašne moc milujem tento príbeh 😀 nikdy som nič lepšie nečítala :D… ďakujem za preklad 😀 moooc 😀
:D:D:D JÁ TO MILUJU!! 😀 Budu neskutečně smutná,až to skončí. T_T Brečím u každého řádku :DDD
Já se z nich jednou zblázním xD Zblázním se a umřu smíchy xD
Bill a pavouk, to je úplně jako já a pavouk xD
Ale chudák Geo, a jeho PS2, ale stálo to za to, Bill tak krásně žárlil xD
Super =)♥
LilKatie, zajímalo by mě, jestli se taky tak směješ, když to překládáš, a taky moc děkuju za překlad ♥
[16]:Během překladu tu povídku čtu už asi po šesté a stejně se u toho pořád řežu smíchy 😉 😀
Já se vždycky po tom, co si tuhle povídku přečtu, culím jak měsíček na hnoji. 😀 a to vážně. xD nemůžu z toho, sou to originální a dokonalé nápady, já k tomu opravdu snad nemám slov, je to jednoduše úžasné! :DD Suprové, parádní, luxusní. Aaah. Miluju to, a už vidím, jak se opět nebudu moct dočkat další neděle, protože sem se stala na té povídce závislá skoro. 😀
Strašně mě dostalo, jak Geošek vyváděl. xD On je v tomhle i když tak nějak "tupej" tak strašně zlatej. 😀
Moc chi poděkovat LilKatie za to, že to překládá a taky autorce, že to napsala, protože bez takovýchhle povídek a všeho kolem toho, bych se snad ani moc nezasmála. 😀 je to parádní, ještě jednou… DOKONALOST ♥
*love it* ♥
Mám dost z toho xD já nemůžu xD musela jsem vždycky přestat číst a smát se jakou dobu. Tekly mi slzy smíchy 😀 nejdřív Georgovo miminko PS2 a Billovo pěstí 😀 potom teď s pavoukem, jak Toman nakouknul do pokoje xD
Vážně úžasný. Skvělá povídka. Aspoň se zasměju pořádně xD Katie, samozřejmě díky 🙂
Ua, ještě že nemám koule!
[20]: xDDD
Príde mi to hlúpe, ale ja už naozaj neviem, ako by som to mohla okomentovať!!:D Vyčerpala som už celú slovnú zásobu…ale pokusím sa niečo vypotiť.
Ešte jedna takáto časť a ja budem mať svalovicu zo smiechu xD :D…Tá retardovaná krava mi fakt vadila! 😀 To je až taká blbá alebo čo? 😀 A keď mal Bill nervy…oh, normálne som mala strach :D…ten pavúk….brrrr 😀
Koniec proste nemal chybu 😀 Chudák Tom *chytá sa za rozkrok* xD 😀 …..skvelá časť, teším sa na pokračovanie.
Ešte musím poznamenať, že mi naozaj chýbajú tie ich rozhovory cez chat ako v prvých častiach ♥♥♥
😀 Úžasnej díl! Jako každej 😀 Báječnéééé! Pavoučí keci nejvíc 😀
Ten pavouk mněl z něj větší trauma než Bill z pavouka.