autor: Sch-Rei
„K-kaulitz?“ Hledím na něj s otevřenou pusou.
„Jo, Kaulitz… C-Co je na tom?“ Zvedl obočí, a vyděšeně se na mě podíval…
„N-Ne… Vůbec nic…“ Zvedl jsem se od stolu a utíkal na záchod. T-to je na mě opravdu moc! Okamžitě jsem vklouznul do jedné z kabinek a sjel po stěně dolů. ‚Sakra! Sakra!‘ Nadával jsem si pro sebe. Proč se tady musel objevit? Nechci ho tady! Všechno jenom pokazí… Tak dlouho jsem si vytvářel svou image, pověst… úplně vše! A on si sem jen tak přileze, a všechno to zkazí! Ne, ne, ne… s tím musím něco udělat! Takhle to prostě bejt nemůže.
„Bille? Stalo se něco?“ Slyšel jsem jeho hlas za dveřmi záchodové kabinky, kde sedím.
„N-Ne, jsem v pořádku…“ Řeknu celkem klidně, a vylezu ven.
„Tome… Chci s tebou mluvit!“ Vážně jsem se na něj podíval. Třeba to není on! Třeba je to jen blbá náhoda…
„N-no… Mluv…“ Vystrašeně na mě pípl.
„Narodil ses 1.9.1989?“ Položil jsem mu ruku na rameno, a zadíval jsem se do jeho čokoládových očí.
„J-jak… Jak to víš, Bille?“ Vyděšeně se na mě zase podíval. Je moc plachý.
„To… To ne…“ Položil jsem obličej do dlaní.
„Proč jsi tady? Co po mně sakra chceš?!“ Začal jsem na Toma řvát. Vypadal, jako by se mě bál. Udělal dva kroky zpět ode mě.
„J-Já… Já nevím, o čem mluvíš… Bille…“ Zaleskly se mu oči. Vypadal, jako by se měl každou chvíli sesypat, a to jsem na něj jen zvýšil hlas.
„Kurva, Tome! Nedělej ze mě debila! Jak jsi mě našel?“ Šel jsem k umyvadlu, a zapřel jsem se o něj rukama.
„Bille… J-já nevím… já nevím, co po mně chceš!“ Vypadlo z něj.
„Do prdele… Tome! Jak si mi to mohl udělat… Bratrovi… Dvojčeti… Pokazíš mi svou přítomností vše, co jsem si tak dlouho budoval, chápeš? Prosím… řekni mi sakra aspoň proč!“ Přišel jsem k němu, a pevně stiskl za loket.
„B-Bille, ja-jaké dvojče, sakra? P-pust mě!“ Zapískal bolestí.
„Neříkal jsem, abys ze mě nedělal debila?“ Hnusně jsem se na něj podíval, a kopl ho kolenem do břicha. Zaskučel bolestí, a sesypal se k zemi. Rukou si držel břicho. Pustil jsem mu loket, a stoupl si nad něj.
„T-tak co… co po mně chceš, Bille? J-Já vůbec nevím, o co jde.“ Ptal se mě slabounkým hlasem.
„Proč seš tady!? Co po mně chceš?“ Znovu jsem ho kopnul do břicha. Tentokrát s výkřikem mu i vytekly slzy.
„J-já… přistěhoval jsem se sem s tátou… J-já nevěděl, že tady bydlíš i ty.“ Ještě jsem do něj naposledy kopnul.
„Okamžitě se zvedni a vypadni, jasný?“ Zařval jsem na něj. Zvedl se, i když mu to trvalo, a konečně odkráčel pryč. Když se za ním zabouchly dveře, měl jsem velkou chuť do něčeho aspoň kopnout! Nejradši bych se vyřval, někoho zmlátil… Postačil jsem si s plechovým košem, do kterého jsem asi desetkrát kopnul.
autor: Sch-Rei
betaread: Janule
Dneska sem to začla číst protzože mě to zaujalo přečetla jsem první a tenhle díl a musím říct že je to hodně zvláštní a dost dobrý napad .. 🙂 .. V málol povídkách je Bill ten "zlý" .. už se těším jak to bude pokračovat .. 🙂
Bill je hnusná, namyšlená potvora, doufám, že mu to Tom brzo oplatí…=(
Cudák Tom je zjavne uplne zmetený Bill si donho ešte kopne. Tento krát by som povedala že by si zaslúžil tvdú lekciu.
Wow mno zajímavéé doost zajímavééé. Tééda..nemám moc ráda, že je Tom ten slabší, ale rozhodně tuhle povídku číst nepřestanu. Jsem zvědavá, jak to bude pokračovat dál a doufám, že Tom to Billovi oplatí xD, tím, že začne taky balit holky a ničit mu pověst =p…du na další dílek =D
No Bille ty jseš ale, zmetek doufám že ti Tom da pořádnou lekci.