autor: Haylzee
„Jsi připravený?“
Bill jen přikývl, tašku si přehodil přes rameno a protáhl se okolo Toma, aby se dostal ven ze dveří. Otočil se, aby se naposledy zadíval na dům, neschopný rozeznat žádnou z emocí, které se mu v tu chvíli prohnaly tělem. Tom Billovi otevřel dveře pro spolujezdce a počkal, dokud se bratr neusadil na sedadle, než za ním zavřel. Poté obešel předek svého černého auta a sám si nasedl na místo řidiče.
Bill jen přikývl, tašku si přehodil přes rameno a protáhl se okolo Toma, aby se dostal ven ze dveří. Otočil se, aby se naposledy zadíval na dům, neschopný rozeznat žádnou z emocí, které se mu v tu chvíli prohnaly tělem. Tom Billovi otevřel dveře pro spolujezdce a počkal, dokud se bratr neusadil na sedadle, než za ním zavřel. Poté obešel předek svého černého auta a sám si nasedl na místo řidiče.
„Kam si jim řekl, že jedeme?“ Zeptal se Bill tiše, zatímco dával svou tašku na zadní sedadlo, kde Tom už dříve umístil tu svou.
„Jenom se projet.“ Odpověděl Tom a zkontroloval všechna zrcátka předtím, než nastartoval.
Bill se upřeně díval z okýnka, jak čekal, až se pohnou a jeho oči se snažily rozlišit jednotlivé tvary předmětů okolo nich, skryté v přibývající tmě. Otočil se zpátky k Tomovi, když si uvědomil, že stále stojí na příjezdové cestě.Tom se na něj s očekáváním díval.
„Jenom se projet.“ Odpověděl Tom a zkontroloval všechna zrcátka předtím, než nastartoval.
Bill se upřeně díval z okýnka, jak čekal, až se pohnou a jeho oči se snažily rozlišit jednotlivé tvary předmětů okolo nich, skryté v přibývající tmě. Otočil se zpátky k Tomovi, když si uvědomil, že stále stojí na příjezdové cestě.Tom se na něj s očekáváním díval.
„Bille,“ řekl jemně.
„Hmm?“
„Pásy.“
„Oh.“ Přetáhl přes sebe úzký pás a zacvakl jej na svoje místo.
„Hmm?“
„Pásy.“
„Oh.“ Přetáhl přes sebe úzký pás a zacvakl jej na svoje místo.
Tom přikývl, jakmile byl spokojený s tím, že je Bill bezpečně připoutaný a pomalu z cesty vycouval. Zapnul rádio, ale hlasitost dal na minimum. Jak jeli dál po silnici, míjeli řadu neurčitých domků a staveb, lemující ulici, kterou na chvíli nazývali domovem.
„Bude ti to chybět?“ zeptal se Bill najednou. „Bude ti chybět to všechno?“
Tom zatřásl hlavou. „Pokud jsem se tebou, tak mi nechybí nic.“ Bill viděl úsměv na rtech svého bratra a pocítil slabé cuknutí v břiše, které rozlilo teplo i do zbytku jeho vnitřností.
Vyzul si boty a vytáhnul svoje dlouhé nohy nahoru na sedačku. Skrčil si je pod sebe a vrtěl sebou, dokud nebyl obličejem až u toho Tomova.
„Bude ti to chybět?“ zeptal se Bill najednou. „Bude ti chybět to všechno?“
Tom zatřásl hlavou. „Pokud jsem se tebou, tak mi nechybí nic.“ Bill viděl úsměv na rtech svého bratra a pocítil slabé cuknutí v břiše, které rozlilo teplo i do zbytku jeho vnitřností.
Vyzul si boty a vytáhnul svoje dlouhé nohy nahoru na sedačku. Skrčil si je pod sebe a vrtěl sebou, dokud nebyl obličejem až u toho Tomova.
„Řekni mi o tom místě kam jedeme.“ Řekl a položil si hlavu na bratrovo rameno.
„Je to někde daleko odsud.“ Začal Tom, očima stále na silnici. „Pořád tam svítí slunce. Můžeš si oblékat co chceš a všem je to jedno.“ Podíval se na Billa se škádlivým úšklebkem.
Bill se jen zazubil a vyplázl na své dvojče jazyk.
„Všichni lidé jsou tam opravdu přátelští,“ Pokračoval Tom. „a to nejlepší ze všeho, nikdo nás tam nebude znát.“
„To bude pěkné.“ Povzdechl si Bill.
„To bude úžasné.“ Opravil jej Tom.
„Je to někde daleko odsud.“ Začal Tom, očima stále na silnici. „Pořád tam svítí slunce. Můžeš si oblékat co chceš a všem je to jedno.“ Podíval se na Billa se škádlivým úšklebkem.
Bill se jen zazubil a vyplázl na své dvojče jazyk.
„Všichni lidé jsou tam opravdu přátelští,“ Pokračoval Tom. „a to nejlepší ze všeho, nikdo nás tam nebude znát.“
„To bude pěkné.“ Povzdechl si Bill.
„To bude úžasné.“ Opravil jej Tom.
Dojeli až ke staré hlavní silnici, která je zadními uličkami vyvede ven z města. Byla téměř nepoužívaná teď, když byla postavena jiná, novější a pohodlnější. Tahle stará cesta byla prázdná, úzká a tmavá. Perfektní pro ně a jejich velký útěk.
„Chci jít po ulici a držet tě za ruku.“ Řekl Bill a natáhl paži, aby mohl prsty přejet Tomovi po čelisti.
Tom se do doteku položil a na krátký okamžik zavřel oči. „Tam kam jedeme, můžeš.“
„Chci žít v domě, kde budeme mít společnou ložnici, společnou postel a nikoho to nebude zajímat.“ Řekl Bill toužebně.
„Bude to tak.“ Slíbil Tom a lehce se usmál.
„Chci, abys mě líbal všude, kde budeme. I na veřejnosti.“ Řekl Bill a lehce Toma zatahal za ucho.
„Jen mě zkus zastavit.“ Odpověděl Tom s širokým úsměvem.
„A každé ráno ke snídani budu mít zmrzlinu.“ Řekl mu Bill odhodlaně.
„Dobře, chci tě roztomilého a tlusťoučkého.“ Provokoval Tom.
Bill se zasmál předtím, než se trochu uklidnil a zadíval se na bratra.
„Chci, aby všichni věděli, že jsem tvůj.“ Řekl potichu.
Tom přikývl. „Budou, postarám se o to.“
„Chci jít po ulici a držet tě za ruku.“ Řekl Bill a natáhl paži, aby mohl prsty přejet Tomovi po čelisti.
Tom se do doteku položil a na krátký okamžik zavřel oči. „Tam kam jedeme, můžeš.“
„Chci žít v domě, kde budeme mít společnou ložnici, společnou postel a nikoho to nebude zajímat.“ Řekl Bill toužebně.
„Bude to tak.“ Slíbil Tom a lehce se usmál.
„Chci, abys mě líbal všude, kde budeme. I na veřejnosti.“ Řekl Bill a lehce Toma zatahal za ucho.
„Jen mě zkus zastavit.“ Odpověděl Tom s širokým úsměvem.
„A každé ráno ke snídani budu mít zmrzlinu.“ Řekl mu Bill odhodlaně.
„Dobře, chci tě roztomilého a tlusťoučkého.“ Provokoval Tom.
Bill se zasmál předtím, než se trochu uklidnil a zadíval se na bratra.
„Chci, aby všichni věděli, že jsem tvůj.“ Řekl potichu.
Tom přikývl. „Budou, postarám se o to.“
Bill se na něj vřele usmál a stočil se ještě do menšího klubíčka. Zavřel oči a vydal ze sebe spokojené zamručení, když ucítil ruku hladící jej po vlasech.
„Hej,“ řekl po chvíli Tom, téměř šeptem. „Chceš tu zastavit? Naposledy?“
„Hej,“ řekl po chvíli Tom, téměř šeptem. „Chceš tu zastavit? Naposledy?“
Bill cítil, jak auto zpomaluje a vzhlédl. Viděl, že dorazili ke známé odbočce. Usmál se a kývl na svého bratra, a i přes tmu si všiml záblesku v jeho očích. Tom otočil volantem a brzy už poskakovali po prašné cestě. Bill se usmíval, když si představoval, jak se prach vířící pod koly usazuje na Tomovo milované auto. Tom nesnášel, když se ušpinilo, ale neváhal by projet bažinou, kdyby na druhé straně bylo něco, co chtěl Bill.
Tom zpomalil a zastavil, jakmile pneumatiky zaskřípaly na štěrku a oni dorazili na mýtinu. Bill si povzdechl. Byli tu už nesčetněkrát, ale krása toho místa nikdy nezestárne a v Billově mysli nikdy nevybledne.
Tom zpomalil a zastavil, jakmile pneumatiky zaskřípaly na štěrku a oni dorazili na mýtinu. Bill si povzdechl. Byli tu už nesčetněkrát, ale krása toho místa nikdy nezestárne a v Billově mysli nikdy nevybledne.
Byla to vyhlídka. Z místa, kde seděli, mohli vidět půlku města a Bill věděl, že kdyby vystoupili z auta a přešli blíž ke kraji útesu, na jeho hranici, mohli by vidět ještě víc. Světla oslňovala. Jeho vlastní pole diamantů v temnotě, které mohl obdivovat. Byli naprosto sami, tak jako pokaždé tady. Jediný zvuk, který Billovi pronikal do uší, byl stále běžící motor a jemné tóny, které byly sotva slyšitelné z rádia.
Tom vypnul motor a všechno ztichlo. Bill vdechoval tu izolaci. Byli jediní dva lidé na celé planetě a ani tahle myšlenka v něm nemohla vyvolat pocit osamělosti. Tom byl jeho svět. Nepotřeboval nikoho, nebo něco jiného.
Tom vypnul motor a všechno ztichlo. Bill vdechoval tu izolaci. Byli jediní dva lidé na celé planetě a ani tahle myšlenka v něm nemohla vyvolat pocit osamělosti. Tom byl jeho svět. Nepotřeboval nikoho, nebo něco jiného.
„Chceš jít ven?“ Zeptal se Tom a rozepnul si bezpečnostní pás.
Bill se na chvíli zamyslel než zakroutil hlavou.
„Ne, zůstaneme tady.“ Také si rozepnul pás, přelezl velký prostor mezi jeho a Tomovým sedadlem, a obkročmo se usadil na bratrově klíně.
Bill se na chvíli zamyslel než zakroutil hlavou.
„Ne, zůstaneme tady.“ Také si rozepnul pás, přelezl velký prostor mezi jeho a Tomovým sedadlem, a obkročmo se usadil na bratrově klíně.
Tom počkal dokud se neuvelebil, poté přejel rukama po Billově pase, přitáhl si ho za něj blíž k sobě a pevně jej sevřel. Bill využil vzácné situace, že Tom neměl žádnou ze svým čepic, prsty mu projížděl dredy a palci hladil spánky. Lehce Toma políbil na čelo, než ústa jemně přemístil na jeho víčka a dolů přes tváře, než se konečně dostal k páru rtů, přesně pasujících k těm jeho.
Polibek byl něžný a sladký, Tom Billa nejdřív chvíli nechal podráždit své rty, než vpustil do hry i jazyk. Bill okamžitě rozevřel rty a zasténal, když se špička jeho jazyka srazila s tím bratrovým, jak pokusně prozkoumával jeho ústa. Vsál Tomův jazyk dovnitř a pevně přitiskl své rty proti těm bratrovým, vytvářejíc tak malý společný prostor pro dýchání, kde mohli dráždit toho druhého, jemně nebo silně, jak jen chtěli.
Polibek byl něžný a sladký, Tom Billa nejdřív chvíli nechal podráždit své rty, než vpustil do hry i jazyk. Bill okamžitě rozevřel rty a zasténal, když se špička jeho jazyka srazila s tím bratrovým, jak pokusně prozkoumával jeho ústa. Vsál Tomův jazyk dovnitř a pevně přitiskl své rty proti těm bratrovým, vytvářejíc tak malý společný prostor pro dýchání, kde mohli dráždit toho druhého, jemně nebo silně, jak jen chtěli.
Nezáleželo na tom, jak dlouho se navzájem prozkoumávali. Tam, kde byli, pro ně čas nehrál roli. A co se týkalo Billa, zbytek světa mohl počkat, pokud jej Tom právě líbal. Nebyl tu žádný spěch, když na svých rtech cítil ty Tomovy, které jej nutily zapomenout, že existuje i něco jiného.
Cítil, jak mu Tomovy ruce proklouzly pod triko. Trochu se zatřásl, jak horké dlaně přejížděly po jeho nahých zádech a zastavily se na jeho lechtivém místě, těsně pod podpažím. Zakroutil sebou a tiše zakňoural do Tomových úst, když se jej zkušené ruce dotkly právě tak lehce, aby mu způsobily husí kůži po celém těle předtím, než rychle sklouzly dolů, k pasu jeho kalhot.
Cítil, jak mu Tomovy ruce proklouzly pod triko. Trochu se zatřásl, jak horké dlaně přejížděly po jeho nahých zádech a zastavily se na jeho lechtivém místě, těsně pod podpažím. Zakroutil sebou a tiše zakňoural do Tomových úst, když se jej zkušené ruce dotkly právě tak lehce, aby mu způsobily husí kůži po celém těle předtím, než rychle sklouzly dolů, k pasu jeho kalhot.
Bill se na Tomově klíně zavrtěl, když bratrovy ruce vklouzly pod jeho tepláky a pevně sevřely jeho zadeček. Párkrát po něm přejel předtím, než si jeden jeho prst našel cestu k Billově konečníku, aby jej lehce pohladil. Bodavá bolest, která Billem projela, když se Tomův prst dotkl jeho citlivé a podrážděné kůže, byla dost silná na to, aby jej přinutila strnout. I jeho jazyk se proti tomu bratrovu zarazil.
„Všechno v pořádku?“ zašeptal Tom a jeho prst ustal v pohybech.
„Jo,“ odpověděl Bill nejistě. Možná to nebude tak zlé…
Tom svou ruku ale odtáhl úplně, když po dalším zkusmém pohybu prstem Bill zasyčel a lehce na jeho klíně nadskočil. Bill cítil jak zrudl, když se mu Tom zadíval pozorně do očí.
„Bille,“ řekl Tom přísným hlasem, když mu to došlo. „Proč si v noci nic neřekl?“
„Protože to v noci bylo tak krásné.“ Zakňoural Bill a trucovitě našpulil rty.
„Jo,“ odpověděl Bill nejistě. Možná to nebude tak zlé…
Tom svou ruku ale odtáhl úplně, když po dalším zkusmém pohybu prstem Bill zasyčel a lehce na jeho klíně nadskočil. Bill cítil jak zrudl, když se mu Tom zadíval pozorně do očí.
„Bille,“ řekl Tom přísným hlasem, když mu to došlo. „Proč si v noci nic neřekl?“
„Protože to v noci bylo tak krásné.“ Zakňoural Bill a trucovitě našpulil rty.
A opravdu bylo. Oba, Georg i Gustav, šli večer pryč, takže dvojčata neztrácela čas a využila výhody prázdného bytu. Nemuseli se nutit být potichu, nebo si dát jen rychlé číslo zabaleni v přikrývkách a se strachem, že budou chyceni. Měli pro sebe celou noc a také ty vzácné hodiny důkladně využili. Akorát Bill za to teď platil.
„Dělali jsme to tolikrát,“ zamumlal ostýchavě a šklebil se do Tomova ramene, jako kdyby tam mohl schovat své rozpaky.
Tom si povzdechl a vrátil ruce na Billova záda. „No, prostě tomu nešlo odolat, když byli ostatní celou noc pryč.“ Usmíval se.
„Nestěžoval jsem si.“ Řekl mu Bill a rty něžně přejel po těch Tomových.
„Možná jsi měl.“
Tom si povzdechl a vrátil ruce na Billova záda. „No, prostě tomu nešlo odolat, když byli ostatní celou noc pryč.“ Usmíval se.
„Nestěžoval jsem si.“ Řekl mu Bill a rty něžně přejel po těch Tomových.
„Možná jsi měl.“
Bill ale jen tvrdošíjně zatřásl hlavou. Ano, teď ho to sice bolelo, ale ničeho nelitoval. Bezpochyby to všechno stálo za vzpomínku na Toma, jak jej zas a zas celého vyplňuje. Jak obličej jeho dvojčete zamrzne v okamžiku extáze a jeho tělo ztuhne těsně předtím, než se zmítavě roztřese a ochraptěle vykřikne, když mu Bill několika zkušenými a rychlými stahy svých svalů okolo jeho penisu pomůže k úplnému vyvrcholení. Bill by svého bratra nikdy neodmítl a Tom byl z toho všeho navíc tak nadšený. Bill šťastně přijímal vše, co mu Tom dával a byl by vzal i víc. Tál pod každým bratrovým dotykem a ztratil přehled o počtu chvil, kdy jej Tom dostal až na vrchol.
Přes Tomovo rameno nakouknul na zadní sedačku a cítil, jak mu poskočil žaludek. Miloval, když si ho tam Tom bral.
Přes Tomovo rameno nakouknul na zadní sedačku a cítil, jak mu poskočil žaludek. Miloval, když si ho tam Tom bral.
„Možná, kdybychom byli opravdu opatrní …“ začal opatrně.
Tom jen zatřásl hlavou. „Ne, v žádném případě.“
Bill se odtáhl a trucovitě na svého bratra vyšpulil rty. Tom se zasmál.
„Klid, ještě jsem s tebou neskončil.“ Řekl Tom a zamířil svou dlaní dolů přes bratrův hrudník. Billův dech se zrychlil, jak mu ruka klouzala přes bříško a začala odtahovat pružný okraj jeho kalhot.
Tom jednou rukou pečlivě stáhl pas Billových tepláků a tou druhou pronikl dovnitř, aby mohl pomoci ven bratrově penisu a konečně jej vidět. Hrdlem mu uniklo spokojené zamručení, když Bill v jeho dlani začal tvrdnout.
Tom jen zatřásl hlavou. „Ne, v žádném případě.“
Bill se odtáhl a trucovitě na svého bratra vyšpulil rty. Tom se zasmál.
„Klid, ještě jsem s tebou neskončil.“ Řekl Tom a zamířil svou dlaní dolů přes bratrův hrudník. Billův dech se zrychlil, jak mu ruka klouzala přes bříško a začala odtahovat pružný okraj jeho kalhot.
Tom jednou rukou pečlivě stáhl pas Billových tepláků a tou druhou pronikl dovnitř, aby mohl pomoci ven bratrově penisu a konečně jej vidět. Hrdlem mu uniklo spokojené zamručení, když Bill v jeho dlani začal tvrdnout.
Bill se zakroutil a hlasitě vzdychl. Zavřel oči. V mysli nic jiného, než Toma, jak si s ním pomalu pohrává a něžně stahuje jeho předkožku. Cítil, jak se Tom pod ním zavrtěl a otevřel oči. Tom zvedl pohled od místa, kam se díval a napjatě se na Billa usmál. Bill nezaváhal, okamžitě škubnutím rozepnul Tomovy džíny a pevně chytil jeho penis oběma rukama.
Tom trhl s boky nahoru a zabručel, jak jej Bill rychle přiváděl k úplné tvrdosti. Poté začal s pomalým pravidelným pohybem přes celou délku Tomova vzrušení. Vážil si šance, mít ho v rukou. Už to bylo pěkně dlouho, co bratra uspokojoval čistě jen rukou. Tomův penis pokaždé skončil buď v jeho ústech nebo mezi jeho nohama předtím, než si s ním mohl pořádně pohrát.
„Vsadím se, že bych dokázal změnit tvoje rozhodnutí,“ řekl svádivě a palcem hladce přejel po špičce Tomovy erekce. Navzdory bolesti, toužil cítit Toma hluboko v sobě. Nebylo to běžné, že by si musel vystačit bez toho.
Tom zasténal. „Já vím,“ zalapal po dechu. „Proto tě žádám, abys to nedělal.“
Bill jen přikývl a nic neříkal, když uviděl prosbu v bratrových očích. Věděl, že kdyby to udělali, Tom by se potom cítil hrozně a to Bill nechtěl.
Tom silněji stiskl prsty okolo Billa. „Pamatuješ si, jak tohle bylo jediné, co jsme byli zvyklí dělat?“ zazubil se.
Bill se dýchavičně zasmál. „Jo,“ odpověděl roztřeseně.
Tom zasténal. „Já vím,“ zalapal po dechu. „Proto tě žádám, abys to nedělal.“
Bill jen přikývl a nic neříkal, když uviděl prosbu v bratrových očích. Věděl, že kdyby to udělali, Tom by se potom cítil hrozně a to Bill nechtěl.
Tom silněji stiskl prsty okolo Billa. „Pamatuješ si, jak tohle bylo jediné, co jsme byli zvyklí dělat?“ zazubil se.
Bill se dýchavičně zasmál. „Jo,“ odpověděl roztřeseně.
Byli ještě velmi malí, když objevili potěšení z dotýkání se toho druhého. Ani jeden z nich ještě neokusil orgasmus a byli si stále více vědomi krásného pocitu, když se o ně něco třelo.
Byli spolu schoulení v posteli, tak jako to dělali často a Bill přemýšlel, jestli by mohl Tomovi přivodit také takové krásné pocity. Zbožňoval svého bratra a udělal by pro něj všechno, takže chtěl, aby se také cítil dobře. Pokusně přejel rukou po přední části Tomova pyžama a ukázalo se, že může dát svému dvojčeti ty krásné pocity, Tom mu řekl, jak pěkné to bylo.
Byli spolu schoulení v posteli, tak jako to dělali často a Bill přemýšlel, jestli by mohl Tomovi přivodit také takové krásné pocity. Zbožňoval svého bratra a udělal by pro něj všechno, takže chtěl, aby se také cítil dobře. Pokusně přejel rukou po přední části Tomova pyžama a ukázalo se, že může dát svému dvojčeti ty krásné pocity, Tom mu řekl, jak pěkné to bylo.
Tom to okamžitě zkusil také a Billovi se rozšířily oči nad zjištěním, o kolik lepší to bylo, zvláště, když Tom vsunul ruku pod jeho pyžamo a dotýkal se jej přímo. Cítil jak tvrdne, ale nebál se, protože už se mu to stalo a Tom mu řekl, že jemu taky. Pokaždé se to vrátilo do normálu. Čím více se jej Tom dotýkal, tím to bylo lepší, což také Bill bratrovi řekl. Po chvíli už bylo příliš těžké mluvit, ale Tom byl rozhodnutý pokračovat, pokud to znamená, že to bude ještě lepší. Trochu se obával, když bratr začal vydávat směšné zvuky, ale Bill mu řekl, aby nepřestával. Poté celý ztuhl a ten krásný pocit explodoval v ten nejlepší, co zažil.
Oba zvědavě zkoumali lepkavou tekutinu, která z Billa vyšla a potom se už Bill nikdy nemohl na bratra podívat stejně jako doteď. Byl přesvědčený, že Tom to musel udělat nějakým kouzlem. Jenom o pár minut později zjistili, že to může udělat i Bill Tomovi a došlo jim, že to zřejmě bude něco mezi dvojčaty a tak byli velmi šťastní, že mají jeden druhého.
Poté už prostě nemohli udržet ruce z kalhot svého bratra. Za pár měsíců měli ve škole první sexuální výchovu. Billa ani nezajímalo, když zjistil o co doopravdy jde. Tom jej uměl dostat k vrcholu tak, jako nic jiného a na ničem jiném taky nezáleželo.
Bill se předklonil a těžce dýchal bratrovi do obličeje.
Bill se předklonil a těžce dýchal bratrovi do obličeje.
„Stále je to jako kouzlo.“ Zamumlal roztřeseně předtím, než strčil Tomovi jazyk do pusy.
Tom mu polibky divoce oplácel a neztrácel pevné uchopení Billova penisu mezi nimi. Začal rukou pohybovat rychleji a Bill se se zasténáním kousek odtáhl. Cítil Tomovu druhou ruku, jak se natahuje dolů, aby mohla dráždit jeho varlata. Bill sebou na Tomově klíně trhnul a vykřikl leknutím, když se za ním najednou ozval extrémně hlasitý vysoký zvuk.
Tom mu polibky divoce oplácel a neztrácel pevné uchopení Billova penisu mezi nimi. Začal rukou pohybovat rychleji a Bill se se zasténáním kousek odtáhl. Cítil Tomovu druhou ruku, jak se natahuje dolů, aby mohla dráždit jeho varlata. Bill sebou na Tomově klíně trhnul a vykřikl leknutím, když se za ním najednou ozval extrémně hlasitý vysoký zvuk.
„Kruci!“ zaklel a odtáhl ruku od bratra, aby si mohl promnout loket v místě, kterým praštil do volantu. A náhodně tak zmáčkl klakson. Položil si ruce na hrudník. Cítil, jak mu zrychleně bije srdce a podíval se zpět na Toma.
Tom se otřásal smíchy, ruce přitisknuté přes pusu, v chabém pokusu se ovládnout.
„Nesměj se, ty pako!“ zakňučel Bill a plácnul ho přes stehno. „Málem jsem měl infarkt, zatraceně!“
Ale to Toma přinutilo smát se ještě víc a Bill si nemohl ubránit uculení, když si představil, jak se musel tvářit, když zmáčkl klakson a způsobil si tím šok. Zkřížil ruce na prsou a zadíval se na Toma svým nejlepším pronikavým pohledem.
Tom se otřásal smíchy, ruce přitisknuté přes pusu, v chabém pokusu se ovládnout.
„Nesměj se, ty pako!“ zakňučel Bill a plácnul ho přes stehno. „Málem jsem měl infarkt, zatraceně!“
Ale to Toma přinutilo smát se ještě víc a Bill si nemohl ubránit uculení, když si představil, jak se musel tvářit, když zmáčkl klakson a způsobil si tím šok. Zkřížil ruce na prsou a zadíval se na Toma svým nejlepším pronikavým pohledem.
„Ale no tak, omlouvám se.“ Řekl Tom konečně a otřel si oči. Sáhl mezi jeho sedadlo a dveře, a Bill sledoval, jak se celé sedadlo sklápí dozadu, dokud Tom téměř neležel. „Teď budeš mít víc místa.“
Bill se kousl do rtu. Očima přejel Toma, který ležel roztažený před ním a nechtěl nic víc, než se plně usadit na bratrův penis. Věděl, že to Tom chce taky, četl v něm jako v otevřené knize, ale prostě nemohli.
Namísto toho se Bill přesunul na Tomových nohách výš a znovu uchopil jeho penis do ruky. Zasyčel, když jej Tom začal také hladit, občas do sebe šťouchajíc svými vzrušeními. Bill se zakroutil a v obavách se na bratra zadíval.
Bill se kousl do rtu. Očima přejel Toma, který ležel roztažený před ním a nechtěl nic víc, než se plně usadit na bratrův penis. Věděl, že to Tom chce taky, četl v něm jako v otevřené knize, ale prostě nemohli.
Namísto toho se Bill přesunul na Tomových nohách výš a znovu uchopil jeho penis do ruky. Zasyčel, když jej Tom začal také hladit, občas do sebe šťouchajíc svými vzrušeními. Bill se zakroutil a v obavách se na bratra zadíval.
„Co když se udělám na sedačku?“ vykvikl. „Nebo na dveře, nebo na něco jiného?“
Tom zatřásl hlavou. „Neuděláš, a i kdyby ano, tak to nevadí.“
„Ale ano, vadí. Mě by to vadilo. Nechci ti tu udělat nepořádek.“
Tom se roztřeseně zasmál. „Bille, už teď je ti prominuto, věř mi.“ Obličej se mu zkřivil soustředěním, jak se jejich ruce rychle pohybovaly mezi nimi.
„Tome.“
Tom použil svou volnou ruku, aby si vytáhl triko a odhalil tak svoje břicho. „Prostě miř sem, bude to v pořádku.“
Tom zatřásl hlavou. „Neuděláš, a i kdyby ano, tak to nevadí.“
„Ale ano, vadí. Mě by to vadilo. Nechci ti tu udělat nepořádek.“
Tom se roztřeseně zasmál. „Bille, už teď je ti prominuto, věř mi.“ Obličej se mu zkřivil soustředěním, jak se jejich ruce rychle pohybovaly mezi nimi.
„Tome.“
Tom použil svou volnou ruku, aby si vytáhl triko a odhalil tak svoje břicho. „Prostě miř sem, bude to v pořádku.“
Bill polknul a zadíval se na bratrovo hladké bříško, opálené a bezchybné. Tiše zasténal a rychle se sklonil dolů, hlavu si schoval za Tomovy dredy a silně přirazil k jeho klínu. Tom pustil jeho penis, aby jej rukama mohl chytit za boky. Bill sténal bratrovi do ucha, zatímco Tom lapal po dechu, jak se proti sobě naléhavě pohybovali.
„Sakra,“ zasyčel Tom. Rychle přemístil svoje ruce, aby mohl vyhrnout Billovo triko tak, aby jeho bříško bylo také hezky vidět.
Bill ucítil něco teplého a vlhkého, jak zasáhlo jeho kůži ve stejnou chvíli, když Tom pod ním ztuhl a pak se roztřásl. Bill ještě okamžik horečně pohyboval boky, než se i jeho orgasmus konečně dostavil, a on se na Toma položil celým tělem.
„Sakra,“ zasyčel Tom. Rychle přemístil svoje ruce, aby mohl vyhrnout Billovo triko tak, aby jeho bříško bylo také hezky vidět.
Bill ucítil něco teplého a vlhkého, jak zasáhlo jeho kůži ve stejnou chvíli, když Tom pod ním ztuhl a pak se roztřásl. Bill ještě okamžik horečně pohyboval boky, než se i jeho orgasmus konečně dostavil, a on se na Toma položil celým tělem.
„Mmmm,“ Tom jej políbil do vlasů, rukama přejel dolů po jeho zádech a nechal je volně položené kousek nad jeho zadečkem.
Bill se posunul kousek výš tak, aby se mohl přitisknout k bratrově krku a tiše pokňourával. Tom Billovi jemně zvedl hlavu, takže ho mohl políbit na rty, vdechujíc bratrův už zklidněný dech. Pustil ho, Bill znovu sjel níž a hlavu si položil na Tomův hrudník, jak se k němu přitiskl.
Minuty ubíhaly v tichosti, ani jeden neměl potřebu mluvit. Byli v těsné blízkosti a tudíž spokojeni. Bill chytil Tomovy prsty, které něžně škrabkaly jeho obličej a podržel si je před očima, aby si s nimi mohl pohrát. Přejížděl mu po kloubech a jemně za ně tahal.
Bill se posunul kousek výš tak, aby se mohl přitisknout k bratrově krku a tiše pokňourával. Tom Billovi jemně zvedl hlavu, takže ho mohl políbit na rty, vdechujíc bratrův už zklidněný dech. Pustil ho, Bill znovu sjel níž a hlavu si položil na Tomův hrudník, jak se k němu přitiskl.
Minuty ubíhaly v tichosti, ani jeden neměl potřebu mluvit. Byli v těsné blízkosti a tudíž spokojeni. Bill chytil Tomovy prsty, které něžně škrabkaly jeho obličej a podržel si je před očima, aby si s nimi mohl pohrát. Přejížděl mu po kloubech a jemně za ně tahal.
„Chci, abychom měli psa,“ Zamumlal nakonec.
„Můžeme,“ odpověděl Tom trochu chraplavým hlasem.
Bill otočil hlavu, aby se mohl zadívat na bratra, který jej pozoroval skrz napůl spuštěná víčka. „Bude se jmenovat Lucky,“ řekl docela vážně.
Tom se usmál. „Lucky? Co když to bude fenka?“
Bill zatřásl hlavou. „Bude to pes.“
Tom jen přikývl a Bill si znovu položil hlavu na jeho hrudník a trochu se zavrtěl, dokud se neuvelebil.
„Budeme ho brát na procházky po pláži… jsou tam pláže?“ řekl Bill, znovu si pohrávajíc s Tomovými prsty.
„Samozřejmě.“
„Budeme to muset dělat v každé místnosti v domě,“ řekl Bill s úsměvem.
„S tím nemám žádný problém,“ zašeptal Tom a jemně poškrábal bratra za krkem, na hranici vlasů, kde věděl, že je Billovo citlivé místo.
„Můžeme,“ odpověděl Tom trochu chraplavým hlasem.
Bill otočil hlavu, aby se mohl zadívat na bratra, který jej pozoroval skrz napůl spuštěná víčka. „Bude se jmenovat Lucky,“ řekl docela vážně.
Tom se usmál. „Lucky? Co když to bude fenka?“
Bill zatřásl hlavou. „Bude to pes.“
Tom jen přikývl a Bill si znovu položil hlavu na jeho hrudník a trochu se zavrtěl, dokud se neuvelebil.
„Budeme ho brát na procházky po pláži… jsou tam pláže?“ řekl Bill, znovu si pohrávajíc s Tomovými prsty.
„Samozřejmě.“
„Budeme to muset dělat v každé místnosti v domě,“ řekl Bill s úsměvem.
„S tím nemám žádný problém,“ zašeptal Tom a jemně poškrábal bratra za krkem, na hranici vlasů, kde věděl, že je Billovo citlivé místo.
Bill zavřel oči, jak jím projel slabý třes. Znovu utichl a obličejem se otíral o bratrovo triko. Brzo budou muset odjet a to on nechtěl. Všechno co chtěl, bylo zůstat tady se svým dvojčetem. Samotní, jen s tím druhým. Brzy, řekl si sám pro sebe.
S povzdechnutím se zvedl, zamlženě se usmívajíc na bratra. Jak se narovnal, stále se díval na Toma, jak dlaní přejíždějí přes Billovo břicho, které bylo vlhké od jejich smíchaného spermatu. Tom použil nejprve ruku k vyčištění jeho pokožky, než si z prostoru mezi sedadly podal papírové kapesníčky. Jakmile byli oba zbaveni většiny lepkavosti, Tom se posadil, rty přitiskl k bratrově pupíku a ruce obtočil kolem jeho zad v objetí. Bill proplétal prsty jeho dredy rozprostřené před ním, jak Tom držel tvář stále přitisknutou k jeho břichu.
Tom k němu zvedl pohled se slabým úsměvem na rtech.
Tom k němu zvedl pohled se slabým úsměvem na rtech.
„Čas jít?“
Bill přikývl a ještě okamžik se utápěl v bratrově pohledu předtím, než si opatrně přelezl zpět na svoje sedadlo. Byl nervózní. Obojí, jeho žaludek i srdce, se zdály těžké a on věděl, že jak budou blíž a blíž, tím to bude horší.
Bill přikývl a ještě okamžik se utápěl v bratrově pohledu předtím, než si opatrně přelezl zpět na svoje sedadlo. Byl nervózní. Obojí, jeho žaludek i srdce, se zdály těžké a on věděl, že jak budou blíž a blíž, tím to bude horší.
„Bille?“
Otočil se na bratra, který vypadal pobaveně.
„Pásy,“ řekl Tom s trpělivostí, kterou měl schovanou jedině pro Billa.
Bill protočil oči, ale zazubil se na své dvojče, když se bezpečně připoutal. Nevěděl, jestli je pouze přirozeně roztržitý nebo jen pouze zvyklý, že na něj Tom neustále dohlíží.
Naposledy se zadíval na jiskřící světla předtím, než vycouvali a začali směřovat zpět, na hlavní silnici. Netrvalo to dlouho než se začal neklidně ošívat a kroutit na svém sedadle, neschopný se pořádně podívat na svého bratra. Když už po něm letmo přejel pohledem, mohl vidět napětí v Tomově obličeji jak řídil a jeho ruce, svírající volant stále těsněji a těsněji, čím blíže byli cíli jejich cesty. Oba byli znepokojeni tím, kam směřovali a tím, co budou muset dělat, až se tam dostanou.
Billem se rozlila otupělost, jakmile se jim před očima objevily známe budovy. Každá z nich připomínkou nevyhnutelné pravdy.
Otočil se na bratra, který vypadal pobaveně.
„Pásy,“ řekl Tom s trpělivostí, kterou měl schovanou jedině pro Billa.
Bill protočil oči, ale zazubil se na své dvojče, když se bezpečně připoutal. Nevěděl, jestli je pouze přirozeně roztržitý nebo jen pouze zvyklý, že na něj Tom neustále dohlíží.
Naposledy se zadíval na jiskřící světla předtím, než vycouvali a začali směřovat zpět, na hlavní silnici. Netrvalo to dlouho než se začal neklidně ošívat a kroutit na svém sedadle, neschopný se pořádně podívat na svého bratra. Když už po něm letmo přejel pohledem, mohl vidět napětí v Tomově obličeji jak řídil a jeho ruce, svírající volant stále těsněji a těsněji, čím blíže byli cíli jejich cesty. Oba byli znepokojeni tím, kam směřovali a tím, co budou muset dělat, až se tam dostanou.
Billem se rozlila otupělost, jakmile se jim před očima objevily známe budovy. Každá z nich připomínkou nevyhnutelné pravdy.
„Jednoho dne budeme mít psa,“ řekl Tom najednou. „Až tohle všechno skončí a my se spolu odstěhujeme, tak si ho pořídíme.“ Podíval se na Billa a ten jen chtěl svýma rukama setřít ten pocit marnosti, který mohl vidět na Tomově obličeji.
„Možná nebudeme moci mít jednu ložnici,“ pokračoval Tom. „Ale oba víme, že jen jedna z nich bude opravdu používaná.“
Bill se usmál a povzbudivě kývl. Věděl, že má Tom pocit, jakoby ho znovu zklamal, zatímco Bill má pocit naprosto opačný.
„Možná nebudeme moci mít jednu ložnici,“ pokračoval Tom. „Ale oba víme, že jen jedna z nich bude opravdu používaná.“
Bill se usmál a povzbudivě kývl. Věděl, že má Tom pocit, jakoby ho znovu zklamal, zatímco Bill má pocit naprosto opačný.
Tom ho pokaždé zvládl vzít pryč – od zlých dětí, které bydlely v jejich ulici, když byli mladší, Tom Billa a jeho nejoblíbenější hračky odvezl téměř dva bloky pryč od jejich domu ve svém malém červeném vozíčku, předtím než je našli rodiče a překazili jejich plán útěku pro ten den. Od ještě zlejších dětí ve škole, které se smály, kopaly a tahaly jej za vlasy, Tom Billa posadil na řidítka svého kola a ujížděl tak rychle, jak mu nohy dovolily.
Jak vjeli zpátky na příjezdovou cestu jejich bytu a studia, které sdíleli se svými dvěma spoluhráči, Bill si váhavě rozepnul pás a posunul se blíž k bratrovi, berouc jeho ruku do své, když úplně zastavili.
Tom se na něj zničeně podíval a Bill cítil, jak se mu svírá hrdlo.
Jak vjeli zpátky na příjezdovou cestu jejich bytu a studia, které sdíleli se svými dvěma spoluhráči, Bill si váhavě rozepnul pás a posunul se blíž k bratrovi, berouc jeho ruku do své, když úplně zastavili.
Tom se na něj zničeně podíval a Bill cítil, jak se mu svírá hrdlo.
„Je mi líto, že tě nemůžu opravdu odvézt pryč,“ řekl Tom, hlas zakalený emocemi.
Bill zakroutil hlavou a vzal jeho obličej do dlaní. „Ty to děláš, opravdu mě odvážíš pryč.“ Řekl Bill jemně a byla to pravda.
Vždycky měli svou malou fantazii. Ta nekončí vozíčky nebo koly, nebo dokonce autobusy a vlaky, když už byli dost staří, aby mohli jet sami. I když to bylo jen na malý okamžik, každý let letadlem, každou noc, kdy byli schouleni u sebe v tourbuse, Tom Billovi vyprávěl o místě kam jedou. Jak budou volní, až se tam dostanou. Jak už se nebudou muset schovávat. A od té doby, co se Tom stal pyšným majitelem svého úplně prvního nového auta, bylo naprosto přirozené, že se stalo jejich novým způsobem dopravy pro jejich útěky.
Bill zakroutil hlavou a vzal jeho obličej do dlaní. „Ty to děláš, opravdu mě odvážíš pryč.“ Řekl Bill jemně a byla to pravda.
Vždycky měli svou malou fantazii. Ta nekončí vozíčky nebo koly, nebo dokonce autobusy a vlaky, když už byli dost staří, aby mohli jet sami. I když to bylo jen na malý okamžik, každý let letadlem, každou noc, kdy byli schouleni u sebe v tourbuse, Tom Billovi vyprávěl o místě kam jedou. Jak budou volní, až se tam dostanou. Jak už se nebudou muset schovávat. A od té doby, co se Tom stal pyšným majitelem svého úplně prvního nového auta, bylo naprosto přirozené, že se stalo jejich novým způsobem dopravy pro jejich útěky.
„Nezáleží na tom, kde jsme,“ mumlal Bill proti Tomově pokožce. „Nezáleží na tom, pokud mám tebe.“
Tom se na něj lehce usmál a políbil jej, dovolujíc svým rtům na okamžik zabalancovat nad těmi Billovými předtím, než to oba vzdali a rychle prohloubili své objetí, oba si vědomi toho, jak riskují, na tak otevřeném prostranství. Ale temnota byla na jejich straně.
Odtáhli se a ruku v ruce, beze slova, oba vzhlédli na dům, rýsující se nad nimi. Věděli, že nezáleželo na tom kolik plánů si udělali, jak daleko dojeli. Nikdy nebudou schopni utéct před tím, kým jsou.
Tom se na něj lehce usmál a políbil jej, dovolujíc svým rtům na okamžik zabalancovat nad těmi Billovými předtím, než to oba vzdali a rychle prohloubili své objetí, oba si vědomi toho, jak riskují, na tak otevřeném prostranství. Ale temnota byla na jejich straně.
Odtáhli se a ruku v ruce, beze slova, oba vzhlédli na dům, rýsující se nad nimi. Věděli, že nezáleželo na tom kolik plánů si udělali, jak daleko dojeli. Nikdy nebudou schopni utéct před tím, kým jsou.
autor: Haylzee
překlad: Crowley
betaread: Janule
překlad: Crowley
betaread: Janule
áá idem na druhú časťť 🙂
Och, a ja som si myslela, že naozaj našli nejaké to miesto… krásne,ale to prebudenie bolo také boľavé 🙂 ale aj tak… hlavne, že sú spolu.
Tohle bylo vážně neuvěřitelně moc krásné! Hltala jsem to očima, na konci mi dokonce vyhrkly slzy, jak mi to bylo všechno líto. Musí to být hrozné nemluvit o svém vztahu a neukazovat své city před jinými lidmi. Nedokážu si to předtavit. Hrozně je obdivuji, ale zároveň vím, že láska překoná všechno! Líbilo se mi, jak je tu mezi nimi krásně popsaný vztah, jak si dokážu představit tu jejich lásku a zoufalost z toho, že se opravdu nemůžou sbalit a odjet někam pryč.
Jsem ráda, že jsem si tuhle povídku mohla přečíst. Mockrát děkuji za překlad! 🙂
Krásna poviedka a tá posledná veta… neuveriteľne pravdivá.
Tahle povídka je tak strašně smutná a přitom tak krásná…
Ja vlastne ani nevim co napsat. Je krasna…
Nemuzu se zbavit pocitu, ze je neco strasne spatne…je to frustrujici… Vezeni? Blazinec? Nebo neco jinyho? Nevim, co to presne je, ale chci, aby to mohli nechat za sebou a bejt volny, zit svuj zivot… Jdu na dalsi!
At koukam, jak koukam, druha cast neni:O To je skodaaa, ja bych si hrozne prala! Tohle je krasny, uplne si to rika o nejakou vzpouru, stastnej konec, aby pak byli spolu bez omezeni a ja mam rada stastny konce:) Poklona autorce jinak, tohle je zaruka kvality^^ Dekuju za preklad!