autor: Clarrkys & Disturbed Angel
Bill: To je mi jedno. (Řeknu a koukám na tebe. Pak se na moment kouknu na malou Amandu.)
Tom: Ale mně ne. (Trochu se otřepu zimou a znovu se posadím ke kočárku.)
Bill: Myslel jsem, že už jsem ti ukradený. (Šeptnu.)
Tom: Jak sis mohl něco takového myslet?
Bill: (Mlčím. Jen pokrčím rameny.) Mrzí mě to.
Tom: Jo, to mě taky. (Špitnu a Amanda zase začne zlobit. Vytáhnu ji ven a dám si ji na klín. Je v růžovoučkých oteplovačkách s kytičkama a má roztomile naraženou čepičku až v očích, spravím jí to, a ona mě hned tahá za copánek.)
Bill: (Smutně koukám. Pak mi začnou po tvářích téct slzy.) Pořád se jenom hádáme. (Špitnu.)
Tom: (Kouknu na tebe.) Já vím, proto jsem odešel, aby ti beze mě bylo líp… a nebreč
Bill: (Vzlyknu.) Vidíš, že… Že je mi hrozně líp.
Tom: Vypadalo to, že to chceš.
Bill: Jak tohle můžeš říct? Nikdy bych to nechtěl. Jen… Nechci se hádat. Možná ti tak bude líp. (Poslední větu už zašeptám a odmlčím se na chvilku.) Můžeš si užívat. Nebudeš mě mít za zadkem.
Nebudeš se muset omezovat.
Tom: Víš, že o tohle mi nejde.
Bill: (Pokrčím rameny. Utřu si tváře.)
Tom: Posaď se. (Posunu se.)
Bill: (Sednu si vedle tebe. Kouknu na tebe.)
Tom: (Předávám ti malou Amandu.)
Bill: (Vezmu si ji, ale… Já jsem trochu neohrabanej. Držel jsem jí ale i tak z toho mám nerva. Kouká na mě.)
Tom: (Vidím, jak se na tebe Amy chvilku nedůvěřivě dívá ale potom se rozzáří jako sluníčko a hned tě chce tahat za vlasy. Musím se usmát.)
Bill: (Chytne mě za ně a zatahá.) Auu… (Vypísknu. Ona je okamžitě pustí a kouká na mě tak vykuleně.)
Tom: (Zachichotám se.)
Bill: (Koukáme na sebe. Pořád se natahuje po mých lasech. Když na ně nedosáhne, začne natahovat.) Ra… Radši si ji vem. (Podám ti ji.)
Tom: Bille, ne. Jednou budeš mít taky miminko a dokonce už za chvíli. Zvykni si na to. (Neberu si ji.)
Bill: (Kouknu na tebe a Amy začne úplně vřískat. Roztěkaně si ji posadím na klín, nevím, co mám dělat.)
Tom: Poplácej ji jemně po zadečku a pujč jí rukáv, nebo něco, ať si má s čím hrát. Uklidní se.
Bill: (Pujč rukáv? Koukám na tebe. Zacnu jí plácat po zadečku ale furt řve.)
Tom: (Nahnu se k ní a hned si přivlastní jeden můj copánek. Strčí si ho do pusy a přestane plakat. Usměju se.)
Bill: (Smutně koukám.)
Tom: (Vezmu si ji na klín a pořád cumlá copánek.) Jak chceš mít svoje dítě, když ho neumíš uklidnit?
Bill: (Koukám na tebe. Kouknu se na nebe.) Já ho nechtěl. (Syknu a shodím tu tvoji bundu a během chvilky zmizím ve vchodových dveřích domu.)
Tom: (Koukám za tebou. Neměl sis ho teda kvůli mě nechávat! Pche, já jsem za tebou ještě lezu a myslím, že to napravím a ty se ještě naštveš. Jak chceš… Sbalím kočár a Amandu a jedu zpátky.)
Doktor: (O 14 dní později, hovor s Tomova telefonu.)
Bill: (Zvednu to.) Ano? Ahoj… Já jsem tak rád, že ses ozval. (Řeknu ještě než stihneš něco říct.)
Doktor: Ehm… Dobrý večer, u telefonu doktor Holmes. Jste Bill Kaulitz?
Bill: A-ano… Co se děje, co je s Tomem? (Řeknu vyděšeně.)
Doktor: Váš bratr je hospitalizován v naší nemocnici. Podrobnější informace vám můžeme říct až na místě.
autor: Clarrkys & Disturbed Angel
betaread: Clarrkys
No, upřímně, trochu mě zarazilo to chování Billa, prej: "Já ho nechtěl." ale zase Tom mu začal hned nadávat, že neumí vychovávat dítě. Chudák Tom, doufám že mu nic není… =(
Tom nemusel do Billa hned rýt, že to s dítětem neumí, na druhou stranu mu Bill taky hned nemusel vpálit do obličeje, že on žádné dítě nechtěl. I když to ze začátku byla pravda, ale potom se přece svobodně rozhodl, že si ho nechá celou dobu se na něho těší. Mohl vědět, že to Toma zraní…člověk kolikrát řekne něco, co ani nechce…
O Toma mám strach, doufám, že bude v pořádku, miminko přece musí mít milujícího tátu =)
Clarrkys?????? To, ne, prosííííím! Já do pozítří nebudu spát, protože se budu o Tommyho bát… Ty ses mě rozhodla trápit, že?
Já už se dnes normálně bojím cokoliv napsat, protože to bude jako píchnutí do vosího hnízda. I když tomu nerozumím… Vždyť je přeci z těch dílů jasně znát, jak se každá z postav chová… Proč jednu čtenáři tolik odsuzují jen z pouhého přesvědčení? (Taky jsme jen lidé, nejsme bozi, proto děláme všichni chyby…) Víš, Clarrkys, minule jsem měla pocit, že musím vše vysvětlit. Tohle je přeci povídka, není to reálný svět a čtenáři by neměli mluvit co by, kdyby, když by v reálném světě tohle udělal nebo neudělal partner… Tohle je fantazie, nemá to se skutečností co dělat. Osobně si Billa v reálném světě opravdu velmi vážím, je krásným člověkem, jak fyzicky, tak svým chováním. Jen v této povídce je vše jiné. Ale je to POVÍDKA. Tady s ním mám problém, protože se neumí chovat. Stále je ublížený, uráží se, je prchlivý a vztahovačný. Může být V POVÍDCE rád, že má takového milujícího partnera s tak krásným srdcem, druhý by s ním nevydržel. A ještě řekne – pořád se hádáme…kvůli komu?? Bill donutil Toma k tomu, aby si začal myslet, že bude Billovi bez něj líp, Bill ho donutil odejít. Teď se mi derou slzy do očí… A Tommy se ještě omlouvá. A Bill? Jen znovu a znovu kolem kope "můžeš si užívat…" Ale o to Tommymu přeci vůbec nejde!!! Stačí si přečíst těch pár vět, jak se Tommy stará a rozumí si s Amandou! Amanda je dítětem – a přesně rozeznala, u koho se cítí ve větším bezpečí. Tohle byl velmi důležitý moment. KRÁSNÝ moment!
Clarrkys, ještě pár slov k tobě.
Ty jsi autorkou Toma, proto se ti to teď nebudu bát napsat. Líbí se mi, kolik emocí povídka vzbuzuje, je jedno, zda jsou kladné či záporné, ale jsou! A je jich tolik. Nejhorší pro autora musí být fakt, že jeho povídka nemá žádný ohlas. Tato tvá má. Minule mi přišlo tak líto, že jsi vše chtěla vysvětlit. To přeci vůbec nemusíš. Tvá postava je psaná překrásně a přiznám se, začala jsem povídku číst až, když byla v plném proudu, hodně pozdě (přišla jsem na blog později), ale už jsem se od ní neodtrhla. Od tvého prvního písmenka, slova jsem do ní byla zamilovaná. Někdy je mi jen strašně líto, že zrovna postava, kterou píšeš ty, je tak … nevím, jak to vysvětlit. Tvá postava má krásné a veliké srdíčko. Budu jen doufat, že to čtenáři taky jednou pochopí. *slzí* A jsi výborná autorka, tohle musím podtrhnout!♥♥♥
(Já se snad díky této povídce naučím psát slohovky!)
No jak moc bych chtěla napsat aby se vše urovnalo a bylo v pohodě jenže mě se líbí když se tam furt něco dějeeee 🙂
BOŽE! To je krutý! nemocnice! A Billiho chování. Další dílek ať se netrápím…
Ale jinak krása :))
Ahojky, máš fakt pěkný blog