autor: boyyouadrank
Pondělního rána Bill otevřel oči a pohlédl z okna, aby spatřil, jak sněží. Nebyla to žádná vánice, ale bíle vločky lehce padaly tak, že do té doby, než se vyhrabe z postele, už bude vše pokryto bílou plachtou.
Právě teď mu budík oznámil, že je čas, aby do hodiny vstal, a tak si Bill chtěl ještě odpočinout. V mysli si poznamenal, že pak musí Toma donutit najít mu jeho zimní boty. Poté se k blonďákovi natisknul, načež se mu na oplátku dostalo silnějšího objetí.
Teplý dech ovál Billovo líčko, a Bill znova zavřel oči, hihňajíc se, když Tom ve spánku přehodil nohu přes jeho tělo a něco si tiše mumlal.
Bill otočil hlavu tak, aby mohl pozorovat Tomovu klidnou tvář, a srdce se mu roztlouklo. Bylo to vlastně jako v nějaké perfektní filmové scéně. Natáhnul se rukou dolů na zem a pročesával kapsy u kalhot, které měl na sobě na té party, ve snaze najít foťák. Zamračil se, když ho nemohl najít, ale rozhodl se, že to nechá na později. Nebo ještě líp, přinutí Toma ho najít.
Přesně o hodinu později se budík znova rozeřval na plné obrátky a Tom se prudce posadil, čímž se uhodil hlavou do dřeva vrchní postele. Pořádně nadával a držel si hlavu, když spadl zpátky do peřin.
„Oh, Bože, ty blbečku. Vydrž…“
Tom tam ležel s dlaní připláclou na čele a ucítil, jak se od něj Bill odtáhl, načež slyšel, jak kráčí pryč. Dveře se otevřely a zavřely, a poté se otevřely a zavřely znovu. Nato ucítil, jak bylo něco studeného přitisknuto na jeho hlavu a úlevně si oddychl.
„Teď nám k sobě ty modřiny ladí,“ zamumlal Bill se znatelným úsměvem v hlase.
Tom beze slova přikývl, oči měl stále zavřené, ruku pozvedl vzhůru, sevřel v ní tu Billovu a přitlačil si balíček s ledem na čelo.
„Kdy začíná hodina?“ Podařilo se Tomovi ze sebe vychroptit o chvilku později.
Bill si povzdechl a otočil se, očima vyhledal hodiny. Už nějakou chvíli takhle leželi a jeho ruka začínala být znecitlivěná. „Za patnáct minut.“
„Sakra,“ Tom se vyzvedl na loktech, ale Bill ho zatlačil zpátky.
„Ty dneska zůstaň v posteli. Musíš být utahaný. Máš hlad? Přinesu ti nějaké jídlo.“
„Ale ne, dám si něco z automatu,“ otevřel Tom jedno oko. „Takže, jsme zase…“
„Spolu? Ne.“ Ušklíbl se Bill a odkoulel se z postele, opatrně, aby se nepraštil do hlavy.
„Ale…“
„Ale co? Nějaká neznámá holka ti olizovala ptáka, nehodlám ti to jen tak odpustit,“ řekl Bill přísně. Rychle si natáhl uniformu a opustil pokoj. Miloval to, jak ho Tom tupě sledoval. Na cestě ven narazil na Georga, který vypadal jako by byl v kómatu.
„Uh, slyšel jsem, že jsi byl na policii,“ řekl Bill s nakrčeným obočím.
„…jo,“ řekl Georg roztržitě, soustředíc se na svá chodidla. Šel hodně rychle.
„A? Něco mi říká, že to nebylo to nejhorší, co se ti o víkendu stalo.“
Georg vypadal nerozhodně, ohlédl se přes rameno, aby se ujistil, že tu není nikdo okolo.
„To Gustav,“ zamumlal a tváře mu zrůžověly.
„Co je s Gustavem?“ Billa už teď tahle konverzace nudila. Pokud věděl dobře, Gustav a Georg spolu měli takzvané přátelství s výhodami, a tak neměl ponětí, proč se tím Georg zabýval, pokud by tedy nezjistil, že Gustav má nějakou sexuálně přenosnou pohlavní chorobu, což však bylo dost nepravděpodobné, když uvážil, že šlo o Gustava.
„Nachytal mě na té párty s jednou holkou,“ řekl Georg zamračeně.
„…A?“
Georg si odfrkl a konečně se na Billa podíval. „Nemůžu tomu uvěřit. Ty jsi se na té párty mohl zbláznit jen proto, že se nějaká holka dostala trochu moc blízko k Tomovi, a teď mě tady bráníš? Fakt díky, kámo, jseš jedinečný.“
Bill se zašklebil. Chtěl už na tu zpropadenou April konečně zapomenout. „To je jiné. Zaprvé, ty nevíš, jak přesně ‚blízko‘ se k němu dostala, a stejně je ti po tom houby. Zadruhé, Tom a já jsme ve vztahu. Byli jsme ve vztahu. Čeká ho ještě hodně plazení se po kolenou. Ale jo, ty tohle s Gustavem nemáš. Tak co má být, že jsi ojel někoho jiného?“
„Je to mnohem komplikovanější, než se zdá,“ povzdechl si Georg. „Nemyslel jsem si, že bys to pochopil. Prostě na to zapomeň.“
„Dobře, dobře, Boože,“ převrátil Bill oči. „V tom případě se omluv.“
„Nemyslím, že by mi omluva pomohla. Ten čůrák se minulou noc zamkl v pokoji.“
„Eh, není divu, že vypadáš skoro jako hovno. Vlastně nejen skoro! Vyjekl Bill a obranně zvedl ruce, když ho Georg zpražil pohledem. „Ne vážně, kde jsi teda spal?“
„Proplížil jsem se do Jostovy kanceláře,“ zamumlal Georg a zčervenal. Zachytil Billův zvláštní pohled a rychle se jal vysvětlování: „Má tam dost dobré topení! A sakramentsky pohodlný gauč!“
„Páni, a to jsem si myslel, že Tom je na tom špatně. Měl jsi prolomit ty dveře hned, jak je Gustav zamkl.“
„No…“ Georg vypadal, jako by s tou myšlenkou bojoval. Střelil po Billovi zlým pohledem a tiše ho umlčel. „Možná to beru mnohem vážněji. Možná je tu toho více k prolomení než jen dveře.“
„Hmm.“ Billovo obočí pomalu vylétlo vzhůru. „Víš, Georgu, Vždycky jsem si myslel, že jsi tak trochu… povrchní. Ale jsem rád, že jsme si takhle pokecali.“
„Taky tak.“ Georg otevřel dveře do učebny fyziky, nechávajíc jít Billa jako prvního.
„Přepadovka, všichni!“ Zvolala Gülcan nadšeně, zatímco se ozvalo množství stenů. „Oh, no ták. Jen se koukneme, co jste se naučili o vektorech!“ Rozdávala papíry a u Billa se zastavila. „Kde je Tom?“
„Dneska je nemocný.“
„Oh, to je nemilé. Přijde o náš vektorový testík!“ Odkráčela Gülcan pryč, vypadajíc opravdu rozrušeně.
Bill se podíval na svůj test a zamračil se, okamžitě byl schopný poznat, že za tohle nedostane zrovna nejlepší známku.
„Jedna hodina, hoši!“ Řekla Gülcan, když si sedala za katedru, vytáhla minulé testy a začala je opravovat.
Bill si povzdechl, položil si hlavu na stůl a úplně ignoroval papír se zadáním. O několik stolů dál začal někomu hlasitě zvonit mobil. Majitel mobilu vyskočil na svém místě a tiše se snažil maskovat hlasité vyzvánění, dokud se mu nepodařilo mobil vyndat.
„Žádné mobily by neměly být v hodinách zapnuty!“ Utrhla se na něj Gülcan. „Andreasi, vypni to!“
Blondýn přikývl. Jakmile Gülcan přesunula svůj propalující pohled jinam, zvědavě svůj mobil otevřel a podíval se na zprávu. Obočí mu okamžitě vyletělo vzhůru a začal hlasitě kašlat.
„To stačí. Mobil. Teď.“ Gulcan k němu nakráčela a vytrhla mu mobil z ruky, než stačil říct jediné slovo. „Co je tohle?“ Podívala se na display a její reakce byla stejná jako Andreasova. „Oh… Bože můj. Um…“
Bill vzhlédl, aby uviděl, jak na něj Andreas i Gülcan upřeně zírají. Přemýšlel, jestli má něco na obličeji a bezmyšlenkovitě si přejel rukou přes pokožku, jen pro případ.
„Kdo ti tohle poslal?“ Gülcan si dala opravdu hodně záležet na tom, aby přestala zírat na Billa, a místo toho se soustředila na Andrease, ve tváři byla červená.
„Jedna holka, kterou jsem potkal… tenhle víkend,“ zamumlal Andreas. Jeho obličej nabral jemný nádech růžové.
Gülcan otevřela ústa, když se ozval další mobil. Jeho majitel kouknul na zprávu a překvapením vyjekl. „No do prdele! Bille, to jsi ty?“
„Ha?“ Bill se narovnal na svém místě s obočím nakrčeným.
Ten kluk se postavil s mobilem pozvednutým, ukazujíc tak display. Fotka byla malá a bylo tam jasně rozpoznatelné tělo, všechna pokožka byla vidět. Billova ústa se nevěřícně otevřela, Bill vystřelil z místa a vyrval tomu klukovi mobil z ruky. Vyjekl, když poznal, že je to jedna z mnoha neslušných fotek, které sám nafotil. Ale tohle bylo nemožné, všechny tyhle fotky byly v jeho foťáku.
Jeho foťáku, který ztratil.
Tom foťáku, jenž naposledy používal na párty o víkendu.
„Oh, Bože.“ Vykulil Bill oči. Vzhlédl ke klukovi, jehož mobil držel. Ten kluk na něj nepokrytě zíral. Bez dalšího slova, vymazal fotku a předal mobil zpátky. Zrovna se chtěl vrátit zpátky na místo, když zazvonil další mobil.
„No to mě poser! To je Bill!“ Tenhle kluk byl mnohem krutější, smál se nahlas a ukázal mobil klukovi sedícímu vedle. „Bože, to je nechutný.“
Bill nemohl vymyslet nic, co by mohl říct. Začal se třást, stál tu před všemi v zaplněné místnosti. Sotva registroval, že zvonilo stále víc a víc telefonů.
„Tak fajn, všichni přineste svoje mobily sem!“ Güclan rukama zuřivě gestikulovala. „Hned!“ Bylo to poprvé, kdy zněla opravdu naštvaně. „Jestli nachytám ještě někoho, jak si čte zprávu, tak ho z téhle školy vyloučím. Ty mobily neměly být ani zapnuté!“
Po pár minutách šourání a mručení, všichni hodili své mobily na Gülcanin stůl. Všichni kromě Billa, který stále stál, neschopen se pohnout.
„Zpět ke svým testům! Zbývá vám ještě čtyřicet minut. No tak, šup šup! Bille, posaď se, prosím.“
Bill ji ignoroval. Nějak se mu podařilo přinutit svá chodidla, aby ho donesla až ke dveřím. Než se mu však podařilo opustit učebnu, ušklíbla se na něj každá osoba, okolo které prošel.
autor: boyyouadrank
překlad: Keytik
betaread: Janule
Chudák Bill, zasraná April ˇˇ Snad to dobře dopadne…
Oh…můj…!!! To si ze mě děláte *****!? Chudák Bill! Za*raná April! Měl ji tenkrát v tom bazéně UTOPIT! Pokud si dobře vzpomínám…Já…jsem atk naštvaná kvůli té mrše, že nedokážu napsat ani to, co jsem předtím chtěla!
(pzn. Jako bych to sem nepsala j? Moc mě baví Billovo myšlení… prej: pak musí Toma donutit najít, přinutí Toma ho najít xD nepřekonatelný xD)
*dupe, ječí, šílí*
Já tu April normálně odstřelím na mars, tam aspoň nebude dělat takové kokotiny! Hrrrr!! Tohle si Bill nezaslouží, fakt, že ne. Je mi ho líto, nemálo. 🙁 Ale zajímalo by mě, co by bylo, kdyby s ním šel do té hodiny i Tom. O.O
Oh, Bille, je mi tě tak neskutečně moc líto. T_T Větší mrchu sem snad v životě "neviděla". Grrr, zabít je málo. *kroutí nad tím hlavou*
Uffff… jinak.. zdá se mi to, nebo je ten díl nějak krátký? O__o *nelíbí se*
Ale jinak celkem pěknej díl, no teda… až na ten konec >.< Snad se Tománkovi s hlavou nic vážnýho nestalo, ještě by začal dělat nějaký velký blbosti, a ty my [já] nechcepe, přece. ;D
Like it… jen, ať do dobře skončí. 🙂
[2]: Mimochodem…děkuju za překlad! Jsem ti tak vděčná! Kdyby tebe nebylo, tak bych si takovou úžasnou povídku nemohla přečíst!! A taky děkuju autorce/autorovi xD Bez tebe by ani nebylo co překládat… :o*
[3]: Pravda…bylo to jakýsi krátký…
[5]: Yeah. :// to je celkem… na dvě věci. T_T Já se těšila, jak si počtu, ale tak… 🙂 Budu muset zase tejden vydržet. ^^
Chudák Bill, já bych se nedivila, kdyby si něco udělal…=(
Tu potvoru potvornou by měli zabalit a poslat expres do Abu-Dhábí xD
Taková ostuda, to Bill nepřežije, snad ho podpoří aspoň Tomi =)
A taky děkuju za překlad =)♥
a to mam jako ted přežít týden? děláte si kozy??? chudák Billy 🙁
taak.. tuhle holku rozthrhnout na kousíčky a spálit! Grrr… já se těšila, že tenhle díl bude zase dlouhý a nic… nevadí, snad to ten týden přežiju 🙂
Eh? O_O To je všetko??? Ale…ale T_T Ja som fakt naštvaná!!! Ešte šťastie, že sa viem ovládať , pretože by som tu napísala nepeknú vec! Tá April…oh, vrrrr!!!!
Ja som aj čakala, že ich tá mrcha zverejní, ale skôr som si myslela, že sa tým chalanom pri pohľade na Billa postaví 🙁 a ono to dopadlo takto :(((
Moje malé chudiatko Billy 🙁 Oh, neprežijem to do ďalšieho týždňa…nie je nejaká možnosť, že by sa tu ďalšia časť dostala už tento týždeň??? ^^
Och chudáčik Billy :(… ta April je táka pi*a… vole tak brutálne ma nasrala!!!… ja na Billovom mieste by som sa asi hanbou prepadla kks… a to ako mám chápať že Bill povedal Tomovi že nie sú spolu? :D… nech si nezahráva hajzlík jeden :D… kks a ten Georg sa mi páčil 😀 chudák Gustav súcitím s ním :D… skvelé som zvedavá čo bude s tými Billovými fotkami ďalej 😀 milujem to… ďakujem za preklad 😀 hrozne moc 😀
[6]: Přesně! *mlátí hlavou o stůl* Moje pocity z tohohle dílu už jste popsaly vy tak nezbívánic jínýho, než čekat TÝDEN na další díl! A taky děkuju za překlad! =)
chudák Bill… teď je mi ho opravdu líto… ta April je taková mrcha hnusná… že se nestydí… ale snad se to nějak vyřeší… 🙁 jinak velké dílky za překlad 🙂
Vůbec si nedokážu představit, jak se asi Bill musí cítit… A co asi tak provede April, nebo jí nic neudělá?? uvidíme 🙂
Hi!
Look i found +_____+
http://i55.tinypic.com/dmb6ua.gif
Kisses from MEXICO ^______^
Super blog! 😉 😀 Prosím, zajdi na můj a ohodnoť design! Díky a sorry za reklamu:)
aaaaaaaaaaa!!!! Nesnášim tu April!! Hnusa jedna! Chudák Bill, je mi ho horzně líto. Ani si nechci představit, jaký to pro něm musí být…
Bill si určitě bude myslet že to udělal Tom.. 🙁
Doufam, že se to tý April vrátí! A to hodně brzo!
tak tohle je vážně silný kafe vůbec si nedokážu představit Billa jak tam jen chudák stojí a nevěřícně kouká na display mobilu mno sem fakt napjatá jak to bude pokračovat
můžu jí zabít? prosííííím! *štěněčí očka a sekera vykukující zpoza zad*
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA! já jí nesnášim! nenávidim, nesnášim, skopala bych jí, tu… klid, klid, klid… zhluboka dýchat… nádech… výdech… nádech… výdech…
jak já dufám, že to tý… tý… tý… čubce jedný zatracený mnohonásobně vrátí! být tomem, skopu jí. aaaaaa, za co, kruci, za co?
těšim se na pokráčko…:)
Och nie,chudák Bill, toto je na zabitie. Mne je ho tak neskutočne ľúto. To je taká hnusná krava tá šľapka April. Dúfam, že sa jej pomstia a nebude to iba zlomená čeľusť.