autor: Disturbed Angel & Clarrkys

Bill: (Probudím se, nebo mě spíš probudí sestra. Trhnu sebou, ale pak jsem v klidu. Řekla mi, že za chvíli se na mě přijde podívat doktor. Protřu si oči a koukám okolo.)
Tom: (Spím tam nějak nepohodlně skloněný.)
Bill: (Sestra odejde a kouknu na Toma. Pomalinku se posadím, syknu, ale vezmu deku, co mám na posteli a přikryju ho. Pak se zase pomalu posadím.)
Tom: (Spím v klidu dál.)
Bill: (Sedím na posteli, když vejde do pokoje doktor.)
Doktor: Dobrý den, tak se na vás jdu podívat.
Bill: (Kouknu na doktora, dám si prst ke rtům a kouknu na Toma.)
Tom: Mhh… (Trochu povzdychnu a otočím hlavu na druhou stranu, ale spím dál.)
Doktor: Ó, ano… (Šeptnu tiše a přijdu k tomu klukovi.)
Bill: (Pousměju se na Toma a posunu se na posteli. Je roztomilý.) Sss. (Tiše usyknu.)
Doktor: Tak ukažte, podívám se, jak vypadá jizva. (Mluvím tiše a vyhrnu ti nějakou tu košilku.) Jinak se cítíte dobře?
Bill: (Přikývnu.) Já jen chci… Můžu vidět maličkou?
Doktor: Jistě, ale už nebudete mít potíže se vstáváním a s chůzí. Jelikož nastaly problémy, myslím, že byste měl radši ještě aspoň den ležet.
Bill: (Povzdechnu si.) Je v pořádku, že ano?
Doktor: Ano, jen tady musí ještě pár týdnů zůstat.
Bill: Pár týdnů? (Vyjeknu, ale pak se ztiším.)
Tom: (Začnu otvírat oči a zívnu.) C-co se děje?
Bill: (Kouknu na Toma.) Promiň. Já… nechtěl jsem tě vzbudit. (Špitnu a zase kouknu na doktora.) A co já? Jak dlouho tu budu muset být?
Doktor: Pokud se budete cítit dobře, tak zítra můžete jít domů.
Tom: (Koukám rozespale.)
Bill: A malá? Tu může být bez… (Kouknu na Toma. Vydechnu.) Sama?
Doktor: Ano, nic se jí přece nestane a můžete sem za ní chodit.
Bill: Dobře. (Pousměju se.)
Tom: (Pomalu se mi zase zavírají oči.)
Doktor: Tak se mějte hezky a já přijdu zase zítra a domluvíme se. (Odejdu.)
Bill: Nashle. (Řeknu a koukám, jak doktor odchází.) Měl bys jít domů. (Kouknu na Toma.)
Tom: (Cuknu sebou a otevřu oči.) C-co?
Bill: Běž se domů vyspat.
Tom: Nechci. (Protřu si oči.)
Bill: Tady se nevyspíš a budeš mít tak akorát rozlámané tělo.
Tom: To nevadí.
Bill: Mně to vadí. Běž, přivez si věci od Karla, dej si sprchu a vyspi se.
Tom: Cože? Proč ti tu vadím?
autor: Disturbed Angel & Clarrkys
betaread: Clarrkys
Souhlasím s Billem – Tommy by měl jít domů, vyspat se a nabrat síly. Je, chudák, určitě celý bolavý, má nemocnou ruku a ani si nechce odpočinout. Teď by malé kázání potřeboval.
Bill byl roztomilý, když přikryl Tommyho a snažil se být co nejtišší. Nějak se mění… i když, ten konec. Tentokrát je nějak nechápavý Tommy. Vždyť Billovi vůbec nevadí, Bill má o něj jen starost.
Maličká – já chci znát jméno, prosím…
(Copak ale řekne na dnešní díl nejmladší čtenářka – Natálka?♥)
[1]:S Billem taky souhlasím To by se měl jít vyspat.. bude celej polámanej.. taky se mi tam nelíbí to maličká. je to takový.. necitelný.. takový no prostě jako by nežila…||když sme se mi nemohli rozhodnout tak se malá v nemocnici jmenovala BEZEJMENÁ WASKESZOVÁ bylo to zvláštní 😀 ||No Natálka podle toho že se mi u toho konce pěkně rozplakala bych řekla že se jí to nějak moc nelíbylo…a to byla napapaná a měla všechno co potřebovala ..
[2]: Tak pokud se Natálka rozplakala, to můžem čekat hned na začátku dalšího dílu zase nějakou hádku a melu…
Chci, aby si Tommy odpočinul – žebra, ruka, teď se určitě "polámal" ještě víc. Neměl sám na sebe vůbec čas, dát se dohromady (maličká s Billem jsou to jediné, o co se zajímá), určitě ho musí vše bolet. Jinak jsem ráda, že Bill už půjde domů a s jejich malou snad bude taky den pod dni lépe a lépe.
[3]:Asi se jí něco nezdálo
No tak doufám že Tomi bude v pohodě že se dá dohromady…protože sedět a spát na židli je dosti nepohodlný a sou s toho tak akorád bolavý záda a blokovaná krční páteř…..
Na téhle povídce sem si vypěstovala strašnou závislost.. a bojím se dne kdy příjde KONEC….to asi nepřežiju….
[4]: Já už taky psala, že je pro mě tato povídka úplnou drogou, ale Clarrkys slíbila brzy další řadu, pauzička bude prý jen pár dní. To snad vydržíme, mezitím by nám mohl být poskytnut takový povídkový "metadon" v podobě I´ve been dying to save you, což je také příběh od Clarrkys, který je nádherný, i když smutný (stále v něm věřím v zázrak). Pokud ho čteš, tak mi jistě dáš za pravdu, že jde opět o nádhernou povídku.
A tady, u naší srdeční záležitosti, Innocent BawdyHouse, taky jednou konec asi nepřežiju, jedině, pokud Clarrkys slíbí další nádhernou povídku…♥
[5]:Je to jako závislost na malé…. četla sem jí ten krásnej díl…a spinká .. no doufám nn nečtu jí ale když říkáš že je krásná tak asi začnu třeba se do ní ta moje prdálka zamiluje …
Já nemůžu uvěřit tomu, že Bill pořád ještě neviděl svoji dceru, to snad ani není možné, taková necitelnost, vždyť inkubátory mají kolečka a navíc, když může Bill následující den domů, tak snad může ujít 20 kroků přes chodbu, je mi ho líto, já bych se zbláznila…
A Tom je strašně tvrdohlavý, já už vidím, jak se příště pohádají, i Natálka to říká a to je spolehlivý barometr =)♥
[7]:Jojo to je barometr… ale Twincestmetr… 🙂
[8]: Twincestmetr xDDD To se ti povedlo =D
[9]:však jistě jak jinak….