Lekce lásky 2.

autor: Catherine

Tom zamrkal a vytáhl obočí, když ve dveřích viděl mladší dvojče. Dokonce oblečené  a s učebnicí matematiky v ruce. Nechápal, co se najednou stalo. Ještě před chvíli sténal pod blonďákem, a teď stál u něj ve dveřích. Zakroutil hlavou a usmál se. Jistým způsobem ho to potěšilo. Na druhou stranu bylo zvláštní, že Bill dal přednost matice před sexem. Myslel si, že za tím něco bude.

„Tak můžu?“ usmál se Bill a do pokoje vkročil. Byl si téměř jistý, že ho bratr neodmítne. Nemohl ho odmítnout. Nikdy to neudělal přímo.

„Jo, jasně, že můžeš. Ten kluk… Odešel?“ Tom se pousmál a zvednul se z postele. Přišoupnul ke svému stolu druhou židli.

„Jo. Přijde jindy,“ pousmál se Bill a došel ke stolu. Na židli se posadil a věci, které si přinesl, položil před sebe.

Tom jen protočil oči. Chvíli si myslel, že by se Bill za tak krátkou chvíli změnil. Naivně. 

„V tom případě, ať přijde, když já nebudu doma nebo nesténejte tak nahlas, ano? Je to nechutný,“ otřásl se Tom a chopil se své propisky.

„Nevím, co je na tom nechutnýho. Měl bys to, Tome, vyzkoušet. Možná mi nevěříš, ale je to příjemné odreagování,“ stejnou větu Bill opakoval už tolikrát. Nedokázal pochopit fakt, že Tom neví, co je to sex v praxi. Bylo to pro něj nepředstavitelné.

„Já už tohle nebudu komentovat. Začneme raději tu matiku, hm?“ snažil se Tom o úsměv a učebnici otevřel na stránce s domácím úkolem.

„Fajn. A snaž se. Právě ti dávám hodinu svého mladého života, tudíž ji nepromrhej,“ ušklíbnul se černovlásek a nakoukl do knížky. Z čísel se mu udělalo nevolno. Jako vždy. Byla… Strašidelná.

„Bille, soustřeď se!“ zavrčel po pěti minutách Tom. Připadal si, jako by mluvil do dubu. Celou dobu vedl sáhodlouhý monolog. Bez úspěchu.

„Soustředím. Ale já si to nepamatuju. To pochop zase ty. Nemám na to mozek,“ povzdechnul si Bill a čísla tupě opisoval z Tomova papíru.

Dredáček se zamyslel. Chtělo by to… Billa nějak motivovat. Přemýšlel jak. Když bude motivován, tak se bude snažit. Pomyslel si.

„Bille, mám nápad!“ vykřiknul z ničeho nic Tom šťastně.

„Povídej,“ pousmál se Bill.

„Když budeš mít motivaci, tak ti to půjde lépe, viď?“ Tom schválně natahoval čas. Nápad se mu zdál naprosto geniální.

„Yeah. To asi ano,“ pokrčil černovlásek rameny a zadíval se bratrovi do očí.

„Tak ale nejdřív vypočítej tohle. Je to úplně jednoduchý,“ pousmál se Tom a ukázal na krátký příklad. V situaci se vyžíval.

„Hum… Tak dobře,“ pokrčil Bill rameny a příklad si opsal na papír. Začal pomalu počítat. Snažil se soustředit. Opravdu byl zvědavý na Tomovu motivaci. Vůbec netušil, co to může být. Zajímalo ho to. Těšil se, až mu ‚tajemství‘ prozradí.

***

„Tomi, ale to je nefér. Řekl jsi, že mi to řekneš, když vypočítám tamten příklad. Tohle je už pátej. Proč mi to prostě neřekneš? Co je na tom tak těžkého?“ Bill naštvaně odhodil propisku a založil ruce na hrudi. Byl uražený. Byl si jistý, že ho starší dvojče podvedlo. Myslel si, že určitě pro něj žádnou motivaci nemá. Že to řekl prostě jen tak, aby počítal a soustředil se.

„Bille, proč jsi tak zvědavý? Co kdybych ti to řekl za chvíli? Za čtvrt hodiny tvá hodina matiky uběhne. Můžu ti to říct na konci, hm?“ škádlil Tom brášku a přitom se usmíval. Zdálo se mu to neuvěřitelné. Bill se najednou snažil.

„Hned!“ zakřičel Bill. Chytal pomalu hysterický záchvat.

„Fajn, fajn. Jen se hlavně uklidni, ano?“ usmál se Tom.

„Dobře,“ Bill přikývnul a otočil hlavu na bratra.

„Když se matiku naučíš a budeš ji alespoň trošku pobírat, s někým se vyspím,“ pokrčil Tom rameny a zadíval se do papíru před sebou.