Feed me with your… 7.

autor: Mizuki & PeTiŠka

BILL

„Uhm…“ přitisknu se k jeho rtům a přejedu mu přes ně jazykem. Stisknu mu dlaň na mém stejně a pobídnu ho do hlubšího polibku.  

TOM

Nenechám se dlouho vybízet a doslova dravě si ukradnu Billův jazyk do svých úst. Posunu si jej za stehno blíž a položím jej na zádíčka.  

BILL

Položím se na záda a přetáhnu ho na svoje tělo. Ruce mu položím na záda a přidám na intenzitě polibku.  

TOM

Nějak se rozjíždí, ale já nejsem proti, naopak se mi líbí, jak je lačný. V hlavě už mám představy, jak jej naučím milovat krev…  

BILL

„Neměl bych k tobě mít takový přístup po dvou dnech, ale nemůžu si pomoc…“ omluvně se usměju, když se na chvíli odtáhnu. 

TOM

„Klidně takový přístup měj… já budu jen rád. Mimoto tvoje polibky mě dostávají do kolen…“ 

BILL

Zčervenám. „Můžu ti… něco říct?“ 

TOM

Nečervenej se nebo ti ty líčka vyhryznu. „Ano?“ 

BILL

„Slib mi, že se nebudeš smát…“ 

TOM

„Pověz mi to, napínáš mě…“ 

BILL

„Já… vlastně ještě žádný zkušenosti s klukem nemám…“ kouknu na něj nejistě.  

TOM

„No… a?“ obočí mi zmizí pod čelenkou a já se usměju. „To snad vadí?“ 

BILL

„Já… já nevím, jsem nezkušenej, cítím se tak trochu trapně, mohl bych tě třeba něčím zklamat, co já vím, co ty jsi už vše prožil a co ne…“ 

TOM

„Když tě to uklidní, tak… já s chlapcem nikdy nespal. S ženami párkrát, ale opravdu málo, asi v patnácti letech naposledy… myslím.“ 

BILL

„Vážně? Přitom ty zrovna vypadáš, jako bys měl… na každý den alespoň jednu…“ usměju se, trošku mě to uklidnilo.  

TOM

„Opravdu ne… navíc teď nebudu mít žádnou… ani žádného… když mám tebe.“ 

BILL

„Máš mě? Není to trochu… rychlé? Víš, před dvěma dny jsme se teprve poznali a už… jsme spolu?… Já nejsme proti, jen… je to na mě prostě moc rychlé…“ uchopím jeden z jeho copánků a přejedu mu s ním přes tvář.  

TOM

„Uh, promiň, špatně jsem to řekl. Chci říct, že teď si s nikým nezačnu, neboť mám vážný zájem o tebe,“ uhýbám tváří, hrozně to lechtá.  

BILL

Přikývnu a… se zákeřným úsměvem mu zajedu copánkem do nosu.  

TOM

„Ty prevíte!“ kýchnu a zaútočím svými prsty na jeho boky. Procházím se s nimi po jeho žebrech a lechtám, co mi síly stačí.  

BILL

Začnu pištět a svíjet se pod ním. „TOMANE!“ zavyju a za stálého pištění se směju. „Dost… dost!“ 

TOM

„Proč? Mně se tohle líbí… cvrnkneš si snad?“ 

BILL

„Fuj, nejsem dobytek!“ zachrčím.  

TOM

Vyhrnu mu tričko výš a vtisknu mu polibek na pupík.  

BILL

Položím hlavu do polštáře a nakloním do strany. „Začínám jakýkoliv tvoje doteky milovat…“ 

TOM

„To mě opravdu… těší. Nepřijde sem tvá máma?“ saju jemně kůži okolo pupíku, užívám si tvoření malých cucfleků.  

BILL

„Ne, respektuje moje soukromí. Nikdy mi nechodí do pokoje, když tu někoho mám. Radši…“ zasměju se a lehce se proti jeho ústům prohnu.  

TOM

S úsměvem kloužu po jeho kůži, zanechávajíc za sebou tak jemně zarudlé cestičky. Občas neváhám i silně kousnout, ale ne příliš, tak aby neprotestoval.  

BILL

Po každém silnějším stisku zubů usyknu. Ale není to nic strašného, po čem bych měl vyšilovat. Probírám se jemně jeho copánky a začínám pociťovat lehce vzrušení.  

TOM

Jemně mu okusuju kůži, přejíždím po ní zuby. „Oh… sakra…“ 

BILL

Pohladím ho po tváři a za bradu si ji nadzvednu, abych se do ní mohl podívat. „Copak?“ pousměju se.  

TOM

Usměju se na něj zakrvavenými rty a olíznu se. „Prokousl jsem ti kůži. Ty to necítíš…? “ 

BILL

„No, vlastně ani ne…“ nadzvednu se v loktech a kouknu na menší šrám na břiše. „Asi… asi bys měl být opatrnější…“ 

TOM

Skloním se k jeho bříšku a jazykem ošetřuji ranku na jeho kůži. Ovládej se, Tomi, ovládej se… prosím.  

BILL

Pozoruju ho pro jistotu. Tváří se… soustředěně. Člověk v téhle situaci by se tak tvářit neměl. „Tome, jsi ok?“ 

TOM

„Oh? Um… jsem ok…“ ne, vůbec nejsem OK. Nejradši bych mu tady rozpáral na místě bříško.  

BILL

Přejedu si prstem přes šrám a usyknu. „Už to trochu začínám cítit. Vážně, buď opatrný…“ 

TOM

„Ano. Počkej… ukaž.“ Posadím se a z kapsy vytáhnu papírový kapesníček. Jemně jej přitisknu na malou ranku a suším.  

BILL

„Děkuju…“ usměju se a radši si stáhnu tričko. Nevím, mám před Tomem trochu obavy. Ale to je možná jen momentální výpadek.  

TOM

Ocucávám si rty a nemohu se toho nabažit. Znovu je ve mně ta chuť podříznout ho, vykuchat a pak se koupat v jeho krvi.  

BILL

Zavřu na chvíli oči a usměju se. „Někdy mě musíš vzít k tobě, ať vím, kde máš útočiště…“ 

TOM

„Moc rád. Ale mám většinu věcí červených, nebudeš se bát…?“