autor: Lenna W.K.T & Mykerina
„Už mu voláš nebo co?“ ozve se za mnou. Trhnutím se otočím, málem si tu barvu nastříkám do obličeje. Super.
„Ne, jen jsem se zamyslel.“
„Nějak nahlas, ne?“
„Jo, asi jo. Dáš si pivo?“
„Jo, dám si, dík. Máš nealko??“
„Jo, někde tam bude.“ Odložím rozprašovač a sundám si roušku. Přejdu k lednici. Vyndám dvě piva. Pro sebe radši taky nealko.
„Jo, asi jo. Dáš si pivo?“
„Jo, dám si, dík. Máš nealko??“
„Jo, někde tam bude.“ Odložím rozprašovač a sundám si roušku. Přejdu k lednici. Vyndám dvě piva. Pro sebe radši taky nealko.
„Mluvil jsi s ním?“ Sam mi položí prachy na stůl.
„S kým?“
„S Billem.“
„S Billem.“
„Ne, pokusím se z toho vysekat nějak jinak.“
„Bill je tvoje jediná naděje. Stejně asi máte hodně věcí, co probrat.“
„Jo, to máš pravdu.“
„Takže?“
„Nevím, nechci za ním přijít, jen když něco potřebuju.“
„Ty nepotřebuješ něco! Ty potřebuješ jeho, nebo ti ta ruka upadne.“
„Drž hubu s tou rukou!“ vyjedu, napiju se piva.
„Nevím, nechci za ním přijít, jen když něco potřebuju.“
„Ty nepotřebuješ něco! Ty potřebuješ jeho, nebo ti ta ruka upadne.“
„Drž hubu s tou rukou!“ vyjedu, napiju se piva.
„Ale mám pravdu. Jinak by ses nečervenal!“ popíchne mě.
„Vole!“ zasměju se. Opravdu jsem zčervenal?
„Hele, podle toho, jak Bill vypadá, tak tě potřebuje taky. Slyšel jsem, že má silný problémy v partě. Je uzavřený, s nikým nemluví. Jen jezdí závody a hrabe se v motorkách.“ To je asi jako já. Já se teď taky hrabu… ale v autech a v průserech.
„Vážně?“
„Jo, už jsem si ten váš románek poslechl po barech aspoň dvacetkrát.“
„Jenže já udělal chybu, která se neodpouští.“
„Já slyšel, že ji spíš udělal on… nebo to s Miou…“
„Má ještě pokračování, kdybych tenkrát věděl, co je Mia zač, tak bych ho v tom ještě podpořil.“
„Co se stalo?“
„Nechci o tom mluvit…“
„No, tak, jsem kamarád.“
„Já nevím, nemluví se mi o tom moc dobře.“
„Dělej!“
„Vzal jsem si ho násilím…“ ticho. Samovi vypadla plechovka s pivem z rukou.
„Jo, už jsem si ten váš románek poslechl po barech aspoň dvacetkrát.“
„Jenže já udělal chybu, která se neodpouští.“
„Já slyšel, že ji spíš udělal on… nebo to s Miou…“
„Má ještě pokračování, kdybych tenkrát věděl, co je Mia zač, tak bych ho v tom ještě podpořil.“
„Co se stalo?“
„Nechci o tom mluvit…“
„No, tak, jsem kamarád.“
„Já nevím, nemluví se mi o tom moc dobře.“
„Dělej!“
„Vzal jsem si ho násilím…“ ticho. Samovi vypadla plechovka s pivem z rukou.
„Kecáš.“
„Vypadám na to?“ kouknu na něj zkroušeně.
„Jo, frajere, teď jsi v ři… v čudu.“
„Řekni mi něco, co nevím!“ heknu.
„Řekni mi něco, co nevím!“ heknu.
„Hele, to chce prosit, prosit a prosit…“
„A copak myslíš, že jsem to nezkusil?“
„Tak pros víc.“
„Já nevím hele. Je to už víc jak dva měsíce. Nejhorší je, že jsem se jednou ožral, jel jsem za ním a asi jsem to udělal znova.“
„A copak myslíš, že jsem to nezkusil?“
„Tak pros víc.“
„Já nevím hele. Je to už víc jak dva měsíce. Nejhorší je, že jsem se jednou ožral, jel jsem za ním a asi jsem to udělal znova.“
„Kecáááš!“ vyvalí oči. Asi mu dám pěstí.
„To právě nevím. Mám okno. Nemůžu si vzpomenout. Vzpomínám si, že jsem stál před jeho garážemi a najednou jsem ho viděl ráno na posteli, jak brečí.“
„Ou, ty jsi debil, vážně.“
„Řekni mi něco, co nevím.“
„Mhh… jsi debil?“
„Same, tohle je vážné.“
„Jo, to máš pravdu. Tohle je, sakra, vážný. Hele, já bych mu psal, já bych mu posílal dary. Já bych se mu vtíral, pokud ho miluješ… jediné, co tě přesvědčí, že nemáš šanci, je, když tě napráší chlupatejm.“
„Ou, ty jsi debil, vážně.“
„Řekni mi něco, co nevím.“
„Mhh… jsi debil?“
„Same, tohle je vážné.“
„Jo, to máš pravdu. Tohle je, sakra, vážný. Hele, já bych mu psal, já bych mu posílal dary. Já bych se mu vtíral, pokud ho miluješ… jediné, co tě přesvědčí, že nemáš šanci, je, když tě napráší chlupatejm.“
„To je pravda. Kryje mě.“
„Tak vidíš! Hoď se do gala, hlavně se osprchuj, ať nesmrdíš od tý barvy, to je značně asexuální. Hoď na sebe kvádro a upaluj zpívat serenádu.“ Musím se usmát. Sam vždycky ví, co dělat.
„Asi máš pravdu,“
„Tak vidíš! Hoď se do gala, hlavně se osprchuj, ať nesmrdíš od tý barvy, to je značně asexuální. Hoď na sebe kvádro a upaluj zpívat serenádu.“ Musím se usmát. Sam vždycky ví, co dělat.
„Asi máš pravdu,“
„Asi? Já mám vždycky pravdu.“
„A koukej, ať jsi pozítří ready. Chce tě vyzvat nějakej zelenáč.“ Dopije napůl vylitý pivo, zvedne se. Mávne mi a skočí do auta. V minutě je pryč.
Má pravdu. Měl bych s tím konečně dělat víc, než že mu posílat dary. Měl bych se u něj objevit a na kolenou žádat o odpuštění. A taky to udělám. Rychle dopiju, a mizím ve dveřích svýho bytu. Okamžitě zapadnu do sprchy. Rychle se umyju. Teda pokud možno rychle. Ale drhnu se tak jako nikdy. V ručníku kolem pasu pak vybírám, co na sebe. Připadám si divně. Jako nějaká holka, co jde na první rande. V čem mám jít? Červená? Moc provokativní. Černá? Moc temná. Modrá? Yeah, ta by ušla, ale nemám to s čím sladit. Bílá! Jo, bílá, to je ono. Obléknu se do bílýho trička, tmavý kalhoty a bílý tenisky. Bílý šátek a na to čepici. Kostkovanou šálu a přes sebe bílou mikinu. Sluneční brýle a jedem.
Urychleně nasednu do auta. Přes město se snažím jet pomaleji, abych neupoutal pozornost. Kolem policejní stanice jedu krokem se staženýma půlkami. Ale já si tu provokaci prostě nemůžu odpustit. Zastavím až před Billovými garážemi.
„Ty se tu ještě odvažuješ ukázat po tom všem?“
„To tě nemusí zajímat.“
„Ale ano, musí, ty jsi ho znásilnil!“ štěkne na mě hnědovlasý kluk. Aha, to bude asi ta Billova gorila. Victor.
„O tom se s tebou nehodlám bavit. Jdu za Billem a tebe to nemusí vůbec srát. A jestli tě to sere… tak to není moje věc!“ odpálkuju ho. Ale mám štěstí, že mi z fleku jednu nenatáhne. Vejdu dovnitř. Nevnímám nepříjemné pohledy všech. Zaťukám. Nic. Zaťukám znova.
„Nechte mě být!“ ozve se zevnitř.
„Koťátko,“ šeptnu a pohladím dveře. Je slyšet šustění dek. Když opět promluví, je to slyšet zpoza dveří.
autor: Lenna W.K.T & Mykerina
betaread: Janule
aaaaa, koťátko… to mi fakt chybělo… koťátko… a ještě šikulka!
jééé, jsem ráda, že s tím začíná něco dělat. a mimochodem, to kvádro není špatnej nápad. kvůli billovi by se do něj navlíknout mohl, ne? 😉 😀
ňuch ňuch 😀 Kruci, musí to končit vždycky v tom nejlepším?? :DD
Já se zblázním, kdo má čekat do příště!!!! Já na to čekám už asi sto let, až Tom přileze k Billovi po kolenou a vy si to klidně useknete!!! Já budu mít infarkt!!!
Ještě, že má Tom Sama, zabedněnec, jinak by to asi nikdy neudělal…To Tomovo "koťátko" prostě miluju ♥
Teď, co na to Bill =)
ooo.. krása krása..:D 😀 koťátko a šikulka..:D 😀 😀 těšim se na další díl..:D 😀
Toman se červenaaal xDD To bych chtěla vidět. Musel vypadat sladce :DD A Sam s tou rukou taky měl dost xD Jo, Toman je fintítko pěkný i normálně, takže se nedivim, ale náhodou smrdět od barvy je dobrý!
Už jsem ho čatla včéra na tvím blogu a prostě luxus..i když nějak moc se toho nestalo…ale Thomas s tím červenáním…
my sme denska zrovna lakovali xDD taky smrádek xD ale mě to docela voní, na to, že mě z toho bolí hlava xD jinak díl hezkej, Sam mě dostává xDDD
aaa, moc se těšim na příště, až se Tom bude doprošovat 🙂
Ať to klapne, ať tp klapne, ať už jsou spolu!!! Nebo mě z toho fak cvokne, tohle je tak …úžasný xD xD
Jednou čtu díly u tebe na blogu, podruhé tady a vždycky jsem z toho totálně odvařená! OP bože, já to žeru…
bože proč to vždycky usekneš v tom nejlepším..to nepochopím..xD..jinak moc hezká povídka ale ať už jsou spolu co to je 2 měsíce….:D
I ty jeden, to tě napadlo brzo.
Tak ja som si to teraz znovu prechádzala a zistila že som túto časť vynechala!!! ty vole ako sa to mohlo stať??? ja som fakt blbá! no čo už vole… a ja som tak minule počítala že koľko už spolu nie su a došla som že to bude asi okolo dvoch mesiacov a ono je to viac! och božeee a keby som nebola taká blbá tak to nemusím ani počítať že? 😛