Most wanted – First in the Blacklist 48.

autor: Lenna W.K.T & Mykerina

449
**********
„Čau, Bille!“ Sam mě pořádně plácne do zad.
„Au, vole!“ zasměju se na něj.
„Koukám, že to včera s Tomem dopadlo dobře. Celý záříš.“ Vycení zuby, ale trošku se zarazí nad mým udiveným výrazem.
„Ehm… byl za tebou, že jo?“
„Jak to víš?“
„Poslal jsem ho. Teda. Aby to nevyznělo blbě, že poslal. Spíše ho k tomu dokopal. On tě strašně nechtěl otravovat. Ale… Bille, on tě potřebuje, je bez tebe naprosto zoufalý. Furt o tobě mluví, strašně se užírá.“
„Byl za mnou. Chtěl pomoct s rejstříkem.“
„A pomůžeš mu, že jo?“ s nadějí se mi zadívá do očí.
„Ne, Same, promiň.“
„Cože? Proč?“
„Nemůžu mu pokaždé zachraňovat zadek. Ne po tom, co mi udělal.“ Odvrátím hlavu. Teď na to fakt nechci vzpomínat.

„Bille, on mi to řekl. Strašně se tím užírá. On toho fakt lituje. On tě miluje.“ Prudce se k němu otočím.
„Miluje? Mě? Mě asi těžko. Spíš miluje můj zadek!“ vyštěknu podrážděně.

„Sakra, Bille, nebuď paličatej! Ubližujete si tím navzájem. Ty ho taky miluješ, že?“ vytřeštím oči.
„Já… co? Nééé, vůbec.“
„Obelháváš mě nebo sebe?“ pozvedne obočí. Sakra, známe se už moc dlouho. Má mě přečtenýho.
„Bojím se mu odpustit. Bojím se jeho. Jeho doteků, všeho. Cítím se ponížený. Zneuctěný. I když jsem s ním spal před tím… než… ale on to udělal, i když věděl, co se mi kdysi stalo. Ty nevíš, jak byl agresivní!“ nahrnou se mi slzy do očí.

„Billy, nech minulost spát. Chceš mi říct, že ti nebude chybět, když ho Cross sebere? Víš, na jak dlouho půjde sedět? Podle toho, co mi říkal, bych to spočítal alespoň na těch…12 let.“ Vyvalím oči. Opravdu bych ho neměl vidět na tak dlouho?
„Same, já…“
„Bille, helpni mu, když ne kvůli němu, tak kvůli mně.“ Zkouší to přes city.
„Rozmyslím si to.“ Seberu se a doplahočím se na start. Fakt mu hrozí tolik? Shit. Vím, že obelhávám sám sebe. Sam má pravdu. Měl bych mu pomoct.
„Připravte se ke startu.“ Shit to je to poslední, na co myslím. Závod. Ach Tome…
„Pozor!“
„Teď!“ vyjedu. Tome, mám ti pomoct? Ale co z toho budu mít? Tvůj vděk? Tvoji lásku? Nelhal mi Sam? Ale proč by to dělal? Sakra, já mu fakt pomůžu.
S přehledem vyhraju. Naprosto bezkonkurenčně. Dojedu k Samovi.
„Paráda, Bille.“ Poplácá mě. Je na něm vidět, že se chce zeptat, jak jsem se rozhodl. Usnadním mu to.
„Ok, pomůžu mu.“ Sam mi vděčně skočí kolem krku.
„Hou, hou, klídek. Uvidím, co se dá dělat.“ Vyzvednu si výhru. Yeah. Prachy navíc se hodí. A teď na sto pro, pokud mám Toma vysekat. Parta mě chce zatáhnout na oslavu, ale nemám náladu. Musí mu zavolat. Dojedu domů, uklidím mýho miláčka. Vlezu do bytu. Už mu mám zavolat? Shit. Váhám. Nakonec vytočím číslo. Tom to okamžitě zvedne.

„Ano?“
„Fajn, pomůžu ti. Přijeď za dvacet minut.“
„Hned jedu.“
„Řekl jsem dvacet minut.“
„Jo, ok.“  Zavěsí. Ok, to bychom měli. Teď si dám sprchu.
Vylezu a kouknu na hodiny. Hups. Už by tu měl bejt. Ozve se zaklepání. Otevřu jen v županu. Jsem cvok, ale nestihnul jsem se oblíct. Tom mě sjede pohledem. 
„Oči mám na obličeji.“ Vyštěknu.
„Promiň.“ Sklopí oči.
„Fajn, sedni si.“ Tom si tiše sedne. Ani nemuká. Kouká do desky stolu.
„Rozhodl jsem se, že ti pomůžu.“
„Děkuju.“
„Mně neděkuj. Poděkuj Samovi. On mě přesvědčil.“ Jsem k němu chladný.
„Co za to budeš chtít na oplátku?“ zvedne oči.
„Nevím, ještě nevím, dám ti vědět, kdybych pak něco potřeboval.“
„Bille?“ tichý šepot.
„Co je?“
„Já… co my dva?“ natáhne ke mně ruku. Ucuknu.
„My dva jsme spolu skončili.“ Slyším zklamaný povzdech. Ne, nesmím roztát. Tom pomalu vstane a přejde ke mně. Klekne si u mých nohou.  
„Billy, prosím. Slyšíš? Já tě žádám.“ Upírá ke mně smutné oči.  
„Ne.“
„Koťátko, buď zase můj.“ Pomalu vstává. Pohladí mě po tváři.
„Jdi pryč, Tome…“ šeptnu.
„Ne, dokud mi neřekneš, že jsi zase můj.“ Nahne se těsně až ke mně. Cítím jeho horký dech na rtech. Už nás dělí milimetry, když otočím tvář. Tom pozvedne ruku a jemně mi ji otočí zpět k sobě. Přitiskne se na mé rty. Ou, sakra, to je pocit. Lehce mi je okusuje zubama. Následně přejede jazykem. Zafuním. Zkusí proniknout za zuby. Nepustím ho. Jemně mi přejede dlaní po stehně. Vzdychnu a on toho okamžitě využije. Přivřu oči. Jeho nájezdy… oh… kurva… mně se tak stýskalo. Vyzývá mě k souboji. Ochotně se přidám. Ne, sakra, on mi zase ublíží. Nesmím mu už věřit. Prudce jej od sebe odžduchnu.

„Nikdy, opakuji, nikdy už tohle nedělej. Teď tě vysekám, ale je to naposledy!“ Tom jen sklopí oči a poodstoupí.
„Vážně není žádná naděje?“ 
„Ne, není. A teď vypadni!“ Tom zhrzeně odejde. Je mi líto, že jsem to zahodil, ale další šanci, aby mi ublížil, už mu nedám. Vezmu telefon a vytočím Johnovo číslo.
„Bille?“ 
„Ahoj, Johny, potřebuju s tebou o něčem důležitém mluvit.“ 
„Okay, co by to mělo být?“ 
„O tom nemůžu mluvit po telefonu. Nemohl by ses u mě stavit?“ 
„No, teďka mám hodně práce, ale zítra odpoledne by to šlo.“ 
„Oh, super. V kolik?“ 
„Kolem šesté u tebe?“ 
„Super, budu tě čekat. Díky. Zatím!“ rozloučím se a zavěsím.

autor: Lenna W.K.T & Mykerina
betaread: Janule

16 thoughts on “Most wanted – First in the Blacklist 48.

  1. Teda musím říct, že Bill je pěkně tvrdý, to jsem od něj ani nečekala, že vydrží odolávat Tomiho nájezdům tak dlouho =)
    Ale dělá dobře, ať mu klidně s tím rejstříkem pomůže, ale jinak ani ň xD
    O to více se těším na to smíření, ovšem, pokud nějaké smíření bude. Já pevně doufám, že ano a že bude určitě stát za to =)♥
    A taky jsem zvědavá na Johna, odkud se vlastně s Billem znají, když jsou tak dobří známí, ani bych se nedivila, kdyby spolu něco v minulosti třeba něco i měli =)

  2. "Nahne se těsně až ke mně. Cítím jeho horký dech na rtech. Už nás dělí milimetry, když otočím tvář. Tom pozvedne ruku a jemně mi ji otočí zpět k sobě. Přitiskne se na mé rty. Ou, sakra, to je pocit. Lehce mi je okusuje zubama. Následně přejede jazykem. Zafuním. Zkusí proniknout za zuby. Nepustím ho. Jemně mi přejede dlaní po stehně. Vzdychnu a on toho okamžitě využije. Přivřu oči. Jeho nájezdy… oh… kurva… mně se tak stýskalo. Vyzývá mě k souboji. Ochotně se přidám. Ne, sakra, on mi zase ublíží. Nesmím mu už věřit. Prudce jej od sebe odžduchnu."

    Tenhle úsek se mi líbil nejvíc xD Teda, Bill je pěkná skála tvrdá. Se divím, že odolal a nenechal se. Muselo ho to stát fakt velký úsilí. Chudák Toma, je pěkně zoufalý. Mhm, no… musí se snažit, hochu xD

  3. Bill kecá. Lže sám sobě. Chce Toma, chce ho strašně, ale bojí se. Strach ho stále ovládá, ale Tom se zatím drží. Uvidíme, jak to bude dál. Myslím, že mu stejně nakonec podlehne. Tomík to s ním umí a přesvědčí ho, že už bude "hodný" :D.

  4. Lže sám sobě a dělá to oboum dvoum jen horší?! Proč si prostě nepřizná že bez něj nemůže žít stejně jako Tom?! Ale alespoň se ho pokusí vysekat…:D. Ale stejně na něj Tomíno bude tak milej že Bill se k němu vrátí(doufááám)…
    JInak klásnej dílek

  5. Mě je Toma líto. Jako ano zaslouží si to souhlasím, ale jsem taková no pro dobrý konce a tak by se mi líbilo kdyby byla už spolů. A bejt na Tomově místě tak mu řeknu že nechci pomoc, že si raději půjdu sednout když nemůžu být s ním, aby mu tím pořádně dokázal jak moc ho miluje. To by bylo krásný…ááách…už aby byl další díl…je to opravdu krásný…

  6. snad budou spolu…
    Ae dostalo mě prej oči mám na obličeji 😀 😀 miluju tuhle povídku 🙂

  7. já z toho asi dostanu infarkt! Nevím, na koho teď mám být naštvaná, jestli na Billa za to, jak se chová k Tomovi, když se Tom tlik snaží, nebo na Toma za to, co mu udělal!!!!

  8. Billeeee, už to neprotahuj! Všichni tu víme, že Toma miluješ, tak si nedělej násilí a koukej si ho k sobě pustit 😀

  9. Já jsem teda na Billově straně:, jen ať se Tom snaží, podle mě se k němu chová Bill ještě hezky, když si to jenom trošku stáhnu na realitu (na sebe:), tak mě kdyby někdo znásilnil…..takže jen tak dál Bille.

  10. Pěkný díl, ale neznáte ještě nějakou podobnou povídku této na tomto blogu? Strašně se mi líbí motorkářské či jen gengovské prostředí u twins.

  11. [13]: bohuzel pro tebe a nastesti pro nas… Tohle je na blogu novy, originalni tema, ktery pred nama jeste nikdo nepsal 😉

  12. Och božeeeee ten Bill je teľa! 😀 prečo mi to robí??? ja ho síce chápem že mu Tom ublížil a bojí sa že by to spravil znova ale ja mám pocit akoby to už bolo večnosť čo spolu nie su 🙁 och ja už chcem to uzmierenie lebo to fakt neprežijem… a ten Tom ako si tam kľakol bol skvelý ale aj tak mu to nepomohlo bože ten Bill je taký tvrdohlavý

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics