autor: Disturbed Angel & Clarrkys
Bill: Cože? (Posadím se.) Cože? (Zopakuju.) To nemyslíš vážně.
Tom: Nedáváš mi jinou možnost.
Bill: Jak to myslíš? Jak jinou možnost?! Jenom kvůli tomu, že s tebou nechci spát?
Tom: Ne, že se chováš jako idiot a jako bych tě snad nikdy neviděl nahého.
Bill: Nechápeš to.
Tom: Ne, nechápu. Protože mi nejsi schopný to normálně vysvětlit.
Bill: Prostě jsem tlustej!! (Křiknu.)
Tom: (Pootevřu pusu a koukám na tebe.) Zbláznil ses?
Bill: (Koukám zamračeně. Věděl jsem, že to řekne. Nechápe to.)
Tom: Ježíši, já chápu, že tě štve, že máš trochu větší bříško, ale to k těhotenství patří, to se časem spraví… Neznamená to přece, že se ještě další rok nesmím podívat na to, jak vypadáš.
Bill: Prostě se stydím.
Tom: Ale nemáš se za co stydět, už jsem ti to říkal několikrát.
Bill: To si myslíš jenom ty.
Tom: (Sednu si k tobě a odtáhnu ti tu přikrývku.) Jak ti mám vysvětlit, že tě miluju takového, jaký jsi? Je mi jedno, jestli máš o pár kilo míň nebo víc. (Posunu se až k tobě a dám hlavičku k té tvojí. Ruku ti položím na bok.)
Bill: (Sklopím pohled.) Ty poslední dobou nejíš. (Řeknu tiše.)
Tom: Protože nemám na jídlo chuť, lásko… (Zašeptám a jemňounce tě políbím. Pomalinku rukou zajíždím pod to tvé tričko.)
Bill: Taky nemám chuť, ale jíst musíš.
Tom: Vždyť já občas něco pojím v práci. (Znovu tě políbím.) Dneska jsem se těšil na to tvoje papání. (Zašeptám ti svůdně u ouška a potom ti na něj dám pusinku.)
Bill: (Chytnu ti tu ruku a vytáhnu si ji.) Aspoň nelži…
Tom: (Povzdychnu si a odtáhnu se od tebe. Nemá to cenu. Nevím, co mám udělat, abys pochopil, že mi to nevadí a že se nemusíš stydět.)
Bill: (Otočím se smutně na druhou stranu.)
Tom: (Zvednu se a odejdu pryč.)
Bill: Kam jdeš? (Koukám za tebou.)
Tom: Pojíst. (Seběhnu do kuchyně a vezmu si ze skříně jednu tu tyčinku od doktora. Když už ta večeře není, tak si nic sám vařit nebudu.)
Bill: (Nechám svoji hlavu spadnout do polštáře. Chjo…)
Tom: (Potom se obuju, vezmu klíče a jdu se ven projít.)
Bill: (Ležím celou dobu v posteli. Nemůžu usnout, ale nakonec neklidně zabere spánek.)
Tom: (Vrátím se až někdy v noci. Po dlouhé době jsem si koupil cigarety, a abych to netahal domů, tak jsem je rovnou všechny vykouřil. Když se vrátím, tak nejdu nahoru, abych tě nevzbudil, a ustelu si dole na sedačce u televize. Pak během chvilky usnu.)
Bill: (Ráno se vzbudím a koukám, že tam Tom není, ani tu nespal. Jdu dolů. Spí na gauči. To se mě tak štítí, že se mnou ani nedokáže spát v jedné posteli? Jdu k ledničce, chci si něco vytáhnout, ale pak ji naštvaně zavřu. Nebudu nic. Jdu se zpátky nahoru oblíknout.)
Tom: (Pořád spím, protože jsem se vrátil pozdě.)
Bill: (Tom říkal, že má volno, nebudu ho budit. Oblečený si vezmu tašku a jdu ven k autu a jedu do nemocnice za malou.)
Tom: (Vzbudím se asi hodinu po tom, co odjedeš. Projdu byt, a když tě nikde nenajdu, tak si uvědomím, že jsi mi asi ujel, a přitom jsem ti říkal, že chci dnes jet s tebou. Volám ti.)
Bill: (Zrovna čekám na doktora. Zvednu to.) Ano?
Tom: Bille, proč si odjel beze mě? Říkal jsem ti, že chci jít dnes s tebou.
Bill: (Chvíli mlčím.) Promiň. Já jsem tě nechtěl budit.
Tom: Ale měl jsi mě vzbudit, vždyť víš, že jsem malou dlouho neviděl. Počkej tam na mě, budu tam do půl hodiny. (Položím ti to a začnu se rychle oblíkat.)
Bill: (Vydechnu a zrovna vyjde doktor. Podívám si s ním a pak jdu zase za malou. Vezmu si ji a opatrně chovám. Zrovna spinká.)
Tom: (Přiřítím se tam za tebou udýchaný asi za dvacet minut.) Tak jsem tu… (Nebyl jsem tady asi týden a hodně se od té doby zlepšila a taky už nemá v sobě ty hadičky a já ani nevím, co to všechno znamenalo. Těším se, až si ji budu moct pochovat. Koukám po tobě.)
Bill: Ššt… (Zvednu k tobě s úsměvem oči. Pak přijdu až úplně k tobě a přendám ti ji opatrně do
rukou.)
Tom: (Nervózně těkám očkama a koukám se na ni.) J-já… Bojím se, že ji upustím. (Zašeptám a fascinovaně ji pozoruju.) Je tak krásná.
Bill: (Pousměju se.) Jestli ji pustíš, zabiju tě. (Řeknu ze srandy… Malá zívne a začne se probouzet.)
Tom: C-co to…? (Pořád ji pozoruju, ale můj obličej změní výraz z užaslého na vyděšený. Celá se mi v rukou začne mrvit, netuším, jak ji mám držet. Bojím se, že mi spadne.)
autor: Disturbed Angel & Clarrkys
betaread: Clarrkys
Této části jsem se trošku obávala. Obavy ale nebyly na místě. Díl byl opět moc krásný!♥
Bille, Bille…! Ještěže máš vedle sebe tak rozumného partnera, když už musíš řešit tak nepodstatné věci, jako je váha… Mnohem podstatnější je maličká.♥
Nejkrásnější bylo, jak Tommy Billovi řekl, že ho miluje takového, jaký je. Nádherný okamžik, teď se Tommy ukázal!♥
Jejej, Tommy spí na gauči, aby Billa nevzbudil a Bill to zas pochopí po svém… *kroutí nechápavě hlavou*
Jak dojemné, Tommy, který to tak uměl s dítětem, je teď celý vyplašený. To je tolik krásné. Už se moc těším na další pokračování.♥
Jsem ráda, že jsou na chvilku v klidu.. Jak Tomi řekl Billovi že je mu "jedno" jak vypadá to bylo krásné..
Ondi s tím gaučem máš pravdu.. ale to by nebyl Bill aby si to vyložil jinak.. taky nemůže otevřít pusu a zeptat se Tomíka, proč nespal v posteli s ním.. ten by mu to vysvětlil a bylo by po starostech.. 🙂
docela mě mrzí ta krabička cigaret co Tom vykouřil najednou.. teď když má malou tak by měl přestat kouřit.. bylo by to bezpečnější.. v tomhle doufám že mu Bill domluví a že Tom ho "poslechne"….
doufám že už si malou vezmou co nejdřív domů… a že bude mít jméno 🙂
ach jaj Bill, ty mas take štstie že máš práve Toma. A za to že Tom spal na gauči hned robiť zabery nechápem. Myslím si ale že to sa nak zrovná ked už budú mať mú doma a Bill nebude mat čas riešir „zbytosnosti “ ako je váha.
Mně bylo naprosto jasné, jak si Bill vyloží Tomovo spaní na gauči…Přesně tohle jsem čekala, možná to mělo i Tomiho napadnout, že si Bill při své nynější zakomplexovanosti bude myslet, že se ho Tom štítí.
Hlavně, že to vypadá, že se vody uklidnily, je vidět, že přítomnost holčičky jim oběma prospívá =)
A já chci její jméno, a to hned !! xDDD
A doufám, že s hádkama je konec, maličká na ně není ani trošku zvědavá =)
Aťu už se přestanou hádat, jsou jak malý Jardové.. Je to krásný příběh, jsem hlavně ráda, že je s malou všechno v pořádku.. ale přeci je.. na mě je tam až trochu moc zdrobnělin, které mi zrovna k Tomovi třeba vůbec nesedí, jinak si ale není na co stěžovat.. 😉