autor: Bubbly
Od té chvíle, co BJ naštvaně opustil pokoj, se Tom nepohnul z místa. Seděl vedle mě na posteli, pozoroval mě, zatímco já jsem zíral z okna na potemnělou oblohu a blížící se svítání. Dřív jsem doufal, že další den přinese další naději na něco lepšího, ale po téhle noci se moje myšlenky změnily. S další východem slunce se blížilo něco, co už nebude tak příjemné jako samotné hřejivé světlo.
Tom mě vzal za ruku a propletl prsty s mými. Chvilku trvalo, než jsem se donutil podívat se do jeho obličeje. Jeho pohled byl vážný, ale skrývalo se v něm ještě něco víc, co jsem nedokázal popsat. Ale to něco bylo uklidňující a překrásné.
„Potřebuješ se uklidnit, Bille,“ promluvil potichu, čímž protnul ticho.
Neodpověděl jsem, moje hlava klesla. Zavřel jsem na chvíli oči. Najednou jsem si připadal neskutečně unavený. Když mě Tom vzal do náruče, nezmohl jsem se ani na jedno jediné slovo odporu. Jen jsem mu omotal ruce kolem krku a hlavu jsem opřel o jeho rameno.
„Osprchuješ se, najíš a půjdeš spát, jasné?“ zeptal se mě, když mě přenášel přes chodbu do koupelny. „Já se od tebe nehnu ani na krok,“ dodal nakonec.
Jen matně jsem vnímal, že ze mě opatrně stahoval oblečení, že mě postavil pod sprchu a pustil proud horké vody. Drobné kapky se mi vozily po kůži a smývaly všechny nepříjemnosti, které jsem v sobě držel. Jakmile mi horká voda rozproudila krev v žilách, zamrkal jsem a podíval se na Toma, který seděl na podlaze před sprchovým koutem, a čekal, až budu hotový.
Otevřel jsem posuvné dveře. Zvedl ke mně překvapeně hlavu, jeho čokoládové oči se upřely do mých. Díval se mi jen do obličeje, jako kdyby neměl chuť prohlédnout si mě celého. Věděl jsem, že by to nebylo poprvé, co mě uvidí nahého. Už jednou jsme tu byli spolu a mně se to líbilo. Zatoužil jsem ho mít u sebe znovu.
„Potřebuješ něco?“
Natáhl jsem k němu ruku.
„Půjdeš ke mně? Nelíbí se mi, že tu takhle sedíš,“ mírně jsem se zamračil.
Pousmál se. „Záleží na tom, jestli to doopravdy chceš.“
„Jinak bych se tě o to neprosil,“ zavrněl jsem potichu a ustoupil dozadu, když ze sebe Tom shodil tričko a džíny. V boxerkách vlezl do sprchového koutu a zabouchl za sebou dveře.
Prohlédl jsem si jeho pevně stavěné tělo. Modřiny mu zdobily vypracovaný hrudník a ploché břicho. Ale to nebylo dost, aby to mohlo zničit jeho dokonalost. Všiml si, že si ho prohlížím a vzal mě opatrně za bradu. Zvedl mi obličej tak, abych se mu díval do tváře. Usmál se na mě a palcem mi opatrně přejel po rtech.
„Jsi nádherný,“ zašeptal.
Sklopil jsem oči a zčervenal. Horko ve tvářích mi stoupalo. Několikrát jsem se nadechl, než jsem se odvážil se na něho znovu podívat. Nepřestával mě pozorovat.
„A co bude teď, Tome? Myslím se mnou, s tebou, s BJem…“
Tom zakroutil hlavou. „Nevím,“ přiznal. „Ale nechci mluvit o tom, co bude. Pro mě je důležité, co je teď.“ Opatrně mě opřel o stěnu. Zkřivil jsem obličej, když to zastudilo, ale můj výraz ochabl v okamžiku, kdy se Tomovy rty přitiskly na moje. Políbil mě něžně a opatrně, že jsem si ani nemyslel, že by toho mohl být někdy schopný. Málem se mi podlomila kolena. Vzal jsem jeho obličej do dlaní a ten jedinečný polibek jsem mu oplácel.
Jazykem mi přejel po linii rtů a pak jím pomalu sestoupal po mojí hraně čelisti až na krk. Znovu mě políbil na kůži, jeho ruce opatrně stiskly moje boky. Po celém těle mi naskočila husí kůže, zaklonil jsem mírně hlavu, abych mu k sobě dal lepší přístup.
Po několika vteřinách se na mě podíval. „Jestli chceš, abych přestal…“ Nechal větu vyznít do prázdna.
Zakroutil jsem hlavou. „Nechci.“
Tom stáhl obočí. „Bille, proč mi dovolíš, abych u tebe byl takhle blízko? Míval jsi ze mě strach.“
„Netvrdím, že už nemám,“ podotkl jsem. „Ale jsi jediný, komu na mně záleží.“
Jeho výraz zjihl. „Chceš vědět, jak to cítím já?“ zeptal se. To bylo poněkud překvapivé. Horlivě jsem přikývl a tak pokračoval: „Už od začátku jsi mi přišel zranitelný a probudil jsi ve mně zvláštní touhu tě ochraňovat. Bál jsem se o tebe pokaždé, když se tě BJ nebo někdo jiný dotknul. Byl jsi tak křehký. A čím déle jsem vedle tebe, tím větší je moje potřeba tě chránit.“
Díval jsem se mu přímo do očí, nedýchal jsem. Ticho přerušovala jen padající voda z hlavice sprchy. Srdce mi tlouklo. Slyšel jsem každé slovo, ale nebyl jsem si jistý, jestli se mi to jenom nezdálo. Tom mi pohled oplácel a vyčkával, dokud jsem mu neskočil kolem krku a znovu ho nepolíbil.
Naše polibky se z vteřiny na vteřinu stávaly hladovější, žádostivější a vášnivější. Až příliš jsem se tiskl k Tomovi, chtěl jsem cítit jeho kůži na své. Tom pronikl jazykem do mých úst a vychutnával si mě. Slyšel jsem jeho tiché zapředení. Jeho dlaně putovaly po mém těle, hladil mě po žebrech, po bocích, lehce tiskl můj zadeček, ale jakmile se jeho dlaně přitiskly na můj podbřišek, ztuhl jsem.
„Co to děláš, Tome?“ zeptal jsem se zadýchaně, když mě políbil na klíční kost.
Jeho rty se přemístily k mému uchu. Zuby opatrně přejel po ušním lalůčku a zašeptal: „Nemáš se čeho bát, Bille. Chci ti ukázat, že tvůj život může být i příjemný. Jen mi věř. Říkal jsi, že mi věříš…“
„Věřím,“ polkl jsem.
„V tom případě je všechno v pořádku,“ usmál se a znovu mě políbil.
Soustředil jsem se na to, co se mou prováděly jeho rty, jen abych se uvolnil. Tomovy prsty mi něžně přejely po klíně a mým tělem projela první vlna příjemného vzrušení. Vzdychl jsem mu do úst. Když mě obemkl prsty a opatrně zapohyboval zápěstím, zasténal jsem a zaklonil hlavu. Začala mě drtit síla touhy. Tomovy polibky zasypávaly můj krk, zatímco mě dráždil rukou.
„Tome,“ zakňučel jsem jeho jméno a zaryl mu nehty do ramen. Začal jsem rytmicky pohybovat boky proti jeho ruce, s každým dalším pohybem se mi chtělo hlasitě křičet. Vzdával jsem se mu, patřil jsem mu ještě víc než doteď.
„Dovolíš mi, abych tě vzal do ráje, Bille?“ zavrněl mi do ucha.
Nepatrně jsem přikývl. „Ano.“ Můj hlas zněl přiškrceně a cize.
Tom se svezl na kolena. Překvapeně jsem se podíval dolů, do jeho obličeje. Jen se usmál a políbil mě na tetování na břiše. Oklepal jsem se napětím a dál jsem se na něho díval. Neodtrhl ode mě oči, ani když si bral mé vzrušení mezi rty. Políbil mě a jazykem zatlačil na drobnou prohlubeň. Hlasitě jsem zavzdychal a přitiskl se zády ke zdi ještě víc, než snad bylo možné. Tom tiskl pevně moje boky a postupně si mě vzal celého do úst. Vnímal jsem to horko a vlhko, vnímal jsem jeho hbitý jazyk, jímž mě pomalu a dráždivě olizoval. Myslel jsem, že snad exploduju vzrušením.
V hlavě mi vybuchlo světlo. Tělo se mi stáhlo v křeči, hlavu jsem prudce zvrátil dozadu, div jsem si ji nerozbil o stěnu. Ze rtů se mi draly primitivní zvířecí zvuky. Boky jsem mírně přirážel do Tomových úst, nehty jsem zarýval do spár mezi kachličkami. Stál jsem na pokraji propasti slasti a padal jsem dolů. Topil jsem se v ní, dokud ten pocit neodezněl.
Když se Tom narovnal a jazykem si přejel po rtech, málem jsem se svezl po podlaze dolů, nebýt jeho pohotových reakcí. Rychle mě objal kolem pasu, aby mě podepřel a pomohl mi najít ztracenou rovnováhu. „Jsi v pořádku?“ zeptal se ustaraně.
Usmál jsem se. „Je mi horko,“ odvětil jsem a v obličeji jsem měl blažený výraz.
Pohladil mě po tváři a políbil mě na čelo. „Teď už bys měl jít ale vážně do postele. Musíš být unavený.“
„Jsem,“ přitakal jsem a nechal jsem Toma, aby mě pomalu umyl. Měkkou žínkou mi přejížděl po těle, místností prolínala vůně sprchového gelu. Nechal jsem se jí unášet tak dlouho, dokud se mi nezačaly zavírat oči. Z posledních sil jsem se vyškrábal ze sprchového koutu, oblékl jsem si spodní prádlo a jedno z obrovských triček, které mi půjčil Tom. Potom jsem se nechal odnést do postele.
Tom mě položil na matraci, přetáhl přese mě deku. Venku už bylo světlo a tak zatáhl těžké závěsy, aby mě sluníčko neobtěžovalo. Sám si šel sednout do křesla naproti posteli.
„Nebudeš spát, Tome?“ zeptal jsem se.
„Vyspím se tady.“
Vstal jsem a šel k němu. Zvědavě mě sledoval. Vzal jsem ho za ruku a táhl jsem ho za sebou do postele. Stáhl jsem ho k sobě na matraci a přikryl jsem ho dekou až pod bradu.
„Já bych se tam vyspal.“
Zavrtal jsem nos k jeho krku a nasál jsem tu dokonalou vůni jeho kůže. „Mlč,“ nařídil jsem mu a zavřel oči.
Začínal jsem přicházet k sobě. Oči jsem nechával zavřené, měl jsem v plánu ještě chvíli spát. Byl jsem pořád unavený, ale bylo mi lépe. Natáhl jsem ruku vedle sebe a k mému zděšenému překvapení jsem byl v posteli sám. Bylo to nepříjemné probuzení, prudce jsem se posadil na posteli a rozhlédl se kolem sebe. Tom v pokoji nebyl. Skleněné tabulky ve dveřích byly jako nové, jako kdyby je nikdo nerozbil. Vyškrábal jsem se z postele a utíkal ke dveřím. Vzal jsem za kliku a zacloumal jimi. Byly zamčené. Zkusil jsem to ještě jednou, ale bezvýsledně.
„Snad bys odtud nechtěl utéct,“ ozval se hrubý hlas z druhé strany pokoje.
Zůstal jsem strnulé stát na místě. Dalo mi to skoro celou minutu, než jsem se otočil. Doufal jsem jenom, že je to moje noční můra. Ale jakmile jsem stál tváří v tvář BJovi, došlo mi, že už dávno nespím. Z takového snu bych se probudil.
„Dobré ráno, Bille,“ usmál se na mě.
„K-Kde je Tom?“ zakoktal jsem.
„O toho se nestarej,“ odbyl mě.
Zalapal jsem po dechu. „Co jsi mu udělal?“
BJ se odlepil od zdi a pomalu šel ke mně, zatímco já jsem od něho ustupoval, kam se jenom dalo.
„Snad se mě nebudeš bát, Bille, já si s tebou chci jenom trochu pohrát,“ zasmál se a vrhl se na mě, jako hladový lev na svou kořist…
autor: Bubbly
betaread: Janule
né, sakra to né… ach ten BJ, hajzl jeden hnusnej… doufám, že tam Tom rychle dorazí a Billa zachrání, ale BJ ho asi dobře uklidil… už už jsem myslela, že se k němu BJ nedostane a on přece… no, tak nezbývá než doufat, že Billovi moc neublíží… nemůžu se dočkat dalšího dílku
jeziš kde je Tom? Bj nesmie Billovy ublížit to nie. *Dúfa že Tom Billa zachráni. Rychlo dalej.
tak teď už se začínám opravdu hodně bát jak to dopadne 🙂 mám hlavě spoustu nápadů, ale jeden nepravděpodobnější, než ten druhý 😀 nu, necháme se překvpapit… To v té sprše *in love* ♥ a jak tam Tom přiznal, že už od začátku má potřebu Billa chránit ♥ kulíšci moji 😀 🙂 k BJovi nemám skoro slov, můj komentář na jeho osobu si nezaslouží 😉 prevít!!! kolikrát na něj mám ještě dělat VooDoo, aby konečně zabralo 😀 😀 a nakonec se budu zřejmě (určitě) opakovat, ale miluju tu povídku a je úplně nejvíc nádherná ♥♥♥ :))
Měla bych se bát o Billa, ale mnohem, větší strach mám o Toma…
Zatracený BJ, doufám, že dostane, co zaslouží, zmetek jeden, ať se opováží Billovi něco udělat. Teď mě napadlo, kde nechal Tom svoji pistoli? Doufám, že Bill to ví…
A scéna ve sprše? Tak ta byla parádní, opravdová nádhera ♥♥♥
ááách :Q slintáám.. 😀 a ten konec… sakra já mám strach co se mu staneee… miluju tuhle povídku… úplně šíleně.. 🙂