Trest za nevinnost 26.

autor: Lenna W.K.T. & Adella Kaulitz

Bill 
Dívám se na něj a on na mě. Stydím se za to, že myslím na to samé. Za tu dobu jsem se s Gabrielem tak sblížil. Líbí se mi. A touha po něčí blízkosti mě užírá. Jistě. Není to Tom, kterého miluji. Ale i přesto se přivinu do jeho náruče. „Můžeš.“

Gabriel 
Váhavě se porozhlédnu po okolí a po palubě. Nikdo si nás nevšímá, přesto bych raději byl někde pryč. Někde, kde se skryjeme lidským očím. Já, Tom a Bill. Teď vím, že jsem Billovi hodně křivdil. Hodně jsme se poznali a já jsem na něj byl opravdu zlý. Když si pomyslím, že jsem ho chtěl zabít. Sklopím oči.  
„Pojď,“ šeptnu nakonec a vezmu jej do náruče, je tak lehký. Jemný, drobný a tak… hebký a plyšový. Jeho kůže je jako samet. Vím, co se Tomovi na něm líbí, protože mě se líbí to samé. 
„Bille, omlouvám se,“ pošeptám a postavím jej na zem v naší sporně vybavené a malinké kajutě.

Bill 
Pohladím ho po tváři. Červená se, vidím to. „Už se za nic neomlouvej,“ zašeptám a postavím se na špičky, abych ho mohl lehce políbit na rty. Snažím se přitom nemyslet na to, že tím možná ubližuju Tomovi.

Gabriel 
Na chvíli odvrátím hlavu, ale chtíč mě ovládá. Podívám se mu zpět do očí a přitáhnu si ho k sobě za boky. 
„Mrzí mě to, všechno mě to mrzí, byl jsem naštvaný a zhrzený…“ šeptnu do polibku. Chytím si jej za tváře a polibek stále více prohlubuji. Cítím, jak mi to váhavě oplácí, velmi nesměle. Opřu si čelo o to jeho a dýchám mu na rty. 
„Tak mě to mrzí. Tak strašně moc. Všechno, co se stalo.“

Bill 
Zakroutím hlavou. Kdyby to všechno bylo jednoduché. 
„Bojím se…“ Zašeptám a koukám mu do očí. 
Cítím se divně. Zvláštně. 
Chci dělat spoustu věcí, které bych chtěl s Tomem. Cítím, že to potřebuju. 
Moje svědomí mi to ale zakazuje. Jsem zoufalý a nevím, co mám dělat.

Gabriel 
„Nemáš čeho, už ti neublížím. Ani já a ani Tom…“ pošeptám a zase se vpiju do těch jemných měkkých polštářků. Laskám je a jazykem objíždím. Ruce dám na bok a jemně mu je masíruju. 

Bill 
Vydechnu do jeho rtů a ruce mu obmotám kolem krku. Stále mě objímá nervozita, ale pomalu se rozplývá a zbývá jenom touha. Musím se začervenat, když mi hlavou problýskávají nemravné myšlenky, ohledně mě a Gabriela. 
„Děláme špatné věci…“

Gabriel
„Já vím, ale myslím, že Tom nám to odpustí,“ pošeptám a pomalu jej začínám pokládat na postel. Loď se s námi houpe. Z paluby se pořád ozývá pár hlasů.  
„Bojíš se mě?“

Bill 
Přikývnu. „Bojím…“ nevím jaké to může být. Trochu se bojím i Gabriela. Co když to hraje a chce mi ublížit? Možná se chovám paranoidně, ale pořád mu nedůvěřuju tak moc jak bych chtěl. Určitě ne dost na to, aby se stalo to, co se má stát…

Gabriel 
„Nevěříš mi, že ano,“ brouknu a pomalu začnu zasypávat jeho krk slabými polibky. 
„Absolutně tě chápu, naše seznámení nebylo moc slavné…“ podívám se mu do očí v té tmě která kolem nás panuje, je to celkem těžké rozeznat všechny rysy. Ale jeho oči div nesvítí. Odráží se v nich slabá světýlka odnikud.

Bill 
„Bojím se toho, co bude,“ zašeptám slabě a zatahám Gabriela za košili. „Řekni, že to bude dobré… prosím…“  
Opřu hlavu o polštář a sleduju ho. Je to obtížné ale oči si na tmu zvyknou.

Gabriel 
„To víš, že všechno bude dobré. Tom se uzdraví, najde si nás a budeme spolu… teda pokud mě budete chtít…“ přejedu palci po jeho tváři. Je kouzelný.

Bill 
„Chci aby si byl s náma! Musíš. zasloužíš si to,“ pousměju se a chytnu Gabriela za ruku.

Gabriel 
„I když jsem na tebe byl tak hnusnej?“ pošeptám a vtisknu mu polibek do dlaně.

Bill 
„Měl si důvod. Asi bych se zachoval stejně. Nevyčítám ti to,“ zakroutím hlavou a políbím ho. Spontánně. Sám od sebe.

Gabriel 
Nechám pracovat reflex a polibek prohloubím, trošku tě zatlačím do madrace a spokojeně ti zafuním do rtů. 
„Byl jsem idiot…“

Bill 
„Nemluv o tom“ zašeptám a úplně se mu poddám. Zavřu oči a představím si Toma. Jeho vůni, jeho dotyky a jeho hlas. Jinak to nejde. Na jednu stranu potřebuju ten pocit blízkosti a něhy. Na druhou mě sžírá svědomí.

Gabriel 
Začnu mu pomalu ale jistě rozepínat košili… Laskám každý nově odhalený kousíček kůže. Je tak jemná a hebká, horká a smyslná. Nepatrně se otřu o jeho rozkrok tím svým.

Bill 
Vydechnu a oplatím mu to. Je to zvláštní, vzrušuje mě to. 
Není to normální. Není to Tom!

Gabriel 
„Tak jiné…“ vzdychnu… Bill je kromě Toma první, koho líbám, navíc… tenkrát Tom… dost mi to ublížilo. Je to zvláštní se líbat, ale chci to, vzrušuje mě to. Pomalu sjedu polibky až na břicho. 
„Dovolíš mi to?“

Bill 
Skousnu si ret. Tak jiné a zvláštní. Chci mu to dovolit. Potřebuji to. Je to přece jen chemie, pudy, chtíč. A když mi ho nemůže zahnat Tom… musí to udělat někdo, komu jako jedinému na téhle palubě věřím. Gabriel. Jeho ruce jsou tak jemné a něžné. Nemohou nahradit ty Tomovy, ale můžou alespoň dělat podobné věci. Tom… Mám ho plnou hlavu. „Ano.“ Vydechnu a podívám se na něj.

Gabriel 
Oba víme, že s námi v tuhle chvíli Tom je. Oba na něj myslíme, oba na něj vzpomínáme, přemítáme si, jaké to bude, až se Tom k nám vrátí. Třeba budu muset odejít… ale teď nějak nechci na Toma myslet. Chci myslet na to hubené rozechvělé tělíčko pode mnou, které pomalu ale jistě pohlcuje vzrušní. Pomalu rozvážu jeho kalhoty, pomalu polibky směřuji k jeho rozkroku. Mazlím se s tou jemnou kůží. Bill jemně nadzvedne boky, aby mi pomohl se zbavováním přebytečné látky a nechal mě polaskat, pohladit jeho penis. Je tak hladký, i když jeho kořen doplňuje jen pár jemných chloupků. Opatrně se dotknu rty jeho špičky. Když uslyším slabé vzdychnutí, pokračuji a začnu jej hladit i jazykem.

Bill 
Ano.. poznávám že tohle Gabriel jistě dělal Tomovi hodněkrát… Jeho ústa jsou teplá. Jako mast. Nepřepadá mě před ním stud. Už se ho vůbec nebojím. 
Slastně vydechnu, když mě vezme do úst a nesouhlasně mručím, když jej opět vytahuje. Stisknu v rukou prostěradlo a snažím se tišit své steny. Před očima se mi vybavil Tomův obličej. Jeho rty, jeho ruce. Jeho dech a jeho tiché vzdychy. Rozpačitě se nadzvednu v loktech a pohlédnu na Gabriela. Je to tak úplně jiné. Hezké, ale jiné.

Gabriel 
Neodpustím si ten oddaný pohled, jakým jsem častoval Toma. Pak se ale odtáhnu od jeho penisu a přitisknu se mu ke rtům.  
„Necháš mě to udělat?“ pošeptám do rtů a stále alespoň rukou hladím jeho penis. Jeho tvrdou chloubu, třu ji v dlani. Touha po Billovi prostoupila celým mým tělem. 
„Necháš mě to udělat?“ zopakuji. „Necháš to udělat mě? Ne, Toma? Protože já bych moc rád, abych to byl já a ne Tom, kdo tě dnes v noci zahrne láskou,“ pošeptám, snad pochopí význam mých slov. Nechci, aby na Toma zapomněl, ani já na něj nechci zapomenout, ale zároveň chci, aby tu byl se mnou a ne s Tomem.

Bill 
Zavřu oči. Pořád vidím Toma. Přijde mi to tak nespravedlivé vůči Gabrielovi. Otevřu oči a rozechvělou dlaní ho pohladím po tváři. „Udělej to ty. Jsi tady se mnou ty, Gabrieli.“ zašeptám tak, aby to zůstalo jen mezi námi. Tom se to přece nedozví. „Chci, abys to teď byl ty.“ Tím si nejsem skutečně jistý, ale potřebuju tu lásku!

Gabriel 
„Děkuju…“ pošeptám a opět se vpiju do jeho rtů. Pro nás oba to bude velmi složité na Toma nemyslet, ale vím, že i kdyby se to dozvěděl, byl by rád, že si rozumíme. 
Přivřu oči a opět se vrátím k laskání jeho chlouby. Připravování jeho těla na splynutí našich těl. 
Prsty pomalu dráždím ten narůžovělý vstup do jeho horkého těla, a jazykem, ústy hladím tu hebkou pokožku jeho penisu.

Bill 
Nevydržím to a žádostivě zakňučím. Instinktivně špulím zadeček. Snad podvědomě vyhledávám Toma. Ale i tak cítím, jak se mi čím dál víc zvyšuje tlak. Dlaň položím na Gabrielův týl a slastně vydechnu, když cítím, jak jazykem klouže po mém penisu. Pokrčím nohy a prohnu se v zádech, když ucítím jak do mě noří jeden svůj dlouhý tenký prst. „Gabrieli,“ vydechnu a musím se trošku přemáhat abych neřekl Tomovo jméno. I když je to lehčí, než jsem se bál, že bude.

Gabriel 
Když uslyším ten žádostivý vzdych, doprovázený stenem mého jména, tak se zachvěju. Kouknu na Billa, do jeho očí. Jsou vzrušené a zmatené. Políbím jej na bříšku a pomalu kroutím prstem v jeho těle. Broučku, líbí se ti to? Ptám se ho ve své mysli. Mám chuť jej oslovovat něžně a jemně. Je chtivý, roztomilý. Vtěsnám se mezi jeho pokrčená kolena a k prvnímu prstu přidám i druhý. Hned na to svoje boky jemně přitisknu k těm jeho. 
„Pomůžeš mi se svléknout?“ líbnu jej na tvář, pak na ucho, pod ucho a začnu líbat na krku. Mám chuť ochutnat celé jeho tělo.  
Bill 
„Pojď…“šeptnu nedočkavě. Potřebuju ho cítit v sobě. Potřebuju COKOLI cítit v sobě!… cítím se tak podivně zkažený. Vyčítám si zvrhlé myšlenky už teď. Ale nemohu jinak. Gabrielovy ruce jsou tak něžné. Zvednu hlavu a kouknu mu do očí. Cítím to v nich. Chce mě. „Jen pojď. Vem si mě,“ zašeptám a jasně ve svém hlasu slyším nedočkavost. Po sexu.

Gabriel 
Polknu, je tak chtivý. Až mě to samotného překvapilo. Žíly na jeho rukou byly naběhlé, jak drtil mezi svými prsty prostěradlo. Když mi pomůže z mých režných kalhot, pomalu vytáhnu prsty a začnu se o něj otírat svým penisem. Z úst nás obou začnou unikat tiché steny a projevy touhy. Opírám se o ruce a ty Billovy cítím všude, na hrudi, na zádech i na zadku. 
„Chceš to? Řekni mi to ještě…“ pošeptám prosbu, udýchaně, omámeně, vzrušeně. Přisaju se na jeho ladný krk a pomalu ničím jeho porcelánovou bělost rudými flíčky.

Bill 
„Chci to!“ až skoro vyjeknu. Nechci, aby to protahoval. Je to krásné, ale už chci, aby byl ve mně. Už chci konečně cítit, jak ve mně něco pulzuje, tepe, jak někomu přivodí slast moje tělo. Očima kloužu po jeho těle. Je krásný ale chybí mu vypracovanost. Tělem je možná spíše podobný mně, i když je vyšší a mihne se mu tam sem tam nějaký ten sval. Přejedu mu rukou lehce po břiše. „Prosím, Gabrieli netrap mě už,“ vydechnu úzkostlivě a zároveň roztouženě.

Gabriel 
Opřu se rukama u jeho hlavy, až nakonec klesnu na lokty a prsty se probírám jeho vlasy. Jednou rukou sklouznu mezi naše těla. Oddávám se pocitům. Pohladím jeho penis, až sklouznu na svoji chloubu a nasměruju jej do něj. Bill mě skoro prosí, protože jeho vzrušení… je rozpálený, tak horký, že bych se bál, že hoří. 
Pomalu hýbu boky a pronikám pomalu do jeho těla, lokty mu slabě zatlačím na ramena a boky přitlačím. 
„Ah… bože…“ moje břicho klouže po jeho a jeho penis se sklouzne po mém podbřišku. Tohle je tak dobré!

Bill 
Hlasitě vydechnu když vstoupí do mého těla. Konečně. Není to Tom a je to poznat, ale i tak je to lepší. Úleva mnou projede stejně rychle jako pocit slasti, když na první příraz narazí na můj bod slasti. 
„Ah… bože…“ dám za pravdu jeho slovům a obejmu jej kolem krku a přitáhnu si ho těsněji k sobě. Vyhledám jeho rty a chtivě ho políbím. „Víc,“ vydechnu a zachvěju se.

Gabriel 
Polibky se snažím oplácet, jakkoliv, hlavně stejně chtivě a horlivě jako Bill. Začnu se v něm pohybovat a rovnou najedu na rychlejší tempo, mám totiž pocit, že kdybych to neudělal, tak by mě prosil, a to já nechci. Měl bych to být já, kdo by ho měl prosit. O odpuštění. 
„Bille…“ vzdychnu do jeho zpocených vlasů, když se na chvíli odtáhnu, abychom nabrali kyslík. 
„Bille, omlouvám se… za všechno…“ vydechnu a trošku prudčeji přirazím… a znovu… Blaženě přivřu oči.

Bill 
„Ššš…“ umlčím ho polibky. I tak do jeho rtů vzdychám a nemám sílu ani dech na to, abych mu jakkoli odpověděl. Vzdychám stejně rychle a hlasitě, jak rychlé a prudké jsou jeho přírazy do mě. Hlavou se mi stále motá Tom. A Gabriel. Tenhle pocit se mi v srdci nelíbí, ale tělo to potřebuje. Motá mi hlavu i jeho vůně tak sladce podobná Tomovi, jeho slova, jeho ruce. 
Převezmu velení a těžce převalím Gabriela ze sebe. Překvapený výraz na jeho tváři vystřídá úsměv, když se na něj opět posadím a na jeden náraz nasednu na jeho stojící mužství. Opřu se o jeho ramena a s přivřenýma očima sleduju jeho tvář. Naběhlé rty, zelené přimhouřené oči zářily jasně jako smaragdy.

Gabriel 
Moje ruce se okamžitě umístí na jeho boky, které je začnou hladit a jemně tisknout. Pak jednou rukou projedu jeho vlasy, dám mu je z obličeje a za týl si jej přitáhnu k sobě.

Bill 
Ihned se mu přitisknu na rty. Potřebuju polibky, vášeň a něhu. Hladím jej po ramenech a jazykem kroužím kolem jeho. Pohybuju se na něj zlehka a poté přidám na tempu, protože mi to prostě nestačí. Dosedám na něj a zase zvedám boky. Skloním hlavu a sleduju, jak se jeho úd pohybuje. Jak je naběhlý. Skousnu si rty a vzápětí hlasitě vyjeknu, když opět naráží na můj bod, slastí se prohýbám a stěží zvládám svůj dech, který se zkracuje. Hrábnu si rukou do klína a stisknu svůj penis, začnu pohybovat rukou a doháním se k ještě větší slasti.

Gabriel 
Jakmile si sáhne rukou do klína, tak mě poleje horko, hrozně se mi to líbí, jak se svíjí slastí a stále jí ještě nemá dost. Nahradím jeho ruku a zkoumám jeho slastnou tvář.  
„Bože… ah…“ prohnu se. Cítím pnutí ve slabinách. 
„Ještě chvilku, Bille,“ vzdechnu a posadím se… jednou rukou v jeho klíně a tou druhou jej držím za bok a pomáhám mu na mě dosedat.

Bill 
Chvíli na něj ještě dosedám, tlačím a prohýbám se záměrně, abych pocítil víc a víc té slasti. Kroutí se mi prsty u nohou, cítím v nich mravenčení. Hlasitě zasténám a všechna bílá lepkavá tekutina skončí na Gabrielově bříšku. Přesto se nepřestávám pohybovat.

Gabriel 
Cítím neuvěřitelný tlak na stěny mého penisu. Moje vědomí se teď právě přeneslo do míst mezi nebem a zemí. Spolu s tím mým i to Billovo. Táhle zasténám a prohnu se v zádech. Tím se dostanu do Billa úplně nadoraz a ucítím to uvolnění, které nyní proudí do Billova zadečku, ten se trhavě nadechne. Ani si neuvědomuju, že tisknu jeho boky silou, která u mě není normální.  
Hned na to se uvolním a nechám své vědomí pomalu padat na zem a užívám si ještě zbytky toho vlhkého pocitu, té slasti. 
„Billy… bože…“

Bill 
Vysíleně padnu vedle Gabriela a schoulím se po jeho boku. Cítím se uvolněně, i když boky mě stále pálí pod jeho stiskem. I zadeček mě trochu bolí. Pocit samoty je ale zažehnán, a za to jsem rád. Ovšem… bodne mě v srdci trn lítosti.  
Jak je teď Tom sám…

Gabriel 
Vysíleně se posadím a přikryju ho, hned na to se k němu přitulím… 
„Děkuju…“ šeptnu jen a přitáhnu si ho k sobě. Chudák, musí se cítit zneužitý… Miluje Toma a vyspal se se mnou… Ale já Toma taky miluju, jsem si jistý, že si pro nás brzo přijede, a že to bude dobré. 
„Spolu to překonáme, jo… zapomeneme na všechno před tím a začneme znovu… jo?“

Bill 
Přikývnu unaveně. „Taky ti děkuji…“ Pousměju se a věnuji mu polibek na rty. Vím, že se o mě Gabriel dobře postará. Stará se o mě, když tu není Tom. A jsem si jist, že se o mě bude starat dál. Slíbil to a já jsem mu vděčný. 
„Tom na tebe bude hrdý… a nebude se zlobit…“ Usměju se a spokojeně zavřu oči. Před očima se mi mihne jen Tomův krásný úsměv… ale to už vím, že se propadám do říše snů…

Gabriel 
Když si uvědomím tíhu těchto slov, tak si Billa majetnicky přitáhnu a políbím na čelo. Hladím jeho spící tělo na zádech, dokud moje vědomí nezapluje mezi sny.

autor: Lenna W.K.T. & Adella Kaulitz
betaread: Janule

11 thoughts on “Trest za nevinnost 26.

  1. Né, to néééé!*brečí*
    Nejdřív jsem doufala, že to zůstane jen u těch polibků a prosila jsem, aby to ostatní ten vnitřní hlásek Billovi rozmluvil… Bohužel. Já z té dnešní kapitoly nemůžu, Bill mě tolik zklamal.
    Já ti dám chemie, Bille! Se umím alespoň trochu ovládat, ne? Když miluju, tak nespím s jiným!!!
    Gabe chce Billa zahrnout láskou? A kdy na to přišel? Chtěl ho zabít, pokud vím!!!Jsem tak nešťastná!
    Tommy, chybíš mi tu! Jakpak ti ale je? Jsem asi jediná, koho to zajímá… Snad se už cítíš lépe.

  2. krása rozbrečela sem se u toho dala si do toho tolik pocitů a je to prostě a jednoduše nádherný 🙂

  3. Bola som taka rada ked sa tu   objavil dalci  diel, a teraz mi je do breku, z toho ako sa Bill rozhodol to  Gabrielovy  dovoliť.  Neviem prečo mam stale pociť ako by  to Gabriel hral a nakoniec Billovy  iba ublíži. Tom  mi  chýba a tiež som zvedabva ako sa má a aj som zvedavá  či im to  odpustí a aj ked to nieje spravne dúfam že ano.  Rychlo dalej.

  4. [1]: Ondinko, absolutně ve všem s tebou souhlasím!!!
    Bill mě hrozně zklamal, a nejenom on, i o Gabrielovi jsem měla lepší mínění =(

    Bille, jak jsi mohl?!! Myslela jsem si o tobě, že jsi zamilovaný, něžný andílek, a ty jsi přitom obyčejná malá coura…
    A Tom, že se nebude zlobit? Tom vás oba tak akorát zabije a bude řešit jenom jedno, koho z vás jako prvního =(
    Prý chemie!!! Já ještě dokážu pochopit, kdyby se spolu pomazlili nebo si navzájem vypomohli nějakou tou ruční prácičkou, ale tohle…
    Tome, kde jsi?

  5. [4]: Janičko, ani nemluv. Já tento díl nemohla rozdýchat. A přesně, jak píšeš – Bill je coura. Nic jiného. Tommy je jen kvůli němu tak bolavý, jen kvůli Billovi tolik trpí a Bill? Škoda mluvit!

  6. nečekala jsem, že by to mohli udělat 🙁 tročku mě to mrzí as je to vůdči Tomovi "Nefér", nebo jak bych to řekla.. prostě podvést ho, nebylo hezký 🙁

  7. wau, nevěřím vlastním očím, ta povídka neumřela!!! 🙂
    no teda, Bill se nám hezky mění… sice je to, co udělal, špatné, ale svým způsobem ho chápu… a kdyby s Tomem zůstali oba dva, bylo by to báječné trio.
    hlavně se mi líbilo, jak Gabriel pochopil, že Bill není ten, za koho ho měl…

  8. [7]: Adi, to vis ze neumrela… snazime se psat jak jen to jde… mame uz docela kus zas napsanej… pohneme s tim uz budu vic na netu… aspon…
    Jo a hejbla jsem i s Te Zed eMkem xD brzo poslu tu 6.ku ale tu 5.ku upravenou jeste nemam to poslu takyy brzo… jen co se to opravi… aby se to dalo cist 😉 xD

  9. [9]: :-DDDDDDDDDDD Jó, to je to samé. :-DDDDDDD Já už ten včerejšek nakonec vydýchala, tato povídka se mi na to až příííliš líbí, ale stejně s Billem JAKO nemluvím! :-DDDDDDDDD
    Tahle tvá reakce mě zabila 🙂 (Máte o čtenáře míň… Nééé, legrace, samo 🙂 )

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics