autor: Neilinka & Cerike
Tom – Axel
To, že mi to Bill sám od sebe řekl, mě naplňovalo radostí. Na druhou stranu mě děsili Billovi bývalí přátelé. Komunita, ve které žil.
To, čeho jsem se bál nejvíc, bylo to, aby ho nějakej rádoby kamarád nestáhl zpátky k fetu. To, jak jsme s Billem žili, teď bylo úžasné, a Bill dělal pokroky. Neuměl jsem si představit, že by Bill znovu klesl k životu, který žil.
K bezduchému nenaplněnému životu, kdy jediný váš cíl je nevynechat jedinou dávku.
„Jo jasný, běž. No, sejdeme se u kina, stačí si vybrat film.“ Společně s Billem jsme si sedli k programu, který jsem včera přinesl. Bill si vybral film od šesté hodiny večerní. Jen jsem přikývl a přemýšlel, v kolik asi chce odejít a jak dlouho budu doma sám se svýma myšlenkama o nějakém kamarádovi, který fetuje a Bill si dává s ním.
Dost. Nemůžu Billa tak zpochybňovat. Důvěřuju mu a miluju ho, a to chce určitou část důvěry.
Zahnal jsem své špatné myšlenky a šel jsem se osprchovat. Bill se ke mně ani nepřidal, když jsem vylezl z vany, přišlo mi, jako by se už chystal. Vybíral si oblečení, přemýšlel, jaký make-up, všechno tak pečlivě. No, zjevně se chce líbit.
Raději jsem to nesledoval a vzal si notebook.
Ale ani to mě nezbavilo nudy, nikdo nikde. Jediná světlá stránka přišla, když se na liště rozblikalo: Markus on-line a hned potom zpráva.
Psali jsme si o všem možném, co jsem koupil Billovi, o tom, jak se Markus k nám těší a přišla řada i na Billova kamaráda. Musel jsem se o tom někomu svěřit a Mark byl jeden z nejlepších lidí na tyhle věci.
Ale to, že potvrdil mé úvahy o tom, aby Bill chodil s někým takovým ven, není dobrý nápad, se mi nelíbilo. Věděl jsem, že je to špatný, ale když mi to potvrdil, bylo to ještě horší.
Pomalu jsem vstal od PC a došel do ložnice.
Opřel jsem se o futro dveří a sledoval Billa, jak si balí věci do kabelky.
„Můžu se na něco zeptat?“ Bill se zjevně mé přítomnosti lekl.
Otočil se ke mně a jen přikývl, pak se dál věnoval přípravám.
„Ten kluk…“
„Axel.“ Konečně jsem oficiálně znal i jméno, tušil jsem, že to bylo to číslo, co ráno volalo, ten Axel, ale jistý jsem si nebyl a zmiňovat jsem se o tom nechtěl.
„Víš, ty se s ním znáš z doby, kdy jsi ještě nefetoval, nebo už jo? Víš, promiň, jen si nejsem jist, jestli je vhodné… ne, zapomeň na to, jsem hlupák a idiot… věřím ti, je to tvé rozhodnutí a bude správné.“ Došel jsem k němu a dal jsem mu pusu. Ale Bill jako by znejistěl. Přešel jsem to a odešel jsem do kuchyně udělat si kafe.
Sedl jsem si na balkon a zabalil se do deky, bylo mi krásně, jak jsem tak sledoval ten poletující sníh a pil horké kafe a na nic nemyslel.
Přiblížila se druhá odpoledne a Bill už se se mnou loučil ve dveřích. Jen se za ním zabouchly dveře, začalo mi být ouzko. Povzdychl jsem si, co já budu dělat. Usoudil jsem, že nejlepší způsob, jak se zabavit a na nic u toho nemyslet, byl spánek.
Raději jsem si nařídil budík, abych to jistojistě do toho kina stihl a ponořil jsem se do klidného a ničím nerušeného spánku.
autor: Neilinka & Cerike
betaread: Janule
sakra… já mám takový strach, že Bill udělá něco, čeho bude později litovat… on si prostě nedá pokoj… proč toho Axela rovnou nepošle pryč? co se má co míchat do jejich života… :/ mám z toho dost blbý pocit… Bill se chová tak nerozumně… no, vážně mě zajímá, jak to bude pokračovat
Toma je mi strašně líto, on Billovi tolik věří a zatím…
Pořád doufám, že Bill jde za Axelem proto, aby mu řekl, že už má nový život a novou lásku, kterou nade všechno miluje a kterou nikdy neopustí =)
Nevím, co by bylo horší, jestli kdyby se s ním vyspal, nebo si něco vzal, nebo ještě hůř, oboje =(((
Bille, doufám, že mou ani Tomovu důvěru nezklameš…
Neilinko, tebe se chci zeptat, co bude s Royal love?
dufam že Bill neurobi žiadnu blbost ktoru bude lutovat, ze azehodi vštko co s Tomom vybudoval.
Janča : Ano, za to se už předem omlouvám, vím, že povídka tady dlouho nebyla, bylo to z důvodu, že ve škole jsem měla zkouškové období a pak jsem zaboha nemohla přijít na správná slova v povídce, tak jsem ji radši nechala odpočívat, abych ji nezkazila, ale co nejdřív tu bude.
[5]: Chápu, že jsi byla zaneprázdněná a že někdy s inspirací není tak žhavé, jenom jsem se bála, aby povídka neskončila nedopsaná, protože se mi líbí a už se moc těším na další díly =)