Prison Break – Příběh lásky 8.

autor: Tina & Sisa

483
Bill: Vydechl jsem. Asi se zblázním. Já už bez něj nedokážu být! „Řekni, kam bys chtěl jet?
Kde bys teď chtěl být?“

Tom: „S tebou a daleko odsud.“

Bill: „Dobrá… neměj starost, já to zařídím, ano? Ještě pořád mám nějaké kontakty, kterým věřím, ti nás odsud dostanou.“

Tom: Přitiskl jsem si ho k sobě a přivřel oči.

Bill: Držel jsem ho v pevném objetí a hladil ho po zádech. Vůbec si nedokážu představit, že ho ztratím. Přivřel jsem oči. „Miluju tě,“ zašeptal jsem.

Tom: „I já tebe. Neuvěřitelně  moc.“

Bill: Skousl jsem si ret a slzy mi tekly víc. Zavřel jsem oči a tiše vzlykl.

Tom: „Slib mi… slib mi, že se o sebe postaráš.“

Bill: „Neboj se, o mě  se vůbec nemusíš bát.“

Tom: Dal jsem mu pusu.

Bill: Opřel jsem se čelem o to jeho a držel ho za týl.

Tom: Vpil jsem se mu do rtů.

Bill: Zoufale jsem ho začal líbat.

Tom: Tiskl jsem si ho k sobě.

Bill: Seděli jsme na posteli a navzájem se objímali. „Řekni mi vše o sobě, Tomi, všechno, chci o tobě vědět všechno. Tvoje první kroky, když jsi byl prvně ve škole. Vše. Prosím.“

Tom: Pohladil jsem ho a přikývl. Lehl jsem si na postel.

Bill: Lehl jsem si naproti něj a mlčky poslouchal jeho vyprávění.

Tom: „Měl jsem asi pět roků, když otec zemřel, a deset, když se máma znovu vdala. Gordon byl ze začátku fajn, když jsem měl čtrnáct, začalo mu hrabat. Byl agresivní a moc pil.“

Bill: Přikývl jsem a dál poslouchal.

Tom: „Jednou… jednou jsem se vrátil z párty. Kámoš měl osmnáct. Byl jsem opilý… trochu… ne moc. Prostě v náladě. Seděl u mě v pokoji. Mohlo být po čtvrté ráno.“

Bill: „Tome… jestli o tom nechceš mluvit, nemusíš to říkat jen proto, že já chci.“

Tom: Dal jsem mu malou pusinku a čelo jsem zabořil do jeho ramene. Přivřel jsem oči.
„Bylo to pár dní po tom, co se Chris i Kristin odstěhovali. Máma byla tu noc u nich. Chtěl… chtěl jsem si lehnout a vyspat se, ale on…“ zlomil se mi hlas „Říkal, že jsem nevychovaný, a že potřebuju za vyučenou. Prý… prý ho máma už nerajcuje a je tam jen kvůli mně. Že čekal tak dlouho, ale už nebude.“ Vzlykl jsem.
„Pamatuju si tu noc. Bylo to… nechutné a moc to bolelo,“ přitiskl jsem se k němu. Plačtivě jsem šeptal a slzy nechal vsáknout do jeho trička. „Týden jsem nemohl pořádně chodit a měsíc to bolelo. Nikdy jsem to nikomu neřekl. Ani když se to zopakovalo… časem jsem se mu naučil odporovat. Aspoň trochu. Když jsem měl sedmnáct, poprvé jsem mu rozbil hubu. Našel jsem ho, jak bije mámu. Byl týden v nemocnici a já měsíc v pasťáku. Když jsem se vrátil… to je jedno… na osmnácté narozeniny jsem byl s Chrisem v baru. Oslavovali jsme. Trochu i pili. Kristin byla zatím u nás doma. Když jsme se vrátili…“ zadrhl se mi hlas.
„Máma ležela v bezvědomá v obýváku a Kristin krvavá v mé posteli. Otec spal ve sklepě. Christian to nevydržel a pobodal ho. Dalo by se říct, že z otce nezbyla ani kaše… vlastně nezůstala. Všechno shořelo. Trvalo mi dlouho, než jsem mu vysvětlil, aby se sbalil a zmizel. Potom jsem zavolal policajty a měsíc na to jsem byl tu.

Bill: Tekly mi slzy a tiskl jsem si ho pevně k sobě. Bylo mi ho tak strašně líto. Takový osud si nezasloužil. Tohle nebylo fér. Hladil jsem ho po zádech a dal mu pusu na čelo. „Nemysli na to. Už je to dávno. Neboj se,“ pořád jsem ho konejšivě hladil. „Dostanu nás odsud a pořádně si to spolu někde užijeme, třeba na Kanárech nebo v Karibiku. Kdekoliv jen budeš chtít.“ Dával jsem mu drobné pusinky na tvář.

Tom: „Billi… slib mi… slib mi, že se kvůli mně nebudeš trápit a budeš vzpomínat jen na to krásné, co jsme zažili, že kvůli mně nebudeš plakat.“

Bill: „Já… já to nedokážu nebrečet… budu vzpomínat… na tebe, na to, co jsme spolu prožili, jak ses ke mně choval. Nikdy na tebe nezapomenu, slibuju.“

Tom: „Billi,“ dal jsem mu pusinku. „Musíš zapomenout. Nesmíš se trápit.“

Bill: „Tome, já na tebe nikdy nezapomenu, nedokážu to,“ vzlykl jsem.

Tom. Začal jsem ho líbat.

Bill: Polibky jsem mu oplácel a hladil ho po zádech.

Tom: Vklouzl jsem mu rukama pod tričko a přisál se mu ke krku.

Bill: Vydechl jsem. Přejel jsem mu rukama po zádech a vklouzl mu jimi pod tričko a hladil jeho horkou kůži.

Tom: Vyvlékl jsem mu ho a vsál do úst jeho bradavku.

Bill: Vydechl jsem. Sundal jsem Tomovo tričko a poté zavřel oči.

Tom: Cumlal jsem mu ji.  
Bill: Zasténal jsem a prsty mu projel mezi copánky.

Tom: Stáhl jsem mu uzoučké  kalhoty a vzal ho do ruky.

Bill: Zasténal jsem. „Vezmi si mě, Tome, chci, abys byl ve mně.“

Tom: Zasténal jsem a stáhl i svoje. Jemně jsem mu roztáhl nožky.

Bill: Vydechl jsem a roztáhl je.

Tom: Pomalu jsem do něj pronikl.

Bill: Zasténal jsem a zavřel oči.

Tom: Pronikl jsem do něj až  na doraz. Jemně jsem se v něm rozpohyboval.

Bill: Sténal jsem a začal přirážet proti němu.

Tom: Políbil jsem ho a přirážel. Vzal jsem ho do ruky.

Bill: Přitáhl jsem si ho pro polibek a přirážel proti němu.

Tom: Zrychlil jsem.

Bill: Sténal jsem. Cítil jsem, že už budu, ale chtěl jsem si to co nejvíc užít.

Tom: „Aah,“ zasténal jsem.

Bill: Zasténal jsem a udělal se.

Tom: Udělal jsem se hned po něm.  
Bill: Cítil jsem, jak vyvrcholil. Zhluboka jsem oddechoval.

Tom: Přitiskl jsem si ho k sobě.

Bill: Objal jsem ho a dal mu pusu na tvář.

Za měsíc

Tom: Vylezl jsem před chatku a sedl si na schody. Objal jsem si kolena a snažil se ignorovat bolest hlavy. Pohledem jsem klouzal mezi měsícem, hvězdami a mořem.

Bill: Probudila mě zima. Když jsem chtěl nahmatat Toma, nebyl vedle mě. Trochu jsem se zděsil. Vyšel jsem z chatky a uviděl ho sedět na schodech. „Tomi…“ přišel jsem k němu a objal ho kolem ramen.

Tom: „Ano?“ usmál jsem se na něj.

Bill: Koukl jsem na něj, ale neusmíval jsem se. „Bolí tě to, vid?“

Tom: Přikývl jsem.  
Bill: „Tome, pojď, pojedeme k tomu doktorovi.“

Tom: „Nechci, Billi.“

Bill: „Tomi, prosím… Bolí mě to, když tě vidím, jak se tady tak trápíš.“

Tom: Stáhl jsem si ho na klín. „To bude dobré, maličký,“ objal jsem ho a hlavu zabořil do jeho krku.

Bill: Smutně jsem si povzdechl a ruce mu omotal kolem krku a přitulil si ho k sobě.

Tom: Políbil jsem ho.  
Bill: Polibek jsem mu oplatil. „Nechci, abys mě opustil… jsi jediný, koho mám,“ zašeptal jsem mu a opřel se svým čelem o to jeho.

Tom: Hladil jsem ho. „Až… až odejdu… běž za mou mámou. Budete si moc rozumět.“ Usmál jsem se. „Uděláš to pro mě?“ dal jsem mu vlásky za ucho.

Bill: Začaly mi téct slzy a já přikývl. Tohle nezvládnu.

Tom: Usmál jsem se a vlepil mu pusinku. „Půjdeme spát, ano?“ usmál jsem se a pomalu i s ním v náručí vstanu.

Bill: Pevně jsem se ho držel a tiše plakal. Nedokázal jsem ty slzy vůbec zastavit.

Tom: Uložil jsem ho do postele a lehl si k němu. Hladil jsem ho po tváři. „Billi…“ políbil jsem ho a rukou vklouzl pod jeho tričko.

Bill: Vydechl jsem a začal ho líbat. Převalil jsem si ho nad sebe a sundal mu tričko.

Tom: Stáhl jsem z něj jeho volné pyžamko.

Bill: Sundal jsem mu boxerky a přejel mu rukou po rozkroku.

Tom: Zasténal jsem.

Bill: Přetočil jsem si ho pod sebe a stiskl ho.

Tom: „Aah,“ prohnul jsem se pod ním a podvědomě víc roztáhl nohy.

Bill: Políbil jsem ho na rty a pak polibky jel přes jeho hruď a bříško.

Tom: „B-Billi,“ zasténal jsem a za tvářičku si ho vytáhl k sobě. „Dneska n-ne,“ zakoktal jsem. „Dneska ty,“ zašeptal jsem mezi polibky.

Bill: „To-Tomi to ne- nemusíš,“ stále jsem ho líbal a hladil ho.

Tom: „Chci… prosím,“ slabě jsem mu skousl ret.

Bill: „Ta-tak dobrá,“ vydechl jsem.

Tom: Políbil jsem ho.  
Bill: „Vážně… vážně to chceš?“ koukl jsem na něj.

Tom: „Moc,“ přikývl jsem.

Bill: „Dobrá, ale kdyby něco, hned řekni, já přestanu.“

Tom: Přikývl jsem.  
Bill: Políbil jsem ho a jemně mu roztáhl nohy.

Tom: Pokrčil jsem je v kolenou.  
autor: Tina & Sisa
betaread: Janule

2 thoughts on “Prison Break – Příběh lásky 8.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics