Integrum 6.

autor: Nivian

Dalšího odpoledne se Bill probudil. Otevřel oči a nespokojeně mručel. Vůbec nic se mu nechtělo. Po včerejší noci byl více než vyšťavený. Při pomyšlení na to, že dnes se bude všechno opakovat, zatřepal hlavou a posadil se. Celé tělo jej bolelo po uklízení všeho toho, co bylo v baru natropeno. Uklízel zhruba dvě hodiny a stejně neuklidil všechno. Dnes to bude muset vše dohonit ještě před otevřením. Povzdechl si a pomalu šel po schodech do kuchyně.

„Mami?“ houkl po místnosti a čekal na odpověď. Ticho. Pokrčil rameny a vešel do kuchyně. Nikde nikdo, jen malý papírek na stole. Bill k němu pomalu přistoupil a začetl se do vzkazu.

Zlatíčko, musela jsem jít na celý den pracovat. Nešlo to jinak. Oběd máš v lednici. Kdyby se něco dělo, zavolej. Přijdu pozdě večer, takže se dneska neuvidíme. Máma‘ stálo na lístku.  
Bill jen pokrčil rameny a vhodil ho do odpadkového koše. Možná byl rád, že matka není doma. Ne, že by tam nějak vadila, ale neměl dobrou náladu a chtěl si udělat alespoň chvíli v celém domě sám pro sebe. Otevřel lednici a potichu zasténal. Mimo slibovaný oběd se tam skoro nic jiného nevyskytovalo. Povzdechl si a znechuceně ledničku zase zavřel. Taková byla situace. Už si zvykl, ale vždy při tomhle pohledu jej cosi zabolelo u srdíčka. Litoval se, a zároveň byl rád za to málo, co může mít.

Vyrazil do koupelny, kde vykonal každodenní hygienu. Avšak když uviděl vanu a různé  přípravky do koupele či na vlasy, neodolal, a začal vanu napouštět. Usmál se a pomalu ze sebe shazoval oblečení. Ještě si pořádně rozčesal vlasy a do vany se ponořil. Blaženě zasténal a vychutnával si pocit uklidnění a tepla. Nemohl se toho nabažit. Tyhle dýchánky mu dodávaly pocit uspokojení a klidu. Spokojeně opřel hlavu o okraj vany a nechal se unést do říše svých myšlenek.

****

„Sakra, sakra a sakra!“ vrčel a sbíral po zemi několik rozbitých skleniček. Po tom, co se mu vše v práci dařilo, si asi už Bůh řekl, že stačilo, a že Billa musí zase trochu potrápit. Chlapec potichu syčel nadávky a všechno ze země sbíral. Snažil se být tak pohotový, že nedával pozor, a jeden ze střepů se mu drze zaryl do kůže. Bill bolestně zasyčel a položil lopatku i se sklem na prázdný stůl. Vydechl a pospíchal za bar, aby si ránu ošetřil.

„Ahoj, Bille…“ uslyšel na za sebou a otočil se. Když uviděl Maxe, který si sedal za bar, musel se usmát. Potřeboval někoho na oživení dne.
„Ahoj…“ potichu odpověděl.
„Co se ti stalo? Teče ti krev, ukaž…“ řekl Max pohotově a vzal kapesníky i náplasti do ruky. Pomalu vzal Billovu ruku do té své a jemně ošetřoval. Snažil se být co nejjemnější, aby chlapci neublížil ještě víc. Bill jen oněměle sledoval, jak Max ošetřuje jeho postiženou ruku, a ani nedutal.

„Ták, už to je…“ probral ho z přemýšlení Maxův hlas. Rychle se usmál a vydechl.
„Děkuju…“ špitl a střepy vyhodil do koše.
„Cos vůbec dělal?“ 
„Ále… rozbilo se mi pár skleniček. Dneska mi všechno zase jenom padá…“ zasténal a podal Maxovi drink. Max se zasmál a s vděkem ho přijal. Vždy si u Billa dával stejný, takže už se Bill ani nemusel ptát, co si dá k pití. Vždycky to bylo to samé.
Bill prohlédl restauraci a posadil se vedle Maxe. Bylo brzo a zákazníci žádní.

„Neboj se… to přijde…“ zasmál se Max. Poznal, že Bill myslí na to, že už by konečně mohl někdo přijít.
„Jo. Zase v noci nebudu stíhat“ povzdechl, „včera to bylo hotové peklo. Byla to moje první noc. A to uklízení ráno a ještě odpoledne, když jsem přišel. Nenávidím to už teď. Ale ty peníze potřebuju…“ zašpital a kreslil si jeho oblíbená kolečka po stole.
„Potřebuješ?“
„Potřebuju…“ přikývl. „Musím si sám platit studium. Takže. A tahle práce mi dává  ještě něco navíc, takže… mi to za to vlastně i stojí.“

Max jen tiše přikývl a dál Billovu situaci nerozebíral. Poznal, že se o tom Bill zjevně  nerad baví.
„Víš, tak mě napadlo. Známe se vlastně jen z toho, co si tady tak povídáme. Co někdy někam zajít? Třeba do kina. Nebo jen tak do parku posedět. Zdáš se mi hrozně… fajn a milý. Chtěl bych tě poznat víc, Bille…“ řekl najednou Max a pohladil Billa po ruce. Bill se usmál a kývl.
„To… by bylo fajn. Taky bych tě rád poznal“ přikývl a usmíval se. Max se zasmál a byl viditelně nadšen.
„Dobře, tak… třeba v pondělí po práci? Do kolika máš?“
„Mám do osmi. Jo, šlo by to.“
„Dobře, tak v pondělí si pro tebe přijedu, andílku…“ usmál se Max. Jemně popadl Billovu ruku do těch svých a vtisknul na ni letmý polibek.
„Budu se těšit,“ s těmito slovy opustil restauraci. Bill seděl jako z kamene a díval se před sebe. Cítil se divně a zmateně.
Opravdu zmateně.

autor: Nivian
betaread: Janule

6 thoughts on “Integrum 6.

  1. Já to věděla, že Max si na Billa myslí. 😀 Super, i když Tom je Tom, ale aspoň si Bill užije. 😀 Když už musí tak tvrdě pracovat, potřebuje zábavu. Super, už se těším na další.

  2. Já jsem si pochvalovala, jak je Max milý, ale zase tak moc milý být teda nemusí. Vždyť on pozval Billa na rande a Bill ještě souhlasil, no toto =)
    Jenom mám strach, aby se hodný, milý Max neproměnil v nadrženou násilnickou příšeru. I když by i mohl a Tom by potom zaexceloval v roli statečného zachránce =)♥ Tak to by se mi líbilo =)
    Ale ne, nepřeju Billovi nic špatného, on si to nezaslouží =)
    A copak asi dělá Tomi? Doufám, že přemýšlí o jedněch překrásných hnědých očích…♥♥♥

  3. I ty jeden, Billy, nemáš se po práci učit, abys byl připravený do školy, co?? Nééé. Jsem ta první, co ti z celého srdce přeje, aby sis našel kamarády, někoho, s kým si můžeš popovídat, jít si jen tak posedět a probrat, co tě trápí. Byl jsi stále tak sám. Jen ty, maminka, učení a teď ještě práce, ze které jsi, jak je vidět, hodně unavený. Tak si užij zábavu… 🙂
    TOMMYYYYYYYYYY? Kde ses mi zase ztratil? Konečně ses mi představil a už, abych po tobě vyhlašovala pátrání? Chybíš mi tu, fakt! Taky jsi mohl Billymu oživit den a ošetřit ručičku ty sám… Tak příště, domluveno?♥ Já se na tebe budu fakt těšit!

  4. Bill si to zaslúži, aspoň malé spestrene dňa, škoda že to nebol Tom,  aj ked  mm tušenie že Tom skor bude  žiarliť na Maxa.

  5. Och ja som to vravela že Max ide po Billovi :D… joj no dobre tak na začiatku to ešte beriem ale potom chcem aby na jeho miesto pekne-krásne naklusal Tom xD :D… ja som taká zvedavá ako sa tí dvaja dajú dokopy 😀 a strašne sa na to teším :D… och vážne ma táto poviedka baví 😀 je super a teším sa na pokračovanie 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics