autor: Catherine
Dvojčata spolu seděla na chodbě na lavičce a povídala si. Byla velká přestávka, tudíž měli na klíně papírový sáček, ve kterém byla schovaná svačina. Téměř všichni, kteří kolem nich procházeli, se na ně dívali opovržlivými pohledy. Ani jeden z chlapců netušil proč. Nevšímali si jich. Dělali, že je neslyší a ani nevidí.
„Teplí bratři? Třeba už konečně naučíš Toma šukat, viď?“ ušklíbla se Samantha, když prošla kolem lavičky. Bill se pomalu zvedal, ale Tom ho zatlačil zpátky na lavičku.
„Bille, buď v klidu. Ona za to nestojí, hm? Jsme přeci jen bráškové,“ pokrčil Tom rameny a Billa pohladil po zádech.
„Bráškové?“ Bill se na Toma nevěřícně podíval a nakrčil obočí.
„Ano, bráškové. Bráškové, kteří se mají moc rádi,“ usmál se dredáček a snažil se Billa přitulit si do náruče. Ten se však odtáhl.
„Bille, kam jdeš?“ Tom se postavil a zachytil černovláska za paži.
„Do třídy. Včera jsem ti řekl něco, co pro mě znamená… Hodně znamená, i když by to do mě nikdo neřekl,“ odseknul Bill a vkročil odhodlaně do třídy. Za ním zůstal jen pohozený sáček od svačiny, který se válel na zemi.
„Bože, Tome. Jsi takovej debil,“ vydechnul Tom a posadil se na lavičku. Složil hlavu do dlaní a zavřel oči. Nešel za Billem. Raději. Nechtěl si ho proti sobě poštvat ještě víc. Věděl, že bude nejlepší, když ho teď nechá samotného.
***
Bill seděl v pokoji s Mikem. Měli před sebou otevřenou učebnici matematiky. Učili se. Černovlásek nechápal, jak mohl někoho požádat o doučování dobrovolně. Když učebnici otevřeli, začal toho okamžitě litovat a vyčítat si, že se ho vůbec kdy zeptal. Chtěl ale donutit Toma žárlit. Za trest. Chtěl ho nechat vydusit.
„Tohle vydělíš s tímhle, tady to odečteš a toto zkrátíš. Tohle je výsledek. Chápeš to už?“ vydechnul kluk, sedící vedle Billa. Výsledek dvakrát podtrhnul a koukal se do Billova obličeje, ve kterém byla poznat nechápavost.
„Ne. Absolutně nic na tom Nechápu. Ale… Kdybych měl nějakou motivaci, tak bych to možná pochopit mohl,“ pokrčil Bill rameny a zazubil se. Olíznul si rty. Na motivaci, kterou mu dal Tom, si ani nevzpomněl.
„Dobře. Takže… Když ti to půjde, tak ti dám čokoládu, jo?“ usmál se Mike a napsal další příklad.
„Uhm… Tak fajn,“ protočil Bill oči. Opravdu se nechtěl snažit pro obyčejnou čokoládu.
Mezitím přišel domů Tom. Netušil, kdy se ze školy vytratil Bill. Odešel po páté hodině a od té doby ho neviděl. Snažil se nemyslet na to, co kde a s kým dělá. Když si jen představil, že si někde s někým užívá… Udělalo se mu špatně. Pevně zavřel oči.
„Ahoj, mami,“ pozdravil Tom Simone, která seděla v obýváku a dívala se na televizi.
„Ahoj. Děje se něco?“ vytáhla žena obočí, když se otočila na syna.
„Ne… Všechno je v pohodě, jen… Nevím, kde je Bill,“ vydechnul dredáček a nervózně přešlápnul na místě.
„Bill je doma. Učí se matematiku nahoře s kamarádem,“ usmála se Simone a otočila se zpátky na televizi.
„Aha,“ vydechnul smutně Tom. Odebíral se pomalu do patra. Opravdu si nemyslel, že se učí matematiku. Zastavil se před Billovýma dveřmi a zaposlouchal se. Vytáhnul obočí, když se z místnosti neozývaly žádné zvuky. Buď si vzal má slova k srdci a jsou zticha, nebo se opravdu učí matiku. Řekl si Tom v duchu. Rozhodl si to ověřit. Pomalu otevřel dveře a nakouknul do pokoje.
To, co tom viděl, mu vyrazilo dech. Bill byl přitisknutý svými rty na rtech toho podivného kluka.
Černovlásek slyšel zvuk otevírání dveří. Pootevřel oči. Zamrkal, když v nich viděl své smutně stojící dvojče. Okamžitě se od Mikeových rtů odtáhnul a zvednul se.
„Tome, prosím, nech mě, ať ti to vysvětlím,“ zavolal za prchající dredatou osobou a následoval ji.
autor: Catherine
betaread: Janule
nejdřív mi bylo líto Billa ale ted je mi hodně líto Toma… ksaktu Bille vzpamatuj se 🙂
Bille, ty seš ale blb! 😀 fakt že jo… sem zvědavá, jak se z toho teď vylížeš…
Bill je ,ale kreten.