autor: GossipGirl
Ano, opět otravuju, protože jsem se zase odhodlala napsat nějakou tu jednodílku x). I když nemám dokončenou ani jednu z vícedílek, pouštím se do tohohle xD.
Vzniklo to vlastně jenom proto, že sem večer vypila konev zelenýho čaje a celou noc jsem nemohla spát xD. Nic speciálního k tomu asi nemám, jenom snad, že budu ráda za všechny komentáře a že vám přeju příjemný čtení x). XOXO. GossipGirl
„Hey lidi, neviděli jste Billa?“ ozval se prostornou šatnou Tomův rozladěný hlas. Potřeboval svému bratrovi něco sdělit a on si jako na potvoru někam zmizí! Pár techniků jenom zavrtělo hlavou a Gustav otázku pro jistotu ani neslyšel. Celou svoji mysl zasvětil do přípravy sebe samotného na další únavný koncert Humanoid City Live tour.
Georg vzhlédl od zrcadla, před kterým se snažil pečlivě vyžehlit svoje hnědé vlasy a zašklebil se. „Šel někam dolů pod stage, a tvářil se zlomyslně,“ ušklíbnul se basák. Tom se po něm ohnal rukou a ráznými kroky zamířil pod konstrukci podia.
Zrovna když chtěl zavolat jméno svého dvojčete, připletlo se mu něco neurčitého pod nohy a on se natáhl jak dlouhý tak široký. „Kurva, tma jak v prdeli tady,“ zanadával. Hned jako reakce na jeho nadávky se ozval pobavený zvonivý smích.
„Bille, kde jsi?“ zafuněl Tom, zvedajíce se ze země.
„Hádej,“ opáčilo tajemně jeho dvojče a dál se schovávalo kdesi ve stínech. Kytarista se narovnal a odhodlaný to nevzdat se vydal dál do přítmí. Po hodné chvilce kličkování mezi železnými traverzami spatřil černou siluetu postavy. Okamžitě přizpůsobil směr svojí chůze a našel Billa, jak vysedává na koncertní motorce. Stála tam přesně umístěná na zdvižné plošině, připravená se i s Billem vysunout na podium přesně při intru písničky Dogs Unleashed.
„Co tu nacvičuješ? Všude tě hledám,“ usmál se Tom a líbnul svoje dvojče někam k uchu.
„Co asi myslíš, Tomi?“ uculil se černovlásek s tím nejzlomyslnějším obličejem. „Proč si mě hledal?“
„No,“ začal Tom. Při pauze mezi řečí se obkročmo usadil za Billa na motorku. „Chtěl jsem ti poskytnout jenom jednu radu. Jestli nechceš svoje dvojče vidět v blázinci nebo u psychiatra, přestaň na podiu… a zejména při Dogs Unleashed, kroutit tou svojí krásnou prdelkou,“ špitnul rasta Billovi do ucha a u toho mu prstem přejel po páteři až na zadeček.
„Třeba chci, aby ses na mě vrhnul,“ neodpustil si provokatér Bill narážku a otočil hlavu ke svému nádhernému bratrovi. Zároveň se nahnul dopředu, předstírajíce potřebu ozkoušet si předpřipravený mikrofon. Natisknul se zády více na Toma, který musel zabořit pusu do bráškova ramene, aby nevyjeknul pod náporem na jeho klín.
„Dneska se mě snažíš zničit už i před koncertem,“ povzdechl si Tom do hedvábné látky trika.
„Já tě neničím, to ty se neumíš ovládat,“ poukázal zpěvák. „Klidně se můžu postarat o to, aby si utekl z podia, bráško,“ dodal se zákeřným úsměvem.
„A já se zase můžu postarat o to, aby sis nedopnul tu tvojí hříšnou kombinézku,“ zamrouskal kytarista a vsunul dva trochu nasliněné prsty pod Billovy džíny. Bill se prohnul a nevědomky tak usnadnil Tomovi přístup. Ten projel ukazováčkem mezi půlkami toho zadečku, který mu způsoboval mokré sny už od nějakých 14 let, a celým tělem se natisknul na Billova záda.
Zoubky přiblížil k bráškovu oušku, které se jal důkladně okusovat. Nepřestával prstíkem kroužit okolo Billova vstupu, až do něj po chvíli nečekaně zajel. Šlo to celkem lehce a dostal se dost hluboko na to, aby Billa donutil tlumeně vykřiknout.
„Tomi, tohle ani ne… oh!“ zasténal, když se druhá Tomova ruka ocitla pod jeho poklopcem a hbitými pohyby stiskávala jeho už tak napůl vzrušený penis. Ani se nezamyslel nad tím, že někdo může přijít, a vyprostil se, otáčeje se o 180 stupňů přesně tak, aby se ocitl čelem ke kytaristovi. Hladově vyhledal jeho rty a ještě se přisunul. Nedobrovolně se tak nabodnul rozkrokem přímo na Tomovo strategicky umístěné koleno. Zvrátil hlavu a zadusil v sobě výkřik, který by slyšela celá hala.
Slyšel Tomův tlumený smích, ovšem podbarvený také jistou dávkou vzrušení. Naklonil se ke staršímu sourozenci.
„Tohle si vypiješ, počkej na podiu,“ syknul mu do ucha.
Tom se jenom zasmál a silně přejel Billovi přes klín. „Jestli tam dojdeš, bráško,“ opáčil a dal se na rychlý odchod. U toho se sám sobě smál do dlaně.
Jakmile vyšel nahoru po schodech, zapadl do prvního tmavého kouta, kde se opřel o stěnu. Bylo nemyslitelné, aby se tady zbavoval erekce jinak než uklidněním. Opřel si rozpálené čelo o chladnou zeď a myslel na nějaké neutrální věci. Do každé myšlenky mu ale vlezl Bill. Koncert – Bill a jeho provokace. Škola – zase Bill a jeho psaníčka, ze kterých pak klidně nespal ještě dva tři dni. Máma – Bill a jeho dvojsmysly vyslovené beze studu před matkou.
„Já se z něj zblázním!“
„Z koho?“ ozval se za ním posměšný hlas. „Princezna zlobí?“
Tom se zhluboka nadechl a praštil rukou do zdi. „Georgu, mohl bys…“
„Ne. Ať se chceš zeptat na cokoliv, odpověď je ne,“ opáčil basák. Tomovi začínal lézt silně na nervy. Navážel se do něj od té doby, co načapal dvojčata v pozici, která se nedala nijak jinak vyvrátit. Tom neuměl ani popsat, jak mu bylo tenkrát trapně. A Bill na tom nejspíš nebyl jinak.
„Nebuď labuť, nakrm ucho,“ dotíral dál Georg. Kytarista se neudržel a rozesmál se na celý kolo. Jejich kamarád byl jak otravná holka, která chce vědět detaily o klukovi svojí kámošky. Byla to tak absurdní situace.
Georg zjistil, že spolu dvojčata spí. Měl být znechucenej! A on se místo toho dožaduje ještě detailů, co všechno spolu dělají?!
Když se rasta dosmál, došel k názoru, že mu Georg přece jen na něco byl. Už aspoň nemusel bojovat s tím, jak se zbavit těsna v kalhotách. I když nepochyboval, že Bill se během koncertu postará o ještě větší bouli, než tam měl teď.
*
Čtyři kluci stáli netrpělivě nastoupení v backstagi, kde poslouchali poslední pokyny jejich manažera. Všechno mu odkývali, aniž by věděli, co říká, a soustředili se každý na svoje myšlenky.
Gustav přemýšlel jenom nad tím, jak zvládne koncert.
Georg se bavil olupováním vstupní kartičky jednoho z bodyguardů.
Tom zíral Billovi na zadek.
Bill zíral do stropu a vymýšlel, jak nejlépe se Tomovi pomstít. Doopravdy měl problém se uklidnit. A když mu kostymérka pomáhala dozapnout kombinézu, která v oblasti podbřišku trochu táhla a ‚velmi taktně‘ se zmínila, že by se Bill měl víc ovládat anebo si sehnat někoho do postele, málem se propadl studem. Byl rozhodnutý to Tomovi vrátit. S kytarou v ruce se totiž nemohl bránit. Zamyšlený výraz vystřídal obličej ‚budeš trpět‘ a Bill se spokojeně postavil na svoje místo.
Jost nahnal Toma s Georgem na svoje místa a Gustavovi jen popřál hodně štěstí. Hned, jak zkontroloval, zda je všechno v pořádku, znaveně poodešel dál do zákulisí.
Georg s Tomem rozehráli intro. Přesně v okamžik, kdy se otevřela ‚brána‘, se ozval sametový hlas a z mlhy vystoupil zpěvák. Tom litoval, že tohle nemůže vidět. Do chvilky se ale Bill ocitl před ním, což představovalo závažný problém pro Tomovo soustředění. Jeho pohled se co chvíli odtrhl od fanynek v předních řadách a doputoval na zadeček pokrytý černou kůží. Při Human Conect To Human se radši odvrátil a věnoval pozornost okraji podia. Nehodlal zažít trapas jenom kvůli tomu, že neovládá svoje oči. Když ony se ale dívaly, kam chtěly!
Deset písniček uběhlo jako voda bez větších chyb. Bill si pro dnešek odpustil závažnější provokace a spokojenému kytaristovi to vůbec nepřišlo podezřelé, že se spokojil jenom s letmými pohledy. Tom se spokojeně usmíval na holky pod podiem, ovšem pouze do doby než mu došlo, že přichází Dogs Unleashed. A motorka. A Bill, který mu slíbil pomstu.
Loknul si z lahve a zbytkem pocákal dav. Miloval, jak ty holky ječí, jak se můžou přetrhnout, jen aby byly blíž k podiu. Párkrát si nadhodil kytaru a přesně podle choreografie se vzdálil do zadní části podia. Se zatajeným dechem sledoval modrý dým valící se po stagi.
Zanedlouho se pomalým tempem vynořila Billova hlava a následně celá motorka. Tom statečně odolával a soustředil se jenom na struny. Pohled zvedl, až když se rozlehl trojnásobný křik a jekot. Nechápavě zazíral do davu. Co…?
Jo aha. Trochu pootevřel pusu a bez dechu zíral na svoje dvojče. Bill sebou na motorce šil víc než obvykle. Ruka mu co chvíli přistála na zadku. Vrchol byl, když se natáhnul pro řídítka a prohnul záda.
Kytarista jenom zíral, vděčný, že akordy už měl natolik vžité, že se na ně nemusel soustředit. Přesně věděl, čeho se jeho bráška snaží dosáhnout a musel si připustit, že se to dařilo. V tu chvíli byl vděčný za kytaru.
Bill vláčnými pohyby zvedal svoje tělo ze sedadla, ve snaze dostat Toma na pokraj. Hodil směrem dozadu jeden krátký pohled, který mu poskytl naprostou spokojenost. Zjistil, že jeho snaha se daří, a ještě přitvrdil.
Doběhl přímo před Toma a vyšpulil zadek. Svíral mikrofon a při refrénu se pustil do tancování. S tím rozdílem, že stál jinak než obvykle. Poskytoval Tomovi dokonalý výhled na zadní části jeho těla.
Aby svoji provokaci dotáhl do konce, přeběhl ke svému dvojčeti, opírajíce se mu o rameno. Dělal, jako že mu zpívá do ucha, jako obvykle, když ho něco napadlo. Tom stál tak hodně vzadu. Skousnul si ret a…
Tom věděl, že tohle nedopadne dobře. Snažil se dělat, jako by nic, a víc se k Billovi naklonil. Vysloužil si tím hlasitý pokřik. Pousmál se a málem zapomněl, že…
Vyjeknul, když ho Bill silně plácnul přes zadek. Tohle ještě nikdy neudělal a Toma to patřičně vyvedlo z míry. Doufal, že se to v hlasité hudbě ztratilo a snažil se od Billa odtáhnout. Ten si ale oddálil na momentík mikrofon od pusy a naklonil se blíž.
„Zlobíš,“ zašeptal smyslně a s jedním vyzývavým pohledem utekl. Tom si potichu pro sebe zaklel a litoval, že si musel stoupnout tak daleko od kraje, tam, kde by na něj nebylo zezadu vidět. A to byla kardinální chyba, protože mu už pořádně škubalo v podbřišku.
Rozkrok už mu pulsoval. Kytara ho ještě více dráždila a on měl doopravdy pocit, že zdrhne do zákulisí. Přesně jak Bill říkal, dokázal všechno, co si zamanul. Rasta si nemohl nevšimnout, že Bill věnoval větší pozornost jeho straně podia. V tu chvíli ho za to nenáviděl.
Periferním pohledem zjistil, že se vedle něj zastavil Georg. Rychle se otočil a věnoval pozornost jemu. Hráli naproti sobě a basák se s úšklebkem zaměřil na cosi za Tomem. Ten ani nemusel otočit hlavu, aby tušil, na co kouká. Choreografii znal sice tak napůl, ale vždycky měl přehled, kde se zrovna nachází jeho dvojče. Věděl, že je někde na schodech za ním a nechtěl radši ani vědět, co tam předvádí.
Bill zaujal svoji obvyklou pozici ve středu podia a snažil se ze všech sil vyzpívat poslední dvě písničky. Měl co dělat udržet čisté tóny, když ho rozptylovalo napětí v klíně. Provokování bratra mělo jednu nevýhodu, málokdy jej to nechalo v klidu.
Při poslední písničce si Bill doběhl na plošinu nad prvními schody a jenom čekal, až Tomovi dojde, že tam má být s ním.
Tom se snažil jakkoli zmírnit svoje vzrušení. To, že se kolem něj Bill neustále ometal, mu moc nepomáhalo. Na refrén Love & Death se rozešel za bratrem. Vyběhl schody a postavil se za Billa. Jeho rozum mu poroučel, ať se otočí a vypadne, jeho intuice měla stejný názor. Ale při vidině Davidovy scény za porušení programu, to nutkání utéct překonal a soustředil se jenom na akordy.
Bill se spokojeně usmál, přesně na tohle čekal. Opřel se dlaní o zábradlí a naklonil se přes. Téměř vypadnul, když se snažil ‚zpívat pro fanynky‘, což byla oficiální verze jeho počínání. Neoficiální byla vyprovokovat Toma do nepříčetnosti.
Tom si skousával ret a piercing. Věděl, že se mu to nevyplatí. Tušil, že provokovat Billa je jako hrát si s ohněm, ale nemohl si pomoct. ‚On na tý motorce vypadal tak… sakra, radši nijak,‘ rozhodl se, že na to myslet nebude.
Konečně dozněl poslední tón a všichni se ukláněli. Fanynky ječely ještě hlasitěji než v průběhu koncertu a podium se začalo zavírat. I když Tom věděl, že by měl ještě zůstat, musel utéct. Utekl někam do zákulisí a běžel dlouhou chodbou, než našel nějaké skladiště plné beden. O jednu se opřel a snažil se psychicky připravit na cestu do hotelu. Billův poslední jemu věnovaný pohled mu jasně naznačil, že to ještě neskončilo. Jeho bráška uměl být doopravdy vytrvalý.
Takhle jasný záměr ale neměl Bill už dlouho.
Uslyšel svižné kroky chodbou. Nenápadně vykoukl ven. Gustav, Georg a poslední Bill. Super.
Jakmile procházel zpěvák okolo tmavých dveří do místnůstky, natáhly se po něm dvě od hraní na kytaru zhrublé ruce a vtáhly jej dovnitř. Ocitl se přitisknutý k chladné zdi a koukal do čokoládových očí, ze kterých sršel jak vztek, tak i jistá dávka pobavení.
„Snažíš se mě zničit?“ zašeptal Tom. Přechytnul si Billovy ruce a zkroutil mu je nad hlavou.
„Povedlo se, jak koukám,“ prohodil černovlásek a provokativně povytáhnul jedno obočí. Nehodlal přestat provokovat, dokud nedosáhne svého cíle.
„Bille, já z tebe vážně skončím v blá…“ snažil se na to jít rozumně Tom. Přerušily ho sametové polštářky, tisknoucí se mu na rty. Víc se nahnul, a aniž by pustil Billovy ruce, vplul svým hádětem do jeho úst. Přitiskl se celým tělem na Billa a natlačil mu koleno do rozkroku.
„Tomi, mě to bude někdo sundávat, nech to… Ah!“ nedořekl Bill ani větu a prohnul se proti zdi, když mu silná dlaň stiskla zadeček.
„Proč to děláš? Proč mě chceš zničit?“ vydechnul kytarista zadržovaný vzduch.
„Protože ty ničíš mě. Tohle byla jenom pomsta za ten rozhovor!“ usykl Bill a odstrčil Tomovu ruku. „A za tu motorku,“ dodal už klidněji.
Tom zamrkal. „Já…“
„Ty co? Ty přece vůbec neflirtuješ s každou hezčí novinářkou! Ty si přece nikdy nekoukal na prdel žádný kurvy,“ ušklíbl se Bill. Dlouho zadržovaný vztek vyšel na povrch a hrozil, že vybuchne. Jestli mu něco na jeho dvojčeti vadilo, bylo to to, že nedokázal ovládat svoje oči, a v případě někoho hezčího ani pusu.
„Bille… já…“
„Nech toho, prosímtě,“ mávnul Bill rukou a nepatrně se usmál. „Věřím ti, nebudu si prověřovat, jestli si s nějakou z nich neskončil v posteli. Nebudu stíhačka, neklesnu na takovouhle úroveň,“ odfrknul si a snažil si uvolnit ruce z pevného sevření.
„Billi, kdybys věděl, co se mnou děláš, tak bys nezapochyboval,“ prohodil Tom s úsměvem a uvolnil trochu stisk. V tu chvíli ucítil nějakou zvědavou ruku, dobývající se mu pod rifle i pod boxerky.
„Minimálně to cítím,“ uculil se černovlásek a odpíchnul se od stěny. Pomalu ale jistě se dal na odchod.
„No moment,“ zarazil jej Tom a za pásek si přitáhnul Billa na sebe. „Celý dvě hodiny musím myslet na to, co se mnou provedeš, ani nemysli na to, že bys odešel, zlato,“
„A copak bys chtěl? No povídej.“
Tom se místo odpovědi usmál a přitáhnul si Billa k polibku. Nenápadně mu zatlačil na ramena a na rtech se mu usadil poťouchlý úsměv.
Černovlásek ochotně klesnul na kolena a vrhnul nahoru krátký pohled. Zatahal za lem černé vesty, kterou ze sebe Tom bez okolků shodil.
Cítil, jak se Billovo obličej otírá o jeho rozkrok a málem vyletěl z kůže. Uslyšel zezdola zaúpění a pobaveně se rozesmál.
„Nemáš si navrhovat takový extravagance,“ mlasknul rasta a opřel se hlavou do zdi. Přesně věděl, co Billa trápí.
Oba byli tak zabraní do sebe, že ani nezaregistrovali tlumené hlasy zpoza dveří. Zpozorněli, až když se dveře rozletěly a místnost zaplavila záře žárovky. Dvojčata zvedla polekaně hlavu, zírající na dva techniky stojící ve dveřích.
Dva chlapi, co přišli původně jenom pro pár krabic na techniku, zírali na tu scénu a po chvíli si vyměnili zděšené pohledy.
Tom si urychleně dopnul kalhoty a pomohl Billovi na nohy. Nikdo se neměl ke slovu, k tomuhle už patrně nebylo co říct. Rasta cítil jenom třesoucí se zpocenou ruku, jak mu svírá tu jeho.
„A já mu nevěřil,“ prohodil jeden nezvaný příchozí. Tom si ho pamatoval ještě ze Schrei tour, byl u nich už dlouho.
„Komu?“ vyjekla dvojčata naráz, přestože to tušili.
„Georg měl povídavou,“ prohodil si druhý chlap jen tak pro sebe.
Tom se poškrábal na krku. „Ehm… Bille…“ nestačil ani doříct a oslovený ho již táhnul ven na chodbu.
Ve tváři oba červení jak rajčata a s další trapnou scénkou na kontě došli oba v tichosti do šatny. Bill se někam nepozorovaně ztratil a na Toma se přitáhla veškerá pozornost. Gustav se zajímal, kde se flákal. Za Georga mluvily pobavené pohledy a ten Davidův pohled… ten se mu nechtěl líbit.
*
V autě panovalo dusivé ticho. Veškerou zábavu na cestách obstarávala dvojčata, která nyní seděla jak zařezaná. Byli zticha jako pěny.
„Tome, potřeboval bych s tebou potom o něčem mluvit,“ ozval se po nějaké době David. Oslovený ztuhnul. Bill odvrátil hlavu a Georg se pochechtával.
„Co je? Tak to řekni tady,“ nadhodil rasta. Věděl, že to, čeho se přesně obával, by David nevytáhnul v autě. Ne přede všema.
„Ne, jenom bych potřeboval něco… něco si ověřit a probrat to,“ ošil se. Mluvil vyhýbavě, to bylo špatný znamení.
Tom se podíval na basákův výsměšný pohled.
„Nějaký přání před smrtí, Hagene?“ pronesl s ledovým klidem. Uvnitř se ale klepal zlostí. A nervozitou.
***
Bill se rozvaloval na svojí hotelové posteli a zíral do zdi. Ten pokoj už se mu zajídal. Od Davidova rozhodnutí se rozhodl na protest nevylézat ven. Jeho klid a chmurné myšlenky přerušoval jenom občasný příchod pokojové služby.
Litoval, že tu zůstali. Kdyby byli v tourbuse, měl by větší šance. Tady ho div nehlídala ochranka. Ale David se rozhodl jim dopřát pár dní oddech, protože se zrušil jeden koncert. Bill ani nevěděl proč, bylo mu to celkem jedno.
Ozvalo se klepání na dveře. Udiveně otočil hlavu, donáška jídla většinou neklepala. Mrzutě vstal z rozházené postele a doloudal se až ke dveřím.
Jakmile je pootevřel, ucítil známou vůni. Hned nato byl svým bratrem zatlačen na již zmíněnou postel. Tom dopadl hned za ním a nedočkavě se mu vpil do rtů.
„Nemáš sem náhodou zakázanej přístup?“ odtáhl se trochu černovlásek, tahajíc Toma za jeden z copánků.
Rasta se mu otřel o nos. „Já někdy poslouchal Jostovy příkazy?“ špitnul se smíchem.
„No to ne, ale kam jsi uklidil ty gorilky z chodby?“ zajímal se upřímně Bill a přetočil Toma pod sebe. Usadil se mu přímo na klín a opřel se pohodlně o jeho pokrčené nohy.
„Ráno jim nějakej neposlušnej člověk přidal do čaje věc, co jim řekněme… zklidní spánek,“ uchechtnul se Tom. Na Billově tváři se rozjasnil úsměv. Už od chvíle, kdy sem vstoupil Tom, se jeho nálada patřičně zlepšila.
*
Ráno scházel Bill po dlouhé době opět na snídani. S úsměvem na rtech vešel do restaurace a hned zaostřil na stůl, kde uviděl černé copánky. Všechno vypadalo naprosto normálně, až na to, že David na druhém konci stolu něco vehementně vysvětloval. A Géčka taky nikde. Možná, že to nebude zas až tak normální.
Zvědavě došel blíž. „…ne, zapomeň,“ odmítnul právě Tom něco, co se nejspíš řešilo.
„Tome, tohle je trestný,“ argumentoval Jost a doširoka rozhodil ruce. Konvice na čaj z toho málem měla smrt v podobě střepů.
Billovi secvaklo. Došel mu důvod této tiché hádky.
„Nikdo na to nepřijde… nepřišli na to sedm let, proč si myslíš, že by se to mělo měnit?“ zasyčel rasta a v ruce sevřel konec ubrusu. Z věčných sporů s Davidem už byl unavený.
„Sedm let?!“ vytřeštil David oči, div že mu nevypadly.
Bill se rozhodl do toho vložit. „Jo, sedm let. Nechápu, o co ti jde,“ protočil oči a sednul si co nejblíž k Tomovi, co to šlo.
„Jde mi o to, že jsem váš manažer, mám za vás zodpovědnost a ta…“
„A ta ti nezabraňuje v tom, abys čuměl mému dvojčeti na zadek,“ pronesl Tom suše a obejmul Billa nenápadně kolem pasu. Pousmál se, byl rád, že Bill konečně vylezl. A zároveň si užíval šok v Davidových očích. Dostal ho, a to bylo přesně to, co celou dobu zamýšlel.
„Co to povídáš? Nikdy bych…“ snažil se o slabou obranu Jost, ale Tom ho zase přerušil.
„Nikdy? Častěji než já, a to už je co říct,“ odfrknul si a usmál se nad tou upřímností.
Davidův obličej začal měnit barvu. „Nech si ty narážky… já…“
„Ano, ty. Přesně ty budeš v novinách jako úchyl, pokud nás dva nepřestaneš buzerovat,“ přitvrdil Tom, sázejíc na menší vydírání.
Davidův obličej zrudnul už do barvy podobné přezrálému rajčeti. Těžko říct, jestli vzteky nebo trapností.
Prudce vstal a zlobně se kouknul na dvojčata. „Dělejte si, co chcete, ale až vás někde vyfotí, nechoďte za mnou, tahat vás z toho nebudu,“ syknul a rychle odrázoval pryč od stolu.
Bill Tomovi div neskočil do náruče, naprosto přešťastný.
„A pak, že vydíráním se nic nevyřeší,“ zazubil se Tom a přitáhnul si Billa blíž k sobě.
autor: GossipGirl
betaread: Janule
Úžasný… popravdě jsem čekala něco podobnýho, když si mi posílala ten banner, ale tohle je fakt suprový 🙂
To bylo fakt dobré xDDD
Bill a jeho provokace xDDD Tak si říkám, jestli to takhle nějak při koncertech nechodí i ve skutečnosti, ono je pravda, že Bill občas ty svoje šílené taneční kreace fakt přehání xD
Bylo to super, nemálo jsem se pobavila a odreagovala, díky xD♥♥♥
no to bylo dokonalý 😀 od tý Billovo provokace až k Tomovu vydírání na konec to bylo prostě perfektní… nemám co vyknout… bezvadně napsaný, vtipný, … úžasný 🙂
No tak to sa podarilo. Ta provokacia az poto vydieranie. Zabavné super.
Jéé to bolo veľmi moc moc pekné vážne 🙂 Strašne sa mi páčila tá provokácia.. To bola pecka. A veľmi sa mi aj páčilo ako mala autorka do detailu vymyslené , čo a kedy sa na tom pódiu stane.. Keď tak nad tým rozmýšlam z koncertu vo viedni , ono vám to bolo skoro fakt rovnako! 😀
jo to byla libová povídka:D pobavilo mě jak čajová konvička málem umřela díky davidovýmu rozmáchnutí rukou:D a i celkově trapné chvilky dvojčat jako Billovi když kostymérka vyčítala,že si nemůže dopnout v dolní oblasti kostým:D
tak tohle je dokonalost sama xD fakt, tohle se ani nedá vyjádřit slovy jak je to… jak je to… úžasné! dokonalé! perfektní! od první věty, od prvního písmenka mě to vtáhlo do sebe naprosto neuvěřitelným způsobem a konec mě naprosto totálně potěšil. prostě… nádhera! 🙂
úžasné!!! Takhle nějak si to mezi těma dvěma představuju, a že provokujou dost často!!:))
Úžasný! U toho konce jsem se nasmála 😀 Fakt hodně dobrý, myslim že si tuhle povídku po tomhle komentáři přečtu celou od začátku. :3
Mám rada takéto poviedky z ozajstného prostredia dvojičiek 🙂 A hlavne také,ktoré sú takto optimistické. David má skrátka smolu 😀 Tom je prešpekulovaný vydierač:)
Jáááj :D:D:D Tak tohle bylo skvělé a originální xD No motorka no comment! 😀 tak proto ty pohledy na koncertech… už je mi to jasný! xD …A pomsta byla sladká….♥
No David mě mile překvapil, vždycky jsem měla za to, že se mu líbí holky xD Máš smůlu, hochu 😀
Georg to zase zabil! To s tou princeznou…xD Miluju tvoje povídky, GossipGirl!!! Jsou naprosto úžasné, vtipné a pokaždé na konci vydechnu obdivné "wooow!" :o)))
Úžasná povídka!
Ten konec byl naprosto bezkonkurenční, smála jsem se u toho jak divá! 😀
Vždycky miluju povídky, kde Bill Toma provokuje! A už je mi jasné, proč se na té motorce vždycky tak svíjel. 😀 Já si vždycky říkala, co tam nacvičuje a on zatím provokoval brášku, syčák jeden! 😀 Ani se nedivím, že to Tom skoro neustál! 😀 Georgovi jsem se musela vážně smát! 😀 "Nebuď labuť. Nakrm ucho" 😀 😀 😀 Úžasná věta! 😀 😀 Teda ale Geo mě trošku zklamal! 😀 Takový ukecaný! Ještě že je Tom šikovný a naučil se vydírat 😉
Opravdu krásná povídka, bavila jsem se u ní. Děkuji za ni!♥
Tak tahle povídka je boží! 😀