autor: Neilinka & Cerike
Schizofrenie
Bill
Stál jsem v kuchyni jako idiot a civěl na krev. Po chvíli za mnou přišel Tom. Když si všiml, že krvácím, okamžitě mi tu ránu ošetřil. Zatáhl mě do obýváku k vážnému rozhovoru. Byl jsem tak zkoprnělý, že jsem nebyl schopný říct ani jedno kloudné slovo, a tak jsem nechal mluvit jeho. Řekl mi snad všechno, co měl na srdci, a já mu nemohl říct nic. Takže už věděl, co je Axel zač, došlo mu to.
Nevěděl jsem, jestli to je dobře nebo špatně. Chápal, že pro mě něco znamená a chci se s ním vídat, zároveň, kdyby věděl, co spolu děláme, rozhodně by z toho nebyl nadšený. Cítil jsem se jako rozpolcená duše. Začínal jsem chápat schizofreniky a přemýšlel, že se nechám zavřít někam do blázince.
Přemístili jsme se do ložnice a vyprázdnili si hlavy krásným milováním. Napadlo mě, že takhle by to bylo vyhovující pro obě mé strany. Jedna by se dopoledne flákala s Axelem, dopřála si divoký sex, a ta druhá by se pak vrátila do rodinného prostředí s něžností k Tomovi.
Jenže bohužel, bigamie nebyla povolená a já věděl, že takhle to nemůže fungovat věčně.
Pár dní jsem se podobným rozhovorům vyhýbal a dál se vídal s Axelem. Každým dnem mi z toho bylo víc a víc blbě, ale nedokázal jsem s tím přestat. Byl moje droga. Ano, to bylo to, k čemu jsem ho dokázal přirovnat. Toma jsem potřeboval k životu, Axela k rozptýlení. Bylo to šílené. Potřeboval jsem pomoc, abych se Axela zbavil, ale on nebyl pouhý pervitin. Byl to člověk. A to bylo mnohonásobně horší.
Během pár dní už přijel Markus, aby s námi strávil Vánoce. Zdálo se, že Toma trochu zaměstnává, ale mě bylo snad ještě hůř. Byly tu další oči, které si mohly všimnout toho, co se děje. A Markovy oči byly v tomhle směru vnímavější. Alespoň jsem si to myslel.
Jednou se mi podařilo tvrdě usnout, ale pak mě někdo budil. Tom. Mluvil cosi o tom, že si musíme promluvit, že je zoufalý a nemůže dál. Taky jsem nemohl dál. Bylo to šílené. Ale pravdu jsem mu říct nemohl. Sedl jsem si na posteli. Koukali jsme na sebe nešťastně a já věděl, že příčinou toho celého jsem já. Kéž bych se mu nikdy nepromítl do života, byl by mnohem spokojenější. Možná by měl nějakou skvělou holku a ne promiskuitního feťáka.
Najednou mi to došlo. To, že jsem se v duchu nazval feťákem, znamenalo, že jsem se jím pořád cítil být. Sám jsem nevěděl proč, možná to bylo přítomností Axela. Byl jsem v naprostém šoku a určitě jsem věděl, že teď nedokážu ze sebe vydat žádné kloudné vysvětlení mého chování pro Toma. Musel jsem pryč.
„Tome, já… nemůžu ti to říct. Víš, možná, možná potřebuju být chvíli sám, víš. Nevím, proč se tak chovám, samotnému je mi z toho divně.“ Při těch slovech jsem se začal oblékat.
„Nechci ti zkazit Vánoce. Budu nějakou chvíli sám a pak se vrátím. Nejpozději do pěti odpoledne, jo?“
Koukal na mě naprosto vyděšeně. Aby ne. Oblékl jsem se uprostřed noci a opustil byt. Nebyl schopný mě zastavit. Utíkal jsem daleko od našeho společného bytu a vdechoval mrazivý noční vzduch. Nevěděl jsem, kam mám jít, a přesto mně nohy nesly do ubytovny, kterou jsem Axelovi zaplatil. Už zase jsem dělal chybu, ale tentokrát jsem cítil, že bude strašlivá.
Z celého srdce jsem si přál, aby za mnou Tom, nebo Mark vyběhli, nafackovali mi a odtáhli mě domů, ale to se nestalo. Kroky mě donesly k Axelovi do pokoje. Můj příchod ho příjemně překvapil. Nechtěl jsem na nic myslet. Natvrdo jsem mu řekl, ať si mě vezme a on to udělal. Brečel jsem u toho, pořád jsem myslel na Toma, měl jsem pocit, že zešílím.
Sex s Axelem už mi nepomáhal. Potřeboval jsem něco tvrdšího. Naskočilo mi to do myšlenek rychleji, než jsem chtěl. Začal jsem se hrabat Axelovi v nádobíčku. Bylo mi jedno, že on si stříkačky nevymejvá, potřeboval jsem to rychle. Ruce se mi třásly, ale jakmile jsem zaškrtil žílu, uklidnily se. Píchnul jsem, a až když jsem to měl nadoraz, došlo mi to. Dal jsem si normální dávku. Takovou, na jakou jsem byl zvyklý, když jsem jel v drogách celé měsíce.
O pár vteřin později jsem se zhroutil k zemi. Ještě chvíli jsem slyšel z povzdálí nějaké zvuky, snad kroky, protože jsem měl pocit, že nade mnou Axel stojí. Ale dál už jsem nevěděl nic. Bylo mi krásně, tak, jako nikdy předtím. Ať už se se mnou dělo cokoliv, byl jsem si jistý, že smrt je milosrdná. Naposled jsem si vzpomněl právě na Toma. Miluju tě.
autor: Neilinka & Cerike
betaread: Janule
To nespravil, to nemohol urobiť. Toto Toma asi zabije, Bill si to mozno zaslúži, ale aj tak dúfam že Bill bude v poriadku a Tom mu to odpustí.
néééééééééééééééééééé to néééé Bille ty si debil už od začátku si se měl na toho Axela vy**** !!!! uplně se mi nahrnuly slzy do očí….. tak krásný to s Tomim bylo a on to pokazí:-(((
Já ani nemám sílu se rozčílit…
Bille, nenávidím tě =(((
oh bože… já ani nedokážu říct všechny nadávky, který mám na toho debila Axela… kdyby tam nepřijel, kdyby se tam neobjevil… všechno mohlo být jinak… oh, to je taková svině… a Bill… proč to sakra udělal? proč to udělal Tomovi? sakra… tohle si nezaslouží… doufám, že bude v pořádku… i když by si zasloužil pořádně potrestat, tak tohle fakt ne… snad se to obrátí k lepšímu…ale jedno vím jistě… Toma tohle naprosto zničí…