On The Other Side 15.

„Tra-la-la-la-la,“ křičel Bill se zavřenýma očima a přikrýval si uši dlaněma.

„Bille! Sakra, poslouchej mě!“ zakřičel David zoufalým hlasem. Bill nikoho posledních pár hodin nechtěl poslouchat, všechny ignoroval.

„Nemá to cenu,“ ozval se Tom, který si zrovna sundal sluchátka z uší. Opravdu, Billovo ječení se poslouchat delší dobu nedalo, ještě když do toho křičel David.

„Musí se jít nachystat, Tome, chápeš? Za chvíli máte být živě v televizi a tady chlapec není schopný… Ničeho, vůbec nekomunikuje,“ povzdechnul si David a zamračil se na Billa, který ztichnul a místo zacpávání si uší, aby nemusel poslouchat Davida, si začal se zívnutím prohlížet nehty.  

Tom protočil panenky a vstal ze sedačky, položil na stolek mp3 přehrávač a šel k Billovi. Věděl, že se s ním nebaví a že tohle všechno je jen kvůli němu. Když už se z toho Bill vybrečel, musel dělat tohle. Sakra, byla to tak složitá osoba. Bill zaregistroval, že jde Tom k němu, aniž by se na něj podíval. Ne, nechtěl a nemohl se na něj dívat. Nechtěl cítit jeho přítomnost, nechtěl se tady zase rozplakat. Stačilo, že má promočený polštář od smutku, nemuseli to vidět i ostatní. Nasucho polknul a kouknul na Davida, zamrkal.

„Půjdu se nachystat,“ pípl a otočil se. V rychlosti zmizel pryč. David věnoval Tomovi nechápavý pohled.

„Vysvětlíš mi to?“ zvednul obočí. Dredáč jen našpulil rty a zakroutil hlavou. Měl výčitky? Ano. Mohl za to on, že se Bill cítí asi jak se cítí, mohl za to on, že s ním Bill už hodiny nepromluvil, ani se na něj nepodíval. Mohl za to on, že černovlásek trucoval, byl protivný a naštvaný. Ale to, co ho štvalo ze všeho nejvíc, bylo, že Bill kvůli němu doopravdy plakal. I když se kvůli tomu cítil opravdu zle, nechtěl za ním jít a škemrat o odpuštění. Věděl, že Bill se s ním jen tak nebude bavit, potřeboval ho potrápit, pořádně ho v tom vymáchat. Jen doufal, že se to co nejdřív vysvětlí, už jen těch pár hodin mu připadalo, jako by byl sám věčnost.

* * *

„Vlastně to nebylo tak, že bychom nechtěli být spolu na turné, jen jsme se prostě neznali, nevěděli jsme o sobě vůbec nic, ale myslím, že tyhle problém jsou už za náma,“ usmál se Bill na blonďatou reportérku, která přímo svlékala pohledem jeho dredatého kamaráda. Bill nedal dopustit na to, aby navenek šlo vidět, jak moc ho to štve. Ale pokoušel se řešit svůj problém. Pořád odpovídal na otázky jen on, potřeboval se z toho vypovídat, nemyslet na to. I když… nedalo se na to nemyslet, měl být sice na Toma naštvaný, ale tohle k usmiřování moc nepomáhalo.

„A měnil bys, kdybys mohl?“ otázala se blondýna a zabodla pohled do Billa. Černovlásek na sobě cítil i Tomův pohled, i když se na něj nedíval. Vlastně celý den se na Toma skoro nedíval, jen tak nenápadně zpoza vlasů.

Nevěděl, co odpovědět. Když řekne ne, věděl, že Tom si to může brát jako známku toho, že není naštvaný, nebo že mu dává šanci, kdo ví co… Ale když řekne ano, Tom by si to zase mohl přebrat špatně. Co bylo lepší? Vždyť… Chtěl se s ním usmířit, jen ne hned. Skousnul si ret.

„No… Nedá  se říct, jestli ano, nebo ne-…“

„Ale měli jste spolu nějaký bližší vztah,“ přerušila ho blondýnka. Bill nasucho polknul. Netušil, že tahle zpráva se dostala až sem. Doufal v to, že to byly jen noviny, kdo byly schopny tohle otisknout a ukázat veřejnosti. Co bylo horší? Nevěděl, jak se teď bude cítit Tom… Přece jen nebyla nikdy zmínka toho, že by byl… no gay. Chystal se nadechnout, něco říct, ale…

„Ano, měli jsme spolu vztah, hodně blízký a intimní,“ přikývnul Tom s úsměvem. Bill jen s pootevřenou pusou sledoval, jak slečna zvedla jedno obočí a zvláštním způsobem se podívala na Toma. Ušklíbnul se sám pro sebe, otočil konečně hlavu na Toma. Chtěl se na něj usmát nebo tak, ale Tom mu pohled neopětoval. Jen se sám usmíval a koukal někam pryč.

„Co znamená slovo měli? Už nemáte?“ tázala se dál slečna. Bill odvrátil pohled na ni. Jo, Tom mlčí, odpověď bude jistě na něm. Jen netušil, co jí má říct. Teď by mohl mít možnost Toma malinko poškádlit, ne?

„Nevím. Tenhle kluk se otáčí za každou blonďatou sukní, co byste chtěla?“ zašklebil se a sjel blondýnku opovrhujícím pohledem. Ta mu věnovala nepěkný pohled.

„Není to tak, jak říká. V žádném případě! Po celou tu dobu byl jen jediný  člověk, za kterým jsem se otáčel, a to byl-…“

„Kecá,“ odsekl Bill, skočil Tomovi do řeči. Našpulil naštvaně rty. Stejně… Vypadalo to, že má Tom přítelkyni, nebo nějakou známou, která mu říká lásko. Založil ruce na hrudníku, naštvaně probodl dredáče pohledem, který mu věnoval nevinný úsměv.

„Ne,“ zakroutil Tom hlavou a vydechnul. Věděl, že je to z Billovy strany buď menší provokace, jinak si to nevysvětlil. Muselo mu být přece jasné, že kdyby někoho měl, nic by si s ním nezačínal, na to ho znal dobře.

„Nechci se s tebou o tom zase hádat, Tome,“ zavrčel Bill a vstal ze sedačky. Opravdu se hádali v přímém přenosu?

„Chci se s tebou hádat, víš proč? Konečně se na mě díváš,“ ušklíbnul se a vstal taky. Stoupnul si před Billa. Všimnul si, jak jeden z kameramanů  je natáčí z větší blízkosti, protočil panenky a kouknul Billovi do očí.

„Chlapci, můžete se prosím, přestat hádat?“ ozvala se blondýna. Kluci jí  zároveň věnovali nepěkný pohled, otočili se zpátky na sebe.

„Kdybys nebyl tak blbej, nemuseli jsme se teď hádat, víš?“ zabručel Bill naštvaným tónem.

„Bože, Bille-…“

„Stačí, Bille,“ ušklíbnul se černovlásek.

„Tak… Billi, kdybych měl někoho jiného než tebe, proč myslíš, že by bylo všechno to, co se poslední dny stalo? Proč myslíš, že bych ti říkal to všechno, že bych se k tobě choval takovým způsobem, jakým jsem to dělal? Protože tě-…“

„Proč neběháš za nějakýma blonďatýma čůzama, proč se zahazuješ sakra se mnou?“ přerušil ho tiše Bill a zakroutil hlavou. Sklopil pohled k zemi a nešpulil rty. Tom se pousmál a povzdechnul si.

„Kdybys mě nepřerušil, dozvěděl by ses to.“ Zvednul mu dvěma prsty pohled k sobě, podíval se mu do čokoládových očí, které se do jeho pohledu nevinně vpíjely. Sledoval, jak černovlásek v ten moment ani nemrknul, když se mu díval do očí. Mohl v ten moment říct, že pohled mluvil za vše. Pousmál se a naklonil se k němu, bylo mu jedno, jestli to každý uvidí, proč taky ne? To, že má nějakou pověst, nebo to, co ve společnosti je, nemůže bránit tomu, aby člověk dával najevo city, ne? Otřel se jen jemně o černovláskovy rty.

„Protože tě miluju, chápeš?“ šeptnul mu proti rtům a odtáhnul se. Bill měl stále zavřené oči, nahlas vydechnul a pomalu zamrkal, vzhlédl k Tomovi. Usmál se na něj, ale úsměv brzo vystřídal úšklebek. Tom se malinko zarazil.

„Tohle máš za ten telefon,“ syknul černovlásek a ozvalo se plesknutí. Všichni ztichli, Tom se držel za bolavou tvář a s pootevřenou pusou koukal nechápavě na Billa. Zmohl se jen na tiché Au.

„Tohle máš za to, že mě líbáš před kamerama,“ syknul znova a ozvala se další stejná rána, jen se Tom držel za druhou tvář. Bill se spokojeně  usmál, položil dlaň na Tomův týl a přitáhl si ho k sobě. Bez jakéhokoliv slova se mu něžně vpil do rtů. Tom byl hodně překvapený, nevěděl, co dřív. Divit se tomu, že ho Bill tak profackoval, nebo mu oplácet polibek. V každém případě, než byl schopný se vzpamatovat, tak se Bill odtáhnul a sladce se na něj usmál. Byl jen pár centimetrů od jeho tváře, navázali očí kontakt.

„Ale mám tě rád, hodně rád, i když jsi ke mně asi nebyl úplně  od začátku upřímný.“

„Ne… Ty mě  miluješ.“